BOLÍVIE
Květen 2024


INDIÁNSKÁ POPULACE V LATAM
¢Cca 42 milionů lidí v roce 2010
¢80% z toho v Mexiku, Guatemale, Peru a Bolívii
¢Tvoří cca 8% populace LatAm
¢Otázka identity/etnicity
¢Ve stejnou chvíli až 17% extrémně chudých

infographic-indigenous-peoples-of-latin-america-worldbank-mapa.jpg



infographic-indigenous-peoples-of-latin-america-worldbank-urban.jpg



Indiani-mesta.jpg



block_1.jpeg



ZÁKLADNÍ OTÁZKY
¢Jak je možné zvýšit míru sociální inkluze?
¢Jak je možné dosáhnout zlepšení situace indiánské populace při respektu jejich kultury?
¢Jak překonat bariéry v rámci společnosti?
¢

BOLÍVIE
¢Jako člověk s indiánskou identitou identifikuje až 40-60% obyvatel (odhad dle sčítání 2017 je 48%)
¢36 různých indiánských skupin
¢90% indiánské populace tvoří Aymarové a Kečuové
¢Po dlouhou dobu indiánské skupiny marginalizovány, zemi vládla bílá elita
¢

Pueblos_originarios_de_Bolivia.png



5aef6907e35fd6b51b4474030fc3ec57--bolivia-charts.jpg



7677818-Cholas-watching-the-dancing-0.jpg



435cfb35e4572614c5b712caa90516e5.jpg



ZEMNÍ PLYN JAKO DETERMINANT BOLÍVIJSKÉ POLITIKY
¢Bolívie má druhé největší zásoby plynu v LatAm
¢Přes 80% rezerv v regionu Tarija, 10% v Santa Cruz
¢V roce 2003 velké protesty proti rozhodnutí o vývozu plynu – tvrdě potlačeny
¢Prezident Gonzáles de Lozada donucen odstoupit, po něm odstupuje i Mesa
¢Výsledkem byl nástup Moralese

Bolivie-mapa.jpg



EVO MORALES
¢Vůdce cocaleros, angažmá v protestech proti vládě
¢Aymara
¢První prezident indiánského původu v Bolívii
¢Velmi blízko k Chávezovi, až do konce v roce 2019 byl jedním z mála podporovatelů venezuelského
režimu
¢Pro-indiánský, sociální model vlády
¢Nacionalizace příjmů z nerostných surovin a jejich využití k sociálním projektům
¢Za jeho vlády slušný ekonomický růst, který byl doprovázen poklesem chudoby







FOTO-NOTA-2-PAGINA-2.jpg



SPORY V ROCE 2008
¢Opět především o zemní plyn
¢Regiony na něj bohaté chtěli více autonomie – srážky s odpůrci a násilí
¢Prezident proti nim nasadil armádu, podařilo se zažehnat
¢Někteří autoři upozorňovali, že země byla na pokraji rozkladu
¢Tenze přetrvává

ÚSTAVA Z ROKU 2009
¢Schválena většinou 59% obyvatel
¢„Skoncování s kolonialismem“
¢Výrazné posílení práv indiánské populace + více autonomie
¢Bolívie jako plurinacionální stát
¢Pozemková reforma
¢Odpor v oblastech obývaných převážně bělošskou populací, odpor katolické církve

2009-bolivia-referendum-departments.PNG



WIPHALA
1476265918_284325_1476268107_noticia_normal.jpg


VOLBY 2019
¢Morales oznámil, že bude opět kandidovat, ale výsledek byl nejistý
¢Evidentní ztráta podpory i v horách (např. v El Alto), lidem se nelíbí obcházení ústavy
¢Referendum 2016 o více mandátech těsně odmítnuto, kontroverzní rozsudek Ústavního soudu povolil
kandidovat
¢Morales hrál hodně na „indiánskou kartu“, přispíval k dalšímu dělení společnosti
¢Po volbách rozsáhlé protesty, podezření z podvodů
¢Nakonec na nátlak armády Morales odstupuje a prchá do Mexika (listopad 2020 návrat do Bolívie)

JEANINE ÁÑEZ
¢Stala se dočasnou prezidentkou v roce 2019
¢Technicky až několikátá v řadě
¢Nepříliš vstřícná indiánské části populace – v řadě případů
¢Zastřelení indiánů v Senkabě
¢V březnu 2021 zatčena – soud ohledně nekonstitučního převzetí moci (odsouzena na 10 let) a také
kvůli genocidě (hrozí jí až 30 let)
¢

LUIS ARCE
¢Vítěz voleb v říjnu 2020, člen MAS, bývalý ministr hospodářství
¢Získal 55% hlasů
¢Slíbil sjednotit zemi
¢Zatím se příliš neděje – amnestie pro sympatizanty MAS
¢Pronásledování minulé vlády – „kruh vyřizování si účtů“
¢Justiční reformu mu shodila vlastní strana
¢Čistky na ministerstvech, v centrální bance…
¢V březnu 2021 špatné výsledky MAS v lokálních volbách
¢Špatný vztah s Moralesem, v řijnu 2023 vyloučen z MAS v důsledku sporů o prezidentskou nominaci
¢V prosinci 2023 Ústavní soud zabránil Moralesovi v další kandidatuře
¢
¢

PŘÍSTUP K MOŘI
¢Bolívie jej ztratila v 19. století – Chile – válka o ledek
¢Od té doby snaha se k moři dostat, vytvořit koridor
¢V roce 2018 MSD v Haagu rozhodl, že Chile nemusí Bolívii přístup umožnit
¢Již dříve dohoda s Peru ohledně přístavu Ilo, v roce 2010 posílena
¢V březnu 2021 na Den moře prezident Arce představil plán jednání s Chile – to odmítlo

Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky



Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky