K O M P A R A T I V N Í P Ř Í P A D O V Á S T U D I E ( K P S ) Lucie Konečná BSSn4403 Komparativní analýza bezpečnostní politik 19/3/2024 Kvantitativní vs. Kvalitativní výzkum Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Logická operace Dedukce Indukce Vztah k teorii Většinou vycházíme ze známé teorie Většinou nevycházíme ze známé teorie Stanovení hypotéz Stanovujeme předem Nestanovujeme předem Zobecnitelnost na populaci Ano Obtížná až nemožná Metody Statistické šetření, experiment, analýza oficiálních statistik, strukturované pozorování, obsahová analýza dle přesného kódovacího schématu Analýza textů, dokumentů, komparativní metody, zakotvená teorie, process tracing Data Numerická Nenumerická, nominální Proces Postupný (plán, sběr dat, analýza) Neustálé porovnávání a přehodnocování, od sběru dat přecházíme k vyhodnocování a zase zpět ke sběru. Zkoumaný vzorek Větší jednotky Menši jednotky Kvantitativní výzkum vs. Případové studie KVANTITATIVNÍ VÝZKUM PŘÍPADOVÉ STUDIE CÍL: NALEZENÍ OBECNÉ TENDENCE VE VELKÉM MNOŽSTVÍ POZOROVÁNÍ CÍL: POROZUMĚNÍ MALÉMU MNOŽSTVÍ PŘÍPADŮ, KTERÉ JSOU BUĎTO SUBSTANTÍVNE NEBO TEORETICKY DŮLEŽITÉ POPULACE: PŘEDEM ZNÁMÁ, HLAVNÍM ÚKOLEM VYBRAT VZOREK, KTERÝ JI NĚJAK REPREZENTUJE POPULACE: VÝZKUMNÍK ODPOVÍDÁ NA DVĚ OTÁZKY- JAKÉ ZKOUMÁM PŘÍPADY?" A „JAK PŘESNĚ VYPADAJÍ?" V PRŮBĚHU VÝZKUMU, JAK SE VYVÍJÍ JEHO ZNALOST 0 FENOMÉNECH, KTERÉ ZKOUMÁ N: VĚTŠÍ N JE VŽDY LEPŠÍ N: DŮLEŽITÉ JE, ABY SE VYSKYTOVAL NĚJAKÝ FENOMÉN, VĚTŠÍ N NENÍ NUTNĚ LEPŠÍ („ZEMĚ ARABSKÉHO JARA") TEORIE: OBVYKLE JSOU FORMULOVANÉ, NENÍ PROBLÉM PRACOVAT S NIMI ANI S HYPOTÉZAMI (CONVERSE: IDENTIFIKACE) TEORIE: OBVYKLE NEEXISTUJÍ, KOMPARATIVNÍ STUDIUM ZNAMENÁ HLEDAT A VYVÍJET NOVÉ KONCEPTY, HYPOTÉZY 1 TEORIE. Případ v komparativní analýze • „Uzavřený systém v čase a prostoru" (Mussojiniho Itálie, Evropa po WW2, Parlamentní volby v ČR r. 2010). • Obvykle ho vybíráme z větší skupiny podobně definovaných objektů. • Studovat ho neznamená nutně jedno pozorování, často i více (time-series). Případové a komparativní studie Výběr případů • Jednopřípadová studie: striktně vzato (sama o sobě) ne komparativní, může být ale součástí komparativního designu • Časová řada: u jednoho případu zkoumáme mechanismy (konfiguraci proměnných), produkující efekt, můžeme replikovat stávající studii tím, že přidáme další body v čase (typicky konfigurace po volbách) • Uzavřené univerzum: pár případů v málo časových bodech (příklad: staré a nové režimy) • Průřezová studie: více případů v jednom čase (nejčastější) • Pooled analýzy: více případů v různých časech Případové a komparativní studie Druhy případů Time dimensions One case — No intervals Few intervals -*• Few cases- -* Many cases (4} Many intervals <2) (1) Case study {at one time pointj; (2) Time series {one case over time); (3) Closed universe (relevant cases in relevant periods); [A) Cross-section (all cases at one time paint); (5) Pooled analysis (maximizing cases across time and space). Fig, 3.2 Types of research design (S) Source: Adapted from Pennings et oi (?.Qn&. 