Jak
hlavou
prorazit
zeď
O čtyřech lokálních
advokačních
kampaních
ŠTĚPÁN DRAHOKOUPIL
PETR MACHÁLEK
Copyright © Nadace Open Society Fund Praha 2023 Edition
Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons
[CC BY­‑NC 4.0]. Licenční podmínky navštivte na adrese
https://creativecommons.org/licenses/by­‑nc/4.0/.
Jak
hlavou
prorazit
zeď
O čtyřech lokálních
advokačních
kampaních
ŠTĚPÁN DRAHOKOUPIL
PETR MACHÁLEK
Obsah
Odvaha postavit se mocným	 9
Úvod	11
Nová komunitní služba pro rodiny dětí s postižením v Praze	 13
Stop výstavbě logistické haly v Rynholci	 21
Záchrana ostravské kolonie Bedřiška	 29
Záchrana městské nemocnice v Litoměřicích	 35
Poučení, aneb co si vzít pro vaše lokální advokační kampaně	 43
O autorech	49
Vyšlo s podporou	 50
Nadace OSF je českou nadací
s třicetiletou historií. Jejím posláním je
péče o demokracii v Česku: podporuje
a vzdělává občanskou společnost
a rozvíjí stát, kde mají všichni rovné
šance a zapojují se do dění ve svém okolí.
Nadace otevírá citlivá a opomíjená témata
a společně s dárci hledá průkopníky,
kteří je budou dál rozvíjet. Po dobu jejího
působení podpořila Nadace OSF více než
10 000 projektů českých neziskových
organizací i jednotlivců částkou přes
2 miliardy Kč. Více najdete na www.osf.cz.
Advokační fórum Nadace OSF posiluje
občanskou společnost a občany tak,
aby mohli efektivně a profesionálně
prosazovat veřejný zájem.
V Advokačním fóru:
	→ Poskytujeme individuální konzultace
pro nevládní organizace a aktivní
občany a občanky.
	→ Realizujeme praktické workshopy.
	→ Vydáváme studie, články a vzdělávací texty.
Rádi bychom na tomto místě poděkovali našim milým kolegům
Martinu Anderovi a Milanu Štefancovi za cenné podněty a připomínky
k našemu textu.
CO JSME DOSUD V ADVOKAČNÍM FÓRU NADACE OSF VYDALI:
DRAHOKOUPIL, Štěpán.
Jak Enti zachraňovali lesy: Příběh advokační kampaně Hnutí DUHA. 2021.
DRAHOKOUPIL, Štěpán, Petr MACHÁLEK a Milan ŠTEFANEC.
Rukověť zdánlivě bezmocných: Jak naplánovat advokační kampaň. 2020.
MAZÁK, Jaromír. Rekonstrukce státu: Jak se lobbuje proti korupci. 2018.
9 |
Odvaha postavit
se mocným
Co dělat, když chceme v zájmu veřejnosti změnit místo, kde žijeme, a proti nám
stojí silnější a mocnější? Přinášíme vám několik příběhů hrdinů všedního života,
které ilustrují, co dokáže energie, aktivita a spolupráce lidí různého věku i ná‑
zorů, pokud mají společný cíl a odvahu vzít věci do svých rukou. Takových lidí
jsou v Česku tisíce a málokdo o nich ví. Mimo záři médií den za dnem přetváře‑
jí k lepšímu místo, kde žijí, a dávají lidi dohromady. Mají také odvahu postavit se
mocným a hájit veřejný zájem.
Jsou to lidé, které díky našim dárcům podporujeme v Nadaci Via už přes 25 let.
Díky nim se nám všem v Česku lépe žije, neboť tvoří základy svobodné země
a demokracie. Dobrou zprávou je, že takových lidí každým rokem přibývá. Na
dalších řádcích najdete několik příkladů a inspiraci, jak lze měnit své okolí k lep‑
šímu, a to i v mnohdy zdánlivě bezvýchodné situaci.
A co konkrétního se za těmito obecnými slovy skrývá? Na úvod přidám jednu
osobní vzpomínku.
Nad ostravskou Bedřiškou se tehdy stahovaly první podzimní mraky. V září roku
2018 to s osadou vypadalo všelijak. Lidé se stěhovali pryč, budoucnost byla
chmurná. Tehdejší vedení radnice chtělo osadu zbourat a tím vyřešit „problém
vyloučené lokality“.
Návštěva „Rychlé roty“, tedy našich pomocníků konzultantů pro místní kampaň
za záchranu, ale viděla osadu jako příjemné místo k životu. Navíc, místní kon‑
flikt s radnicí obyvatele spojil a sousedé se navzájem dobře znali. Vlastně, žilo
Předmluva
| 10
se tu dost možná lépe než na nedalekém sídlišti. Kriminalita byla minimální, lidé
pořádali společné komunitní akce. V jejich čele stála nezdolná Eva Lehotská, na‑
vzdory svému seniornímu věku a nalomenému zdraví táhla celou osadu a pro
její záchranu vyvinula obrovskou energii.
Pět let po naší návštěvě Bedřiška nejen stojí, ale také žije. Místní tu pořádají kul‑
turní akce a koncerty a bezprostřední demolice osady nehrozí. Nebýt pár lidí,
kteří měli víru a odvahu, Bedřiška by už zřejmě neexistovala.
Tento příběh je jedním z těch, které najdete na dalších stranách této publikace.
Snad vás inspirují a ukáží vám možné cesty, jak hájit veřejný zájem.
Zdeněk Mihalco,
ředitel Nadace Via
11 |
Úvod
Advokační práce má mnoho podob a v textu, který leží před vámi, najdete čty‑
ři příběhy kampaní na lokální úrovni. V jednotlivých kapitolách se dočtete, jak
rodiče dětí s postižením prosadili v Praze novou odlehčovací službu komunitní‑
ho typu, jak aktivní lidé z Vašírova a Rynholce zastavili výstavbu velké logistické
haly, jak lékaři, lékařky, zdravotní sestry a další aktivní lidé zabránili privatizaci
městské nemocnice v Litoměřicích a jak komunita lidí v ostravské Bedřišce za‑
chránila tuto unikátní bývalou hornickou kolonii.
Vědomě jsme vybrali takové kampaně, v nichž jsme mohli popsat úspěšné mo‑
menty, které mohou být zajímavé i pro ostatní. Za jejich dosažením stála skvělá
práce aktivních skupin lidí, kteří ale sami často čelili velmi náročným výzvám.
A výsledek nebyl ze začátku vůbec jasný. Potýkali se s názory, že vyhrát takové
kauzy není možné, že hlavou zeď neprorazí nebo že bojují s větrnými mlýny. Mu‑
seli překonávat sami sebe a odvalovat „balvany“, jež jim stály v cestě. Za jejich
úsilí a práci jim patří velká poklona.
Pro název celého textu jsme si vypůjčili citaci od Evy Lehotské z ostravské Bed‑
řišky. „Všichni mi říkali, že hlavou zeď neprorazím. Ale já jsem si říkala, že zkusit to
musím, prorazit tu zeď. A povedlo se to.“
Hned v úvodu se sluší přiznat, že v případě těchto advokačních kampaní jsme
nebyli „pouhými“ pozorovateli. V roli konzultantů Advokačního fóra Nadace OSF1
nebo Rychlé roty Nadace Via2
jsme jim byli v určitých fázích velmi blízko.
1	 Advokační fórum Nadace OSF, https://osf.cz/programy/ferova-spolecnost/advokacni-forum/
2	 Rychlá rota Nadace Via, https://www.nadacevia.cz/nabidka-programu/misto-kde-zijeme/rychla-rota/
| 12
Pro koho jsme tedy text napsali a proč? Stejně jako naše předchozí studie
o kampaních Rekonstrukce státu3
a Hnutí DUHA4
má tato studie sloužit jako
inspirace pro všechny, kteří usilují o změny kolem sebe nebo se rozhodli hájit ve‑
řejný zájem. V návaznosti na předchozí dvě studie k celostátním kampaním od
již zavedených organizací jsme chtěli ukázat, že v České republice existují skvělé
příklady lokálních advokačních kampaní, mnohdy vedené neformálními občan‑
skými iniciativami5
.
V jednotlivých kapitolách najdete vždy stručný popis problémů či kauz, o jejichž
vyřešení aktivní lidé usilovali. Dočtete se o konkrétních aktivitách, které k tomu
vedly. A také o výsledcích všech čtyř kampaní, které skončily úspěchem.
Byť jsme si vědomi, že k žádnému cíli nevede stejná cesta a že každá kampaň je
specifická, doufáme, že vám, čtenářům a čtenářkám našeho textu, poslouží tyto
příklady jako inspirace pro vaši důležitou a záslužnou práci na budování demo‑
kracie na lokální úrovni.
Přejeme hodně zdaru při vašem úsilí.
Štěpán Drahokoupil a Petr Machálek
3	 MAZÁK, Jaromír. Rekonstrukce státu. Jak se lobbuje proti korupci. Nadace OSF, 2018.
4	 DRAHOKOUPIL, Štěpán. Jak Enti zachraňovali lesy: Příběh advokační kampaně Hnutí DUHA.
Nadace OSF, 2021.
5	 Neformální občanskou iniciativou myslíme skupinu aktivních lidí, kteří nejsou registrováni
v rámci organizace či spolku. Dali se dohromady hlavně kvůli vyřešení konkrétní kauzy či problému.
13 |
Nová komunitní
služba pro rodiny
dětí s postižením
v Praze
„My jsme se jen snažili vyřešit problém, který nás jako pečující rodiče trápil. Něko‑
lik let jsme se pravidelně scházeli u kafe a kromě jiných témat jsme často mluvili
o chybějících odlehčovacích službách. Říkali jsme si, že tenhle typ služeb nejspíš
nechybí jen nám a že o tom úředníci musí vědět, takže nějaká služba určitě brzy
vznikne. Jak naivní představa!“6
říkají k počátečním úvahám Jarmila Neuwirtho‑
vá, Magdalena Tomášková a Dana Kuldanová.
Spolek Péče bez překážek vznikl v roce 2017, a to ze svépomocné skupiny rodičů
dětí s kombinovaným postižením. Jeho členky se rozhodly jít jinou cestou než
zřízením vlastní služby, a to prosazením, aby takovou službu zřídilo a provozo‑
valo hlavní město Praha, respektive jeho příspěvková organizace.
6	 Jak trnitá byla cesta k otevření nové odlehčovací služby pro děti s postižením v Praze?,
13. 4. 2022, https://osf.cz/2022/04/13/rozhovor-pece-bez-prekazek/
| 14
Počátky jejich advokační kampaně se kryly s nástupem pražské koalice Pirá‑
tů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, KDU­‑ČSL a STAN) po volbách
v roce 2018. Na pozici radní pro sociální oblast nastoupila Milena Johnová za
Prahu sobě. Její podpora zájmů rodin dětí s postižením vytvořila příležitost pro
prosazení potřebných změn. I přes tuto nadějnou situaci ale docházelo k stagna‑
ci přípravy nové služby, byť ji klíčoví hráči z hlavního města Prahy, městské části
Prahy 10 a Dětského centra Paprsek (budoucího poskytovatele) podporovali.
CHYBĚJÍCÍ ODLEHČOVACÍ SLUŽBY PRO RODINY DĚTÍ S POSTIŽENÍM V PRAZE
„Já už jsem vůbec nevěděla, co mám dělat. Z posledních sil jsem sedla k počítači
a vygooglila několik zařízení, kam bych teda dceru mohla na pár dní dát, abych se
mohla vyspat. Prostě jednoduše vyspat. A jaké bylo moje překvapení, když jsem
zjistila, že pro takto staré dítě, žádné takové zařízení neexistuje ani v Praze, ani
v podstatě ve Středočeském kraji,“ popisovala svoji situaci Jarmila Neuwirthová
v rozhovoru pro NEEDo TALKs7
. A absence odlehčovacích služeb v Praze roz‑
hodně netížila pouze ji, ale potýkaly a nadále se s ní potýkají rodiny 2 700 dětí
s postižením.
