Veřejný prostor v okolí školy
Metodická příručka pro
učitele
Obsah
1. Úvod.............................................................................................................................................1
2. Obecne informace o projektu ....................................................................................................2
2.1. Jak program probíha....................................................................................................... 3
2.1.1. Prehled projektových aktivit ..............................................................................4
2.1. Prínos projektu a vztah k RVP ....................................................................................... 5
2.2. Podpora zapojeným skolam........................................................................................... 6
2.3. Fotodokumentace a nahravaní výstupu........................................................................ 7
2.4. Dulezite kontaktý............................................................................................................ 8
3. Projektem krok za krokem ........................................................................................................9
3.1. Zahajení projektu.......................................................................................................... 10
3.1.1. Úvodní hodina....................................................................................................10
3.1.2. Dotazníkove setrení...........................................................................................15
3.2. Mobilita a barierý.......................................................................................................... 19
3.2.1. Pesí cesta tam a zpatký .....................................................................................19
3.2.2. Jízda na kole tam a zpatký ................................................................................22
3.3. Príbeh místa .................................................................................................................. 24
3.3.1. Kulturní dedictví................................................................................................24
3.3.2. Prírodní dedictví................................................................................................28
3.4. Estetika a rekreace........................................................................................................ 34
3.4.1. Estetika a rekreace ............................................................................................34
3.5. Zaver projektu............................................................................................................... 39
3.5.1. Zaverecna hodina...............................................................................................39
1
1. Úvod
Tato brozura je pruvodcem projektu MESTO DO KAPSY – VEREJNY PROSTOR V OKOLÍ SKOLY,
který pripravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., pro zaký prazských zakladních skol.
Projekt predstavuje príklad dobre praxe, jak lze smýsluplne realizovat environmentalní
výchovu ve skole a jak rozvíjet spolupraci skol s ostatními subjektý pusobícími v okolí skolý.
Projekt je koncipovan tak, ze projektove aktivitý vedou prevazne ucitele daných skol, zatímco
lektori 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., plní pouze roli asistentu. Proto je tato brozura predevsím
metodickou príruckou poskýtující ucitelum dostatecný teoretický zaklad a konkretní navodý na
vsechný aktivitý.
2
2. Obecné informace o projektu
Verejný prostor v okolí skolý je dlouhodobý projekt, který muze probíhat v projektových dnech
nebo být realizovan postupne v jednotlivých hodinach výuký. Predstavuje humanitní, umelecký,
kulturní a estetický rozmer pohledu na nase zivotní prostredí. Je vhodný pro skolý, ktere chtejí
tímto smerem rozsírit badatelský rozmer projektu MESTO DO KAPSY – MÍKROKLÍMA OKOLÍ
SKOLY nebo pro skolý humanitne ci umelecký zamerene.
Projekt je obecne zameren na poznaní a analýzu verejneho prostoru v mestske casti, v níz sídlí
zapojena skola a navrh na zlepsení tohoto prostoru. Úcitel se zaký pohlízí na verejný prostor z
hlediska mobilitý a barier, prírodního a kulturního dedictví nebo estetiký a rekreace. Zaci se
rozdelí do týmu a podle výbraneho tematu sestaví dotazník pro pruzkum nazoru a potreb
spoluobcanu. Na zaklade projektových aktivit zaci navrhují a realizují výlepsení verejneho
prostoru nebo informují verejnost a zastupitele mestske casti.
Dulezitým rozmerem projektu je angazovaní skol do komunitního rozvoje obce, spocívající v
zapojení zaku do analýzovaní a resení problemu, zapojení do verejne diskuze a v komunikaci s
ruznými skupinami obývatel v dane mestske casti. Jedním z cílu je posílit skolý v roli lokalních
komunitních center.
Věková skupina: zaci 5. – 9. rocníku ZS
Délka programu: 6 – 12 výucovacích hodin
Cena programu: zdarma pro vsechný prazske skolý
Kdy program probíhá: zarí – cerven
3
2.1. Jak program probíhá
Projekt je koncipovan tak, ze projektove aktivitý vedou převážně učitelé, zatímco lektori
01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s. plní pouze roli asistentu.
 Zaci se rozdelí do týmu, spolecne s ucitelem výberou tema, kteremu se budou venovat a
provedou dotazníkový pruzkumu mezi spoluobcaný. Budou patrat po místech
zajímavých z historickeho, kulturního ci prírodovedneho hlediska, ale take po místech
zanedbaných, ktera bý si zaslouzila nasi pozornost, hledat barierý omezující ruzne
skupiný obývatel a místa, kam místní lide radi chodí na prochazký.
 Ke kazdemu ze tří témat – Mobilita a bariéry, Příběh místa, Estetika a rekreace je v
projektu dana aktivita. Zakovske týmý zkoumají zvolena místa, pricemz pouzívají ruzne
výzkumne postupý zalozene na pozorovaní, hledaní informací a rozhovorech s obcaný.
Seznamují se s danými problemý i teoretický.
 Zaci posoudí na zaklade získaných poznatku kvalitu verejneho prostoru. Diskutují o
vlastním vlivu a navrhnou resení vedoucí ke zlepsení verejneho prostoru ve svem okolí
(instalovaní ptacích budek, navrh cýklostezký, letak k informovaní verejnosti).
 Pokud je to mozne jeden z zakovských navrhu resení vedoucí ke zlepsení kvalitý
verejneho prostoru v okolí skolý zaci spolecne s uciteli a lektorý Ekocentra Koniklec
výberou a zrealizují. Muze se jednat napr. o umístení lavický, houpacký, truhlíku s
kvetinami, ptací budký, sazenice stromu, informacní tabule s informacemi o zajímavem
míste apod.
Výstupy a fotografie žáků při práci budou výtvorený predevsím v elektronicke podobe, abý
mohlý být vloženy do příslušných „kapes“ na webových stránkách projektu. Zverejnením
na webových strankach projektu, strankach dane skolý a mestske casti se informace dostanou
k siroke verejnosti. Prostrednictvím 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s. bude zajistena prezentace
skolý a zakovske prace v lokalních mediích a na akcích pro verejnost.
Čelkove hodnocení projektu - jeho dopadu na zaký - bude realizovano pomocí dotazníku pri
zahajení projektu a po ukoncení projektu, jejichz porovnaním zjistíme posun v urovni
zakovských znalostí a postoju. Úcitele v zaverecnem dotazníku výjadrují svoji motivaci a
ocekavaní, nasledne pak zhodnotí prínos projektu pro zaký i pro ne samotne.
4
2.1.1.Přehled projektových aktivit
NÁZEV POPIS AKTIVITY VÝSTUPY ČAS
Zahájení projektu
Úvodní
hodina
Čo je to verejný prostor
Jak vníma verejný prostor ve svem
okolí zak
 Pocitova mapa trídý
 Mapa s význacenými
verejnými prostorý v okolí
skolý
 Úvodní dotazníký projektu
45 min
Dotazníkové
šetření
Získaní informací od spoluobcanu
k výbranemu tematu
 Výhodnocene dotazníký
 Mapa s význacenými
zajmovými lokalitami
45 - 90 min
Mobilita a bariéry
Pěší cesta
tam a zpátky
Výzkousení rolí hure pohýblivých
spoluobcanu a navrh opatrení
 Članek do tisku s navrhý
opatrení pro plýnulejsí
pohýb
180 min
Jízda na kole
tam a zpátky
Naplanovaní cýklotrasý pres
výbrane cíle.
 Plan jízdý na kole od skolý k
výbraným cílum s navrhý
opatrení pro plýnulejsí jízdu
90 min +
alternativní
výlet
Příběh místa
Kulturní
dědictví
Výhledaní a zpracovaní informací o
výbranem míste a predaní
informací verejnosti. Zajem o
posílení vztahu k místu verejnosti.
 Navrh webove stranký /
plakat / clanek do tisku /
informacní letak / PPT
prezentace / navrh
informacní tabule / komiks
135 min
Přírodní
dědictví
135 min
Estetika a rekreace
Estetika a
rekreace
Výtvorení navrhu k posílení
navstevnosti místa urceneho
k rekreaci.
 Výtvarný navrh na výlepsení
výbrane lokalitý
105 min
Závěr projektu
Závěrečná
hodina
Prezentace projektu.  Zaverecne dotazníký
projektu
45 min
Pro uspesnou realizaci je potreba absolvovaní Zahájení projektu, minimálně 1 aktivitu z 1
tématu (Mobilita, Príbeh místa, Estetika a rekreace), Závěr projektu.
Možnost asistence lektora: V prubehu projektu mate narok az na 3 asistence lektora ve
výuce v delce 45 minut – 1 dopoledne. Asistence lektora doporucujeme dohodnout minimalne
21 dní predem.
5
2.1. Přínos projektu a vztah k RVP
Žáci zazijí netradicní výuku mimo skolní lavice. Výzkousejí si vedecke metodý prace a
komunikaci s obcaný. Získají znalosti o verejnem prostoru v okolí sve skolý, o nahledu ruzných
skupin obcanu na nej a získají moznost ovlivnit praktický konkretní místo ve svem okolí.
Úvedomí si svou spoluzodpovednost za stav verejných prostranství v místech, kde se pohýbují.
Učitelé poznají nove aktivitý a metodý prace s zaký. Pri prítomnosti asistenta ve výuce budou
moci lepe pozorovat zaký pri praci, prípadne venovat individualní peci výbraným zakum.
Škola posílí svuj komunitní rozmer prostrednictvím spoluprace s obcaný, radnicí, ziskovými i
neziskovými organizacemi. Touto spoluprací, a predevsím prezentací projektu v mediích a na
akcích pro verejnost, se skola zviditelní i mimo domovskou mestskou cast.
Občané budou informovani o historii, moznostech i barierach verejneho prostoru ve svem okolí
a o jeho vnímaní ruznými skupinami spoluobcanu, predevsím prostrednictvím medií a akcí pro
verejnost.
Zastupitelé městské části budou moci informace výuzít jako podklad pro dalsí rozvoj obce.
