Protekcionismus Mezinárodní obchodní režim, jaro 2024 Minule – volný obchod • Minule – volný obchod •Co byly dva hlavní cíle, o jejichž dosažení usiloval merkantilismus? Minule – volný obchod •Co byly dva hlavní cíle, o jejichž dosažení usiloval merkantilismus? •Jakou politiku očekáváme od státu, který dnes označíme jako „neo-merkantilistický“? Minule – volný obchod •Co byly dva hlavní cíle, o jejichž dosažení usiloval merkantilismus? •Jakou politiku očekáváme od státu, který dnes označíme jako „neo-merkantilistický“? •Proč podle Davida Huma není obchodní přebytek a shromažďování zlatých rezerv dlouhodobě udržitelný? Minule – volný obchod •Co byly dva hlavní cíle, o jejichž dosažení usiloval merkantilismus? •Jakou politiku očekáváme od státu, který dnes označíme jako „neo-merkantilistický“? •Proč podle Davida Huma není obchodní přebytek a shromažďování zlatých rezerv dlouhodobě udržitelný? •Co byly tzv. Indian calicoes? Minule – volný obchod •Co byly dva hlavní cíle, o jejichž dosažení usiloval merkantilismus? •Jakou politiku očekáváme od státu, který dnes označíme jako „neo-merkantilistický“? •Proč podle Davida Huma není obchodní přebytek a shromažďování zlatých rezerv dlouhodobě udržitelný? •Co byly tzv. Indian calicoes? •Jaký význam měly tzv. Navigační akta? Minule – volný obchod •„Nyní vyrobím za hodinu dva koláče, ale mohl bych místo toho upéct 8 muffinů“ – na jaký ekonomický koncept toto naráží? J • Minule – volný obchod •„Nyní vyrobím za hodinu dva koláče, ale mohl bych místo toho upéct 8 muffinů“ – na jaký ekonomický koncept toto naráží? J •Jak jinak nazýváme myšlenku, že import slouží jako nepřímá produkce? • Minule – volný obchod •„Nyní vyrobím za hodinu dva koláče, ale mohl bych místo toho upéct 8 muffinů“ – na jaký ekonomický koncept toto naráží? J •Jak jinak nazýváme myšlenku, že import slouží jako nepřímá produkce? •Zkuste definovat komparativní výhodu. J • Minule – volný obchod •„Nyní vyrobím za hodinu dva koláče, ale mohl bych místo toho upéct 8 muffinů“ – na jaký ekonomický koncept toto naráží? J •Jak jinak nazýváme myšlenku, že import slouží jako nepřímá produkce? •Zkuste definovat komparativní výhodu. J •Kdo s tímto konceptem přišel? • Minule – volný obchod •„Nyní vyrobím za hodinu dva koláče, ale mohl bych místo toho upéct 8 muffinů“ – na jaký ekonomický koncept toto naráží? J •Jak jinak nazýváme myšlenku, že import slouží jako nepřímá produkce? •Zkuste definovat komparativní výhodu. J •Kdo s tímto konceptem přišel? •Co byly Corn laws a kdy byly zrušeny? • Dnes •Argumenty pro protekcionismus Mezitím – průmyslová revoluce • Mezitím – průmyslová revoluce •Textil •Předení (spinning) a tkaní (weaving) Mezitím – průmyslová revoluce •Textil •Předení (spinning) a tkaní (weaving) •Předení = spojení jednotlivých vláken bavlny/vlny do příze Obsah obrázku bílá, houba, zavřít Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku objekt, vlákno Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, sukně Popis byl vytvořen automaticky Mezitím – průmyslová revoluce •Textil •Předení (spinning) a tkaní (weaving) •Předení = spojení jednotlivých vláken bavlny/vlny do příze •Tkaní = spojení příze do látky Obsah obrázku osoba Popis byl vytvořen automaticky Mezitím – průmyslová revoluce •Textil •Předení (spinning) a tkaní (weaving) •Předení = spojení jednotlivých vláken bavlny/vlny do příze •Tkaní = spojení příze do látky •Tradičně – putting out industry = cottage