Přestože v Praze existovala řada registrovaných odlehčovacích služeb8
, jejich
dostupnost se pro většinu rodin dětí s postižením blížila nule. Existující služby
totiž pokrývaly potřeby pouze vybraným skupinám klientů, např. dětem od je‑
denácti let či osobám s poruchou autistického spektra (PAS). Rodiny pak byly
nuceny za těmito službami dojíždět mimo Prahu, například do Mladé Boleslavi.
Při popisu situace rodin dětí s postižením nevycházely zástupkyně Péče bez pře‑
kážek pouze ze svých vlastních zkušeností, ale ve svých argumentech se opíraly
také o relevantní výzkumy. Podle analýzy od Schola Empirica pro nadační fond
Abakus9
je dlouhodobá a nepřetržitá péče velkou zátěží pro pečující rodiče. 82
procent z nich nemá možnost si dostatečně odpočinout a až 70 procent z nich
je ohroženo depresí. Tři čtvrtiny z nich ztrácí možnost pracovat, 70 procent se
dostává do sociální izolace a u 26 procent dochází ke zhoršování zdravotního
stavu. Ve srovnání s běžnou populací jsou pečující rodiče těmito jevy ohrožení
dvakrát i vícekrát častěji.
7	 NEEDo TALKs, Péče bez překážek, Jarmila Neuwirthová, https://www.needo.cz/needo-talks/
pece-bez-prekazek/
8	„Odlehčovací služby“ (nazývány také jako úlevová péče, respitní péče, z anglického respite care)
jsou druhem sociální služby, který poskytuje pomoc lidem dlouhodobě pečujícím o postiženého.
https://bit.ly/43IqKKF
9	 Schola Empirica, Analýza potřeb rodičů děti s postižením nebo chronickým onemocněním,
2021, https://abakus.cz/file/ke-stazeni/2021_Vyzkum_Podpora-rodin_Analyza-potreb-rodi‑
cu-deti-se-zdravotnim-znevyhodnenim.pdf
15 |
Spolek Péče bez překážek se ve své advokační kampani zaměřil na následující
cíle a řešení.
JEJICH VIZÍ BYLA DOSTUPNÁ SÍŤ ODLEHČOVACÍCH SLUŽEB PRO DĚTI SE
ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM ŽIJÍCÍ SE SVÝMI RODINAMI V PRAZE.
Konkrétně navrhovali, aby v Praze do roku 2022 vzniklo alespoň 30 míst pro
děti do 18 let s následujícími parametry:
	→ pobytová odlehčovací služba komunitního typu
	→ klienty jsou děti s kombinovaným postižením a děti s PAS (s vyšší mírou
podpory)
	→ zvýšená kapacita o všech školních prázdninách (zejména v létě a o víken‑
dech během celého roku)10
V průběhu kampaně se ukázalo, že nejrychleji bude možné takovou službu ote‑
vřít v nově zrekonstruovaných prostorách městské části Prahy 10 u parku
Grébovka. Významná část jejich advokační práce se proto zaměřila na prosa‑
zení a urychlené otevření tohoto konkrétního místa. Zásadní bylo přesvědčit
samosprávy hlavního města Prahy a Prahy 10 jako zřizovatele sociálních služeb
a majitele prostoru.
O SCHŮZKÁCH, KULATÉM STOLE, PRÁVNÍM STANOVISKU, PŘÍPRAVĚ A BALVANECH
Po analýze problému absence odlehčovacích služeb komunitního typu a stano‑
vení konkrétního cíle se pojďme podívat na to, jak došlo k jeho prosazení.
„V červnu 2019 několik z nás poslalo na Magistrát hlavního města Prahy žá‑
dost o zajištění odlehčovací služby pro své dítě. Příjemně nás překvapily rychlost
odezvy a snaha nabídnout rodinám rychlé, byť nesystémové řešení,“ popisu‑
jí Dana Kuldanová, Jarmila Neuwirthová a Magdaléna Tomášková začátek své
advokační práce11
. Na žádost o sociální služby navázala kontinuální spoluprá‑
ce s vedením Prahy, konkrétně s radní Milenou Johnovou. Tato spolupráce měla
podobu přizvání do pracovní skupiny a také individuálních schůzek s paní radní
a jejím poradcem Davidem Kocmanem.
„Hlavní část naší advokační práce spočívala v průběžné komunikaci s politiky,
úředníky a budoucím poskytovatelem služby,“ shrnují Magdalena, Dana a Jarmila
základní aktivity své advokační kampaně. „Důležitou částí naší advokační práce
byla i průběžná komunikace s dalšími pečujícími rodiči,“ doplňují.
10	 One-pager Péče bez překážek pro jejich advokační kampaň.
11	 Rozhovor: Jak trnitá byla cesta k otevření nové odlehčovací služby pro rodiny dětí s postižením
v Praze? https://osf.cz/2022/04/13/rozhovor-pece-bez-prekazek/
| 16
Na prvním setkání pracovní skupiny byl zmíněn možný prostor vedle parku
Grébovka. Jeho možná kapacita byla tři děti a prostor splňoval nároky na službu
komunitního typu. Za poskytovatele nové služby byla vybrána příspěvková or‑
ganizace hlavního města Prahy – Dětské centrum Paprsek. Prostory byly v nově
zrekonstruovaném domě v majetku městské části Praha 10. Termín otevření měl
být únor 2020. „V průběhu roku 2020 se však termín otevření neustále oddaloval,
aniž by k tomu byl zjevný důvod. Všechny zúčastněné strany nás ujišťovaly,
že to považují za prioritu, a přesto se nic nedělo,“12
zmiňují zaseknutí situace Jar‑
mila Neuwirthová a Markéta Sojková.
Jedním z důvodu zdržení byly nejasnosti ohledně potřeby rekolaudace prostoru,
který byl nově zrekonstruován, avšak jako nebytový. Péče bez překážek necha‑
la vypracovat právní stanovisko, podle něhož je rekolaudace pro otevření nové
služby nezbytná, a seznámila s ním zástupce hlavního města i městské čás‑
ti Praha 10. To proběhlo při společném kulatém stole, který byl ale v důsledku
pandemie COVID-19 organizovaný on­­­‑line. V rozhovoru zástupkyně Péče bez
překážek zdůrazňují důležitost, že se všechny zainteresované strany sešly spo‑
lečně a naplánovaly konkrétní kroky. „Konečně se tam konkrétně řeklo, kdo co
má udělat a do kdy,“ hodnotí efekt kulatého stolu Jarmila. „Najednou to pak
šlo všechno docela hladce,“ doplňuje Magdalena. I tak otevření trvalo dalších
10 měsíců.
Jak již bylo zmíněno, tak základem této advokační kampaně byly osobní schůz‑
ky a vyjednávání s úředníky, politiky a poskytovatelem. Co se Péči bez překážek
při nich osvědčilo?
„Věnovat dostatek času přípravě, jasně formulovat své cíle a požadavky a vy‑
žadovat konkrétní závazky s konkrétními termíny. Být aktivní a nebát se ve vší
slušnosti politikům a úředníkům připomenout, k čemu se zavázali,“13
doporuču‑
jí členky spolku.
Co se týká přípravy, tak Jarmila zdůrazňuje, že se jim osvědčuje pečlivá
příprava na každou, i krátkou schůzku. „Opravdu si to důkladně napíšeme na
papír, všichni se k tomu vyjádří, jednou dvakrát to projdeme, jestli tam opravdu
něco nechybí.“14
Magdalena zmiňuje důležitost formulování cílů setkání.
12	 Pobytová odlehčovací služba pro rodiny dětí s postižením v Praze, https://pecovatazit.
cz/2021/07/19/pobytova-odlehcovaci-sluzba-pro-rodiny-deti-s-postizenim-v-praze/
13	 Rozhovor: Jak trnitá byla cesta k otevření nové odlehčovací služby pro rodiny dětí s postižením
v Praze? https://osf.cz/2022/04/13/rozhovor-pece-bez-prekazek/
14	 Rozhovor s Jarmilou Neuwirthovou, Magdalenou Tomáškovou, Danou Kuldanovou, 20. července 2022
17 |
„Je důležité přesně vědět, co se od schůzky očekává na naší straně. Samozřejmě
se to pak může ubírat jinam, ten člověk na druhé straně taky může vnést nějaké
další zajímavé téma. Ale je nutné trvat na zodpovězení připravených bodů.“15
Při schůzkách používaly svůj vlastní osobní příběh nebo příběh jiné členky z je‑
jich spolku. Důležitost schůzek a osobních příběhů souvisí s nízkou znalostí
potřeb a situace rodin dětí s postižením mezi úředníky a politiky. „Politici a úřed‑
níci to opravdu nevěděli, že to nebo ono je potřeba. To je naše bublina, že všichni
vědí, co potřebujeme, ale ono to tak není,“16
poukazuje na tento fakt Jarmila.
Pro poukázání na situaci rodin dětí s postižením hrály důležitou roli také podané
žádosti o sociální službu. Je to důležitý podklad pro úředníky a politiky. Jarmila
dodává: „Mohou to vzít a jít dále a říct, podívejte se, tady je to potřeba. Aby na to
dostali finanční prostředky.“
Byť je výčet aktivit v této lokální advokační kampani úctyhodný, samy zástup‑
kyně Péče bez překážek zmiňovaly, že jejich realizace vůbec nebyla jednoduchá.
Jejich zdolávání pak připodobňují k odvalování balvanů. „My, jak jsme nemě‑
ly žádné zkušenosti, tak jsme vůbec netušily, co to obnáší. Ono se řekne tisková
zpráva, ale jen vymyslet předmět mailu! Nebo jak se to vydává, kam se to posí‑
lá,“17
popisuje Dana jeden z balvanů.
NOVÁ ODLEHČOVACÍ SLUŽBA SE OTEVÍRÁ
I přes aktivní advokační úsilí trvá někdy dosažení hmatatelných výsledků a vy‑
řešení problému déle, než si v začátku advokační kampaně jeji realizátoři
a realizátorky představovali. Podaří­­­‑li se ale odstranit zásadní překážky a nasta‑
vit nové fungování systému, mají pak tyto výsledky větší a dlouhodobější dopad.
Tímto hmatatelným výsledkem advokační kampaně Péče bez překážek bylo
otevření nové odlehčovací služby v prostorách vedle parku Grébovka. Služ‑
bu provozuje Dětské centrum Paprsek, příspěvková organizace hlavního města
Prahy, a využívá ji několik desítek rodin.
Služba byla otevřena nejdříve v ambulantní podobě ke konci roku 2021 a po‑
sléze na jaře dalšího roku byla rozšířena do pobytové formy, což bylo původním
cílem. U příležitosti otevření iniciovala Péče bez překážek tiskovou konferenci,
kterou uspořádal magistrát hlavního města Prahy a městská část Praha 10. Její
součástí byla i prohlídka prostor samotné služby.
15	 Rozhovor s Jarmilou Neuwirthovou, Magdalenou Tomáškovou, Danou Kuldanovou, 20. července 2022
16	 NEEDo TALKs, Péče bez překážek, Jarmila Neuwirthová, https://www.needo.cz/needo-talks/
pece-bez-prekazek/
17	 Rozhovor s Jarmilou Neuwirthovou, Magdalenou Tomáškovou, Danou Kuldanovou, 20. července 2022
| 18
„Nedostatek odlehčovacích služeb může vést k totálnímu vyčerpání rodin a k ná‑
slednému umisťování dětí do ústavů. Jednou z mých priorit je tohle změnit.
Z toho důvodu jsme otevřeli zcela novou službu, která pomůže udržet děti v jejich
rodinách. A chystáme další,“ uvedla radní pro sociální politiku a zdravotnictví Mi‑
lena Johnová v tiskové zprávě18
.
V tiskové zprávě z prosince 2021 zazněla ze strany radního Michala Kočího
z Prahy 10 i důležitá informace o tom, že ambulantní podoba je pouze dočasná.