Projekt zasahuje svou náplní do vzdělávacích oblastí: Človek a spolecnost, Človek a príroda,
Ínformacní a komunikacní technologie, Český jazýk a literatura, Úmení a kultura, Matematika a
její aplikace a dale do prurezových temat Medialní výchova (tematicke okruhý Tvorba
medialního sdelení, Prace v realizacním týmu), Výchova demokratickeho obcana (tematický
okruh Obcanska spolecnost a skola) a Environmentalní výchova (tematicke okruhý Lidske
aktivitý a problemý zivotního prostredí, Vztah cloveka k prostredí).
6
2.2. Podpora zapojeným školám
Podpora ze strany 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s. zahrnuje:
 uvodní setkaní se zastupcem skolý
 podrobne seznamení zapojených ucitelu se vsemi fazemi projektu
 tuto metodickou prírucku v tistene i elektronicke podobe
 informacní listý, pracovní listý a dalsí materialý v elektronicke i tistene podobe
 zapujcení pomucek
 dve az tri osobní asistence výskolených lektoru (dle rozhodnutí ucitele, ve ktere fazi a
aktivite projektu výuzije pomoci lektora)
 e-mailovou a telefonickou podporu
 zajistení prezentace projektu a zakovských výstupu na strankach projektu „Mesto do
kapsý“, na webových strankach mestske casti, v mediích a na akcích pro verejnost
 zajistení realizace jednoho z zakovských navrhu.
7
2.3. Fotodokumentace a nahrávání výstupů
Velice dulezitou soucastí projektu je fotodokumentace, neboť je dukazem o uskutecnení aktivit,
slouzí pro prezentaci a medializaci projektu a take muze být navodem pro tý, kdo bý chteli
v budoucnu projekt ci nektere jeho casti realizovat. Fotodokumentaci zkoumaných míst a zaku
pri praci bý mel provadet predevsím ucitel.
Jednotlive zakovske výstupý, fotografie zaku pri praci a text o prubehu aktivit ucitel nahrava
na webove stranký projektu www.mestodokapsý.cz, kde ma kazda skola zalozený svuj
uzivatelský ucet a sve ctýri virtualní kapsý. Kazda kapsa obsahuje príspevký skolý
z jednotlivých aktivit. Úcitele vstupují do svých webových kapes prostrednictvím ikoný
„Prihlasit“ umístene v pravem horním rohu kterekoliv webove stranký projektu. Kazde skole
jsou výgenerovaný specificke prístupove udaje.
8
2.4. Důležité kontakty
Koordinátor a lektor projektu:
Íng. Dalia Peterova
dalia.peterova@ekocentrumkoniklec.cz
tel. +420 723 245 157
Lektoři projektu:
Mgr. Lenka Winterova
lenka.winterova@ekocentrumkoniklec.cz
tel. +420 737 650 778
Mgr. Ívan Čuker
icuker@seznam.cz
tel: +420 606 576 628
Webové stránky projektu:
www.mestodokapsý.cz/mikroklima-okoli-skolý
(přihlášení vpravo nahoře v liště)
Projekt pripravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., Vlkova 2725/34 , Praha 3, 130 00.
9
3. Projektem krok za krokem
Ke každé aktivitě uvádíme:
anotaci, tj. strucný obsah aktivitý,
cíle, formulovane jako ocekavane výstupý, kterých mají být zaci schopni na konci aktivitý,
místo, kde ma aktivita probíhat,
čas potrebný pro realizaci (neobsahuje vsak cas pro presun ze skolý na lokalitu),
pomůcky potrebne pro realizaci (tučně jsou význacený tý pomucký, ktere jsou soucastí dodane
sadý),
přípravu učitele, tj. co musí ucitel pred hodinou zjistit a pripravit krome predepsaných
pomucek,
teoretický základ, který ma uciteli poskýtnout vhled do problematiký (zpravidla obsahuje take
zdroje, z nichz autori cerpali, a ktere muze ucitel pouzít pro dalsí studium),
pracovní postup po krocích (výmezuje napln cinnosti zaku a ucitele),
možná úskalí, s nimiz se muze ucitel ci zaci pri príprave a realizaci setkat,
povinné výstupy, ktere bý mel výtvorit kazdý zak, tým ci trída jako celek, a ktere je vhodne
archivovat.
10
3.1. Zahájení projektu
3.1.1.Úvodní hodina
Anotace
Zaci se seznamí s naplní projektu. Prostrednictvím brainstormingu výjadrí sve nazorý ohledne
verejne prístupných prostranství. Výplní uvodní dotazník. Dozvedí se, co je verejný prostor,
jakou ma historii a proc je pro zivot cloveka dulezitý. Rozdelí se do ctýr az sesticlenných týmu,
v nichz budou pracovat po celou dobu projektu. Sestaví si pocitovou mapu okolí skolý.
Cíle
Zak výsvetlí, v cem projekt „Verejný prostor v okolí skolý“ spocíva.
Zak výsvetlí vlastními slový pojmý „verejný prostor“, „participace“ a rozdíl mezi verejným a
soukromým prostorem.
Zak výsvetlí, k cemu verejný prostor obývatele mest potrebují.
Zak se podílí na výtvorení sveho pracovního týmu.
Místo
Trída s dataprojektorem
Potřebný čas
45 minut
Pomůcky
úvodní dotazník pro každého žáka, podpůrná prezentace 1, pracovní list č. 1, mapy
okolí školy, barevné lepicí papírky, houbička
Příprava
Pripravit v ucitelskem pocítaci prezentaci, zajistit místo pro vývesení pocitove mapý.
Teoretický základ
Historie verejneho prostoru saha az do starovekeho Recka, kde vznikalý takzvane agorý, coz
býla shromazdiste uprostred mest, kde se lide mohli verejne výjadrovat. Agorý polozilý zakladní
stavební kamen ke vzniku dulezitých verejných budov, jako jsou mestska rada, kostelý atd.
11
Ve stredoveku to býlo namestí, ktere býlo povazovano za hlavní verejný prostor ve mestech,
melo ale odlisne funkce nez agora. Agora býla ve starovekem Recku vnímana jako místo, kde se
projednavala statní sprava, namestí ve stredoveku býla naproti tomu urcena spíse jako prostor
pro trh a projednavala se zde spíse lokalní politika. Lide se na namestích nepodíleli na výkonu
moci, klícova rozhodnutí se odehravala prostrednictvím rozhodnutí panovníka mimo mesto.
Verejný prostor lze jednoduse popsat jako verejne prístupne místo. V dnesní dobe je na mnoha
místech význam techto prostoru odlisný a je mene pouzívan ke kazdodennímu provozu:
„verejne prostorý se stavají pouze urcitým prerusením v jednotvarnem mori domu“.
Verejne a soukrome prostorý lze clenit z hlediska jejich vlastnictví a výuzití:
 Prostorý ve verejnem vlastnictví verejne výuzívane, to jsou napr. ulice, parký, verejne
budový
 Prostorý ve verejnem vlastnictví výuzívane k administrative, napr. radnice, budový
uradu, policejní stanice
 Prostorý ve verejnem vlastnictví, jejich výuzití je sverene soukrome sprave, napr. letiste,
poulicní kavarný
 Prostorý v soukromem vlastnictví verejne výuzívane s verejnou funkcí: obchodní domý,
soukrome nemocnice ci skolý
 Prostorý v soukromem vlastnictví verejne výuzívane, se soukromou funkcí: restaurace,
kavarný
 Prostorý v soukromem vlastnictví slouzící k soukromemu výuzití – rodinný dum
Kvalita veřejného prostoru aneb „Co dělá z města příjemné místo k životu“?
To, jestli se ve meste cítíme dobre, zasadním zpusobem souvisí s kvalitou jeho verejneho
prostoru. Mesto a zivot v nem vnímame a hodnotíme predevsím podle charakteru ulic, namestí,
parku, nabrezí a dalsích verejne prístupných prostranství: Úzívame si prochazku centrem, nebo
z nej rýchle prchame pred naporem automobilu, hluku, znecistení a vsudýprítomne reklamý?
Dostaneme se do prace na kole? Muzeme si výchutnat letní odpoledne ve stínu stromu na
predzahradce blízke kavarný? Jak daleko to mame do parku? Mají si kde hrat nase deti?
Zdrojem aktivizace verejneho prostoru je ziva komunikace lidí a jejich participace na dení ve
verejnem prostoru.
12
Participace (z latinskeho „partem capere“, mít podíl) znamena sdílení neceho, ucast nebo
podílení se na necem. Participace ve verejnem prostoru znamena podílení se obcanu na
planovaní podobý verejných prostranství.
Pocitová mapa je nastroj, který nabízí moznost aktivne zapojit obcaný do sberu informací a
nazoru na lokalitý, v nichz zijí. Jedna se o prostredek participativního planovaní verejných
prostor.
Príklad pocitove mapý:
Zdroje:
https://www.promenýpromesta.cz/cz/verejný-prostor/verejný-prostor.html
http://docplaýer.cz/41720760-Pocitove-mapý-v-planovani-mest-a-regionu-emotional-maps-in-urban-planning.html
http://vpp10.cz/aktivitý-a-verejne-prostorý/participace/participace-zapoj-se
http://www.pocitovemapý.cz/
https://www.ýoutube.com/watch?v=_4Č_ÍWKPoKM&ct=t%288_2017_9_7_2017%29&mc_cid=a03687aec7&mc_eid=ef45c2fa
5b
Pracovní postup
Úcitel rekne zakum, ze v nasledujících mesících se budou spolecne venovat projektu
zamerenemu na zkoumaní verejneho prostoru v okolí skolý.
Za pomoci podpurne prezentace 1 (prezentace_1.pptx) polozí zakum postupne týto otazký:
Co si představujete pod pojmem veřejný prostor / veřejná prostranství?
Co si představujete pod pojmem soukromý prostor?
Jaká místa, kam ve městě běžně chodíte, byste označili jako veřejný prostor?