industry Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku patro, interiér, kámen Popis byl vytvořen automaticky Mezitím – průmyslová revoluce •Textil •Předení (spinning) a tkaní (weaving) •Předení = spojení jednotlivých vláken bavlny/vlny do příze •Tkaní = spojení příze do látky •Tradičně – putting out industry = cottage industry •> velká míra osobní svobody, neochota zaměstnanců pracovat v manufakturách Mezitím – průmyslová revoluce •Textil •Předení (spinning) a tkaní (weaving) •Předení = spojení jednotlivých vláken bavlny/vlny do příze •Tkaní = spojení příze do látky •Tradičně – putting out industry = cottage industry •> velká míra osobní svobody, neochota zaměstnanců pracovat v manufakturách •Britská průmyslová revoluce = mechanizace předení a tkaní Mezitím – průmyslová revoluce •Britská průmyslová revoluce = mechanizace předení a tkaní •Parní stroj (původně pro odčerpávání vody z dolů) Mezitím – průmyslová revoluce •Britská průmyslová revoluce = mechanizace předení a tkaní •Parní stroj (původně pro odčerpávání vody z dolů, Watt jej zdokonalil) •> několika set násobný nárůst produktivity práce •> začátek moderního ekonomického růstu (cca 1760) • Mezitím – průmyslová revoluce •Britská průmyslová revoluce = mechanizace předení a tkaní •Parní stroj (původně pro odčerpávání vody z dolů, Watt jej zdokonalil) •> několika set násobný nárůst produktivity práce •> začátek moderního ekonomického růstu (cca 1760) •> likvidace tradičního cottage industry > práce v továrnách Mezitím – průmyslová revoluce •Už na konci 18. století byla Británie jednoznačně nejvyspělejší zemí světa, dále zvyšovala svůj náskok Obsah obrázku budova Popis byl vytvořen automaticky Mezitím – průmyslová revoluce •Už na konci 18. století byla Británie jednoznačně nejvyspělejší zemí světa, dále zvyšovala svůj náskok •> snaha ostatních zemí Brity dohnat Mezitím – průmyslová revoluce •Už na konci 18. století byla Británie jednoznačně nejvyspělejší zemí světa, dále zvyšovala svůj náskok •> snaha ostatních zemí Brity dohnat •> podezřívavost k britským myšlenkám volného obchodu a dělby práce „Konec historického bezčasí“ • „Konec historického bezčasí“ •Průmyslová revoluce změnila uvažování •Poprvé v lidských dějinách se objevila myšlenka hospodářského růstu „Konec historického bezčasí“ •Průmyslová revoluce změnila uvažování •Poprvé v lidských dějinách se objevila myšlenka hospodářského růstu •x merkantilisté předpokládali stagnaci a konstantní bohatství „Konec historického bezčasí“ •Průmyslová revoluce změnila uvažování •Poprvé v lidských dějinách se objevila myšlenka hospodářského růstu •x merkantilisté předpokládali stagnaci a konstantní bohatství •Moderní protekcionisté si typicky přejí podporovat industrializaci Kritika myšlenky volného obchodu •Často autoři z tehdejších „rozvojových zemí“ – USA a Německo • • Kritika myšlenky volného obchodu •Často autoři z tehdejších „rozvojových zemí“ – USA a Německo •Obhajoba volného obchodu je často ahistorická a statická • Kritika myšlenky volného obchodu •Často autoři z tehdejších „rozvojových zemí“ – USA a Německo •Obhajoba volného obchodu je často ahistorická a statická •= komparativní výhoda umožňuje maximalizovat zisk v daný okamžik, ale vůbec neřeší potřebu dlouhodobé změny a modernizace • • Kritika myšlenky volného obchodu •Často autoři z tehdejších „rozvojových zemí“ – USA a Německo •Obhajoba volného obchodu je často ahistorická a statická •= komparativní výhoda umožňuje maximalizovat zisk v daný okamžik, ale vůbec neřeší potřebu dlouhodobé změny a modernizace •> „Co když máme komparativní výhodu v obilí?