„Počátkem příštího roku navíc ještě dojde k překolaudování prostor na bytové, což
umožní rozšíření poskytované péče a děti budou moci v zařízení i přespávat. Pů‑
jde o první takovou službu v Praze a já jsem velmi rád, že naše městská část může
stát u jejího zrodu.“
A v textu zprávy vydané magistrátem nechyběla ani citace Jarmily Neuwirthová
z Péče bez překážek. „Do pobytové odlehčovací služby jsme dceru dosud vozili do
Mladé Boleslavi. Službu plánujeme využívat 3–4 dny v pracovním týdnu jednou
za měsíc, o vybraných víkendech a školních prázdninách. Možnost využít novou
službu přímo v Praze pro nás znamená zejména úsporu drahocenného času, ná‑
sledně i financí za dopravu do služeb mimo Prahu.“
Díky tiskové konferenci a tiskové zprávě informovala o otevření nové služby i ce‑
lostátní média jako deník Blesk19
, Novinky.cz20
nebo Rozhlas21
. Vlastní příspěvek
na svém webu vydala i Péče bez překážek22
. „To téma se objevilo i v celostátních
denících, což já vidím jako důležité,“ hodnotí zpětně tiskovou konferenci Jarmila
Neuwirthová.
18	 TZ: Aby děti se zdravotním znevýhodněním nekončily v ústavech. Praha má novou odlehčovací
službu, 15. prosince 2021, https://bit.ly/3Zaee3F
19	 Blesk, Praha nabízí novou odlehčovací službu pro rodiče hendikepovaných dětí. Pomůže jim
zvládnout každodenní zátěž, https://bit.ly/3KFKBD3
20	 FOTO: V Praze je nová služba, má odlehčit rodinám s handicapovanými dětmi, https://bit.ly/3YaB36b
21	 irozhlas.cz,Praha otevře centrum odlehčovacích služeb pro děti s postižením. Má ulevit vyčer‑
paným rodičům, https://bit.ly/3mevHti
22	 Odlehčovací služba Grébovka byla slavnostně otevřena,
https://www.pece-bez-prekazek.cz/odlehcovaci-sluzba-grebovka-byla-slavnostne-otevrena/
19 |
INFORMACE O ORGANIZACI
Webová stránka: https://www.pece­‑bez­‑prekazek.cz/
Facebook: https://www.facebook.com/PeceBezPrekazek
DOPORUČENÉ ODKAZY
Pořad České televize Klíč o Péči bez překážek, 2. listopadu 2022,
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096060107-klic/222562221700016/
Rozhovor: Jak trnitá byla cesta k otevření nové odlehčovací služby pro rodiny
dětí s postižením v Praze?, 13. dubna 2022,
https://osf.cz/2022/04/13/rozhovor­‑pece­‑bez­‑prekazek/
Jarmila Neuwirthová, Markéta Sojková: Pobytová odlehčovací služba pro rodi‑
ny dětí s postižením v Praze, 24. června 2021,
https://pecovatazit.cz/2021/07/19/
pobytova­‑odlehcovaci­‑sluzba­‑pro­‑rodiny­‑deti­‑s­‑postizenim­‑v­‑praze/
| 20
21 |
Stop výstavbě
logistické haly
v Rynholci
Důvodem aktivizace obyvatel Rynholce a Vašírova, a tedy jejich advokační kam‑
paně byla připravovaná výstavba velké logistické haly v areálu průmyslové
zóny bývalého dolu. Místo je známé jako Halda. Tehdy předkládaná varianta
předpokládala výšku haly 21 metrů, ale k ní je nutné přičíst ještě výšku samotné
Haldy. „Když jsme s týmem Rychlé roty na místo přijeli, šli jsme se na Haldu podí‑
vat. Nápad postavit na takovém místě tyčícím se nad obcemi ještě vysokou halu
se všemi příjezdovými komunikacemi nám přišel neuveřitelně zpupný jak s ohle‑
dem na místo, tak na obyvatele obcí,“ vzpomíná na svůj dojem z plánování Milan
Štefanec, který na kampani jako konzultant spolupracoval.
K motivaci pro občanskou angažovanost místních přispěl i přístup vedení obce
Rynholce, který byl popsán jako arogantní a prezentující projekt haly jako hoto‑
vou věc. „Takhle to tady stát bude! Projekt je dle územního plánu a projde. Měnit
se nebude. Když jsem viděla tuto jejich aroganci a nadřazenost, tak to mě osobně
motivovalo nejvíc,“ dodává k tomu Pavlína.
| 22
„A u mě to bylo v podstatě totéž. Hlavně, spousta lidí obecně, nejen v tomto pří‑
padě, je zvyklá nadávat na Facebooku a v hospodě. Vztekají se, nadávají, ale tím
to končí. Být to něco menšího, tak bych já osobně asi jen mávla rukou, ale tohle
bylo tak obrovské!“ doplňuje ještě Lenka ke své motivaci23
.
O informaci, že se chystá výstavba velké logistické haly, se podle slov Lenky
Bernardové z Rynholce a Pavlíny Švigárové z Vašírova dozvěděli místní obča‑
né a občanky spíše náhodou. Obě skupiny se sešly až na veřejném představení.
„Vyměnili jsme si prvotní kontakty a tím to celé začalo. Předtím jsme se neznali,
ani jako sousedé,“ dodává k prvnímu setkání Pavlína.
Na tomto místě je důležité doplnit, proč vlastně píšeme o referendu v Rynholci
a proč se v této věci angažovali nejen občané a občanky Rynholce, ale také lidé
z Vašírova sdružení kolem spolku Náš Vašírov24
. Pozemek, kde měla velká logi‑
stická hala stát, je sice v majetku města Rynholce, ale je daleko více na dohled
právě obcím Vašírov a Stochov. Právě jejich občané a občanky by byli více za‑
saženi výstavbou logistické haly, byť oni sami přímo nemohli rozhodnout o její
výstavbě. Následující kapitola popisuje, jak vypadala jejich advokační kampaň,
v níž se podařilo vyhrát místní referendum.
Zcela mimo téma si zde dovolíme přidat jednu místní zajímavost z konzultací
pro tuto iniciativu. Tou je fakt, že právě ve Vašírově, části Lán, je hrob T. G. Ma‑
saryka, Jana Masaryka a Charlotty Garrigue Masarykové. A nyní již pojďme na
samotnou advokační kampaň, která vyústila v úspěšné referendum v Rynholci.
OD PETIC K REFERENDU
Jedním z prvních kroků lidí z Vašírova a Rynholce bylo uspořádání papírové i on‑
line petice25
a účast na jednání zastupitelstva. „Původně jsme si mysleli, že se to
vyřeší peticí. Ale to jsme nedostali ani odpověď,“ popisuje úvodní aktivity Lenka26
.
Obě formy petice umožnily dostat mezi další lidi samotné téma, že se výstavba
logistické haly chystá. Papírová petice byla podpořena 583 podpisy a online 563
hlasy, což jsou významná čísla s ohledem na celkový počet obyvatel Rynholce.
V něm bylo registrováno 768 voličů a voliček. Podpisy pod petici se sbíraly jeden
měsíc, od září do října 2020. S textem a podporou petice byli následně kontak‑
továni starostové okolních obcí.
23	 Rozhovor s Lenkou Bernardovou a Pavlínou Švigárovou, 20. července 2022
24	 Webová stránka spolku Náš Vašírov, https://www.nasvasirov.cz/
25	 Petice proti výstavbě haly v k.ú. Rynholec, https://www.petice.com/petice_proti_vystavby_
haly_v_ku_rynholec
26	 Rozhovor s Lenkou Bernardovou a Pavlínou Švigárovou, 20. července 2022
23 |
Nápad na uspořádání referenda padl podle Lenky na veřejném zasedání zastu‑
pitelstva. „Protože my jsme se ptali, jestli s tím budou zastupitelé něco dělat.
A někdo ze zadních řad řekl, tak udělejme referendum.“ Pavlína k tomu doplňuje:
„Vyvrcholilo to tím, když se zastupitelé vyjádřili, že nás odpůrců proti hale je jen
pár a že nevědí, co chce celá obec.“ Zvýšenou účastí lidí na zasedání byli zastu‑
pitelé a zastupitelky zaskočeni. „Nejdřív zastupitelé opakovali, že jim na veřejná
zasedání nikdo nechodí, a pak byli velmi překvapeni,“ popisuje Pavlína dopad
účasti lidí na zastupitelstvo. Z řad zastupitelů pak vůči iniciativě směřovaly různé
výzvy. „Prý abychom nepodněcovali nevraživost, abychom nenutili lidi, aby tam
chodili. My jsme se marně bránili, že opravdu nikoho nenutíme, že ty lidi to oprav‑
du zajímá,“ vykresluje situaci kolem jednání zastupitelstva Lenka27
.
Referendum inicioval Přípravný výbor občanů a občanek Rynholce. Konkrétní
řešení spočívalo v „zablokování“ samotného pozemku prostřednictvím místní‑
ho referenda. Otázka pro referendum zněla následovně: Chcete, aby na pozemku
č. 865/11 v katastrálním území Rynholec (bývalá výsypka dolu ČSA) byla vybudo‑
vána průmyslová/výrobní/logistická/skladová hala nebo jiný komplex podobného
charakteru? Svoji motivaci a kdo jsou, představili jeho členové a členky ve vi‑
deích na Facebooku28
.
Při přípravě referenda se občané z Rynholce a Vašírova inspirovali v nedalekém
Novém Strašecí, kde lidé taktéž odmítli výstavbu haly29
. Získali od nich hodně
praktických rad.
ZÁKLADNÍ AKTIVITY, KTERÝMI INICIATIVA PODPOŘILA ÚČAST V REFERENDU, BYLY:
	→ informování prostřednictvím letáků, k nim podrobněji níže;
	→ informování přes webové stránky spolku Náš Vašírov, jejich facebooko‑
vá stránka a později spuštěná speciální facebooková stránka k samotné
iniciativě;
	→ uspořádání veřejné debaty ze strany přípravného výboru;
	→ spolupráce s relevantními politiky a političkami z okolních obcí, kraje a Se‑
nátu a rovněž osobnostmi známými v místě.
27	 Rozhovor s Lenkou Bernardovou a Pavlínou Švigárovou, 20. července 2022
28	 Videomedailonek Lenky Bernardové, https://1url.cz/Yrv62, 9. června 2021
29	 Novostrašečtí občané v referendu odmítli haly u Mackovy hory, Rakovnický deník, 6. října
2020, https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/novostrasecti-obcane-v-referendu-odmit‑
li-haly-20201006.html
| 24
ZAPOJENÍ NEJRŮZNĚJŠÍCH SKUPIN DO KAMPANĚ
Co v případě této advokační kampaně stojí určitě za pozornost, je široká škála
lidí a skupin, které se podařilo do kampaně zapojit. Způsoby zapojení byly různé
a odpovídaly tomu, jaký vztah a pozici měly jednotlivé skupiny a lidé k referen‑
du v Rynholci30
.
	→ senátor za obvod, jehož je Rynholec součástí, Ivo Trešl se zúčastnil deba‑
ty a vyjádřil na Facebooku31
. Náměstek hejtmanky Středočeského kraje pro
regionální rozvoj a územní plánování Jiří Snížek se zúčastnil veřejné debaty;
	→ senátorka Adéla Šípová se vyjádřila na videu32
a podpořila účast lidí
v referendu;
	→ starostové okolních obcí se vyjádřili na Facebooku33
a podpořili, aby oby‑
vatelé Rynholce zamítli výstavbu logistické haly. Zúčastnili se také veřejné
debaty;
	→ zastupitelstva okolních obcí přijala usnesení a podpořila iniciativy proti
výstavbě haly, například Zastupitelstvo obce Tuchlovice vyslovuje podpo‑
ru snaze občanů Rynholce zamezit stavbě průmyslových hal na pozemku č.