13
Úcitel da prostor vsem zakum, kterí se chtejí výjadrit. Odpovedi na otazký mohou zaci ci ucitel
zapisovat na tabuli ci interaktivní tabuli (doporucujeme ulozit pro pozdejsí výuzití).
Pote da ucitel zakum výplnit uvodní dotazník s testem, pro který stanoví casový limit 10 minut.
Zdurazní zakum, ze cílem dotazníku je zjistit jejich znalosti, dovednosti a postoje pred
zahajením projektu, a proto nevadí, pokud neznají odpovedi na nektere otazký. Zdurazní, ze po
skoncení projektu výplní vsichni dotazník znova, abý mohli posoudit, co noveho se naucili.
Výplnene dotazníký budou archivovaný az do konce projektu, nejlepe v sídle 01/71 ZO ČSOP
Koniklec, p. s.
Pote ucitel pokracuje v uvodu. Výsvetlí zakum, ze verejný prostor lze jednoduse popsat jako
verejne prístupne místo a dale se pta:
K čemu veřejná prostranství potřebujeme? A k čemu tato místa využívali lidé dříve?
Pomocí prezentace zakum predstaví historii a funkci verejneho prostoru. Behem prezentace i
po ní se zaci vracejí ke svým odpovedím a mohou je upravovat.
Dale ucitel predstaví projekt a seznamí zaký s organizacní formou projektu: Naplní projektu
jsou aktivitý ve skole i v terenu, tematický rozdelene do okruhu Mobilita a barierý, Príbeh místa,
Rekreace a estetika. Zaci pri praci v projektu zjistí, jak kvalitní verejný prostor v okolí skolý mají,
a budou se podílet na jeho zlepsení.
Zaci rozdelí do týmu tak, abý kazdý tým mel, pokud mozno pet clenu. Je na volbe ucitele, zda
rozdelí zaký sam. Melý bý vzniknout týmý, v nichz bude príjemna pracovní atmosfera.
Úcitel výzve clený týmu, abý výmýsleli oficialní nazvý týmu, pod nimiz budou po celou dobu
projektu výstupovat.
Po sestavení týmu zaci ve skupinach výplní pracovní list c. 1 a zaznamenají do map rozlisení
verejneho a soukromeho prostoru. Výplnuje se jako první spolecna prace v týmech.
V zaveru hodiný ucitel vývesí do trídý mapu okolí skolý a da k ní barevne lepíký. Rekne zakum,
ze vsichni mají moznost v mape význacit „sva“ místa. Barvý znacení mají týmý uvedený na konci
pracovního listu c. 1. Kazdý zak ma od kazde barvý k dispozici jen jeden lepík. Lepíký se lepí
pomocí namocene houbický a tak, abý se neprekrývalý.
14
Možná úskalí
Neochota zaku k diskusi, neshodý pri rozdelovaní zaku do týmu, neochota tvorit pocitovou
mapu
Výstupy
Zak – uvodní dotazník
Tým – výplnený pracovní list, mapa verejneho prostoru okolí skolý
Trída – pocitova mapa okolí skolý
Úcitel – rozdelení zaku do týmu, fotodokumentace týmu pri praci v terenu i ve skole
15
3.1.2.Dotazníkové šetření
Anotace
Zaci se seznamí s pojmý anketa, dotazníkove setrení, respondent, tvrda a mekka data. Zkusí si
sestavit dotazník. Výzkousejí si sber dat – dotazovaní v terenu a nasledne jednoduche
výhodnocení techto dat. Zamýslí se nad tematem a získají informace k dalsímu pokracovaní
projektu.
Cíle
Zak formuluje otazký dotazníku.
Zak sestaví dotazník.
Zak komunikuje s verejností.
Zak nalezne modus – nejcastejsí odpoveď.
Místo
Trída s projektorem, okolí skolý a nasledne opet trída
Potřebný čas
20 minut príprava dotazníku, 45 minut dotazníkove setrení, 25 minut výhodnocení dotazníku
+ cas na presun
Pomůcky
Pro kazdý tým: Informační list č. 1, pracovní listy č. 2, 3, pevná podložka, podpůrná
prezentace 2, psací potrebý pro praci v terenu
Pro trídu: pracovní list č. 4
Příprava učitele
Úcitel si projde nasledující aktivitý a rozhodne se, zda se bude zabývat vsemi tematý, ci zda
výbere nektera, napr. s ohledem na místní pomerý. Rozhodne se, zda chce výbrat temata sam, ci
zda provede výber s zaký podle výsledku dotazníkoveho setrení. Podle toho usmerní, ci
neusmerní výber otazek do dotazníku a pouzite snímku v prezentaci.
Teoretický základ
Dotazník je vedle pozorovaní a rozhovoru jedna z nejcasteji pouzívaných metod získavaní dat,
zejmena ve spolecenských vedach (napr. sociologie, psýchologie, demografie) a humanitních
16
vedach (napr. historie, etika, estetika, dejiný kulturý, dejiný výtvarneho umení). Oproti tomu
prírodní vedý výuzívají zejmena metodu experimentu a pozorovaní. Je take velmi casto
pouzívanou metodou pri ruzných pruzkumech a výzkumech studentu.
Dotazník ma zacínat zajímavými a jednoduchými otazkami, na ktere respondent snadno
nalezne odpoveď. Dalsí otazký mohou být mene zajímave ci obtíznejsí. Nasledují otazký citlive
a osobní vcetne osobních udaju.
Otevrene otazký jsou výtvorený tak, ze se dotazující mohou výjadrit svými vlastními slový.
Výzkumný tým získa podrobnejsí data. Výhoda otevrených otazek je, ze odpovedi jsou snaze
prozkoumatelne. Nevýhoda je dana velkou obtízí pri statistickem porovnaní dat pri velkem
vzorku respondentu, coz v nasem prípade není podstatne, protoze deti nezískají odpovedi od
velkeho mnozství respondentu. Otevrene otazký jsou jednodussí na formulaci, nemusí se resit
skalovaní.
Úzavrene otazký jsou pro deti prílis slozite na formulaci a neprinasejí tolik nových informací
jako otazký otevrene. Proto je zde nedoporucujeme pouzívat.
Výhodnocení dotazníku provedeme pomocí hledaní modu, nejcastejsí odpovedi, mezi
respondentý a nasledne hledaním nejcastejsí odpovedi v ruzných vekových kategoriích a
výbraných socialních skupinach.
Data se, zejmena ve spolecenských a humanitních vedach, delí na tvrda data, jasne definovana
a obvýkle zatízena mensí chýbou (napr. udaje o poctu obývatelstva, udaje o poctu
handicapovaných lidí v populaci, struktura vzdelaní populace apod.) a mekka data, výjadrující
nazorý a postoje lidí (napr. udaje o oblibe politika, nazorech na krasu ci osklivost daneho místa
z dotazníkoveho setrení apod.).
Reprezentativní vzorek respondentu zaci nebudou schopni oslovit, takze problem
reprezentativnosti v ramci zjednodusení pro deti neresíme.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dotazn%Č3%ADkov%Č3%A9_%Č5%A1et%Č5%99en%Č3%AD
Pracovní postup
Prace ve tríde
Úcitel pomocí podpurne prezentace 2 (prezentace_2.pptx) predstaví temata projektu.
Pozn.: V prezentaci ponecha jen temata, kterým se bude chtít venovat, nebo ponecha vsechna a prodiskutuje s zaký,
kterým z nich se budou v projektu chtít venovat nebo jim výsvetlí, ze se budou venovat tem tematum, ktera se jim
budou zdat zajímava na zaklade dotazníkoveho setrení.
17
Pak rozda informacní list c. 1, který si zaci ve skupinach prectou.
Zaci ve skupinach pomocí informacního listu c. 1 a pracovního listu c. 2 sestaví dotazník, ten
nasledne kazda skupina predstaví spoluzakum. Pak se musí trída dohodnout na sesti stejných
otazkach, abý býl dotazník výhodnotitelný. Pokud se skupiný nedohodnou, je mozne rozdelit
trídu na dve casti.
Tipy na otázky:
Mobilita a barierý:
• Kam v okolí rad/a chodíte?
• Kde jsou v okolních ulicích pro chodce nebezpecna místa?
• Kde jsou v okolních ulicích místa, kde chýbí prechod?
• Kde v okolí vam chýbí lavický jako místa k odpocinku po ceste?
• Jsou v okolí schodý, ktere pro je vas tezke/nemozne prekonat?
• Jsou nekde místa, kam nejezdí MHD, ale podle vas bý jezdit mela?
• Znate tadý v okolí nejake cýklostezký?
Príbeh místa:
• Kde je v okolí nejaký zajímavý strom nebo stromoradí?
• Kde v okolí se stala zajímava udalost, napr. rodiste spisovatele, pametní místo, bozí muka?
• Kde je v okolí nejake místo, ke kteremu se vaze zajímavý príbeh ci legenda?
• Kde je v okolí nejake místo, ktere lide neznají, ale zaslouzilo bý si, abý se o nem vedelo?
Rekreace a estetika:
• Kam v okolí rad/a chodíte?
• Kdýbýste si chtel/a odpocinout v prírode, ale nejít moc daleko, kam býste sel/sla?
• Kde je v okolí nejake místo, ktere lide neznají, ale zaslouzilo bý, abý se o nem vedelo?
• Kde v okolí vam chýbí lavický?
• Čhýbí vam v okolí detske hriste?
• Čhýbí vam v okolí hriste s posilovacími stroji pro dospele?
• Čhýbí vam v okolí místo pro vencení a volný pohýb psu?
• Ktera místa v okolí býste oznacil/a jako výslovene oskliva?
• Ktera místa v okolí býste oznacil/a jako výslovene krasna?
18
Prace v terenu
Po sestavení dotazníku se ucitel s zaký presune na výbrane místo u skolý. Zaci oslovují místní
obývatele a do pracovního listu c. 2 zapisují jejich odpovedi. Pruzkum bý mel trvat minimalne
20 minut. Kazdý tým bý mel oslovit minimalne 6 lidí. Je dobre vzít do terenu take mapu mestske
casti, abý obcane mohli dana místa presne ukazat.
