LATAM V MEZINÁRODNÍM SYSTÉMU Únor 2024 LATINSKÁ AMERIKA ¢Státy amerického kontinentu jižně od USA – název se odvozuje od románských jazyků, kterými se zde hovoří ¢Mimo ni stojí Belize, Guyana a Surinam ¢Lze se také setkat s názvem Iberoamerika – ještě užší vymezení – pouze portugalsky a španělsky mluvící ¢ Image:Map-Romance Latin America.png RŮZNORODOST LATINSKÉ AMERIKY ¢Státy se liší: ¢Velikostí ¢Populací ¢Ekonomickou rozvinutostí ¢Složením obyvatelstva ¢Geografickými podmínkami MEZINÁRODNÍ SYSTÉM ¢Pearson: "obecný vzorec politických, ekonomických, sociálních, geografických a technologických vztahů, které určují světové dění." ¢Holsti: " Mezinárodní systém může být definován jako jakýkoliv souhrn nezávislých politických entit - kmenů, městských států, národů či impérií - které jsou ve vzájemných interakcích se značnou frekvencí a řízených určitými pravidly." ¢ REGIONÁLNÍ SUBSYSTÉM ¢Mezinárodní systém v malém ¢Společné geografické, etnické, historické, kulturní či sociální charakteristiky ¢Geografické určení ¢Chápání sama sebe jako regionu ¢Chápání jako regionu z vnějšku ¢Dostatečný počet interakcí (dlouhodobost, ne nahodilost) ¢Počet aktérů není nutně omezen ¢ ČÁSTI REGIONÁLNÍHO SUBSYSTÉMU LATAM ¢Dle Atkinse: ¢Mexiko ¢Karibská oblast (Centrální Amerika, Karibik, Kolumbie, Venezuela) ¢Zbytek jižní Ameriky ¢Brazílie ¢Alternativně – Karibik, Centrální Amerika, jižní Amerika, Andský region, Jižní cíp (roh) ZAČLEŇOVÁNÍ LATAM DO MEZINÁRODNÍHO SYSTÉMU ¢V době objevení Ameriky roztříštěné říše ¢Následně součástí evropských impérií ¢V 19. století – zisk samostatnosti – evropský vliv X vliv USA ¢V ekonomické oblasti v té době stále dominance Evropy – odbytiště ¢Další posilování USA ¢Studená válka – prostor mocenského soupeření TEORETICKÉ UCHOPENÍ ROZVOJE ZEVNITŘ LATAM ¢Po druhé světové válce – nespokojenost s hospodářským vývojem ¢Koncept „podvyvinutosti“ (underdevelopment) – rozvinuté státy v ní udržují rozvojové ¢Za špatné výsledky rozvojové části světa mohou externí vlivy – bohaté státy ¢ ¢ STRUKTURALISMUS ¢Výrazně spojen s ECLA ¢Nejznámější Raúl Prebisch ¢Strukturální nedostatky brání těmto zemím zapojit se do světového obchodu ¢Další podmínky – geografické, klimatické ¢začarovaný kruh chudoby - „země je chudá, protože je chudá, bohatství plodí bohatství“ ¢Singer – Prebisch teorie – jádro versus periferie ¢Řešení – strategie náhrady importu TEORIE ZÁVISLOSTI ¢Reakce na neúspěch strukturalismu, radikálnější ¢Dos Santos, Cardoso ¢Rozvoj jedné země je podmíněn rozvojem jiné země, které je první země ekonomicky podřízena ¢Dependence vs. Dependency ¢Kombinace marxismu a ekonomického nacionalismu ¢Různé podoby TZ – teorie vykořisťování, imperiálního zanedbání a koncept závislého rozvoje LATAM OD 80. LET ¢Výrazná demokratizace v celém regionu, nové otázky – lidská práva, lidská bezpečnost… ¢Snaha o provádění neoliberálních ekonomických reforem následována opětovnou větší rolí státu ¢Z hlediska mezinárodních vztahů ale stále čelí marginalizaci (afrikanizace) ¢Z politického hlediska stále „ruletakers“ ¢Po roce 2000 hospodářský růst ve většině států (i krizi 2008 většina zvládla slušně), ale po 2014 zpomalení a stagnace ¢Ženy v politice ¢ ¢ EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ ¢Prakticky všechny státy regionu ekonomicky rostou (s výjimkou Covid), ale většina zaostává za světovým růstem ¢Některé státy mají problémy – v současnosti nejvíc Argentina ¢Nejbohatší (dle HDP na hlavu) státy Mercosuru a Mexiko ¢Nejchudší je region Střední Ameriky (vyjma Panamy a Kostariky) ¢Problémem je nerovnoměrné rozdělení prostředků ve společnosti STÁTY LATAM GDP PER CAPITA (PPP) Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, design Popis byl vytvořen automaticky PLURILATERÁLNÍ STRATEGIE ¢Hledání partnerů po celém světě, především však triáda ¢Liberální