865/11 v k.ú. Rynholec34
;
	→ majitel Starého zámku Rynholec Zdeněk Prázdný se na Facebooku vyjádřil
následovně: „Hlasování v tomto referendu je hlasováním o tom, jestli chceme
zachovat vesnický způsob žití.“35
Pojďme se nyní podívat právě na různé vztahy a pozice k Rynholci a jak s tím
souvisí to, jak byli jednotliví lidé zapojeni. Jaký je rozdíl mezi senátorkou Šípovou
a senátorem Trešlem? Adéla Šípová je z nedalekých Doks, ale není senátorkou
za obvod, do něhož Rynholec spadá. I tak bylo možné ji oslovit a požádat o vi‑
deo, v němž přispěje k aktivizaci lidí, aby přišli k referendu. Ivo Trešl, senátor za
relevantní obvod, byl pozván na debatu a vahou své funkce podpořil důležitost
referenda, byť se vyjádřil neutrálně: „Předně je třeba říci, že rozhodnutí, zda zde
výrobní haly nedaleko dálnice D6 a části obce Lány­‑Vašírov mít či ne, je čistě věcí
30	 Pro dobré zmapování vztahu a vlivu jednotlivých skupin a lidí na samotný výsledek doporuču‑
jeme nástroj Mapa klíčových hráčů, o němž píšeme v Rukověti zdánlivě bezmocných: Jak
naplánovat advokační kampaň.
31	 Vyjádření senátora Ivo Trešla, https://1url.cz/Grv6u, 23. června 2021
32	 Vyjádření senátorky Adély Šípové, https://1url.cz/Irv6W, 24. června 2021
33	 Post iniciativy Nechceme halu k vyjádření okolních starostů, https://1url.cz/Srv6e, 24, června 2021
34	 Vyjádření obce Tuchlovice, https://1url.cz/vrv61, 24. června 2021
35	 Facebook Starý zámek Rynholec, https://bit.ly/3Zvhc2K, 24. června 2021
25 |
samosprávy. Jako senátor jsem zde byl spíše v roli pozorovatele a nezávislého
rádce.“36
I takto neutrální vyjádření mají svůj smysl, protože přitahují k tématu
pozornost a ukazují, koho všeho kauza zajímá.
Starostové a zastupitelé okolních obcí neměli sice přímý vliv na hlasování ryn‑
holeckých občanů a občanek, ale svými vyjádřeními opět připoutali pozornost
k tématu. Jasně vyjádřili podporu variantě NE.
V případě příspěvků na sociálních sítích stejně jako při plánování dalších aktivit
je důležité mít na vědomí, že intenzita práce by se měla stupňovat s blížícím se
hlavním momentem kampaně, v Rynholci tedy místním referendem. To je dobře
vysledovatelné právě na Facebooku Nechceme halu, kdy vidíme jasnou zvyšující
se intenzitu, která směřovala k datu hlasování.
Zapojení různých klíčových hráčů a jejich podpora také zafungovala na motivaci
lidí v iniciativě. „Pomohlo nám to. Lidé na tak vysokých postech mají plný roz‑
vrh, ale to téma se stalo i pro ně něčím zajímavé či důležité, našli si čas a přijeli.
My tím dostali nový impuls a dočerpali energii. Když přijede senátor, tak já nemů‑
žu říkat, že už to nedávám. Nutí mě to pokračovat“, komentuje Pavlína motivační
efekt37
.
ROLE MÉDIÍ A VZÁJEMNÁ PODPORA TÝMU
A svoji roli samozřejmě hrál také zájem médií. „Nepříjemně to rozhodilo vede‑
ní obce. Už to nebylo o tom, že my si to nějak ušmudláme doma. Najednou tady
byla Prima, byla tady Nova, Český rozhlas – a všichni chtěli mluvit se starostou
nebo místostarostou. Najednou se chrlily do veřejného prostoru informace,“ říká
Lenka38
.
Důležité bylo také dobré fungování celé party lidí a jejich vzájemná podpo‑
ra mezi sebou. „Mít tým lidí, kde můžu říct, hele, teď nemůžu. Udělejte to prosím
někdo za mě,“39
popisuje spolupráci Lenka. Stejně to vidí i Pavlína: „Právě parta
těch lidí, se kterými jsme si osobně sedli, mě bavila. Byli jsme jeden tým, každý si
vzal na starost tu část, která mu byla blízká, a proto jsme se dobře doplňovali.“40
Tento jeden tým však vznikl z lidí z Rynholce a Vašírova až v důsledku záměru
čelit stavbě velké logistické haly.
36	 Vyjádření senátora Ivo Trešla, https://1url.cz/Grv6u, 23. června 2021
37	 Rozhovor s Lenkou Bernardovou a Pavlínou Švigárovou, 20. července 2022
38	Tamtéž
39	Tamtéž
40	Tamtéž
| 26
Doposud jsme se věnovali konkrétním aktivitám a typům klíčových hráčů. Dů‑
ležitou součástí přípravy advokační kampaně jsou také základní argumenty
a jejich formulace. Ty si ukážeme na konkrétním příkladu dvou letáků.
Letáky pro kampaň a hlavní argumenty
V rámci kampaně používala iniciativa dva typy letáků, na něž se nyní blíže
podíváme.
LETÁK STOP HALE41
	→ Dává jasně na vědomí záměr iniciativy, tedy stop hale.
	→ Popisuje negativní důsledky, pokud by se hala postavila, tedy zhoršení ži‑
votních podmínek či zvýšená doprava.
	→ Možným podporovatelům a podporovatelkám z řad veřejnosti dává jasný
návod, jak se mohou jednoduše zapojit.
	→ Informuje o tom, kdy se referendum koná, a zdůrazňuje, jaká je preferovaná
varianta hlasování.
To vše je zpracováno přehledně a jednoduše.
Jasný a stručný cíl kampaně
jako nadpis
Popis konkrétních
negativních důsledků,
které by projekt/plán
měl na místní obyvatele
Výzva k akci, co lidé mohou
udělat, aby se zapojili
do kampaně
Základní informace
o konání referenda,
jako je čas a místo
Jasné zdůraznění,
jakou odpověď iniciativa
doporučuje
Odkaz na další informace
na webových stránkách
či sociálních sítích
41	 Pro přípravu materiálů, jako jsou letáky nebo one-pagery pro kampaň, doporučujeme metodu
strom problému. K ní najdete více v Rukověti zdánlivě bezmocných: Jak naplánovat advokační kampaň.
27 |
LETÁK PŘIJĎ K REFERENDU
	→ Apeluje na účast lidí při hlasování.
U podobných kauz, jako je výstavba velké logistické haly, máte totiž hlas veřej‑
nosti na své straně. Největší výzvou je dostat občany a občanky k urnám, aby
svůj názor projevili. Pro platnost a závaznost referenda je právě účast lidí na‑
prosto klíčová. S účastí souvisí platnost referenda, které se stává platným, až
když překročí hranici 35 procent.
Tento druhý leták reagoval na situaci, kdy se obec nesnažila propagovat samot‑
né konání referenda. Obec je totiž v případě organizace referenda ve dvojí roli.
Jednak v roli toho, kdo referendum organizuje, často ale také v roli toho, kdo má
jasný názor, jak by mělo dopadnout. Ve chvíli, kdy vedení obce nechce, aby bylo
referendum platné, stačí zůstat pasivní a jeho konání příliš nepropagovat. Tím
může napomoci snížení účasti lidí v něm. Iniciativa také vycházela z toho, že vět‑
šina lidí je proti výstavbě logistické haly. Důležité tedy bylo nejen propagovat
své vlastní argumenty, ale také samotné konání místního referenda.
ÚSPĚŠNÉ REFERENDUM, PLATNÉ A ZÁVAZNÉ
Výsledek referenda, které se konalo 26. června 2021, byl velmi potěšující, pro‑
tože přišlo 295 lidí ze 768. To znamená 40,36 procent42
. Drtivá většina lidí
hlasovala proti výstavbě velké logistické haly, celkem 282. Výstavbu haly pod‑
42	„Obyvatelé Rynholce v referendu odmítli stavbu průmyslové haly“, Seznam zprávy, https://1url.
cz/nrv6g, 26. června 2021
| 28
pořilo pouze 13 občanů a občanek Rynholce. Proti výstavbě haly se tak vyslovilo
90,97 procent účastníků a účastnic. Ti tvořili 36,72 procent ze všech voličů.
Proč je tento poměr 36,72 důležitý? Pro závaznost referenda totiž nestačí pouze
nadpoloviční většina těch, kteří k referendu přijdou a hlasují. Také je nutno do‑
sáhnout hranice 25 procent z celkového počtu voličů a voliček. V tomto případě
se hranice 25 procent rovná počtu 192 lidí.
„Výsledek nás těší o to více, že nebylo snadné referenda dosáhnout. Dali jsme
jako občané Rynholce jasně najevo, že nic podobného jako obrovskou logistickou
halu ve svém okolí nechceme. Dali jsme najevo, že nám záleží na našich souse‑
dech a známých, kteří bydlí v Novém Strašecí, Vašírově, Lánech, Tuchlovicích i na
Stochově. Dali jsme najevo, že se chceme podílet na rozhodování o tom, co v na‑
šem okolí vznikne,“43
reagovala iniciativa na výsledek referenda.
INFORMACE O INICIATIVĚ
O iniciativě na webu Náš Vašírov
https://www.nasvasirov.cz/p/stop­‑hale.html
Facebook Nechceme halu
https://www.facebook.com/nechcemehalu
43	 Vyjádření iniciativy, https://1url.cz/crv6S, 26. června 2021
29 |
Záchrana
ostravské kolonie
Bedřiška
„Největší motivací byl bohužel vztek. Protože když mi někdo řekne, že chce
vystěhovat lidi bez náhrady, i když si v tom místě tolik odpracovali, tak to je neuvěřitelné.
Tak ten prvotní vztek byl rozhodující. Všichni mi říkali, že hlavou zeď
neprorazím. Ale já jsem si říkala, že zkusit to musím, prorazit tu zeď. A povedlo
se to,“ 44
odpovídá Eva Lehotská na otázku, co ji motivovalo se zasadit o záchra‑
nu ostravské kolonie Bedřiška. Paní Eva je místní ikonou, neuvěřitelně energická
a statečná žena, která je mimo jiné laureátkou ceny Via Bona45
, konkrétně ob‑
držela Zvláštní cenu za dobré sousedství. Eva Lehotská je neoficiální iniciátorkou
a mluvčí iniciativy Bedřiška (pře)žije. Sama k tomu v rozhovoru pro Moravsko‑
slezský deník dodala: „Jsem tady tak trochu údržbářka, sociální pracovnice,
komunitní pracovnice, bič na úředníky, mluvčí, účetní, prostě taková univerzální
Matka Tereza.“46
44	 Rozhovor s Evou Lehotskou, 14.července 2022
45	 Webová stránka Nadace Via, /www.nadacevia.cz/nabidka-programu/viabona/
46	 Zachraňuje ostravskou osadu Bedřiška. „Jsem taková Matka Tereza, popisuje žena.“ Moravskoslezský
deník, https://1url.cz/Lr5kH, 22. prosince 2022
| 30
HISTORIE BEDŘIŠKY
Celá historie Bedřišky mnohonásobně překračuje možnosti této kapitoly. Jedná
se o unikátní hornickou kolonii nacházející se v ostravském obvodu Mariánské
Hory a Hulváky, v místě bývalého dolu Bedřich. Od padesátých let místo slouži‑
lo jako bydlení v tzv. finských domcích pro horníky, z nichž někteří zde stále žijí.
V roce 1997 došlo na základě kupní smlouvy k převodu finských domků ze spo‑
lečnosti OKD a.s. na Město Ostrava, Městský obvod Mariánské Hory a Hulváky.
V roce 2017 byla uzavřena smlouva na pozemky, čímž se Bedřiška stala kom‑
pletně majetkem města, respektive městského obvodu.
NÁŠ PŘÍBĚH ZAČÍNÁ
Náš příběh začíná v roce 1997, kdy byla starostkou v obvodu Mariánské Hory
kontroverzní Liana Janáčková47
. Pro ty, kdo si tuto političku a též senátorku
(2004–2010) nepamatují, připomeňme fakt, že v roce 1997 navrhovala, aby měst‑
ský obvod přispěl místním Romům na letenku do Kanady za podmínky, že vrátí
dekret na byt a odhlásí se z trvalého bydliště, nebo její některé výroky: „O Cikány
se bohužel starat musím. Kdyby to tehdy s těmi letenkami vyšlo, oni by se domnožili
zase… Já už ty Cikány opravdu nemám kam dávat, já bych prostě musela jenom mít
ten dynamit a odstřelit je… “48
Jakmile Janáčková začala jako starostka disponovat
tamním bytovým fondem, cíleně na území Bedřišky sestěhovávala rodinyv tíži‑
vé sociální situaci, a tak z ní de facto vytvářela vyloučenou lokalitu se vším všudy.
Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 2010 zde vyvrcholily sousedské
spory žhářským útokem, při kterém se jen shodou šťastných okolností nikomu nic
nestalo49
. Tím se paradoxně odstartoval pozvolný obrat k lepšímu.
V roce 2010 nejen vyvrcholily sousedské spory, ale současně se začaly obje‑
vovat první informace o bourání některých domů. Často jsme byli i na jiných
místech svědky toho, že se nejdříve z určitého místa vytvoří ghetto, ve kterém se
„nedá normálně bydlet“, a následně se tím vysvětluje nutnost zásahu například
v podobě vystěhování místních obyvatel. Totéž se stalo i v Bedřišce, kde měla
místní radnice v plánu po vystěhování místních obyvatel domy srovnat se zemí
a lokalitu poté developersky využít. V tu dobu ale Eva Lehotská a další místní lidé
začali konat. Chtěli ve svépomocí uklizeném prostoru založit komunitní centrum,
což jim starostka Janáčková nedovolila. Její podmínkou bylo, že komunitní cent‑
rum bude provozovat jiná organizace. Radnice si vybrala organizaci Bílý
47	 Janáčková proslulá výroky o Romech láká voliče i letákem se sirkami, Česká televize,
https://1url.cz/0r5kC, 20. října 2010
48	 Kontroverzní výroky politiků, Česká televize, https://1url.cz/ar5kl, 15. července 2013
49	 Žháři z ostravské osady Bedřiška dostali podmíněné tresty, Český rozhlas, https://1url.cz/Or5kI,
10. 12. 2020
31 |
nosorožec. Ukázalo, že to nebyla tak špatná volba – vedení Bílého nosorožce
se za obyvatele Bedřišky postavilo. A tak i díky komunitnímu centru se zača‑
ly organizovat brigády, úklidové akce, a Bílý nosorožec dokonce v místě začal
realizovat i sociální služby. Situace mezi místními se zlepšila a Bedřiška se za‑
čala pomalu měnit. Eva Lehotská k tomu dodává: „Prostě jsme si řekli, že takhle
to dál nejde. To, že městský obvod nekoná, respektive nekoná ku prospěchu míst‑
ních, takže my si musíme pomoci sami, protože od místní radnice pomoc nešla
očekávat. Takže jsme se spojili a začali jsme tam sami uklízet a začali jsme pro‑
stě pracovat společně.“50
Nicméně místní už v té době neměli jistotu, že budou
moci v Bedřišce zůstat, a někteří proto odešli. Tato situace začala gradovat v roce
2017, kdy radnice městského obvodu, stále pod vedením LianyJanáčkové, roz‑
hodla, že Bedřišku zbourá. V roce 2018 začala demolicí jednoho z objeků51
. Na
místní obyvatele byl vytvářen nátlak, aby se odstěhovali, nájemní smlouvy byly
prodlužovány pouze o 1 až 3 měsíce. V místě se však již v té době odvedlo obrov‑
ské množství práce a z místních se stala funkční komunita s fungujícími vztahy.
I primátor Ostravy Tomáš Macura pro ČTK v březnu 2018 uvedl: „Podle mě jde,
řekněme, o stabilizovanou lokalitu bez jakýchkoliv četných nepřijatelných jevů.“
JDE SE DO BOJE
„Začali jsme se proti tomu prostě bouřit, sepisovat petice o zachování toho byd‑
lení, nabízet alternativy, ukazovat, že Bedřiška má právo na život, že to je lokalita,
která má perspektivu, která má budoucnost i s těmi lidmi, kteří tam bydleli a kte‑
ří se o tu proměnu v minulých letech výrazně zasloužili a udělali tam obrovský kus
práce,“ popisuje s odstupem několika let Eva Lehotská52
.
Jedním z klíčových momentů bylo, že se obránci Bedřišky strategicky rozhodli
přenést kauzu z úrovně obvodu na úroveň města Ostravy, které je v důsled‑
ku vzato majitelem pozemků i domů, byť je lokalita svěřena obvodu Mariánské
Hory a Hulváky. Všem zastupitelům a zastupitelkám města Ostravy rozesla‑
li informace o Bedřišce, o práci, která tam byla v posledních letech vykonána,
o stabilizaci komunity a fungujících sociálních službách nejen pro místní děti.
Informovali je rovněž o záměru radnice městského obvodu místní obyvate‑
le vystěhovat a domy zbourat. Na svou stranu dostali i primátora Macuru. Na
zasedání ostravského zastupitelstva dne 19. září 2018 zastupitelstvo drtivou
většinou souhlasilo se zachováním a revitalizací lokality a s tím, aby součas‑
50	 Rozhovor s Evou Lehotskou, 14. července 2022
51	 V ostravské Bedřišce začala demolice prvního objektu. Osud osady zůstává nejasný, Česká
televize, 15. října 2018, https://bit.ly/3JDBF03
52	 Rozhovor s Evou Lehotskou, 14. července 2022
| 32
ní obyvatelé zůstali ve svých domovech. A protože městský obvod Mariánské
Hory a Hulváky má tento majetek pouze svěřený, de facto je majetkem města
Ostravy, bylo toto usnesení naprosto zásadní.
V podobných případech je také nesmírně důležité účastnit se jednání zastu‑
pitelstva. Stále není úplně běžné, že obyvatelé a obyvatelky na tato zasedání
chodí, ačkoliv tím mohou postoj hlasujících zastupitelů výrazně ovlivnit. To
potvrzuje i Eva Lehotská: „To byl rozhodující okamžik, klíčový. Rozeslala jsem za‑
stupitelům informace o Bedřišce, jak vznikla, v jakém stavu jsou ty domy, jak tam
ti lidé žijí. A na zastupitelstvu jako první padlo, vy mluvíte za ty lidi, ale kde je
máte?! Řekla jsem, tak pánové a dámy z Bedřišky, tak se postavte. A to jste neviděli
ten šok, že tam najednou stálo několik desítek lidí, kteří byli ochotni přijít
na to zastupitelstvo a pohlédnout jim tam z očí do očí. Oni to nečekali, byli z toho
překvapení, tak potom hlasovali, jak hlasovali. Pětačtyřicet hlasů z padesáti pěti
pro Bedřišku! Protože tam ti lidi stáli. A oni teď viděli jejich tváře, těch lidí, o kte‑
rých se všelijak, i nepěkně mluvilo.
Teď tam stál více než osmdesátiletý pán, už ne žádný anonymní člověk, a já
říkám, ten pán žije na Bedřišce šedesát let, a starostka Janáčková ho chce vystě‑
hovat. Protože když rozhodujete o někom, koho nevidíte nebo neznáte, tak to se
mnohem lépe odmítá, než když tam vidíte člověka, který přišel o hůlce. Sotva tam
stojí, ale přišel, protože brání jakoby svůj život, svůj domov, kde vychoval děcka,
kde mu umřela manželka a kde chce dožít. To už se těžko říká tomuhle člověku do
očí, tak se seber a běž.“53
Postoj ostravského zastupitelstva zkřížil plány radnici v Mariánských Horách.
Většině místních poté radnice prodloužila nájemní smlouvy alespoň na jeden rok
a na úrovni města se začalo seriózně debatovat o budoucnosti Bedřišky.
BEZ ZAPOJENÍ MÍSTNÍCH BY TO NEŠLO
Eva Lehotská si dobře uvědomuje, že záchrana Bedřišky by nebyla možná bez
zapojení místní komunity. „Klíčové bylo místním vysvětlit, co by oni sami moh‑
li udělat. Aby oni zespoda chtěli, začali bojovat. Protože oni byli v jeden moment
smíření s tím, že půjdou pryč, protože to starostka Janáčková rozhodla. Že pro‑
ti tomu oni sami nic nezmůžou. A ten klíčový moment byl přesvědčit ty lidi, že oni
jsou ti jediní, co to mohou změnit. To bylo velice těžké. Pak ta euforie, že se poved‑
lo třeba oddálit vystěhování některých rodin, tak to už byl první signál, že to tak
nemusí být.“54
53	Tamtéž
54	Tamtéž
33 |
Kombinace jednání s politiky, medializace celé kauzy, upoutání veřejné pozor‑
nosti a přenesení rozhodnutí z městského obvodu na město, to vše se ukázalo
jako dobrá cesta. Ale bez toho, že od roku 2010 byly odpracovány stovky hodin,
od úklidu až po komunitní práci s místními, by to nejspíše nestačilo. To potvrzu‑
je i paní Eva:
„Už nás poslouchají a neignorují, už nemůžou. Odpracovali jsme si to. Včetně re‑
alizace workshopů, na kterých jsme vytvářeli plány pro lokalitu do budoucna.
Nechtěli jsme říkat jen, co nechceme, ale co chceme a co pro to můžeme udělat
sami. A samozřejmě komunitní práce, aby se stabilizovala komunita a samotná
lokalita, to byl základ.“55
CO BUDE S BEDŘIŠKOU DÁL?
Je jasné, že celý příběh ještě není u konce. V současné době se místním prodlu‑
žují nájemné smlouvy minimálně na jeden rok, začalo se s opravou některých
domů, byť zatím nedostatečně. Demolice objektů se již nekoná. Schází se pra‑
covní skupina ustavená vedením města, která se budoucnosti Bedřišky věnuje.
Komunitní centrum dále funguje a realizuje aktivity pro děti i dospělé.
Podle Evy Lehotské je důležité, aby byli místní i nadále aktivní. Co se bydle‑
ní týče, za ideální považuje vytvořit takzvané sociální bytové družstvo za účasti
místních. „Sociální bytové družstvo, to bych si strašně přála, aby vzniklo. Ale aby
vzniklo tak, že lidi to přijali za své. Ne že jim to někdo navrhl, že jim to někdo na‑
dirigoval. Nebezpečím totiž je, že lidé mají pocit, že je hotovo, že už se nic nemusí
dělat, že už se nemusí snažit. Přináší to trochu pasivitu místních, menší snahu
podílet se na životě komunity. Například že se bude uklízet město, ale oni už ne‑
musí. Snažíme se, aby právě komunitní centrum bylo aktivizátorem místních, dětí
i dospělých.“56
Z toho plyne ponaučení, že v některých případech je nebezpečné usnout na
vavřínech a upadnout do pasivity. Jako v případě Bedřišky. I nadále je třeba
komunikovat s politiky, s médii, zajišťovat komunitní práci, tlačit na vznik soci‑
álního bytového družstva, a tím dát místním pocit jistoty do budoucna. Kolonie
Bedřiška je lákavým místem pro developery a vždy se najdou tací, kteří budou
mít zálusk na na její likvidaci a „zpeněžení“ lokality.
55	Tamtéž
56	Tamtéž
| 34
INFORMACE O INICIATIVĚ
Webové stránky iniciativy Bedřiška (pře)žije:
http://bedriskaprezije.cz/
Facebookové stránky iniciativy Bedřiška (pře)žije:
https://www.facebook.com/ostravskabedriska
DOPORUČENÉ ODKAZY
Pořad z cyklu Nedej se, „Živá komunita Bedřiška“, Čes‑
ká televize, premiéra 5. května 2019: https://www.ceskatelevize.cz/
porady/1095913550-nedej­‑se/219562248430013/
Rozhovor s Evou Lehotskou, Moravskoslezský deník, 22. prosince 2022:
https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/osada­‑bedriska­‑ostrava­‑chudi­
‑v­‑cesku-20221220.html
35 |
Záchrana městské
nemocnice
v Litoměřicích
Následující kapitola je příběh o neformální občanské iniciativě, která se spon‑
tánně zformovala ze skupiny zaměstnanců (zdravotníků/zdravotnic, lékárníků/
lékarnic, odborářů/odborářek ap.) nemocnice v Litoměřicích a dalších aktivních
obyvatel a obyvatelek, kteří se postavili záměru privatizace místní městské ne‑
mocnice a jejího převodu do soukromých rukou. Proti sobě měli vedení města,
které v letech 2017 až 2019 podniklo celou řadu kroků směřujících k privatizaci
městské nemocnice. Předem zdánlivě prohraný zápas o budoucnost nemocnice
je jedním z těch, kdy se lidé spojili a dokázali zvítězit.