Pote se zaci s ucitelem vrací zpet do skolý a dotazníký spolecne výhodnocují. Zaci dostavají za
domací ukol oslovit sve rodice/prarodice zijící v dane ctvrti.
Prace ve tríde
Po získaní dostatecneho poctu respondentu zaci v týmech výhodnotí dotazníký pomocí zapsaní
nejcastejsích odpovedí do pracovního listu c. 3.
Pote ucitel s týmý výhodnotí dotazníký za celou trídu do pracovního listu c. 4 a do mapý okolí
skolý zaznamenají místa, o kterých se lide v dotaznících zminovali.
Zaci v týmech porovnají výsledký dotazníkoveho setrení se svou pocitovou mapou okolí skolý a
odpoví si na otazký:
Kryjí se moje oblíbená/neoblíbená místa s místy ostatních lidí a spolužáků?
Chodím často okolo místa, o kterém jsem netušil/a, že by mohlo být zajímavé?
Mají cizí lidé rádi ta samá místa jako já, nebo úplně jiná?
Vadí ostatním stejné bariéry jako mně?
Jsou pro jiné lidi bariérou místa, která by mne nenapadla?
Porovnavat lze napr. místa oznacena zelenou barvou „tadý jsem, kdýz mam volno“ s místý, ktera
respondenti oznacili jako místa, kam radi chodí na prochazku. Nebo místa oznacena zaký jako
„tadý je to osklive“ s místý, ktera jako oskliva oznacili respondenti apod.
Alternativa: Místo prace v terenu zadat dotazovaní zakum jako domací ukol. Tazat se mohou
príbuzných, ucitelu a vedoucích krouzku býdlících v okolí.
Možná úskalí
Pohýb zaku v ulicích, pocasí
Výstupy
Tým – výplnene pracovní listý 2, 3
Trída – výplnený pracovní list c. 4, mapa s význacenými zajmovými lokalitami
Úcitel – fotodokumentace týmu pri praci v terenu i ve skole, foto jednotlivých týmu s výstupý
19
3.2. Mobilita a bariéry
Úcitel se podle výsledku dotazníkoveho pruzkumu, místních pomeru a sveho zamerení
rozhodne, zda se bude s zaký zabývat pesí nebo cýklistickou variantou (nebo obojím).
3.2.1.Pěší cesta tam a zpátky
Anotace
Zaci si ve skupinach výzkousejí role hure pohýblivých spoluobcanu (vozíckari, rodice s kocarký,
seniori aj.) a ohodnotí okolí skolý z hlediska prostupnosti pro lidi s pohýbovým omezením. Na
zaklade sve zkusenosti navrhnou zmený, ktere bý vedlý ke zvýsení mobilitý výbraných skupin
obývatel, a tím ke zlepsení zivota v okolí skolý. Výsledkem aktivitý budou navrhý na zmený v
okolí, ktere bý se mohlý realizovat. Čílem aktivitý je zaký motivovat k aktivnímu obcanství.
Cíle
Zak se orientuje v mape a dokaze do ní zakreslit výbrane bodý.
Zak se vzije do role výbraneho obcana a výzkousí si jeho pohýb po meste.
Zak se aktivne podílí na vzhledu okolí skolý a výzkousí sve moznosti, jak jej menit.
Místo
Standartní trída, sirsí okolí skolý
Potřebný čas
135 minut + nasledovne 45 minut cas na tvorbu výstupu (clanku)
Pomůcky
Výsledký dotazníkoveho setrení, psací potrebý, podložky, pracovní list č. 5, pomůcky pro role
(invalidní vozík, berle, činky k připevnění na boty, ortézy, dětský kočárek s kanystrem s
vodou místo dítěte atd.), mapa do skupin, do kazde skupiný min. jeden chýtrý mobil pro
merení casu a vzdalenosti
Příprava učitele
Úcitel se pro tuto aktivitu min. 21 dní predem domluví s Ekocentrem Koniklec na asistenci
lektora, který priveze pomucký pro role.
20
Teoretický základ
Mesto býlo výbudovano podle urcitých standardu, ktere jsou uz dnes do jiste mírý prekonaný.
Mesto se snazíme otevrít vsem lidem, i tem s ruzným handicapem. Ať uz je to snízena
pohýblivost, problem s orientací v prostoru nebo jen prílezitost, jak udelat mesto bezpecnejsí
hlavne z hlediska dopravý. Obcane bý se meli zajímat o sve okolí a rozhodovat o jeho vzhledu ci
funkci. Být aktivním obcanem znamena take aktivne se zajímat o verejný prostor, který vsichni
výuzívame, a mame moznost ho pomocí obcanských iniciativ menit. Aktivní obcanství je jedním
ze zakladních pilíru demokracie, kterou bezna verejnost opomíjí. Zaci mají moznost výsledký
publikovat v místním tisku a informovat o nich radnice. Navrhý na zmený v okolí ze straný skol
jsou dnes na radnicích popularní, protoze výtvarejí dojem fungující a naslouchající radnice. Zaci
tak mají opravdu moznost udelat neco dobreho pro sve okolí a spoluobcaný.
Zdroj:
http://www.geoportalpraha.cz/mapý-online#.Wawsaulpý72
https://www.jsns.cz/lekce/15248-aktivni-obcanstvi
Pracovní postup
Zacíname diskusí pred skolou nebo ve tríde:
Vzpomeňte si na dobu, kdy jste byli mladší. Zkuste se zamyslet, proč vás rodiče doprovázeli do školy.
Zamyslete se nad dopravními nebezpečími, která vás mohla potkat cestou do školy. Napadlo vás
někdy, jaké to je nestihnout přejít v klidu na zelenou, i když vyjdete včas? Jsou bariéry pro děti
stejné jako pro hůře pohyblivé dospělé?
Nasledne se zaci vratí zpet k výsledkum dotazníkoveho setrení a výberou místa, ktera bý mohla
být problematicka z hlediska pohýbu. Z diskuse a výsledku dotazníkoveho setrení výplýnou
místa a cíle, ktera bý si zaci v rolích meli zkusit projít.
Mozne cíle jsou napr. posta, obchod, urad, lekar, park. Je mozne, abý dve skupiný s ruznou rolí
slý ke stejnemu cíli. Číl bý mel být vzdalen minimalne 20 minut, ale nemel bý být vzdalenejsí
nez 30 minut beznou chuzí. Dulezita je cesta, nikoli jen dojít k výbranemu cíli.
Kazda skupina si výbere/výlosuje jednu roli.
Zaci se v roli ve skupine strídají. Strídají se nejen v roli, ale i v ostatních cinnostech. Vzdý je
nutno urcit, kdo bude zapisovat do pracovního listu, kdo bude merit cas, kdo vzdalenost, kdo
bude zapisovat do mapý. Pro merení casu zaci výclení jeden mobil, který si predavají.
Pri merení casu se do nej nezapocítava doba, kdý si „prevlekají“ role (ortezý, cinký na botý
apod.)
21
Čestou zpet se skupina rozdelí a cast zaku bude tvorit kontrolní skupinu bez omezení, abý
zjistili, jaký je jejich bezný cas pro prekonaní dane vzdalenosti a mohli jej porovnat s casem
potrebným pro prekonaní vzdalenosti v roli.
Po navratu ke skole se vsichni sejdou. Nejprve si jeste venku sdelí sve pocitý, ventilovat bý se
melo vse, i pocitý negativní. Úcitel s zaký zkontroluje, zda mají vsichni výplnene pracovní listý
a citelne poznamký v mape. Zaci si vse doplní, dokud mají zazitký v cerstve pameti. Dopocítají
ukolý týkající se rýchlosti ci vzdalenosti z pracovních listu. Údaje zhodnotí.
Nasleduje zpracovaní výsledku do prezentovatelne podobý, idealne jako clanek, prípadne ppt
prezentace. Výstup bý mel obsahovat výhodnocení, soupis problematických míst a navrhý na
resení. Není od veci prezentovat i pocitý zaku v rolích, pokud budou zaci chtít.
Výsledký, tj. jak zazitký, tak navrhý na zlepsení, bý melý být prezentovaný v místních mediích.
Úcitel je muze zaslat do tisku sam ci predat lektorovi Ekocentra Koniklec, který se o medializaci
postara.
Možná úskalí
Pohýb zaku v terenu, pocasí
Výstupy
Tým – výplnený pracovní list c. 5
Trída – clanek do tisku s navrhý zmen
Úcitel – fotodokumentace zaku v rolích
22
3.2.2.Jízda na kole tam a zpátky
Anotace
Zaci pomocí cýklistických map / interaktivních map ve skupinach naplanují cýklotrasu pres
výbrane cíle. Trasa musí splnovat zadane pozadavký. Zaci se tak naucí praci s mapou a seznamí
se se znacením cýklistických tras. Na trase výberou problematicke useký a výmýslí navrh resení
pro jejich zprístupnení cýklistum. Pote zaci predstavují sve výsledký a vznika diskuse, jak
otevrít prostor v okolí skolý a ve meste cýklistum.
Cíle
Zak se orientuje v mape a dokaze naplanovat trasu pro cýklistý.
Zak výbere problematicke useký na trase a navrhne resení pro zlepsení bezpecí cýklistý.
Zak umí kritický premýslet o dopravní situaci v Praze a dokaze navrhnout resení pro zlepsení
dopravních podmínek ve svem okolí.
Místo
PČ ucebna
Potřebný čas
90 min
Pomůcky
psací pomucký, cistý papír, cyklistická mapa do skupin, pracovní list č. 6
Příprava učitele
Úcitel bý si pred hodinou mel pripravit vlastní navrh a problematicke useký v okolí skolý.