21). Komparativní případová studie - Obecné Info • Dva nebo několik případů a provádí jejich srovnávací analýzu. • Z epistemologického hlediska lze komparativní studii skloubit jak s vysvětlujícím, tak s interpretativním přístupem. • Podobnost se statistickou analýzou a experimentem? i Lijphart: kvaziexperimentální metoda. • Omezená vnitřní platnost: nenabízí ani „šířku" statistické analýzy (případně QCA), ani „hloubku" případové studie. • Často využívaná tzv podmínková kauzalita, ale i korelační (viz Millovy metody). Komparativní případové studie Výzkumný rámec (Cíle) • Tři druhy cílů podle Druláka (2008) a) Souběžný výklad teorie (metoda shody a rozdílu) b) Makrokauzalní analýza (metoda shody a rozdílu) c) Kontrast kontextů (klasická komparativní případová studie) • Beneš (2016) tři cíle KPS: a) Použití k testování hypotézy (metoda shody a rozdílu) b) Využití k vytvoření nových teoretických hypotéz (metoda shody a rozdílu) c) Aplikace teorie - hledání vysvětlení (metoda shody a rozdílu) Komparativní případové studie Výzkumný rámec (Výběr případů) • Korelacemi závislých a nezávislých proměnných bez použití určité specifické metody komparativní studie - vetší počet případů (Collier 1991). • Millova metoda shody - v zásadě shodné případy či v zásadě odlišné případy. • Srovnání geografické a srovnání diachronické. • Podmínková kauzalita, malý vzorek (2-8 případů), Q C A - srovnání středně velkého vzorku (cca 20-30 případů). • Nejčastěji využívaná je Millova metoda shody či Millova metoda rozdílu. Míliovy metody • Ovlivňují výběr případů i samotnou operacionalizaci. • KPS využívá nejčastěji Millovu metodu shody a metodu rozdílu, někdy i metodu souvisejících kolísání. • Millovy metody: A) Metoda shody/souhlasu (Method of Agreement) B) Metoda rozdílu (Method of Difference) C) Metoda souvisejících kolísání/sdružených změn (Method of Concomitant Variations) D) Metoda zbytků (Methods of Residues) E) Nepřímá metoda rozdílu (Indirect Method of Difference) Millova metoda shody John Stuart Mill ji charakterizoval následovně: „Pokud dvě nebo více instancí zkoumaného jevu mají pouze jednu společnou okolnost, pak ta okolnost, ve které se všechny instance shodují, je příčinou (nebo důsledkem) daného jevu." Prověřuje, zda posuzovaná kauzální podmínka představuje nutnou podmínku výsledku. Při jejím využití srovnáváme dva nebo několik případů, ve kterých se výsledek vyskytuje. Potom logicky platí, že každou kauzální podmínku, která se nevyskytuje ve všech zkoumaných případech, můžeme vyloučit jako nutnou podmínku příslušného výsledku. Hlavní problémy metody: plurality of causes - mnohost příčin, pozitivní určení příčinnosti na základě pouhé eliminace je zpochybnitelné, monokauzalita. Tabulka č. 3: Metoda souhlasu Tabulka č. 1: Metoda shody Kauzální podmínky Výsledek Případ A B C D E 1 * - 2 - * 3 - * * podmínka či výsledek sc v daném případe vyskytuje podmínka není v daném případě přítomna Prípad t Prípad 2 A D B E Nezávisle proměnné C F X. X Závisle pramenná V Y rozdíl v hodnotách proměnných shoda K hodnotách proměnných Zdroj: Zpracováno podk M I L L , John SLjart: A System of Logic Raliocinative and inductive. London, Longmans Green and Co. 1930, s. 254-155 a S K O C P O L , Theda - S O M E R S , Margarcl: The Uses of Comparative History in Macrosocia! Inquiry. Comparative Studies in Society and History, 22, 19SO, c. 2, s. 174- 197, i. 184. Míliova metoda rozdílu Mill ji ve formě „kánonu" shrnul takto: „Pokud se instance, ve které se zkoumaný jev vyskytne, a