HROZBA OMEZENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE NA LITOMĚŘICKU PŘICHÁZÍ
Do péče nemocnice v Litoměřicích spadá přibližně sto dvacet tisíc obyvatel. Ne‑
mocnice nabízí kompletní péči jak lůžkovou, tak ambulantní, pro děti i dospělé,
včetně pohotovosti. Privatizací a převodem do soukromých rukou by s největší
pravděpodobností došlo k omezení péče, méně výdělečné nebo dokonce prodě‑
| 36
lečné provozy by mohly být uzavřeny, například interna, chirurgie nebo dětské
oddělení. Že nešlo jen o teoretické hrozby, můžeme vidět na příbězích v minu‑
losti privatizovaných nemocnic57
.
Jedna z výrazných tváří boje proti privatizaci byla zdravotní sestra z litoměřic‑
ké nemocnice Alena Rožcová, která pro Deník N uvedla: „Každá nemocnice má
obory, které jsou finančně nákladnější než jiné – například všechny druhy akut‑
ní péče. Protože ale nemocnice funguje jako celek, ziskové obory doplácejí na ty
ztrátové. Rozdíl mezi soukromým majitelem a státem je, že soukromý majitel si
ponechá ty výdělečné a státu nechá prodělečné. Nemocnice pak posílají akutní
případy do krajské nemocnice a na to doplácejí běžní lidé.“58
V roce 2017 se litoměřická nemocnice změnila z příspěvkové na akciovou spo‑
lečnost, 100 procent akcií vlastnilo město. Ale tehdejší vedení radnice, většinově
ovládané tamní ODS, se okamžitě začalo chystat na odprodej. Na základě roz‑
hodnutí Rady města Litoměřice v březnu roku 2019 bylo zadáno právníkům
vypracovat posudek k prodeji 100 procent akcií.
POKUS O ZÁCHRANU NEMOCNICE SE ROZJÍŽDÍ
V reakci na kroky města vznikla petice, která během krátké doby nasbíra‑
la 10 000 podpisů obyvatel Litoměřic a okolních obcí. V souvislosti se sběrem
podpisů a hrozbou privatizace se 1. května 2019 konalo shromáždění obča‑
nů, kteří proti tomuto záměru pokojně protestovali59
. Zájem lidí skupinu snažící
se zachránit nemocnici motivoval natolik, že se rozhodla udělat vše pro to, aby
k privatizaci a následnému omezení péče o pacienty nedošlo.
Veřejně se spekulovalo, že zájem o litoměřickou nemocnici má především sku‑
pina Penta, jejíž mluvčí to potvrdila. „V problémech je řada menších nemocnic,
které město nebo kraj nedokáže efektivně řídit, a brzy přijde doba, kdy je budou
chtít odprodat nebo pronajmout. Tady vidím naši příležitost,“ řekla mluvčí Penty
Barbora Vaculíková časopisu Forbes a v souvislosti s nemocnicí v Litoměřicích
dodala: „Zajímavé by to pro nás s ohledem na roudnickou nemocnici určitě bylo
a zájem stále máme. Blízkost zařízení by umožnila celou řadu synergií.“60
57	 Penta opouští sušickou nemocnici. „Jejich cílem je zisk, ne veřejná služba,“ říká jeden z autorů
petice za její záchranu. Deník N, https://1url.cz/sr8km, 16. srpna 2019
58	 „Změnili jsme mocným jejich plány.“ Parta lékařů zburcovala město a stopla prodej nemocnice
Pentě. Deník N, https://1url.cz/jr59T, 13. května 2020
59	 V Litoměřicích protestovali lidé proti prodeji městské nemocnice. iDnes.cz, https://1url.cz/
Cr59d, 1. května 2019
60	 Penta operuje v nemocnicích. Zbavila se Sušice, vyhlíží Roudnici a Litoměřice. Forbes,
https://1url.cz/Tr59U, 18. září 2019
37 |
Lékařka Klára Zámečníková, jedna z výrazných tváří aktivní skupiny zdravotní‑
ků litoměřické nemocnice, k tomu zpětně říká: „My jsme se opravdu báli, že se
omezí péče pro pacienty. Nás to jako lékaře zvedlo ze židlí. My jsme pořád v těch
svých ambulancích a do ničeho se moc nevměšujeme, ale tohle nám vadilo. Pro‑
tože jsme věděli, jak například Penta likviduje ty menší nemocnice, které koupila.
Ty nemocnice zavírají části svých provozů. Občas někdo přijde o práci a tak dále.
Tak to jsme fakt nechtěli dopustit, aby se omezila péče pro naše pacienty. To byla
ta největší motivace. My jsme opravdu z Penty, o které se nejvíc mluvilo, měli ob‑
rovskou obavu. Ono se pak i špatně pracuje doktorům, když vědí, že nemohou
poskytovat péči, jakou by poskytovali rádi.“61
Petice s 10 000 podpisy byla předána vedení města. Vedoucí nemocniční lé‑
kárny Eva Holubová, další z aktivních postav celé občanské iniciativy, k tomu
Deníku N řekla: „A víte, co s tím na dalším zastupitelstvu udělali? Nic. Vzali to na
vědomí.“62
Je důležité si uvědomit, že petice jako taková je určitě dobrým nástrojem k vy‑
jádření vůle veřejnosti (minimálně její části), k otevření debaty a informování
obyvatel, ke sběru kontaktů63
, ale málokdy sama o sobě pohne postoji „držitelů
moci“. V podobných případech se stává, že zastupitelstvo vezme petici na vě‑
domí, případně se k ní dle zákona do určitého termínu vyjádří (v případě, že je to
v petici požadováno), ale mnohdy nic víc64
.
NA SCÉNU PŘICHÁZÍ REFERENDUM
Vzhledem k nevůli radnice celý proces vedený k privatizaci zastavit se tým
neformální občanské iniciativy v červenci 2019 rozhodl, že se pokusí vyvo‑
lat místní referendum. A tak začalo druhé kolo sběru podpisů, což bylo nutné
k vyhlášení referenda. Bylo potřeba sesbírat přibližně 4 000 podpisů. Podle
vlastních slov už v tom byli zkušenější, vybrali místa s větší koncentrací lidí. Lé‑
kárnice Vendula Pachirová k tomu řekla Deníku N: „Pořídili jsme si velkou mapu
a sestřičky směnařky, když neměly ranní, chodily na vytyčená místa a tam sbíra‑
ly podpisy od lidí.“65
61	 Rozhovor s Klárou Zámečníkovou a Lucií Horákovou, 7. června 2022
62	 „Změnili jsme mocným jejich plány.“ Parta lékařů zburcovala město a stopla prodej nemocnice
Pentě. Deník N, https://1url.cz/jr59T, 13. května 2020
63	 Více viz Praktické tipy v závěrečné části této publikace.
64	 Více k peticím na obecní úrovni, viz webová stránka poradny organizace Frank Bold,
https://1url.cz/rr5nB
65	 „Změnili jsme mocným jejich plány.“ Parta lékařů zburcovala město a stopla prodej nemocnice
Pentě. Deník N, https://1url.cz/jr59T, 13. května 2020
| 38
Podpisů se nakonec podařilo sesbírat 6 00066
. V Litoměřicích žije 24 000 lidí
včetně dětí, petici tedy podpořila zhruba třetina dospělých. Radnice tedy pod‑
le zákona musela referendum vyhlásit. Na začátku září se zástupci aktivních
občanů po předání potřebného množství podpisů se starostou Ladislavem Chlu‑
páčem (ODS) podáním ruky dohodli na vypsání referenda, ale o několik dní
později se dozvěděli, že jej radnice zamítla.
Radnice ale nakonec po dalším tlaku referendum vyhlásila, protože ji k tomu
zavazoval zákon a podpisy občanů. Změnila však znění otázky, a hlavně stano‑
vila datum, které se nepřekrývalo s žádnými volbami. Evidentně za tím stála
snaha, aby k referendu nepřišlo dostatečné množství oprávněných voličů a voli‑
ček. Málo voličů by pak znamenalo, že výsledek referenda nebude závazný.
„Přemýšleli jsme, co je horší. Podpořit znění referenda, které neodpovídá tomu, co
jsme chtěli? Potřebovali jsme poradit,“ řekla Deníku N další z členek týmu, inter‑
ní lékařka Zdena Klementová. „Museli jsme si najmout právníka, na kterého jsme
použili vlastní peníze. Založili jsme fond, do kterého každý přispěl tím, co měl.“67
Nakonec bylo rozhodnutí radnice napadeno u soudu a současně se tým obránců
nemocnice připravoval na referendum v termínu vyhlášeném radnicí.
Bylo třeba se tedy pustit do práce v souvislosti s referendem. Všem bylo jasné,
že to nebude jednoduché. Ne proto, že by místní lidé souhlasili s privatizací ne‑
mocnice a s ohrožením rozsahu její péče. Ale bylo třeba si uvědomit, že se do té
doby nepodařilo v obdobně velkém městě dosáhnout platnosti referenda, tedy
toho, aby k němu přišlo minimálně 35 procent oprávněných voličů a voliček,
jak vyžaduje zákon (pokud se referendum konalo v den, který se nepřekrýval
s datem žádných voleb). Navíc se od radnice nedalo očekávat, že bude k účasti
v referendu občany aktivně vybízet a referendum propagovat.
Tyto obavy se také potvrdily. Nadto se všichni aktivně zapojení do obrany ne‑
mocnice čas od času setkávali se zesměšňováním a podezříváním ze strany
představitelů vedení obce, což bylo velmi demotivující. I to se na náladě obrán‑
ců určitým způsobem odráželo, jak ostatně popisuje Klára Zámečníková: „Nás
hrozně deprimovalo, jak se k nám tehdejší vedení radnice stavělo, jak nás ponižovali,
že tomu nerozumíme. Také nám hrozně vadilo, že se nás pořád ptali, kdo
nás vede a platí, jako kdybychom nebyli svéprávní a schopni mít vlastní názor.
Takový až psychický teror. Hlavně si mysleli, že když se k nám budou takhle cho‑
vat, tak my přestaneme.“68
V takovou chvíli je důležitá vzájemná podpora v týmu
a síla nenechat se odradit.
66	 Vždy je jistější sesbírat podpisů více, pro případ, že by část z nich nebyla uznána.
67	 „Změnili jsme mocným jejich plány.“ Parta lékařů zburcovala město a stopla prodej nemocnice
Pentě. Deník N, https://1url.cz/jr59T, 13. května 2020
68	 Rozhovor s Klárou Zámečníkovou a Lucií Horákovou, 7. června 2022
39 |
To potvrzuje další z aktivních členek skupiny zdravotníků a zdravotnic litoměřic‑
ké nemocnice, lékařka Lucie Horáková: „Vzájemně jsme se podporovali, ukázaly
se charaktery mnoha lidí. Když někdo z nás už nemohl, tak to za něj vzal někdo
jiný. My jsme u toho všichni normálně pracovali, máme rodiny. Prostě když někdo
odpadl a už fakt nemohl, tak ho ostatní podrželi, zastoupili – a naopak.“69
Pár týdnů před samotným referendem vznikl plán jeho propagace. Hlavní stra‑
tegií bylo zdůrazňovat, že lidé musí k referendu přijít, jinak nebude platné.
Panovala obava, že lidé si myslí, že nikdo privatizaci nechce, takže není třeba
se bát o výsledek. Proto by nemuseli být motivováni opravdu k referendu přijít
v dostatečném množství.