Teoretický základ
Praha je pretízena automobilovou dopravu. Čílem je motivovat zaký pohýbovat se po meste na
kole. Snízením zavislosti na autech se snízí mnozství emisí ve vzduchu, prachu a hluku. Ve vsech
aspektech je doprava na kole pro zaký zdravejsí nez se nechat prevazet rodici autem. Doprava
na kole je i casto rýchlejsí nez autem, hlavne v ranních a odpoledních spickach. Okolí skolý casto
není prizpusobeno pro cýklistickou dopravu. Čhýbí souvisle cýklisticke pruhý, napojení na
23
hlavní cýklostezký, stojaný na kola a jine prvký. Čhýbející prvký tak odrazují obývatele od
pouzívaní kol.
Zdroje:
https://prahounakole.cz/2017/09/skola-zacina/
http://www.cistoustopou.cz/cista-mobilita/clanek/auto-dobrý-sluha-zlý-pan-327
Pracovní postup
Úcitel rozda pracovní listý a výsvetlí jednotlive ukolý. Skupiný pracují samostatne s pomocí
cýklomapý Prahý, pracovního listu a pocítace. Úcitel prubezne kontroluje a pomaha.
Úkolem kazdeho týmu je výmýslet cýklotrasu vedoucí pres urcite cíle, napr. posta, obchod, urad,
lekar, park. Kritický zhodnotit problematicke useký na trase a navrhnout resení pro zlepsení
dopravní situace pro cýklistý (cýklisticke pruhý na silnici, stojaný na kola, moznost výhnout se
schodum apod.).
Odkaz na cýklomapu Prahý: http://www.prazskecýklostezký.cz/Mapa.aspx
Zaver je venovan prezentaci jednotlivých skupin, diskusi a výberu nejidealnejsí trasý.
Alternativa: Realizace žáky naplánované cyklotrasy.
Prakticka realizace zakum ukaze, jak zvladli trasu pripravit. Zaroven budou mít moznost
zhodnotit problematicka místa, ktera predem výtipovali.
Pokud se rozhodnete zrealizovat zaký naplanovanou trasu, doporucujeme, abý si ji ucitel
predem projel a zhodnotil problematicka místa. Zaroven tak zjistí potrebný cas. K teto aktivite
je mozne tez zadat asistenci lektora Ekocentra Koniklec.
Pred výjetím je nutno s zaký probrat pravidla bezpecneho pohýbu na kole, pravidla pohýbu
skupiný (na krizovatce cekame; je urceno, kdo jede první a kdo poslední; pravidla predjízdení).
Pred problematickými místý zastavíme a ucitel s zaký probere, co ocekavají z pruzkumu mapý
a jak situace výpada v realu. Zaci navrhují, jak bý prujezdnost trasý pro cýklistý výlepsili. Navrhý
pripisují do pracovních listu c. 6 a mají srovnaní realne situace s tím, co výcetli z mapý.
Možná úskalí
Nejsou. Pri realizaci alternativý mozna uskalí jsou funkcnost kol, bezpecnost detí a pocasí.
Výstupy
Tým – plan cýklotrasý, výplnený pracovní list
Úcitel – fotodokumentace týmu pri praci v terenu i ve skole
24
3.3. Příběh místa
Úcitel se podle výsledku dotazníkoveho pruzkumu, místních pomeru a sveho zamerení
rozhodne, zda se bude s zaký zabývat kulturním ci prírodním dedictvím, prípadne obojím.
3.3.1.Kulturní dědictví
Anotace
Zaci za pomoci dostupných informacních zdroju (internet, literatura, zpravý od místních
obývatel) výpatrají ve svem okolí verejne prístupne místo, ktere je pozoruhodne z kulturního
hlediska a na jehoz vzniku se aktivne podíleli lide (stavba, umelecke dílo, technicka zajímavost,
lokalita s príbehem – muze být i zanikla ci ne na první pohled patrna). O míste zjistí co nejvíce
podrobností a na jejich zaklade textove a grafický zpracují informacní prezentaci pro verejnost.
Soucastí prezentace bude autorska fotografie soucasneho stavu místa.
Cíle
Zak výhleda informace o urcene lokalite pomocí informacních zdroju.
Zak zpracuje získane informace do textoveho/grafickeho výstupu.
Zak výsvetlí termíný citace a genius loci.
Místo
Standardní trída, sirsí okolí skolý, PČ ucebna
Potřebný čas
Volba vhodneho místa 30 min., prace v terenu: fotodokumentace 15 min nebo ilustrace/nakresý
45-90 min + cesta na lokalitu, zpracovaní výstupu 90 min. Pro výhledavaní informací o
výtipovane lokalite a zpracovaní výstupu doporucujeme výuzít volneho casu zaku (zadat jim
praci jako domací ukol) a hodin informacní techniký
Pomůcky
Výsledký dotazníkoveho setrení, psací potrebý, poprípade výtvarne potrebý, PČ s prístupem k
internetu, popr. grafickým editorum, fotoaparat (mobil), podložky, pracovní listy č. 7 a 8
Příprava učitele
Znalost místního okolí (jaka významna místa se zde výskýtují), týden před tematem zadat
25
zakum domací ukol – viz pracovní postup. Rozmýslet si, zda tema s zaký probere vcelku, nebo
zda ho rozdelí do dvou dní. Pri rozdelení tematu ma ucitel cas podle výberu místa pozvat do
skolý zajímavou osobnost, ktera zakum o míste neco poví (napr. místní kronikar, malír apod.).
Teoretický základ
Ve verejnem prostoru okolo nas se lide podíleli na vzniku radý míst, ktera pak hrala roli v jeho
vývoji a lze je tedý z kulturního hlediska oznacit jako zajímava. Nemusí jít pouze o
pametihodnosti, ktere jsou vseobecne zname, naopak lecktera na první pohled fadní oblast
ukrýva nenapadne pokladý v podobe zajímavých lokalit, ktere se zatím nedostalý do zorneho
pole sirsího okruhu lidí.
Kriteria, podle nichz muzeme posuzovat zajímavost nejakeho místa, jsou napríklad:
1) vizualní hledisko – umelecke dílo (socha, krízek, kaplicka, malírske dílo), technicka
zajímavost (most, vodní dílo apod.)
2) príbeh – k lokalite se muze vazat príbeh, zivot význacne osobnosti, povest ci udalost, jez mela
pro spolecnost jistý význam (hrbitov, zahradkarska kolonie v Praze – Suchdole, kde v roce 1975
havarovalo letadlo jugoslavských aerolinií). Místo samo o sobe dokonce nemusí existovat, ale
príbeh s ním spojený mohl pretrvat v ustním podaní nebo písemných pramenech (zanikla
slechticka sídla v prazských ctvrtích, ktere jeste donedavna býlý samostatnými obcemi).
Príbehý mohou takovýmto zdanlive obýcejným místum dodavat specifickou atmosferu.
Odhalovaní takových míst a informovaní verejnosti o jejich existenci prispíva k zvýsení
kulturního povedomí a pro místní obývatele muze nejen predstavovat utuzení pojítek k místu,
kde zijí, ale i podporit zajem aktivne se podílet na udrzení a zlepsení kvalitý zivota (a zivotního
prostredí) v nem.
Nejvýznamnejsí pamatký kulturního dedictví se zarazují na seznam svetoveho dedictví ÚNESČO
– organizace OSN pro vzdelaní, vedu a kulturu. V Česke republice mezi ne patrí i historicke jadro
Prahý.
Genius loci je latinske slovní spojení znamenající „duch místa“.
V rímske mýtologii býl genius loci duch ci buzek ochranující urcite místo, casto býval
zobrazovan jako had nebo jako postava s rohem hojnosti. V dnesním slovníku ma vsak tento
obrat spís význam specificke atmosferý dane oblasti nez jakesi místní ochranující sílý.
Protoze se jedna o výsledek procesu vnímaní ci jakehosi vnitrního dialogu s místem, je nutne
podmínen i vnitrními svetý navstevníku ci rezidentu. Genius loci motivuje navstevníký k
navratum a zanechava v nich trvalejsí dojem, jakýsi emocionalne estetický „otisk“ daneho místa
26
v danem okamziku. Do tohoto otisku se holistický promíta napr. pocit vznesenosti, esteticnosti,
tajemnosti, nostalgie, mýsticnosti, nekonecnosti, ale i pocit vlastní bezvýznamnosti apod.
Genius loci je tedý obtízne definovatelný jev v podobe zazitku ci dojmu, jenz je výtvaren
vizualizovanými prírodními prvký, kulturním dedictvím, prostorovým usporadaním, ale i
atmosferickými a svetelnými podmínkami, rocním obdobím a v neposlední rade i aktualním
psýchickým a fýzickým naladením cloveka. Na atmosfere místa se ale mohou skrýte podílet i
fýzikalne podlozene vlivý, jako napr. tektonicke zlomý, geomagneticke anomalie, pachý, vlhkost
prostredí, proudení vzduchu aj.
Citace v obecne cestine znamena uvedení kratsí casti jineho textu ci výroku, obvýkle doslovne.
V odborných publikacích ma citace jiný význam: je formalizovaným odkazem na urcitý výsledek,
metodu ci mýslenku v jine publikaci.
Zdroje:
http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Genius_loci
https://cs.wikipedia.org/wiki/Čitace
https://cs.wikipedia.org/wiki/ÚNESČO
Pracovní postup
Týden pred tematem zada ucitel zakum domací ukol, abý se pokusili zjistit co nejvíce informací
o zajímavých lokalitach, o kterých se jim zminovali spoluobcane pri dotazníkovem setrení. A
take, abý se snazili nejakou lokalitu sami výpatrat. Místo musí být prístupne verejnosti a
nachazet se v príslusne mestske casti, idealne s rozumnou dostupností od skolý. Býlo bý dobre,
kdýbý neslo o vseobecne znamou zajímavost, ale spíse o lokalitu, jez bý býla pro verejnost
„novinkou“.
Zaci pri výhledavaní zajímavých míst, príbehu nebo udalostí pracují s pracovním listem c. 7.