instance, ve které se nevyskytne, shodují ve všech okolnostech kromě jediné, která se vyskytuje v první instanci, potom pouze ta okolnost, v níž se obě instance liší, je důsledkem nebo příčinou nebo nezbytnou součástí příčiny toho jevu.11 Podle metody rozdílu srovnáváme minimálně jeden pozitivní případ, tedy případ, ve kterém se zkoumaný výsledek vyskytuje, s alespoň jedním negativním případem, tedy případem, ve kterém se příslušný výsledek nevyskytuje. Následně můžeme vyloučit jako podmínku jakoukoliv kauzální podmínku, která se vyskytuje v pozitivních i negativních p ř í p a ^ i ^ . 1 : M e t o d a r o z d i h l Nejsilnější metoda k určení příčinnosti. Tabulka č. 2: Metoda rozdílu Kauzální podmínky Výsledek Případ A B C 1 * - 2 - 3 - - * podmínka či výsledek se v daném případě vyskytuje - podmínka není v daném případě přítomna Případ 1 Případ. 2 A A B B Nezávisle proměnné C C X neX Závisle proměnná Y ne Y Millovy metody - Interakční efekty Tabulka č. 6: Interakční efekty a metoda rozdílu Proměnné Případ 1 Případ 2 Jízda v opilosti (Xs) Ano Ano Auto přijíždějící zprava (XJ Ano Ne Vysoká rychlost (XJ Ne Ne Jízda iw červenou (XJ Ano Ano Nehoda (Y) Ano Ne Zdroj: Zpracováno podle L1EBERSON. Stanky: SmaSt N's andBig Condttsiom: Au Examinaiion ofihe Iteasoning in Qímpjrutř-v Sftulii: .\ Bitscd on u Smál!Sitmher ofdi>.i->.. Soail Kor^cs. 7(J. \'J'>'.. 0. J. >. 11}. Millova metoda souvisejících kolísání John Stuart Mill ji charakterizoval následovně: „Jakýkoli jev se mění jakýmkoli způsobem, kdykoli se jiný jev mění nějakým konkrétním způsobem, je buď příčinou nebo důsledkem tohoto jevu, nebo je s ním spojen prostřednictvím nějaké kauzální skutečnosti." Tato metoda na rozdíl od metody shody a metody rozdílu netíhne k dichotomickému pojetí kauzálních podmínek. Příčinnou souvislost vyhodnocujeme podobně jako další dvě Millovy metody srovnáváním hodnot nezávislé proměnné s hodnotami závislé proměnné napříč případy. Tabulka č. 3: Metoda souvisejícíťh kolísání Nezávislé proměnné Závislá proměnná Případ A B C D 1 silná silná nízká střední silná 2 silná střední nízká nízká střední 3 nízká nízká střední střední nízká Závěr: s hodnotami závislá proměnné korelují hodnoty nezávislé proměnné B Komparativní případové studie Výzkumný rámec (Specifikace proměnných) • Velký důraz na konceptualizaci - velmi podrobné a přesné vymezení. Př. Vznik národního státu „západoevropského" typu v raném novověku v oblasti XY. • V dominantním pojetí komparativní studie pracujeme velmi často s kategorickými, nominálními hodnotami podmínek a výsledků, případně rovnou s jejich dichotomickými hodnotami. • Problém „hodně proměnných, málo případů" (many variables, small N). - Redukce počtu nezávislých proměnných, dvě možnosti: a) Sdružení nezávislých proměnných b) Analýza klíčových proměnných Komparativní případové studie Výzkumný rámec (Zpracování dat) • KPS využívá nejčastěji Millovu metodu shody a metodu rozdílu, někdy i metodu souvisejících kolísání. • Vždy záleží na cílech KPS. • Pokud testujeme (deduktivně vytvořenou) teorii nebo teoretickou hypotézu, srovnáváme předpovídané hodnoty empirického výsledku a kauzálních podmínek s jejich naměřenými hodnotami v jednotlivých případech. • Induktivní hledání nových hypotéz má podobnou, ale částečně jinou