Nejviditelnějším motivem propagačních materiálů tak byla výzva k účasti s vy‑
světlením, že když tam nepřijde minimálně 35 procent oprávněných voličů, tak
referendum nebude platné a obec bude moci nemocnici privatizovat. Současně
vznikl plán, jak s omezeným množstvím financí vůbec účinnou propagaci udělat.
Nakonec se zapojili místní praktičtí lékaři, propagovali referendum v čekárnách,
část místních obchodníků ve výlohách, roznášely se propagační materiály a „re‑
ferendové noviny“ občanům do schránek, po městě jezdil automobil a pomocí
reproduktoru rozšiřoval informaci o referendu a nutnosti účasti apod.
Klíčové bylo vytvářet propagační materiály srozumitelně, stručně a s jasným
apelem: Co mohou pro záchranu nemocnice lidé udělat? Přijít k referendu. Ne‑
byl na nich prostor na zbytečně podrobné informace, ty by mohly obyvatele
zahltit a to podstatné by mohlo zapadnout. Pro potřeby detailního informování
byly spuštěny nové webové stránky www.sosnemocniceltm.cz (stránka již není
aktivní). Na ně byl odkaz na všech propagačních materiálech. V této fázi bylo
klíčové stále dokola vysvětlovat nutnost účasti minimálně 35 procent opráv‑
něných voličů. V té době již skutečně nebylo třeba zdůrazňovat rizika spojená
s privatizací nemocnice, ale dostat k referendu dostatečné množství lidí.
Co se finančních prostředků na propagaci týče, i přestože všechno bylo na‑
plánováno nízkonákladově, tak určitý finanční základ potřebný byl. Proto byla
založena veřejná dárcovská výzva na portále darujme.cz, do které mohli přispět
nejen místní obyvatelé a obyvatelky. Tímto způsobem se podařilo získat téměř
80 000 korun70
.
69	Tamtéž
70	 Živá komunita: Zachraňme nemocnici v Litoměřicích, Darujme.cz, https://www.darujme.cz/
projekt/1202150
| 40
Vedle financí bylo hodně důležité mít dobrý plán, a především konkrétně rozdě‑
lené úkoly. To potvrzuje i Klára Zámečníková: „Důležité bylo mít konkrétní plán,
konkrétní aktivity, rozdělit si role, bylo potřeba vedení a koordinace. Každý si vzal
na starost něco. Stanovili jsme si termíny, scházeli se, s plánem jsme pracovali.“71
JAK TO DOPADLO?
Referendum proběhlo 8. listopadu 2019 s otázkou:72
„Chcete, aby orgány města
Litoměřice bezodkladně zastavily jakoukoliv formu převodu vlastnictví či provo‑
zování nemocnice v Litoměřicích na jakýkoliv subjekt, který není ve výhradním
vlastnictví státu, kraje či obce, a zachovaly nemovitosti nemocnice i provozní ma‑
jetek společnosti Nemocnice Litoměřice, a.s., ve výhradním vlastnictví státu, kraje
či obce?“
Na den D, kdy referendum probíhalo, Klára Zámečníková nemůže zapome‑
nout a vybavuje si detaily: „V ten konkrétní den referenda jsme jeli s manželem
z práce. To si živě pamatuji dodnes, jak jsem měla mrazení po celém těle. Večerními
Litoměřicemi se trousilo na hlasování nebo z hlasování strašně moc
lidí. A my jsme pořád s manželem na ně koukali a říkali jsme si, že oni tam fakt
jdou. To mně pak přišlo jako úplně nejlepší a naprosto neuvěřitelné. Že jsme to
dokázali.“73
V den hlasování se do hlasovacích místností dostavilo přes 10 000 lidí, což
znamenalo účast 52,31 procent. V tomto ohledu je litoměřické referendum his‑
toricky první, kdy se dostavilo více než 35 procent lidí mimo termín jakýchkoliv
voleb74
. A pro to, aby městská nemocnice zůstala ve veřejných rukou a nebyla
privatizována, se vyslovilo celkem 95,87 procent z celkového počtu hlasují‑
cích75
. Referendum tak bylo závazné a vedení města muselo zastavit všechny
kroky vedoucí k privatizaci.
71	 Rozhovor s Klárou Zámečníkovou a Lucií Horákovou, 7. června 2022
72	 Otázka, kterou formulovalo město. Do termínu referenda totiž nestihl proběhnout soud, který
řešil otázku a termín.
73	 Rozhovor s Klárou Zámečníkovou a Lucií Horákovou, 7. června 2022
74	 Litoměřice přepisují historii. Nemocnici město nesmí prodat soukromníkovi. Severočeský
deník, https://1url.cz/grPpw, 8. listopadu 2019
75	 Referendum je platné. Litoměřická nemocnice zůstane ve veřejných rukách. Litoměřický deník,
https://1url.cz/qr5xP, 8. listopadu 2019
41 |
OSUD NEMOCNICE PO REFERENDU
V souladu se závěry referenda, které zavázaly město neprodat nemocnici žád‑
nému privátnímu subjektu, ji město převedlo v roce 2021 do sítě zdravotnických
zařízení Ústeckého kraje, konkrétně do společnosti Krajská zdravotní a.s.76
Je‑
jím jediným vlastníkem je Ústecký kraj. Tak byla respektována podmínka daná
referendem. Nemocnice funguje, rozvíjí se, péče nebyla redukována, lékaři se
mohou rozvíjet v tzv. dalším vzdělávání v rámci dalších krajských nemocnic.
Pro obyvatele Litoměřic a okolních obcí to v tomto případě tedy dopadlo dobře.
A to jen díky odvaze, energii, zápalu a vytrvalosti aktivní skupiny lékařů, lékařek,
zdravotnického personálu a nemocničních odborářů, odborářek a dalších aktiv‑
ních obyvatel a obyvatelek Litoměřic.
Na příběhu litoměřického referenda a boje za záchranu místní nemocnice se
dobře ilustruje jedna důležitá věc. Někdy můžeme mít pocit, že proti silnému ve‑
dení města nebo jiným „soupeřům“ nic nezmůžeme, zvláště když ani pořádně
nevíme jak na to. Ale když najdeme tu správnou cestu, nevzdáme to, dáme se
dohromady s dalšími, tak můžeme uspět a cílů dosáhnout.
DOPORUČENÉ ODKAZY
„Změnili jsme mocným jejich plány.“ Parta lékařů zburcovala město a stopla
prodej nemocnice Pentě. Deník N
https://denikn.cz/356100/zmenili­‑jsme­‑mocnym­‑jejich­‑plany­‑parta­‑lekaru­
‑zburcovala­‑mesto­‑a­‑stopla­‑prodej­‑nemocnice­‑pente/#?ref=menu
Webové stránky organizace Transparency International s informacemi k refe‑
rendu v Litoměřicích:
https://www.transparency.cz/obcane­­‑litomeric­‑poslali­‑jasny­‑vzkaz­
‑predstavitelum­‑radnice­‑mesta­‑nasi­‑nemocnici­‑nedame/
76	 Webové stránky Krajské zdravotní a.s., https://1url.cz/er5Au
| 42
43 |
Poučení, aneb co
si vzít pro vaše
lokální advokační
kampaně
Představili jsme vám čtyři konkrétní lokální advokační kampaně. Byť platí naše
slova z úvodu, že každá z nich je specifická a nelze najít jeden správný recept,
pojďme se nyní podívat na možná ponaučení z nich.
U kampaní v Litoměřicích a Rynholci jsme viděli úspěšnou snahu zastavit pro‑
střednictvím místního referenda záměry privatizace městské nemocnice /
znemožnit výstavbu velké logistické haly. Pro zjednodušení si tyto případy na‑
zvěme „kampaně proti“, tedy proti něčemu. U nich občané a občanky využili
možnost vyvolání místního referenda.
Naopak v Praze u spolku Péče bez překážek jsme viděli úspěšnou kampaň za
prosazení nové odlehčovací služby. Pro zjednodušení tento případ nazvěme
„kampaň pro“, tedy pro něco.
V případě Bedřišky se jednalo o kombinaci obou přístupů: na jedné straně za‑
stavení záměru lokalitu zbourat, na druhé straně pozitivní formulování vize pro
Bedřišku. Oba tyto přístupy byly důležitou součástí kampaně.
| 44
„Kampaně proti“ v Litoměřicích a Rynholci byly vedeny v místech, kde vede‑
ní radnice stálo názorově na druhé straně. „Kampaň pro“ Péče bez překážek pak
využila podpory ze strany hlavního města Prahy a městské části Praha 10, ale
zároveň díky jejich práci byla odlehčovací služba otevřena daleko dříve. Aktivní
lidé svou činností tyto radnice dostatečně rozhýbali. Zda se stavět více kritic‑
ky, nebo naopak více konstruktivně, tedy pozitivně k vedení radnice, to záleží
na úvodním zmapování situace mezi klíčovými hráči. U Bedřišky jsme mohli vi‑
dět kombinaci: negativní postoj městské části, ale pozitivní postoj a podporu ze
strany vedení města Ostravy. Ta ovšem byla vyvolána aktivitou ze strany obrán‑
ců Bedřišky, kteří do celé kauzy primátora Macuru a další klíčové hráče cíleně
vtáhli.
U „kampaní pro“ bylo důležité mít formulované konkrétní cíle, jak má změna vy‑
padat. Slovy Evy Lehotské: „Nechtěli jsme říkat jen, co nechceme, ale co pro to
můžeme udělat sami. A samozřejmě komunitní práce, aby se stabilizovala komu‑
nita a samotná lokalita, to byl základ.“ Stejně k problému přistoupila i Péče bez
překážek. Měla vypracovanou jasnou vizi odlehčovacích služeb v Praze. „Naší
vizí je dostupná síť odlehčovacích služeb pro děti se zdravotním znevýhodněním
žijící se svými rodinami v Praze. Konkrétně navrhujeme, aby v Praze do roku 2022
vzniklo alespoň 30 míst pro děti do 18 let.“
U všech čtyř kampaní můžeme vidět důraz na vysvětlování konkrétní situace
a jejích negativních důsledků. To bylo patrné například v letáku zpracovaném
pro místní referendum v Rynholci nebo v argumentaci Péče bez překážek, která
opakovaně vysvětlovala situace rodin dětí s postižením. Jak vysvětluje Jarmila
Neuwirthová: „Politici a úředníci to opravdu nevěděli, že to nebo ono je potřeba.
To je naše bublina, že všichni vědí, co potřebujeme, ale ono to tak není.“ Neo‑
čekávejte, že všichni vnímají a rozumí problému či kauze stejně jako vy. Pro
přesvědčení politiků, úředníků či zapojení veřejnosti je důležité vysvětlit, proč by
se o to měli zajímat. A k tomu pomáhá popis negativních důsledků.
Jednání s politiky a političkami, úředníky a úřednicemi, medializace téma‑
tu, zapojování veřejnosti a komunity, to vše jsou typy aktivit, které jsme mohli
sledovat. Každá z úspěšných kampaní obsahovala tyto aspekty77
. Ať už se jed‑
nalo o komunitu lidí v Bedřišce, rodiče pečující o děti s postižením v Praze nebo
o lékaře, lékařky, zdravotní sestry a další aktivní lidi v Litoměřicích, všechny uve‑
dené příklady spojuje intenzivní zapojení veřejnosti, respektive konkrétních lidí,
kterých se situace bezprostředně týká. U všech kampaní sehrála důležitou roli
média, jejichž pozornost podtrhla důležitost tématu.
77	 K nejčastějším přístupům k advokačním kampaní viz Rukověť zdánlivě bezmocných – jak
naplánovat advokační kampaň, str. 35
45 |
V případě lokálních kampaní jsme mohli vidět velmi efektivní způsob, jak oslovit
politiky a političky: účast na zasedání zastupitelstev a jejich výborů. To potvr‑
zuje Eva Lehotská: „A na zastupitelstvu jako první padlo, vy mluvíte za ty lidi, ale
kde je máte?! Řekla jsem, tak pánové a dámy z Bedřišky, tak se postavte. A to jste
neviděli ten šok, že tam najednou stálo několik desítek lidí, kteří byli ochotni přijít
na to zastupitelstvo a pohlédnout jim tam z očí do očí. Oni to nečekali, byli z toho
překvapení, tak potom hlasovali, jak hlasovali.“
Tentýž efekt, tedy větší účast lidí na jednání zastupitelstva, popisovala i Pavlína
Švigárová na jednání rynholeckého zastupitelstva: „Nejdřív říkali, že jim tam ni‑
kdo nechodí, stěžovali si – a pak byli velmi překvapeni.“ Účast na zastupitelstvu
či jeho výboru se ukázala jako důležitý moment, jako příležitost, kdy aktivní ob‑
čané mohou oslovovat komunální politiky a političky a ukázat zájem veřejnosti
o konkrétní téma.