přístup, založení na uvolnění obchodních bariér ¢Příkladem může být Chile již od dob Pinocheta (HDP na hlavu 26.300 USD v 2022 v PPP) – výkladní skříň LA ¢Volný obchod integrální součástí chilského modelu ¢Obchod rozložen rovnoměrně mezi jednotlivá centra ¢FTA jak s Evropskou unií, tak s USA ¢K ekonomické výkonnosti i funkční demokracie – přesto protesty ¢Zkapitalizovalo všechny výhody – surovinové bohatství, paradoxně i malou velikost SPOJENÍ SE S USA ¢Ve formě alespoň zóny volného obchodu ¢Nejlépe se to podařilo Mexiku a státům střední Ameriky ¢V případě Mexika pochopitelné, obchodně jako partner USA zcela dominují ¢Vytvoření NAFTA – nejen FTA, některé další oblasti, na druhou stranu striktně intergovernmentální charakter ¢Mexiko získalo privilegované postavení, mělo být „mostem mezi USA a LatAm) ¢„faktor Trump“ ¢ CELOHEMISFERICKÁ FTA ¢Prostor volného obchodu od Anchorage po Ohňovou zemi ¢Snaha vybudovat již od poloviny 90. let ¢Diskuze ztroskotaly okolo 2005, dnes leží „u ledu“, USA raději přibírají bilaterální partnery ¢Znovuotevření rozhovorů málo pravděpodobné SUBREGIONÁLNÍ INTEGRACE ¢Bolívarský sen – již od 19. století ¢Vlastní procesy od 60. let, nicméně jak ekonomicky, tak politicky byly paralizovány ¢Dnes mnoho integračních seskupení, pohledně nepřehledné – nejdůležitější Mercosur a NAFTA ¢Brazílie – snaha vytvořit Jihoamerickou FTA – upevnila by tím postavení regionální mocnosti – nejvíce UNASUR – ale ten se prakticky rozpadl ¢Oslabení představovaly ekonomické krize – Brazílie 1999, Argentina 2002, Brazílie od 2015, Argentina nyní ¢ PARTNĚŘI MIMO HEMISFÉRU ¢V zásadě možní tři – EU, Japonsko, nově Čína ¢EU je největším investorem v LA (přesto LA tvoří jen zlomek celkových investic EU), ta je zajímavým trhem – soupeření s USA ¢Vytváření FTA – Mexiko, Chile, ale obavy z Mercosuru ¢Asijská karta – existence APEC, plánováno TPP, problém pod Trumpem, nakonec USA ¢ ¢ ¢ ČÍNA ¢Stále „nový aktér“ ¢Velmi dynamický aktér – mezi 2000 a 2020 obchod narostl 26krát ¢Orientováno především na zdroje ¢V řadě států je Čína dnes obchodní partner No. 1 ¢Jedná se o obchod Jih-Jih nebo ne? ¢ LEVICE V LATAM ¢V jednu chvíli „Růžový kontinent“ – řada levicových režimů ¢Poptávka po levici - široká základna chudých voličů, kteří slyší na téma redistribuce ¢Výrazně „pomohla“ krize v 90. letech – rostla nezaměstnanost i chudoba ¢Sociální nůžky mají tendenci se svírat – Giniho index klesá ¢Otázka dopadu COVID ¢Poté odklon řady států od levice – korupce, neschopnost dostát slibům ¢Dnes ve většině států zase návrat k levici ¢ ¢ POJETÍ LEVICE V LATAM ¢Po dlouhou dobu jí byly kladeny překážky k tomu, aby mohla volně soutěžit – vojenské vlády, intervence ¢Důvodem často revoluční charakter ¢Obavy elit o změnu socioekonomického řádu ¢Po demokratizaci v 80. letech ztratila revoluční charakter ¢K mocenskému etablování dochází nejprve na lokální úrovni – velká města ¢ PODOBA LEVICE V LATAM ¢Nelze generalizovat, v jednotlivých státech různé přístupy ¢Umírněná x radikální, sociálnědemokratická x populistická ¢Různé role lídrů, různá hierarchie ¢Důležitá otázka – co je vlastně levice? ¢Různá role státu v ekonomice a její regulaci ¢Různý rozsah redistribuce příjmů ¢ ZAPOJENÍ DO MEZINÁRODNÍHO SYSTÉMU DNES ¢Emancipace LatAm v mezinárodním prostředí ¢Důraz na zapojení se do světového obchodu – problém zemědělství v rámci WTO ¢Zapojení napomáhaly vysoké ceny komodit ¢Snaha o integraci uvnitř regionu, i když tato je často problematická ASYMETRICKÁ DŮLEŽITOST ¢Stav, kdy jeden aktér je pro druhého výrazně více důležitý, nežli je tomu naopak ¢Stav, ve kterém se nachází LatAm vzhledem ke svým obchodním partnerům, výrazně se týká například Mercosuru ¢Velmi složité řešit ¢Hospodářským růstem se ale latinskoamerickým zemím daří tuto situaci měnit – zajímavější trhy – nyní však mnoho nerostou (i před COVID)