“ • • Kritika myšlenky volného obchodu •Často autoři z tehdejších „rozvojových zemí“ – USA a Německo •Obhajoba volného obchodu je často ahistorická a statická •= komparativní výhoda umožňuje maximalizovat zisk v daný okamžik, ale vůbec neřeší potřebu dlouhodobé změny a modernizace •> „Co když máme komparativní výhodu v obilí?“ • •> „Měla snad Británie od počátku věků výhodu v průmyslu?“ • • Kritika myšlenky volného obchodu •> komparativní výhody nejsou pevně dané, nevznikly samy od sebe (Navigační akta, Indian calisoes) • Kritika myšlenky volného obchodu •Komparativní výhody nejsou pevně dané, nevznikly samy od sebe (Navigační akta, Indian calisoes) •Volný obchod prospívá nejvyspělejší zemi a ta jej chce vnutit ostatním zemím, aby nemohly následovat její úspěšné politiky („podkopnutí žebříku“) • Kritika myšlenky volného obchodu •Friedrich List • • • • Obsah obrázku text, osoba, bílá, pózování Popis byl vytvořen automaticky Kritika myšlenky volného obchodu •Friedrich List – KPE předpokládá kosmopolitní svět spolupráce, který zatím neexistuje – války, blokády…. • • • • Kritika myšlenky volného obchodu •Friedrich List – KPE předpokládá kosmopolitní svět spolupráce, který zatím neexistuje – války, blokády…. •Některá odvětví (průmysl) jsou lepší než jiná – technologie, vysoká přidaná hodnota, kvalifikovaní pracovníci, význam pro vojenství • • • • Kritika myšlenky volného obchodu •Friedrich List – KPE předpokládá kosmopolitní svět spolupráce, který zatím neexistuje – války, blokády…. •Některá odvětví (průmysl) jsou lepší než jiná – technologie, vysoká přidaná hodnota, kvalifikovaní pracovníci, význam pro vojenství •To, co je nejlepší pro svět jako celek, nemusí být nejlepší pro každý národ • • • Infant industry • Infant industry •Největší náklady při zavádění nového odvětví jsou na začátku, proto je potřeba dočasná ochrana (Ha-Joon Chang – může být ztrátové i několik desetiletí) • • Infant industry •Největší náklady při zavádění nového odvětví jsou na začátku, proto je potřeba dočasná ochrana (Ha-Joon Chang – může být ztrátové i několik desetiletí) •Země může být nekonkurenceschopná, i když nemá žádnou přirozenou nevýhodu, pouze se v ní odvětví zatím nerozvinulo • • Infant industry •Největší náklady při zavádění nového odvětví jsou na začátku, proto je potřeba dočasná ochrana (Ha-Joon Chang – může být ztrátové i několik desetiletí) •Země může být nekonkurenceschopná, i když nemá žádnou přirozenou nevýhodu, pouze se v ní odvětví zatím nerozvinulo •V praxi praktikováno od 17. století (obnovený zájem 19. století, jako první uznávaný ekonom John Stuart Mill) • • Infant industry •„It cannot be expected that individuals should, at their own risk, or rather to their certain loss, introduce a new manufacture, and bear the burden of carrying it on until the producers have been educated up to the level of those with whom the processes are traditional.