U jednotlivých schůzek a vyjednávání zdůrazňovaly zástupkyně Péče bez překá‑
žek důležitosti přípravy. „Je důležité přesně vědět, co se od schůzky očekává na
naší straně. Samozřejmě se to pak může ubírat jinam, ten člověk na druhé stra‑
ně taky může vnést nějaké další zajímavé téma. Ale je nutné trvat na zodpovězení
připravených bodů,“ doporučuje Magdalena Tomášková. Magdalena zde pouka‑
zuje na potřebu kvalitní přípravy. Její součástí je mít definováno, co od jednání
s konkrétním politikem nebo političkou chcete nebo očekáváte. To je zásadní
také pro vyhodnocení, zda dané jednání bylo úspěšné.
S vyjednáváním a vystupováním na zastupitelstvu je ale také spojena velká
psychická náročnost. Mohli jsme vidět, jak všichni v kampaních čelili tomu, co
popisují jako aroganci moci nebo psychický nátlak. K tomu je ještě nutné připo‑
čítat čas, který tomu všichni věnovali – a to většinou vedle svého zaměstnání.
Zde oceňovali vzájemnou podporou svých týmů. „Prostě když někdo odpadl a už
fakt nemohl, tak ho ostatní podrželi, zastoupili – a naopak,“ zmiňují Klára Zámeč‑
níková a Lucie Horáková z Litoměřic. Stejně to viděly i Pavlína Švigárová a Lenka
Bernardová: „Mít tým lidí, kde můžu říct, hele, teď nemůžu. Udělejte to prosím ně‑
kdo za mě.“ Při vedení kampaní je podstatné myslet na váš tým, který se dostává
do náročných situací. Vzájemná péče a podpora jsou pro úspěch klíčové.
I když jsme popisovali pozitivní momenty v kampaních, na závěr je důleži‑
té dodat, že problém dostupných služeb pro rodiny dětí s postižením v Praze
nezmizel, byť se o trochu zmírnil. Stejně tak i zachování Bedřišky není jisté
navždycky. To ale nesnižuje velikost úspěchů a pozitivních posunů, které se po‑
dařily díky aktivní občanské společnosti.
Na závěr jsme zahrnuli ještě stručná doporučení, která vycházejí z vybraných
příkladů. Protože ve dvou případech jsme mohli použít i příklad místního refe‑
renda, najdete níže také několik tipů pro zvýšení šance na jeho úspěšné konání.
| 46
Stručné shrnutí a doporučení
	→ Dobře popisujte, proč je nutné řešit problém. Dávejte důraz na negativní
důsledky pro různé skupiny (např. rodiče dětí s postižením, obyvatele kon‑
krétní městské části či obce).
	→ Připravujte se efektivně na jednání.
	→ Zapojujte veřejnost, vaši komunitu.
	→ Zapojujte vlivné osoby se vztahem k regionu, mj. poslance/poslankyně, se‑
nátory/senátorky, známé osobnosti, místní autority, odborníky/odbornice
apod.
	→ Využívejte možnosti vystoupit na zastupitelstvu.
	→ Informujte média.
	→ Zvažte, jaký zaujmout tón: spíše konstruktivní / spíše kritický.
	→ Mějte konkrétně formulovaný pozitivní cíl.
	→ A podporujte se navzájem!
47 |
Několik tipů pro úspěšné místní referendum
	→ Pečlivě si prostudujte všechny zákonné podmínky78
.
	→ Velmi dobře si rozmyslete znění otázky. Musí být co nejjednodušší, nemě‑
la by obsahovat více záporů. Měla by být zcela konkrétní. Musí nabízet jen
odpovědi ano, ne. Pamatujte na to, aby se výsledek referenda nedal snad‑
no „obejít“.
	→ Při sběru podpisů pod petici, v případě, že chcete referendum „vyvolat“, žá‑
dejte lidi o emailový kontakt. Ten je možné následně využít pro informování
o vývoji a mobilizaci pro klíčové momenty včetně vyzývání k účasti k refe‑
rendu. Dále například i pro fundraising ve prospěch vaší kampaně v případě,
že vyhlásíte sbírkovou kampaň, abyste měli finanční prostředky.
	→ Pro platnost referenda je nutné, aby se dostavilo 35 procent všech opráv‑
něných voličů dané obce. V referendu zvítězí ta varianta návrhu, pro kterou
hlasovala zároveň nadpoloviční většina a současně alespoň 25 procent
oprávněných hlasujících, tedy nikoliv pouze těch, kteří k referendu přijdou.
	→ Přesně si spočítejte, kolik lidí potřebujete pro účely platnosti referenda při‑
vést k hlasování a kolik jich má hlasovat pro vaši variantu. Podle toho pak
totiž volíte konkrétní nástroje, jak takový počet lidí oslovit.
	→ Propagaci referenda dělejte jednoduše, nezahlcujte lidi příliš mnoha
informacemi, vytvořte si hlavní slogan nebo slogany propagující vámi pre‑
ferovanou volbu v referendu. Zdůrazňujte nutnost účasti.
	→ Rozneste jednoduché propagační materiály do schránek, využívejte emai‑
ly, vtahujte do propagace další lidi. Vyzvěte je, aby s propagací pomohli,
využijte místních obchodů a živnostníků, po obci může jezdit auto s repro‑
duktorem apod.
	→ Mějte vytvořenou webovou stránku se všemi zásadními informacemi (mů‑
žete na ni odkazovat v tištěných materiálech i jinak).
	→ Nebojte se obrátit na soud, pokud zjistíte, že obecní zastupitelstvo se sna‑
ží manipulovat otázku nebo jinak znemožňovat vyhlášení či organizaci
referenda.
	→ Pečlivě zapisujte údaje u osob na petici za vyhlášení referenda. Nečitelné
informace nebo informace odlišné od těch, které má člověk v občanském
průkazu, povedou k tomu, že je úřad následně při kontrole vyškrtne. Nejlep‑
ší je opisovat vše pečlivě a čitelně lidem z občanských průkazů a nechat je
to jen podepsat.
	→ Ve městech/obcích určité velikosti může pomoci i „door­‑to­‑door kampaň“.
78	 Webové stránky ministerstva vnitra ČR, https://1url.cz/8rAld
| 48
Několik základních pojmů79
ADVOKAČNÍ PRÁCE
„Advokační práce je organizovaná snaha, která:
	→ je zaměřená na veřejné instituce (politické, úřední), soukromé organizace (fir‑
my) i veřejnost,
	→ usiluje, aby výše zmínění učinili konkrétní rozhodnutí, např. přijali legislativu
nebo změnili zavedenou praxi a postoje,
	→ její součástí je přesvědčování a vytváření legitimního tlaku na ty, kteří mají
moc o věci rozhodnout,
	→ má vytčené jasné cíle, nabízí a prosazuje konkrétní řešení a důvody, proč se
má změna stát,
	→ většinou (ale ne nutně vždy) cílí na systémovou změnu,
	→ je realizovaná na lokální, regionální, celostátní i mezinárodní úrovni.“
ADVOKAČNÍ KAMPAŇ
„Za advokační kampaň považujeme sérii aktivit, které jsou koordinované a stra‑
tegicky zaměřené na dosažení jasně definovaného cíle. Součástí advokační
kampaně je zpravidla kombinace následujících aktivit: přesvědčování politiků
a političek, úřednictva, zapojování a komunikace s veřejností, spolupráce mezi ne‑
vládními organizacemi, občanskými iniciativami, akademickou sférou, realizace
výzkumů nebo strategické vedení soudní sporů.“
KLÍČOVÍ HRÁČI
Klíčovými hráči jsou zpravidla konkrétní lidé, kteří mají vliv na dosažení cíle. Ji‑
nými slovy jsou to držitelé moci a jejich postoj i konání silně ovlivňují dosažení
či nedosažení cílů. Klíčovými hráči jsou i osoby, které mají na držitele moci vliv.
Nejčastěji se jedná o zvolené politiky a političky, úředníky a úřednice, ale také
zástupce, zástupkyně nevládních organizací, akademické a soukromé sféry,
osobnosti veřejného života. Klíčovým hráčem může být také specifická část ve‑
řejnosti, avšak tu je vždy třeba dobře a konkrétně definovat.
79	 Definice si bereme za naší Rukověti zdánlivě bezmocných – jak naplánovat advokační kampaň,
dostupné zde: https://1url.cz/orv6V
49 |
O autorech
Štěpán Drahokoupil
Štěpán je programovým manažerem Advokačního fóra Nadace OSF. Působí
také v Platformě pro včasnou péči a jako externí pedagog na Ústavu politologie
Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde získal titul Ph.D. Dříve měl v Nadaci
OSF na starosti práci na systémových změnách v inkluzivním vzdělávání, které
prosazoval směrem k českým veřejným institucím i mezinárodním organiza‑
cím. V minulosti spolupracoval s Nadací Via na programu přípravy budoucích
komunálních politiků a političek. V letech 2007 až 2014 pracoval jako asis‑
tent senátora, dále zastával pozici člena správní rady Amnesty International ČR
(2012–2016) a také byl výkonným redaktorem Politologické revue (2015–2018).
Aktuálně je členem správní rady organizace Asistence.
Twitter: @SDrahokoupil
Petr Machálek
Petr je spolupracovníkem Advokačního fóra Nadace OSF. Vystudoval sociolo‑
gii a politologii na Fakultě sociálních studií MU v Brně, kde v současné době
externě přednáší. Působil mj. jako ředitel ekologického Hnutí DUHA a spoluzalo‑
žil a vedl koalici Za snadné dárcovství, která se zaměřuje na odstraňování bariér
v oblasti negrantového fundraisingu a rozvoj filantropie. V současné době pů‑
sobí jako facilitátor, konzultant, kouč a lektor pro české i zahraniční nevládní
organizace včetně nadací a nadačních fondů. Vedle podpory advokační práce se
soustředí na přípravu a facilitaci strategických plánování a podobných procesů.
Působil ve správních radách několika organizací a předsedal Etické komisi asoci‑
ace ekologických organizací Zelený kruh. Podílel se na projektech demokratické
transformace a podpory občanské společnosti v zemích bývalého Sovětského
svazu, především v Ukrajině.
V letech 2006–2022 za Zelené působil jako zastupitel v Brně­‑Žabovřeskách,
mezi roky 2014–2022 zde vykonával funkci neuvolněného místostarosty.
Více: www.petrmachalek.cz
Vyšlo s podporou
Publikace byla vydána jako součást projektu Posílení kapacit, dovednos‑
tí a schopností organizací občanské společnosti v advokační práci. Projekt byl
podpořen v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora ob‑
čanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Cílem programu
je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupi‑
nám. Program Active Citizens Fund vstoupil do ČR v září roku 2019 s cílem
podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V ČR
jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nada‑
ce Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP
a Norska 2014–2021. Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Is‑
land, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů
v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s 15 ev‑
ropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi ČR
a dárcovskými státy. Jde o spolupráci mezi českými neziskovými organizacemi
a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
Publikace vyšla s podporou Nadace Via.
Nadace OSF
Kontaktní adresa: Hradecká 92/18, 130 00 Praha 3
Fakturační adresa: Prokopova 197/9, 130 00 Praha 3
Telefon: +420 222 540 979
Kontaktní email: osf@osf.cz
Web: www.osf.cz
Facebook: @nadace.osf
Twitter: @nadaceOSF
Instagram: @nadaceosf
číslo účtu: 100 103 8814 / 5500 Raiffeisenbank
IČ: 476 11 804