INTEGRACE V LATAM Březen 2024 POČÁTKY INTEGRACE ¢Od 60. let ¢Vychází z tradice „bolívarského snu“ ¢Mnoho integračních seskupení, jejich mapa je nepřehledná ¢První integrací je Latinskoamerické sdružení volného obchodu (ALALC) – 1960 ¢Ihned následuje Středoamerický společný trh (CACM) ¢V roce 1969 podepsána Cartagenská dohoda – vznik Andské skupiny ¢ 70. A 80. LÉTA ¢Vývoj světové ekonomiky paralyzoval integrační snahy –ropné krize ¢Po celé LA dluhová krize a narůstá státní protekcionismus a neochota spolupracovat ¢Přesto vznikají další iniciativy – CARICOM, Amazonský pakt ¢„Ztracená dekáda“ ¢ 90. LÉTA ¢„Renesance integrace“ ¢Nový regionalismus ¢Velké změny v politické i bezpečnostní oblasti v regionu ¢Jak obnovení spolupráce či její transformace, tak vznik nových projektů, jako je Mercosur či NAFTA ¢ ¢ ETAPY INTEGRAČNÍHO PROCESU ¢Dle Bély Ballasy: ¢1: zóna volného obchodu – odstranění překážek obchodu mezi zeměmi, nikoliv navenek ¢2: celní unie – koordinace obchodní politiky, existence společného celního sazebníku ¢3: vnitřní trh – kromě zboží též volný pohyb služeb, osob a kapitálu ¢4: HMU – odstranění národních měn, koordinace ekonomických politik a rozpočtové politiky SUPRANACIONALISMUS VS. INTERGOVERNMENTALISMUS ¢Souvisí s konceptem národní suverenity ¢Ochota vzdát se určitých kompetencí a přesunout je na nadnárodní těleso ¢V rozvojových zemích státy na suverenitu daleko opatrnější ¢ ¢ DŮVODY PRO INTEGRACI ¢Primárně ekonomické – využití potenciálu většího ekonomického celku ¢V případě pokusů o politickou integraci též snaha o to, aby státy jako celek měly větší váhu v mezinárodním dění ¢V rozvojovém světě často politické motivy převyšují nad ekonomickými ¢Přináší stabilitu ¢ TRADE PROMOTES PEACE ¢Ekonomická integrace zvyšuje interdependenci mezi jednotlivými státy – zájem na dobrých vztazích roste ¢Posilování vztahů mezi společnostmi a důvěry PODMÍNKY PRO INTEGRACI ¢Obecně ochota spolupracovat – zvyšuje se mezi demokratickými režimy ¢Výhodnost pro všechny zapojené země ¢Existence podobných zájmů ¢Sdílení obdobných hodnot ¢ DOPADY INTEGRACE ¢Zvýšení intraregionálního obchodu ¢Kapitalizace výhod většího trhu ¢Větší dopad v mezinárodním prostředí ¢Tvorba pravidel na vyšší úrovni (nutné hlídat dodržování) ¢Vyšší bezpečnost v regionu MOŽNÉ PROBLÉMY ¢Existence vnitřních konfliktů ¢Různorodost států s ohledem na velikost a ekonomický potenciál ¢Nedostatek zdrojů a omezená schopnost nakládat s nimi ¢Různorodost zájmů ¢Nerovnoměrné rozdělení benefitů integrace ¢Nacionalismus, suverenita ¢Nedostatek „osobní chemie“ mezi lídry v regionu ¢Podílení se na více procesech MOŽNÉ PROBLÉMY II ¢Nedostatečná role soukromého sektoru ¢Neodstatečná infrastruktura ¢Nedostatek integrace do globální ekonomiky ¢Obecně slabé státy ¢Nedostatečná úroveň byrokratů ¢Integraci není přikládána vysoká důležitost ¢Nejasný, široký záběr integrace PRŮBĚH INTEGRACE ¢Pohybuje se kupředu tempem nejpomalejšího státu ¢Vztah mezi hloubkou integrace a počtem zainteresovaných států ¢Tendence k ochraně národních zájmů zpomaluje integraci ¢Otázka existence nezávislého a silného „soudce“ ¢ ANDSKÉ SPOLEČENSTVÍ NÁRODŮ ¢Dohoda z Cartageny již z roku 1969 ¢V 70. letech vystupuje Chile z důvodu rozdílného pohledu na ekonomiku ¢80. léta poněkud ustrnulý proces ¢V 90. letech nový impuls, snaha o vytvoření společného trhu s politickými prvky (náznaky společné zahraniční politiky) ¢V současné chvíli slabší, vystoupila Venezuela, Bolívie byla jednu dobu s otazníkem (dvojité členství) ¢2022 výzva k znovuzapojení Venezuely a Chile MERCOSUR ¢Založen 1991 Smlouvou z Asunciónu (změněno již 1994 Smlouvou z Ouro Preta) ¢Na počátku výrazný politický podtext – sbližování Argentiny a Brazílie ¢Krizová léta 1999-2003 – pád HDP, evidentní snížení provázání ekonomik ¢V současné době dokončována celní unie, pak je v plánu společný trh ¢2012 přistoupila Venezuela, 2016 vyloučena ¢Kombinované HDP 2.9 bilionu dolarů ¢Koncem roku 2023 schválen po delší době přístup Bolívie ¢ ¢ ¢ ¢ PROBLÉMY MERCOSURU ¢Dominance Brazílie ¢Různý pohled na integraci ze strany malých a velkých států – „slon, myš a dva mravenci“ ¢Politický nebo obchodní integrační proces? ¢Dlouhé přistupování Venezuely, nyní rozdílné názory na ni, pak vyloučení ¢Dlouhé přistupování Bolívie ¢Obecně protekcionismus Argentiny a Brazílie (nyní lehce na ústupu) ¢Neschopnost vyjednat si obchodní smlouvy mimo oblast LatAmu ¢Ekonomická nestabilita – pár let zpět Brazílie, nyní Argentina ¢Návrh Uruguaye na samostatnou FTA s Čínou ¢Vztah s UNASURem? ¢Faktor Milei? ¢ INTEGRACE A DEMOKRACIE ¢Demokracie může být jedním z „pravidel klubu“ ¢Podmínka pro vstup či hrozba vyloučením v případě porušení ¢Otázka důvěryhodnosti hrozby ¢Hrozba je vyšší u bohatších zemí s velkou provázaností ¢Regionální bloky v tomto silnější než WTO či OSN ¢Paraguay a Mercosur v roce 1996 ¢1998 podepsán Protokol z Ushuaia – závazek demokracie ¢Paraguay v roce 2012 ¢Venezuela a Mercosur 2016 REÁLNÉ DOPADY ¢Dočasné vyloučení Paraguaye z Mercosuru po odvolání prezidenta Luga v roce 2012 ¢„Parlamentní puč“ ¢Otázka, zda nebyly jiné důvody – vstup Venezuely ¢Vyloučení Venezuely v roce 2016 na základě kritiky lidských práv a porušování pravidel ¢ ¢ NAFTA/USMCA ¢Původně měla být jen US-CAN ¢Velká snaha prezidenta Salinase připojit se k projektu ¢Vznik v roce 1994 ¢Striktně mezivládní charakter ¢Proces renegociace smlouvy pod Trumpem v roce 2018 – USMCA ¢Trump chtěl snížit deficit, vadí mu maquiladoras ¢Fokus na autoprůmysl ¢ KRITIKA NAFTA ¢Dopad na mexické zemědělství – neschopnost konkurovat (především malí farmáři) ¢Nedostatečné snižování míry chudoby ¢O hodně pomalejší růst mezd, než se čekalo ¢Rozevírání nůžek mezi severem