“ •J. S. Mill Infant industry •Koordinační problém - lidé nemají motivaci brát na sebe riziko jako první zavést zahraniční technologie, se kterými doma nikdo nemá zkušenosti •Jejich zavedení ale je v zájmu země, proto by to měla podporovat vláda • • Infant industry •Alexander Hamilton • Obsah obrázku text, tmavé Popis byl vytvořen automaticky Infant industry •Alexander Hamilton •Otec zakladatel USA – a moderního protekcionismu • Infant industry •Alexander Hamilton •Otec zakladatel USA – a moderního protekcionismu •Report on manufactures, 1791 •- lidé jsou ovlivnění zvykem a tradicí a bojí se nevyzkoušených metod Infant industry •Alexander Hamilton •Otec zakladatel USA – a moderního protekcionismu •Report on manufactures, 1791 •- lidé jsou ovlivnění zvykem a tradicí a bojí se nevyzkoušených metod •- po vzniku odvětví budou ostatní podnikatelé imitovat první firmu • Infant industry •John Rae -„New arts“ – podporují vzdělanost a inovace •= pozitivní externality Infant industry •Vzdání se současné spotřeby ve prospěch dlouhodobé prosperity •= uznání, že volný obchod by byl krátkodobě nejlepší – kvůli komparativní výhodě • Infant industry •Vzdání se současné spotřeby ve prospěch dlouhodobé prosperity •= uznání, že volný obchod by byl krátkodobě nejlepší – kvůli komparativní výhodě •= první úvahy o dlouhodobém růstu • • Infant industry •Vzdání se současné spotřeby ve prospěch dlouhodobé prosperity •= uznání, že volný obchod by byl krátkodobě nejlepší – kvůli komparativní výhodě •= první úvahy o dlouhodobém růstu • •Není to beggar thy neighbour - Dlouhodobě to může být win-win! Infant industry •Vzdání se současné spotřeby ve prospěch dlouhodobé prosperity •= uznání, že volný obchod by byl krátkodobě nejlepší – kvůli komparativní výhodě •= první úvahy o dlouhodobém růstu • •Není to beggar thy neighbour - Dlouhodobě to může být win-win! • •Myšleno jako výjimka z volného obchodu (Mill) • Infant industry •List – volný obchod se surovinami a zemědělskými produkty (> levné vstupy J ) Infant industry •List – volný obchod se surovinami a zemědělskými produkty (> levné vstupy J ) •Nejchudší i nejvyspělejší země by měly mít volný obchod Infant industry •List – volný obchod se surovinami a zemědělskými produkty (> levné vstupy J ) •Nejchudší i nejvyspělejší země by měly mít volný obchod •Jen u odvětví, u kterých je šance, že budou časem konkurenceschopná (vs. clo na válečné lodě v ČR před vstupem do EU) Infant industry •List – volný obchod se surovinami a zemědělskými produkty (> levné vstupy J ) •Nejchudší i nejvyspělejší země by měly mít volný obchod •Jen u odvětví, u kterých je šance, že budou časem konkurenceschopná (vs. clo na válečné lodě v ČR před vstupem do EU) • •> Ne všeobecná a dlouhodobá protekce! (vs. reálná obchodní politika USA před WWII) Liberální kritika infant industry •Zastáncům argumentu se nikdy nepodařilo zcela přesně vysvětlit, v čem je překážka pro růst nedospělých odvětví Liberální kritika infant industry •Zastáncům argumentu se nikdy nepodařilo zcela přesně vysvětlit, v čem je překážka pro růst nedospělých odvětví •Je to nedostatek kapitálu? •Nebo potřeba akumulovat znalosti? Liberální kritika infant industry •James Meade - Proč si noví producenti nepůjčí? > podmínkou je neexistence efektivního finančního sektoru (=tržní selhání) • Liberální kritika infant industry •James Meade - Proč si noví producenti nepůjčí? > podmínkou je neexistence efektivního finančního sektoru (=tržní selhání) •> Ideální by bylo vyřešit tento problém, a ne omezovat volný obchod • Liberální kritika infant industry •James Meade - Proč si noví producenti nepůjčí? > podmínkou je neexistence efektivního finančního sektoru (=tržní selhání) •> Ideální by bylo vyřešit tento problém, a ne omezovat volný obchod •Proč se domácí výrobci nenaučí produkovat podle zahraniční produkce? • • Liberální kritika infant industry •James Meade - Proč si noví producenti