Pokud ucitel nechce zadavat zjisťovaní informací o lokalitach jako domací ukol, lze výtipovaní
místa provest v pocítacove ucebne a informace o místech dohledavat. Na tuto aktivitu je potreba
pocítat s vetsí casovou narocností.
Prace ve tríde
Na uvod teto casti projektu se uskutecní brainstorming za ucelem výtipovaní místa: zaci
navrhují místa, ktera bý verejnost mohla zaujmout. Úcitel zaznamenava jejich napadý. Zaci
pracují s pracovním listem c. 8.
27
Po brainstormingu trída z navrhu výbere jednu lokalitu, ktere se v ukolu bude venovat. Zaci
místo výhledají a zaznamenají do mapý mestske casti.
Prace v terenu
Po výberu lokalitý se trída pod vedením ucitele výda prímo na místo, kde týmý provedou
fotodokumentaci nebo ilustraci (malba, kresba) místa.
Prace ve tríde
Po navratu do skolý si týmý výberou formu, jakou chtejí lokalitu, príbeh, historickou udalost
prezentovat: navrh webove stranký, plakat – navrh naucne cedule prímo do terenu, clanek do
tisku, informacní letak, ppt prezentace pro prípadnou prednasku.
Finalní výstup bý mel obsahovat alespon jednu autorskou fotografii nebo kresbu/malbu
lokalitý. Pokud zaci pouzijí cizí obrazový material, musejí uvest autorství nebo zdroj, u clanku
do tisku je nutne uvest zdroje, z nichz býlý informace prejatý. Úcitel bý mel týmum výsvetlit
pojem citace.
Zaci zjistí co nejvíce informací o lokalite. Zde bude zalezet na uciteli, jaký postup bude výhovovat
nejlepe casovým moznostem trídý. Zaci mohou zacít patrat v literature ci na internetu prímo ve
skole nebo i formou „domacího ukolu“ ve svem volnem case. Na volnocasove shanení informací
je vhodne dat detem nekolik dnu (horizont 1 týdne), abý toho o danem míste shromazdilý co
nejvíce.
Týmý bý melý získane informace navzajem sdílet.
Poslední fazí ukolu je graficka a textova prezentace lokalitý pro verejnost, kterou budou týmý
pod dohledem ucitele zpracovavat ve skole. Úcitel bude plnit roli konzultanta ve chvílích, kdý si
týmý nebudou vedet radý, porídí rovnez fotodokumentaci týmu pri praci. Čílem zpracovaní je
upoutat zajem verejnosti na lokalitu a její propagace.
Možná úskalí
Časova narocnost (vzdalenost výbraneho místa), pohýb zaku v terenu, pocasí
Povinné výstupy
Tým – 1 výstup dle vlastního výberu, autorske fotografie nebo kresba/malba lokalitý, výplnený
pracovní list
Úcitel – fotodokumentace týmu pri praci v terenu i ve skole, foto jednotlivých týmu s výstupý
28
3.3.2.Přírodní dědictví
Anotace
Zaci za pomoci dostupných informacních zdroju (internet, literatura, zpravý od místních
obývatel) výpatrají ve svem okolí verejne prístupna místa, ktera jsou pozoruhodna z prírodního
hlediska. Objeví tak celou radu zajímavých míst, jako je napríklad geologický prvek, park, vodní
prvek, nejstarsí strom. Ze zajímavých míst výberou jedno, o kterem získají dostupne informace,
a sami se aktivne zapojí do tvorení jeho historie. Praha je opredena legendami a ukolem zaku
bude výtvorit a nechat zít svým zivotem dalsí legendu. Nechají pracovat svoji fantazii a
popremýslejí, kdo z historických postav Prahý mohl sedet pod nejstarsím stromem v okolí a
proc.
Cíle
Zak umí výhledat informace o urcene lokalite pomocí informacních zdroju (internet, literatura,
ustní zpravý).
Zak zpracuje získane informace do textoveho/grafickeho výstupu.
Zak vlastními slový výsvetlí pojmý genius loci a legenda.
Zak popíse prírodní zajímavosti v okolí.
Zak pouzije literarní utvar – legendu.
Místo
Standardní trída, sirsí okolí skolý, ucebna s PČ s internetem
Potřebný čas
Volba vhodneho místa 30 min., prace v terenu: fotodokumentace 15 min nebo ilustrace/nakresý
45-90 min + cesta na lokalitu, výhledaní informací, psaní legendý, zpracovaní výstupu 90 min
(pro zpracovaní výstupu doporucujeme výuzít hodin informacní techniký)
Pomůcky
Výsledký dotazníkoveho setrení, psací potrebý, popr. výtvarne potrebý, bíle papírý (na psaní
legendý), PČ s prístupem k internetu, popr. ke grafickým editorum, fotoaparat (mobil),
podložky, pracovní listy č. 7 a 8
29
Příprava učitele
Znalost místního okolí (jaka chranena uzemí se zde výskýtují, jake prírodní prvký jsou v okolí,
udaje o nejblizsím pamatnem stromu), znalost prazských legend.
Týden pred tematem zadat zakum domací ukol – viz pracovní postup.
Teoretický základ
Prírodní dedictví v sobe zahrnuje prírodní prvký, ktere se zachovalý po urcitou dobu tak, ze
jejich význam je nejen v jejich soucasne existenci, ale ma presah do minulosti.
V soucasnosti neexistuje definice prírodního dedictví, pouze lze najít definici výtvorenou pro
výmezení takových lokalit pro potrebý ÚNESČO. Za prírodní dedictví jsou povazovaný:
1. prírodní jevý tvorene fýzickými a biologickými utvarý nebo skupinami takovýchto utvaru, jez
mají výjimecnou svetovou hodnotu z estetickeho ci vedeckeho hlediska;
2. geologicke a fýziograficke utvarý a presne výmezene oblasti, ktere tvorí místo prirozeneho
výskýtu ohrozených druhu zvírat a rostlin, výjimecne svetove hodnotý z hlediska vedý ci pece o
zachovaní prírodý;
3. prírodní lokalitý ci presne výmezene prírodní oblasti svetove hodnotý z hlediska vedý, pece
o zachovaní prírodý nebo prírodní krasý.
Území Prahý je do znacne mírý jedinecne pocetným zastoupením prírode blízkých biotopu,
míst, kde se lidske pusobení doposud neprojevilo prílis negativne. Je mozne ríci, ze takove
prírodní bohatství se nedochovalo v zadnem evropskem velkomeste.
Prazska príroda a krajina poskýtuje nezbýtný zivotní prostor pro celou radu druhu zivocichu i
kvetený vcetne chranených druhu. Mestske parký, historicke zahradý, lesý, stromoradí, zvlaste
chranena uzemí, významne krajinne prvký, uzemní sýstemý ekologicke stabilitý, prírodní parký
i vodní toký výtvarejí zaroven ojedinelý kolorit mesta a prispívají k jeho atraktivite a výjimecne
atmosfere.
• Mestske parký, zahradý v majetku mesta Prahý – nejvýznamnejsí napr. Kralovska obora
(Stromovka), Letenske sadý, zahrada Kinských, komplex zahrad vrchu Petrína.
• Lesý – 10,3 % z celkove rozlohý mesta. V okrajových castech Prahý se muzeme setkat i s
vetsími lesními celký s prirozenou skladbou drevin i býlinneho patra.
• Zvlaste chranena uzemí – 4,4 % z celkove rozlohý mesta Praha. Do kategorie zvlaste
chranených uzemí patrí: narodní parký (NP), chranene krajinne oblasti (ČHKO), narodní
prírodní rezervace (NPR), prírodní rezervace (PR), napr.: prírodní rezervace Radotínske udolí,
narodní prírodní pamatký (NPP), napr.: narodní prírodní pamatka Barrandovske skalý, prírodní
pamatký (PP).
30
• Významne krajinne prvký, napr.: Botanicka zahrada ÚK, mokradý Triangl v Hostivari, Repska
step.
Územní sýstemý ekologicke stabilitý (ÚSES) – vzajemne propojený soubor ekosýstemu (funkcní
soustavý zivých a nezivých slozek zivotního prostredí, jez jsou navzajem spojený výmenou latek,
tokem energie a predavaním informací a ktere se vzajemne ovlivnují a vývíjejí v urcitem
prostoru a case). Stavbý prochazející ÚSES bý melý být uzpusobovaný tak, abý nevýtvarelý
migracní barieru pro týto organismý.
• Prírodní parký (PP) – cca 20 % z celkove rozlohý mesta. Jsou to: Rícanka, Botic – Milícov,
Radotínsko – Čhuchelský haj, Sarka – Lýsolaje, Drahan – Troja, Hostivar – Zabehlice, Rokýtka,
Modranska rokle – Čholupice, Kosíre – Motol, Klanovice – Čihadla, Prokopske a Dalejske udolí,
Smetanka.
• Vodní toký – nejvýznamnejsí prazske potoký: Rokýtka, Botic, Dalejský potok, Drahanský
potok, Kunratický potok, Motolský potok, Litovicko-Sarecký potok.
• Pamatný strom, jejich skupiný a stromoradí: dreviný výnikající svým vzrustem, vekem,
významne krajinne dominantý, zvlasť cenne introdukovane dreviný a v neposlední rade dreviný
historický cenne, ktere jsou pamatníký minulosti, pripomínající historicke udalosti, nebo jsou s
nimi spojený ruzne povesti a baje.
Genius loci je latinske slovní spojení znamenající „duch místa“.
V rímske mýtologii býl genius loci duch ci buzek, ochranující urcite místo, casto býval
zobrazovan jako had nebo jako postava s rohem hojnosti. V dnesním slovníku ma vsak tento
obrat spís význam specificke atmosferý dane oblasti nez jakesi místní ochranující sílý.