logiku. Nepoměřujeme naměřené hodnoty s nějakými teoretickými (předpovídanými) hodnotami, ale srovnáváme naměřené hodnoty empirických výsledků napříč případy, ve snaze najít vazby mezi nimi a hodnotami kauzálních podmínek. Výhody a Nevýhody KPS • Nejčastěji zmiňovaný problém Míliových metod, který spočívá v jejich zaměření na téměř naprosto podobné nebo téměř naprosto odlišné případy. I samotný Mill se totiž domníval, že sociální realita v zásadě neobsahuje případy tohoto typu a že jeho metody lze tedy jen obtížně použít ve společenských vědách. • Sklon k omezené vnitřní a vnější platnosti. • Relativní náročnost na zdroje (ve srovnání s případovou studií). • Silnou stránkou komparativní studie může být i teoretický potenciál. Ten vychází z její schopnosti odkrývat nové teoretické hypotézy na základě srovnávání několika případů. • Problémy interpretace - např. Galtonův problém. Příklady - Potravinová bezpečnost Burundi a Rwandy • Cílem této práce je na základě analýzy dostupných dat vzájemně porovnat potravinovou bezpečnost v těchto zemích a pokusit se definovat faktory, které ji mohou ovlivňovat. • FAO Dimenze: a) Dostupnost potravin b) Přístup k potravinám c) Využití potravin d) Stabilita potravin • Ad A - Průměrný adekvátní energetický příjem, průměrná hodnota produkce potravin. • Ad B - HDP na obyvatele z hlediska parity, hloubka kalorického deficitu, průměrná míra podvýživy. • Ad C - Přístup k sanitačním zařízením, přístup k nezávadné vodě, anemie těhotných žen. • Ad D - Podíl dovozu potravin na celkovém exportu, míra závislosti na dovozu obilí. Příklady - Potravinová bezpečnost Burundi a Rwandy Definice: 1) Dostupnost potravin v dostatečném množství a odpovídající kvality, dodávaných prostřednictvím domácí výroby nebo dovozu (včetně potravinové pomoci). 2) Přístup jednotlivců k adekvátním zdrojům pro získání vhodných potravin pro výživnou stravu. Nároky jsou definovány jako soubor všech činností, vedoucích k dosažení těchto zdrojů s ohledem na právní, politické, hospodářské a sociální dohody komunity, v nichž žijí (včetně tradičních práv, jako je přístup k běžným zdrojům). 3) Využití potravin prostřednictvím adekvátní diety, čisté vody, hygieny a zdravotní péče k dosažení stavu optimální výživy, kde jsou splněny všechny fyziologické potřeby. To přináší význam nepotravinářských vstupů na bezpečnost potravin. 4) Stabilita vedoucí k zachování potravinové bezpečnosti. Obyvatelstvo, domácnosti nebo jednotlivec musí mít přístup k přiměřené výživě po celou dobu. Neměli by riskovat ztrátu přístupu k potravinám v důsledku náhlých šoků (např. hospodářské nebo klimatické krize) nebo cyklických aspektů (např. sezónní nedostatečné zajištění potravin). íklady - Potravinová bezpečnost Burundi a RwandvZatímco ve Rwandě se postupující obnova země a jej i rozvoj projevily na pozitivním vývoji těchto ukazatelů a ke konci zkoumaného období se jejich hodnoty víceméně přiblížily průměrným hodnotám dosaženým v subsaharskému regionu, v Burundi tomu bylo naopak. Většina ukazatelů měla negativní vývoj a pouze některé z nich se podařilo ke konci zkoumaného období stabilizovat, nebo vykázaly nepatrné zlepšení. Především výrazný rozdíl mezi oběma zeměmi byl v porovnání podílu hladovějících obyvatel na celkové populaci. Rozdílnou délku