EU A LATINSKÁ AMERIKA Březen 2024 HISTORICKÉ KOŘENY ¢Smlouva z Tordesillas – rozdělení kontinentu mezi Španělsko a Portugalsko ¢Dobytí indiánských říší – Cortéz v Mexiku, Pizzaro v Peru ¢Kolonizace a získávání surovin – extraktivní povaha, vytváření správních jednotek ¢Merkantilismus jako ekonomická doktrína v Evropě BOJ ZA NEZÁVISLOST ¢Sílící touha po nezávislosti, napomáhá tomu situace ve Španělsku ¢Kreolové X peninsulares ¢Vliv francouzské a americké revoluce ¢Simón Bolívar – „Osvododitel“ ¢Snaha o vytvoření Velké Kolumbie selhává ¢ ¢ bolivar ROZDÍLNOST JIŽNÍ A SEVERNÍ AMERIKY ¢I po získání nezávislosti zůstávají hodnoty vnesené Španěly a Portugalci do značné míry zachovány ¢Rozdílnost hodnot kolonizátorů v Jižní a Severní Americe ¢Souvisí do značné míry s obdobím, kdy bylo kolonizováno ¢Souvisí také s povahou osidlování ¢ KONKRÉTNÍ PROJEVY ¢Feudalismus, absolutismus, centralismus X liberálnější pojetí a nákrok k „demokracii“ ¢ ¢Katolictví X náboženský pluralismus a protestantství ¢ ¢Feudalismus a merkantilismus X rodící se kapitalismus ¢ ¢ KONKRÉTNÍ PROJEVY 2 ¢Hierarchismus, dvoutřídní rigidní společnost X mobilní vícetřídní společnost ¢ ¢Scholastický přístup k poznání X empirický a vědecký přístup ¢ CAUDILLISMO ¢Jev typický po boji za nezávislost, „muži na koních“ – kult osobnosti, oblíbenost u lidí ¢Většinou lokální lídři, často to mohli dotáhnout až k vedení státu ¢Pramení ze slabosti centrálních vlád, ty neschopny kontrolovat rozsáhlá území ¢Do jisté míry vysvětluje podporu „byrokratickému autoritarismu“ ve 20. století ¢Například Antonio Lopez de Santa Anna prezidentem 11x PO ZÍSKÁNÍ NEZÁVISLOSTI ¢Problém s přitahováním nových migrantů – držba půdy ¢Velká latifundia, málo půdy pro nové osadníky – přitom některé země málo lidnaté ¢Náboženská nesvoboda, odpor katolické církve k protestantům ¢Pomalá či žádná industrializace – souvisela i s politickou nestabilitou a také s velkovlastnictvím půdy ÚSTUP EVROPY ¢Má postupnou podobu, až do 20. století stále dominantní, především Velká Británie ¢Evropa zdrojem financí pro rozvoj ¢V meziválečném období stále silná přítomnost, ale ústup ¢Franco a jeho „Hispanidad“ ¢Po WW II Latinská Amerika vzdálená a mají jiné problémy EHS – NOVÝ AKTÉR ¢Konec 50. let a dále ¢Ekonomická organizace, ale cíle se postupně rozvíjejí, navíc např. společná obchodní politika ¢Snaha o dialog, „latinskoamerická politika“ však zpočátku prakticky neexistující ¢Model pro latinskoamerické země v otázce integrace – snaha kopírovat institucionální nastavení ¢ 70. LÉTA ¢Snaha o vytváření politiky směrem k různým regionům – zahájení „Bruselského dialogu“ ¢Nedostatek demokratických režimů – nejsou protistrany, se kterými by se dalo jednat ¢Nedostatek ve funkčnosti subregionálních integrací + snaha o SIS, která dále podkopává možnost spolupráce ¢Dohoda z Lomé – rámec rozvojové politiky - 1974 – pevninská LA nezahrnuta ¢LA je v „mezipozici“ ne dosti rozvinutá, aby byla partnerem, ne dosti zaostalá, aby se kvalifikovala pro rozvojovou pomoc 80. LÉTA ¢Špatná ekonomická situace – LA nezajímavá pro investory ¢Diskutován přechod k demokracii ¢V roce 1982 Falklandská válka – nepříliš velká podpora zemí ES Británii, výrazná podpora zemí LA Argentině – spor se táhne dodnes ¢1986 – Vstup Španělska a Portugalska – nový impuls vzájemným vztahům ¢Dialog ze San José – snaha řešit bezpečnostní situaci ve střední Americe ŠPANĚLSKO A LA ¢Snaha o užší vazby už za Franka ¢Historické vazby – koloniální minulost ¢Nedávná tranzice, snaha předávat zkušenosti ¢Ekonomické zájmy ¢Snaha hrát roli „mostu“ mezi LA a EU – ze strany LA nevnímána příliš pozitivně ¢V bdobí ekonomické krize Španělsko v hospodářských problémech a určitý ústup z regionu, nyní snaha o návrat DEMOKRACIE V REGIONU - EDI SUMMIT EU – RIO GROUP ¢Nejstarší platforma ¢Poprvé v roce 1986, původně 6 latinskoamerických států ¢Konal se s dvouletou frekvencí ¢Rio Group se postupně rozšiřuje, dnes přes dvacet členů ¢V roce 2009 se summit konal v Praze ¢Posléze nahrazeno setkáváním EU-CELAC SUMMITY EU-LAC ¢Diskuze na úrovni region-region ¢První 1999 v Rio de Janeiru ¢V roce 2002 Madrid ¢2004 Guadalajara ¢2006 ve Vídni – první neiberská země ¢2008 v Limě ¢2010 - Madrid 2010 SUMMIT V MADRIDU ¢Převládala ekonomická témata – finanční krize, liberalizace trhu ¢Problematika drog ¢Imigrace 2013 SANTIAGO ¢Poprvé nový formát – EU-CELAC ¢CELAC je integrační seskupení států LatAm, které vzniklo nedávno ¢Inter-regionalismus je složitý – LatAm strana není koherentní ¢Opět migrace a drogy, ale hovořeno i o problematice vědy a výzkumu ¢Argentina zvyšuje protekcionismus pod kirchnerovským režimem ¢ SUMMIT 2015 BRUSEL ¢Opět ve formátu EU-CELAC ¢Účastnilo se 61 zemí ¢Témata se výrazně nemění ¢„soft power“ v regionu funguje jen omezeně ¢ ¢Na dlouhou dobu poslední summit ¢Dlouho se nesetkávali ani ministři zahraničí ¢Důvodem přílišná heterogenita LatAm, odklon od regionální integrace tam, problém Venezuely a obecně zhoršování demokracie a nedemokratických režimů v regionu ¢Na evropské straně nedostatek strategických priorit směrem k regionu ¢ SUMMIT V BRUSELU 2023 ¢K setkání došlo v červenci 2023 v Bruselu, důvodem byla především válka na Ukrajině ¢LatAm má ale v průměru neutrálnější postoj ¢Neschopnost domluvit se na závěrech a odsoudit ruskou agresi ¢EU v rámci summitu řešila i například své energetické potřeby SUMMIT EU-BRAZÍLIE ¢Historicky první v červenci 2007 (jako poslední člen BRIC), poté až do 2014 každoročně ¢Přispělo k tomu portugalské předsednictví ¢Brazílie největší obchodní partner ¢Probírána problematika biopaliv ¢Ve vzájemných vztazích problém zemědělství ¢Od roku 2015 do roku 2023 summit neproběhl – složitá politická i ekonomická situace v Brazílii, pak Bolsonaro ¢Restart až za Luly – květen 2023 v Brasílii ¢Prohlubování spolupráce brání i protekcionismus brazilského průmyslu ¢ PRIORITY SPOLUPRÁCE ¢Snaha o změnu z privilegovaného partnerství na strategické ¢1. Demokracie a lidská práva, good governance ¢2. Zásady multilateralismu na mezinárodní scéně a respektování mezinárodního práva ¢3. Terorismus ¢4. Drogy ¢5. Migrace ¢6. Potírání chudoby ¢ ¢ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PARTNEŘI ¢MERCOSUR – jednání o FTA – v roce 2019 shoda s EK, ale bude to složité ¢Mexiko – FTA funkční a renegociována ¢Chile – FTA funkční a renegociována ¢Andské společenství – prochází určitou krizí, ale FTA s Peru, Kolumbií i Ekvádorem DIALOG ZE SAN JOSÉ ¢Se zeměmi střední Ameriky ¢V roce 2011 uzavřena asociační dohoda ¢Volný trh ¢Středoamerické země jsou stále recipienty rozvojové pomoci ¢ OTÁZKA KUBY ¢Demokracie na ostrově – jak jí dosáhnout ¢Dříve střet zájmů s USA ¢Postoj velmi závislý na Španělsku, ČR se snažila hájit demokracii ¢Vztahy se oteplily (v návaznosti na USA pod Obamou?) ¢Od ledna 2017 uplatňována Dohoda o politickém dialogu a spolupráci OTÁZKA VENEZUELY ¢EU dlouhodobě kritizuje Madurův režim ¢Většina EU přímo podporovala Guaidóa ¢Sankce proti lidem spojeným s režimem ¢Volání po nových volbách ¢ PODPORA GUAIDÓA A MADURA VE SVĚTĚ Venezuela-uznání.jpg VZTAHY V CELKU ¢Evropa dnes pro LatAm méně důležitá ¢Teoreticky „přirození spojenci“, v praxi to moc nefunguje ¢Evidentní úpadek ekonomické moci EU v regionu ¢Zásadní je role Číny – South-South kooperace? ¢Migrace z LatAm v průběhu poslední krize menší, naopak docházelo místy k větší migraci do LatAm (ze Španělska) ¢Evropa ekonomicky roste (před COVID, nyní spíš stagnuje), i když pomalu, Latinská Amerika v tomto rozdělená ¢Nyní dopady války na Ukrajině na ekonomiky ¢EU jako integrace přestává být zářným modelem (problémy v integraci v LatAm) ¢Spíš než na velké strategie by se EU měla soustředit na rozvíjení vztahů s konkrétními strategickými partnery