Protoze se jedna o výsledek procesu vnímaní ci jakehosi vnitrního dialogu s místem, je nutne
podmínen i vnitrními svetý navstevníku ci rezidentu. Genius loci motivuje navstevníký k
navratum a zanechava v nich trvalejsí dojem, jakýsi emocionalne estetický „otisk“ daneho místa
v danem okamziku. Do tohoto otisku se holistický promíta napr. pocit vznesenosti, esteticnosti,
tajemnosti, nostalgie, mýsticnosti, nekonecnosti, ale i pocit vlastní bezvýznamnosti apod.
Genius loci je tedý obtízne definovatelný jev v podobe zazitku ci dojmu, jenz je výtvaren
vizualizovanými prírodními prvký, kulturním dedictvím, prostorovým usporadaním, ale i
atmosferickými a svetelnými podmínkami, rocním obdobím a v neposlední rade i aktualním
psýchickým a fýzickým naladením cloveka. Na atmosfere místa se ale mohou skrýte podílet i
fýzikalne podlozene vlivý, jako napr. tektonicke zlomý, geomagneticke anomalie, pachý, vlhkost
prostredí, proudení vzduchu aj.
31
Legenda (pochazí z latinskeho „legenda“, coz znamena „veci urcene ke ctení“) je epický literarní
zanr, pojednavající o zivote, smrti, umucení a zazracích urciteho svetce ci mucedníka, príp.
ostatku nebo svateho predmetu. V legendach se výskýtují zazraký a postavý kresťanske historie.
Dalsí význam slova legenda je rozsirovana nepravdiva, smýslena zprava, povest, výmýsl,
smýslenka.
Zdroje:
http://www.artslexikon.cz/index.php?title=D%C4%9Bdictv%C3%AD_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%A
http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/priroda_krajina_a_zelen/souhrnne_informace_statistika_vyuziti_uzemi/priroda_kraj
ina_a_zelen_v_praze_strucne.html
http://envis.praha-mesto.cz/(0igbt345jyk3c3452jnl2d45)/default.aspx?id=71223&ido=5352&sh=-32764584
http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/voda/vodni_toky_vodni_dila_a_vodotece/index.html
http://www.pamatnestromy.cz/co-je-pamatny-strom.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Genius_loci
http://www.prirodniparky.wz.cz/
http://www.uses.cz/1.3-co-je-to-uses
http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Genius_loci
https://cs.wikipedia.org/wiki/Legenda
https://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=92
http://lhmp.cz/vt/prazske-potoky-2/
KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 2., upravené. Praha: SPN, nap., 1983.
Pracovní postup
Týden pred tematem zada ucitel zakum domací ukol, abý se pokusili zjistit co nejvíce informací
o zajímavých lokalitach, o kterých se jim zminovali spoluobcane pri dotazníkovem setrení. A
take, abý se snazili nejakou lokalitu sami výpatrat. Místo musí být prístupne verejnosti a
nachazet se v príslusne mestske casti, idealne s rozumnou dostupností od skolý. Býlo bý dobre,
kdýbý neslo o vseobecne znamou zajímavost, ale spíse o lokalitu, jez bý býla pro verejnost
„novinkou“.
Zaci pri výhledavaní zajímavých míst, príbehu nebo udalostí pracují s pracovním listem c. 7.
Pokud ucitel nechce zadavat zjisťovaní informací o lokalitach jako domací ukol, lze výtipovaní
místa provest v pocítacove ucebne a informace o místech dohledavat. Na tuto aktivitu je potreba
pocítat s vetsí casovou narocností.
32
Prace ve tríde
Na uvod teto casti projektu se uskutecní brainstorming za ucelem výtipovaní místa. Zaci
navrhují místa, ktera bý verejnost mohla zaujmout. Úcitel zaznamenava jejich napadý. Zaci
pracují s pracovním listem c. 8.
Po brainstormingu trída z navrhu výbere jednu lokalitu, ktere se v ukolu bude venovat. Výbrane
místo zaci výhledají a zaznamenají do mapý mestske casti.
Prace v terenu
Po výberu lokalitý se trída pod vedením ucitele výda prímo na místo, kde týmý provedou
fotodokumentaci nebo ilustraci (malba/kresba) místa.
Prace ve tríde
Po navratu do skolý si týmý výberou formu, jakou chtejí lokalitu prezentovat: navrh webove
stranký, plakat – navrh naucne cedule prímo do terenu, clanek do tisku, informacní letak, PPT
prezentace pro prípadnou prednasku. Výhledají zajímavosti o lokalite z dostupných zdroju.
Týmý bý melý získane informace navzajem sdílet.
Zaci v týmu napísí vlastní legendu na zaklade realných udalostí (místo, cas):
Nejen „sucha“ fakta a císla provazejí zajímava místa, mnohdý to jsou fiktivní smýslenký a pocitý,
ktere je ozivují. Spolecne s ucitelem si zaci pripomenou legendý spojene s Prahou (O knezne
Libusi, O Golemovi, O pouzití vajec pro stavbu Karlova mostu apod.). Po debate o legendach si
zaci v týmech výzkousejí výtvorit vlastní legendu. Sve místo prírodního dedictví se tak pokusí
ozivit výmýslenou legendou s význacnou osobou historických dejin. Zamýslí se napríklad, kdo
z význacných osobností mohl prochazet pres jejich místo nebo sedet pod jejich stromem a proc.
Poslední fazí ukolu je graficka a textova prezentace lokalitý pro verejnost, kterou budou týmý
pod dohledem ucitele zpracovavat ve skole. Úcitel bude plnit roli konzultanta ve chvílích, kdý si
týmý nebudou vedet radý, porídí rovnez fotodokumentaci týmu pri praci. Čílem zpracovaní je
upoutat zajem verejnosti na lokalitu a její propagace. Finalní výstup musí obsahovat alespon
jednu autorskou fotografii nebo kresbu/malbu lokalitý a vlastní legendu.
Možná úskalí
Časova narocnost (vzdalenost výbraneho místa), pohýb zaku v terenu, pocasí
33
Výstupy
Tým – 1 výstup dle vlastního výberu, autorske fotografie nebo kresba/malba lokalitý, legenda,
výplnený pracovní list
Úcitel – fotodokumentace týmu pri praci v terenu i ve skole, fotografie jednotlivých týmu s
výstupý
34
3.4. Estetika a rekreace
3.4.1.Estetika a rekreace
Anotace
V dnesní dobe deti a mladez prílis nepobývají ve venkovním prostredí. V teto casti projektu mají
zaci moznost najít místo, kam radi chodí, ale ktere není dokonale, a výlepsit ho tak, abý v nem
sami chteli travit více casu. Zaci se zamýslí nad pojmý estetika a rekreace, nad prostredím pro
rekreaci pro ruzne skupiný lidí a nad moznostmi sve ctvrti.
Cíle
Zak umí navrhnout opatrení na zkraslení místa v okolí sve skolý tak, abý zaroven slouzilo
rekreaci a zvýsovalo prírodní hodnotu místa.
Zak vlastními slový výjadrí, co znamena termín estetika.
Zak vlastními slový výjadrí, co znamena termín rekreace.
Místo
Standardní trída, sirsí okolí skolý
Potřebný čas
Prace ve tríde 45 min., prace v terenu 45 min. (45–90 min. podle narocnosti výtvarneho
ztvarnení) + cesta na lokalitu, výhodnocení ve tríde 15 min
Pomůcky
Výsledký dotazníkoveho setrení, psací a výtvarne potrebý, podložka, pracovní list č. 9, puzzle
s informacemi o zeleni
Příprava učitele
Príprava pomucek
Teoretický základ
Esteticka uroven verejneho prostoru ma nezanedbatelný vliv na zivotní uroven obývatel, kterí
jej výuzívají. Její zvýsovaní tak patrí k zakladním predpokladum vnasení zivota na verejna
prostranství.
35
Zkvalitnovaní prostoru výuzívaneho verejností není zalezitost, na niz bý se dalo pohlízet pouze
z jedineho uhlu pohledu. Jde o komplexní proces, je nutno posuzovat mnoho ruzných faktoru.
Zkraslení bý proto nemelo být samoucelne; abý skutecne zvýsovalo kvalitu pobýtu v danem
míste, melo bý být esteticke hledisko skloubeno s dalsími hlediský, kladoucími duraz na
funkcnost, ať uz jde o zprístupnení z hlediska mobilitý, prvek relaxace nebo ohledý na
spoluobývatele z rostlinne a zivocisne ríse. Ne vzdý je mozne uplatnit tato hlediska ve stejne
míre. Zalezí na dispozicích dane lokalitý. Nezanedbatelným hlediskem jsou rovnez ekonomicke
moznosti realizatoru.
K dosazení optimalního výsledku je casto treba cinit kompromisý. Praktický zadna lokalita
neumoznuje rozvinout vsechna hlediska v plnem rozsahu. Znakem dobre prace realizatorskeho
týmu tedý muze být i potlacení nektere slozký na nezbýtnou míru. Výsledný navrh bý mel
splnovat co nejvíce kriterií.
V estetický príjemnem prostoru budou obývatele travit radi více sveho volneho casu, proto jde
estetika ruku v ruce s rekreací. Rekreace je forma odpocinku nebo cinnosti ve volnem case, ktera
je nezbýtna pro existenci a rozvoj fýzicke a psýchicke energie cloveka. Poskýtuje zmenu
prostredí, monotonní prace i zpusobu zivota k rozvoji telesne kulturý a casto i prímemu stýku s
prírodou. Není vsak pouze nezbýtnou slozkou obnový sil, neboť doplnena vhodnými zajmý a
zalibami poskýtuje cloveku vnitrní uspokojení, obohacuje jeho intelekt a prispíva k rustu jeho
osobnosti. Nejvetsí význam ma zdravotne preventivní funkce rekreace, neboť kompenzuje
negativní dusledký pracovního procesu, nevhodneho zivotního prostredí a cetných tlaku,
vývolaných nevhodným zpusobem zivota.
Potreba rekreace se projevuje bez rozdílu u vsech socialních a vekových skupin obývatelstva a
predstavuje celospolecenský fenomen se stoupající dulezitostí, mj. i v uzemním planovaní. V
soucasne dobe mezi zakladními urbanistickými funkcemi najdeme jako samostatnou
urbanistickou funkci i rekreaci.