a jihem Mexika ¢Dopady na životní prostředí - maquiladoras ¢Deindustrializace USA, ztráta pracovních příležitostí (např. 350.000 míst v automobilovém průmyslu mezi lety 1994-2015) Obsah obrázku text, údolí, kaňon Popis byl vytvořen automaticky CESTA K FTAA ¢Iniciativa USA – Bush starší – 1990 – Iniciativa pro Ameriky „zóna volného obchodu od Anchorage po Ohňovou zemi ¢Summit v Miami – Deklarace principů – mezi jinými i závazek vytvořit FTAA do roku 2005 ¢Hayes: úspěchu napomohla shoda na širokém spektru otázek, nutnost na nich spolupracovat a fakt, že vlády měly demokratický mandát ¢ ¢ DALŠÍ VÝVOJ ¢1998 Summit v Santiagu ¢Principy vytváření FTAA: ¢1) Vše založeno na konsenzu ¢2) V souladu s pravidly WTO ¢3) Přijímat se bude dohoda jako celek „single undertaking“ ¢4) Komplementarita s již existujícími procesy MIAMI 2003 ¢Zlom, nešťastné naplánování po neúspěšném jednání WTO v Cancúnu ¢Snaha o vyjednávání buďto „variabilní geometrie“, nebo „FTAA-lite“ ¢FTAA dodnes nevznikla a pravděpodobně nevznikne ¢ NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY FTAA ¢Pozice některých zemí ¢Problematika zemědělství ¢Existence integračního seskupení zahrnujícího prakticky celou JA – Jihoamerické společenství národů ¢Dnes vznik nereálný UNASUR ¢Jihoamerický projekt pod taktovkou Brazílie ¢Navazuje na ideu SAFTA z 90. let ¢Hlavní sídlo v Quito ¢Výrazně institucionálně inspirováno Evropskou unií ¢Vize volného pohybu osob, zboží (2014-2019) společné měny ¢Účastnily se všechny státy jižní Ameriky ¢ VÝHLEDY UNASURU ¢V jednu chvíli velmi špatné, dnes se jej Brazílie pod Lulou snaží oživit ¢„Budování důvěry“ ¢Emancipace od USA ¢Další vývoj ve Venezuele a jeho dopady na region ¢Vznik PROSUR v roce 2019 jako pravicové alternativy, dnes ale tato organizace prakticky mrtvá ¢ ALBA ¢Bolívarská alternativa pro Ameriky ¢Ideologická integrace – spíše blok obdobně smýšlejících zemí ¢Projekt bývalého venezuelského prezidenta Cháveze ¢Kuba, Bolívie, Nikaragua, Dominikánská republika, Ekvádor ¢Po smrti Cháveze význam upadá ¢Ekvádor vystoupil v roce 2019 ¢Nyní Venezuela nemá prostředky, aby táhla spolupráci dále ¢ PACIFICKÁ ALIANCE ¢Založena 2012 ¢Chile, Perú, Kolumbie, Mexiko ¢„Pacifické pumy“ ¢Přes 40% HDP LatAm ¢Vyšší dynamiky hospodářství ¢Spojuje je liberální a proexportní přístup k obchodu ¢Pragmatičtější přístup omezený spíše na ekonomiku ¢Zatím slabší intratrade ¢Snaha přistoupit od Panamy a Kostariky ¢Protiváha Mercosuru? ¢Otázka dalšího vývoje – zhoršení vztahů po nástupy Diny Boluarte v Peru OBECNĚ KE STAVU INTEGRACE V LATAM ¢Nedostatek politické vůle ¢Není chápána jako priorita ¢Odlišnosti v politické i ekonomické rovině ¢Příliš mnoho platforem ¢Postupuje kupředu jen velmi pomalu ¢Stále slabá infrastruktura ¢Tarify klesly, ale spousta netarifních opatření ¢Neschopnost vyjednat smlouvy s externími aktéry