trvání konfliktu, rozdílný post-konfliktní vývoj z hlediska bezpečnostní a politické stability a především rozdílnou kvalitu vlády a státní správy můžeme označit jako jedny z hlavních příčin rozdílného vývoje podílu hladovějících na celkové populaci Burundi a Rwandy. Mír* závislosti na dovozu obilí n n n u H s g s s s s s s s 8Ľ M ŕ M í ^ J r J r M 4 - \ l r > J f * J r > l o J •Burundi •Subsrfľdiskď Afiikn Prístup k nezávadné vodě 'Buiundi • Rwanda - Su bsaharská Afrika nklady - Príčiny použití našili pri rozpadu Jugoslávie • Jaké jsou príčiny použití násilí při rozpadu Jugoslávie? • Výzkum Valerie Bunceová 1999. • Srovnání tří komunistických federací. SSSR ČSSR Jugoslávie Historie ntezietnických konfliktů (XJ Ana Ano Ano -v -Or Hranice neodpovídají etnickým ÍXJ Ana (Nc) Ano-v -Or Národní vůdcově prosazovali rozpad (XJ Ano Ano Ano A Přítomnost nacionalismu (XJ Ano Ano Ano V S Federatívni struktura (XJ Ano Ano Ano -S Autonomie republik viičicentru (XJ Me Ne Ano z, Asymetrická pozice dominantní republiky (XJ Ano Ano Ne Politická role armády (XJ Nc Ne Ano Způsob rozpadu federace (Y) Pokojný Pokojný Násilný Zdroj: Adaptováno podle BUŇCE, Valeric: Subversive institutions. Jíte Design and the Destruction of Socialism and the State. Cambridge, Cambridge University Press 1999, s. 102- 126. Příklady - Občanská společnost v postkomunistických zemích • Jaké jsou důvody nízké občanské participace v Rusku a bývalé NDR? • Výzkum Marc Howard 2003. Východní Německo Rusko •QJ B Hospodářská n \pělasi fXj Vysoká Nizká e 1 Vyspělost právních a politických institucí (XJ Vysoká Nizká | PPříslušnost k zapadni civilizaci (XJ Ano Nc !2 Politické a sociální jistoty (XJ Výsotě Nízké £ i Geopolitická pozice(XJ Příznivá Nepříznivá Individuální komunistická zkušenost (Xjt Ano Ano := = * i Občanská participace (Y) Nízká Nízká Zdroj: Adaplovano podLc HOWARD. Marc Morje: The Weakness of Civil Society in Post-Communist Europe. Cambridge, Cambridge University Press 200J. s. 6-8. Skupinová participace - Úkol č. 1 • Pokuste se navrhnout jeden konkrétní případ, který by se hodil pro aplikaci „metody souladu" anebo případ pro aplikaci „metody rozdílu". Zvažte co by v tomto případě byly nezávislé proměnné a co i závislá proměnná. Cílem je připravit návrh politologického nebo bezpečnostního výzkumu. • Definice: - Jaké jsou cíle výzkumu, jaká je výzkumná otázka? - Vyberte celkový počet případů (ideálně 3-5) - výběr odůvodněte. - Co je závislou proměnnou? - Určete alespoň tři nezávislé proměnné. Skupinová participace - úkol č. 2 • „Co ovlivnilo úspěch kandidátu v prezidentských volbách ČR 2023? Konceptualizace - Volební úspěch - Pozitivní výsledek snahy jednotlivce nebo skupiny o dosažení určitého politického cíle. Operacionalizace - Volební úspěch - Zvolení prezidentem ve volbách v ČR v roce 2023. Definice závislých a nezávislých proměnných a následná aplikace Millovy metody rozdílu. Skupinová participace - úkol č. 2 Mužské pohlaví Dlouhá a viditelná volební kampaň Učast ve vetsine volební ch debat Zadná komunistic ká minulost Agresivní populistic ká volební kampaň Členství v parlament ní straně anebo senátu Aktivita v armádě a vysokých funkcích NATO Zvolení prezidente m Babiš x x - - x x - Pavel x x x - - - x x Nerudová - x x x - - - Fischer x - x x - x - -