Úrcite druhý rekreace jsou vazaný na kvalitní prírodní podmínký a výuzívají prírodní prostredí.
Územní naroký na rekreaci prinasejí problemý, ktere vedou ke stretum se zajmý ochraný
prírodý, ochraný zemedelskeho pudního fondu, hospodarení v lesích a na vodních plochach,
zaroven vsak pobýt v prírodním prostredí ovlivnuje ekologicke chovaní obývatel.
Estetika je filosoficka disciplína zabývající se krasnem, jeho pusobením na cloveka, lidským
vnímaním pocitu a dojmu z umeleckých i prírodních výtvoru.
Rekreace oznacuje cas nebo aktivitu, kterou lide venují aktivnímu nebo pasivnímu odpocinku,
pri nemz regenerují svoje telo nebo mýsl.
36
Toto slovo výchazí z latinskeho slova „creare“ cili tvorit, výrabet a pridaní predponý re,
výjadrující proces obnovení, znovuvýtvorení neceho, co jiz existovalo a ma se vratit do
puvodního stavu. Rekreace je nekdý povazovana take za sýnonýmum pro oddech nebo osvezení.
Velmi podobný význam ma take slovo relaxace. Pojem rekreace take výmezuje prostor,
umoznující realizaci zalib a zajmu, kultivaci vlastních tvorivých sil, schopností atd. Podle obsahu
lze rekreaci clenit na jednotlive druhý: kulturne-umelecka, intelektualní, socialní, zajmova a
pohýbova.
Zelen ma krome svých zakladních funkcí take vliv na cistotu ovzdusí a mikroklima, neboť
snizuje prasnost a zvýsuje vlhkost vzduchu. Dale pusobí take jako tlumic nadmerneho hluku,
snizuje prílisnou hlucnost. Zaroven je dokazane, ze pohled na zelenou barvu posiluje smýslý a
ozivuje oci. Ma tisící ucinký, uklidnuje nervovou soustavu a pomaha pri unave. Lide, na ktere
pusobí zelena barva, jsou pratelstí a plní energie.
Zdroje:
http://www.uur.cz/principy/pap/KapitolaC/C6_Rekreace_20061206.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/Estetika
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rekreace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%A1_zele%C5%88
https://www.femina.cz/barvy-a-psychika/
Pracovní postup
Prace ve tríde
V uvodu se ucitel pokusí spolecne s zaký definovat pojem estetika a pojem rekreace. Zepta se
jich, kolik sveho volneho casu traví mimo domov a jakým zpusobem. Dale pokracuje s otazkami,
jak traví svuj volný cas jejich rodice a prarodice.
Zaci si uvedomí naroký jednotlivých skupin dle veku a zamýslí se nad tím, jak lze jeste delit
skupiný podle zpusobu rekreace: sportovci, chovatele (pejskari), pestitele (zahradkari),
kulturní nadsenci, rodiný s malými detmi. Týmý pracují s pracovním listem c. 9.
Zaci budou pracovat s dotazníkem z dotazníkoveho pruzkumu a se svou pocitovou mapou.
Porovnají sva oblíbena místa a oblíbena místa ostatních obcanu. Zamýslí se nad tím, kolik techto
z míst se nachazí v zeleni.
Má estetika a rekreace souvislost se zelení? Cítí se tam lidé lépe?
Abý zaci, lepe pochopili, proc je pro nas dulezite být obklopení zelení, ucitel kazde skupince
rozda ke slození puzzle (ctverecký). Na jedne strane je obrazek zelene (lípý srdcite, tisu
cerveneho, ptacího zobu obecneho nebo zimostrazu vzdýzeleneho), z druhe straný jsou
37
pravdive (12x) a nepravdive (6x) výroký. Zaci po výbraní karticek pouze s pravdivými výroký
slozí obrazek.
Pravdivé a lživé výroky na rubové (černobílé) straně:
Pravdive:
 Rostliný pusobí jako filtr skodlivin v ovzdusí. Stromý zachýcují napr. prach a jedovatý
prízemní ozon.
 Rostliný odparují z listu vodu, a tak zvlhcují vzduch. To je dulezite pro lidske zdraví,
zejmena pro lidi s dýchacími problemý.
 Pri odparovaní vodý z listu rostlin je spotrebovano hodne tepelne energie z okolního
vzduchu. Vzduch v blízkem okolí rostlin se tak ochlazuje.
 Stromý a kere fungují jako protihlukova bariera. Čím je porost hustsí a sirsí, tím je jeho
vliv na tlumení hluku výraznejsí.
 Rostliný produkují pri fotosýnteze kýslík.
 Zelen v mestskem prostredí umoznuje lidem lepe vnímat strídaní rocních období. Zelene
plochý a parký pusobí kladne na lidskou psýchiku.
 Plochý osazene zelení dobre vsakují desťovou vodu a pomahají udrzovat hladinu
podzemní vodý. Zabranují velkemu odtoku deste do kanalizace.
 Zelen je domovem mnoha zivocichu. Je posledním mozným utocistem ve meste pro
ruzne bezobratle zivocichý (napr. hmýz), ptaký a savce.
 Stromý zmírnují proudení vetru, zabranují vzniku vzdusných víru a prudkým narazum
vetru. Stromý a kere výsazene v tesne blízkosti budov tak mohou v zime snízit tepelne
ztratý budov az o 50 %.
 Stromý a kere zpevnují svými hlubokými korený pudu na svazích i na brezích vodních
toku. Zabranují tak erozi.
 Rostliný uvolnují aromaticke latký, ktere zpusobují charakteristickou vuni nekterých
kvetin, stromu ci keru, zvlaste v dobe kvetení.
 Pri fotosýnteze rostliný spotrebovavají oxid uhlicitý, který vznika pri dýchaní vsech
organismu a pri spalovacích procesech.
Lzive:
 Stromý pri svem dýchaní spotrebují vetsí mnozství kýslíku, nez výtvorí pri fotosýnteze,
címz jej ubírají z okolí. Proto bý nemelý rust prímo pod okný domu.
 Je-li nutno pokacet strom, jeho stín v parnem lete muzeme plne nahradit slunecníkem.
38
 Psí výkalý jsou vhodným hnojivem pro rust mestských travníku.
 Stromý pri fotosýnteze produkují oxid uhelnatý.
 Vsechný jehlicnate stromý a kere jsou jedovate, proto bý se nemelý výsazovat u detských
hrisť.
 Lide bý na balkonech nemeli pestovat kvetiný, protoze pri jejich zalevaní mohou znecistit
balkoný sousedu ve spodních patrech.
Dale se vratí k výberu místa a hlasovaním výberou jedno místo v blízkosti skolý (pokud ma trída
více casu, muze výbrat k navsteve i více míst), ve kterem bý býli ochotni travit více volneho casu
a zamýslí se nad jeho kladý a zaporý. Pote se uskutecní brainstorming napadu nad jeho zmenou,
tak abý jim místo býlo blizsí a meli chuť v nem travit více volneho casu.
Prace v terenu
Zaci se spolecne s ucitelem presunou na toto místo. Čestou mohou hodnotit estetickou uroven
verejneho prostoru, kterým prochazejí. Vezmou si s sebou pracovní list c. 9.
Po príchodu do výbraneho místa se podívají, co si o míste zapsali a overí si na míste, co tvorí
jeho kvalitý a zaporý.
Na míste kazdý zak výtvarne zpracuje obrazek místa, do ktereho dokreslí svou navrhovanou
zmenu. Kazdý muze delat svuj vlastní navrh, nebo naopak více detí muze kreslit stejnou vec.
Navrhem muze být napr. výtvarne doplnení místa, skloubení s prírodními prvký, navrh
funkcních prvku jako lavicka, pítko, houpacka, ptací budký atd., abý býlý zaroven hezke a ladící
s okolím.
Prace ve tríde
Po navratu do skolý si zaci vzajemne ukazou navrhý a hlasovaním výberou 1-5 nejlepsích.
Možná úskalí
Časova narocnost (vzdalenost výbraneho místa), pohýb zaku v terenu, pocasí
Výstupy
Tým – výplnený pracovní list
Trída – výtvarný navrh (poprípade az 3 navrhý) na výlepsení výbrane lokalitý
Úcitel – fotodokumentace týmu pri praci v terenu i ve skole
39
3.5. Závěr projektu
3.5.1.Závěrečná hodina
Anotace
Úcitel si s zaký pripomene jednotliva temata, zhodnotí prínos celeho projektu a za pomoci
lektora z Ekocentra Koniklec výbere navrhý k realizaci.
Cíle
Zak výsvetlí pojmý verejný prostor, anketa aj.
Zak zhodnotí prínos projektu.
Zak výbere navrhý k realizaci.
Místo
Standardní trída, venkovní ucebna nebo PČ ucebna podle týpu výstupu, ktere budou
prezentovaný a hodnocený
Potřebný čas
45 minut
Pomůcky
Výstupý z realizovaných aktivit
Příprava učitele
Príprava pomucek
Pracovní postup
V zaveru projektu si ucitel s zaký pripomene jednotliva temata, kterým se venovali.
Zaci výplní zaverecný (znovu výplní uvodní) dotazník a zhodnotí, co noveho se díký projektu
dozvedeli a jak se jim projekt líbil. Úcitel mezitím výplní dotazník zpetne vazbý.
Podle výberu ucitele mohou týmý výtvorit zaverecnou ppt prezentaci nebo zaverecný poster k
prezentovaní absolvovaneho projektu na skole.
Nakonec ucitel s zaký a lektorem Ekocentra Koniklec výberou jeden az dva výstupý pro realizaci.
40
Možná úskalí
Nejsou
Výstupy
Zak – výplnený zaverecný dotazník
(Tým – výstup dle výberu ucitele)
Trída – Navrhý k realizaci
Úcitel – výplnený dotazník zpetne vazbý, fotodokumentace týmu pri praci