nepůjčí? > podmínkou je neexistence efektivního finančního sektoru (=tržní selhání) •> Ideální by bylo vyřešit tento problém, a ne omezovat volný obchod •Proč se domácí výrobci nenaučí produkovat podle zahraniční produkce? •Bude za této situace možné, aby se jiní domácí výrobci učili od těch prvních? (Lokální externalita?) • • Liberální kritika infant industry •Politika povede ke vzniku zájmových skupin • Liberální kritika infant industry •Politika povede ke vzniku zájmových skupin •Odvětví se nikdy nestane konkurenceschopným • Hodnocení argumentu infant industry •Obrovský vliv na obchodní politiku posledních 200 let •Teoreticky ale překvapivě málo propracované Hodnocení argumentu infant industry •Dnes – teorie podporuje spíše s obchodem slučitelná opatření, typu daňové úlevy na výzkum a vývoj – ideálně horizontálně aplikované •> toto není protekcionismus • Hodnocení argumentu infant industry •Dnes – teorie podporuje spíše s obchodem slučitelná opatření, typu daňové úlevy na výzkum a vývoj – ideálně horizontálně aplikované •> toto není protekcionismus • •Větší příklon k průmyslové politice – ne k přímému omezování obchodu, spíše různé subvence produkce •Toto je protekcionismus, ale nefunguje prostřednictvím omezení importu • •Malý spoiler – právo WTO upravuje především obchodní politiku, průmyslová politika je regulovaná jen velmi málo • •> Čína – polostátní ekonomika s gigantickými subvencemi, formálně ale nic neporušují…. Úspory z rozsahu •Economies of scale Úspory z rozsahu •Economies of scale •Velký objem výroby > rozložení fixních nákladů, větší dělba práce a specializace Obsah obrázku plný, několik Popis byl vytvořen automaticky Úspory z rozsahu •Když zdvojnásobím vstup, produkt vzroste více než dvakrát Úspory z rozsahu •Když zdvojnásobím vstup, produkt vzroste více než dvakrát •> přidání dalších pracovníků zvýší produktivitu všech, což povede k vyšším mzdám Úspory z rozsahu •Edward West - typické pro průmysl (v zemědělství mezní produkt práce spíše klesá) Úspory z rozsahu •Edward West - typické pro průmysl (v zemědělství mezní produkt práce spíše klesá) •USA – úvahy o hypotéze, že clo nemusí vést k vyšším cenám Úspory z rozsahu •J. S. Nicholson – země s komparativní výhodou v zemědělství bude mít vlivem volného obchodu a specializace nižší mzdy Úspory z rozsahu •J. S. Nicholson – země s komparativní výhodou v zemědělství bude mít vlivem volného obchodu a specializace nižší mzdy •Více lidí v zemědělství > méně půdy na jednoho > nižší produktivita a nižší mzdy •Méně lidí v průmyslu > menší dělba práce > nižší produktivita práce a nižší mzdy Úspory z rozsahu •J. S. Nicholson – země s komparativní výhodou v zemědělství bude mít vlivem volného obchodu a specializace nižší mzdy •Více lidí v zemědělství > méně půdy na jednoho > nižší produktivita a nižší mzdy •Méně lidí v průmyslu > menší dělba práce > nižší produktivita práce a nižší mzdy •= Přesun pracovní síly z průmyslu do zemědělství sníží produktivitu v zemědělství, i v průmyslu! Úspory z rozsahu •J. S. Nicholson – země s komparativní výhodou v zemědělství bude mít vlivem volného obchodu a specializace nižší mzdy •Průmyslová země opak! Úspory z rozsahu •J. S. Nicholson – země s komparativní výhodou v zemědělství bude mít vlivem volného obchodu a specializace nižší mzdy •Průmyslová země opak! •Přesun pracovní síly do průmyslu •> méně lidí v zemědělství > více půdy na jednoho > vyšší produktivita práce > vyšší mzdy •> více lidí v průmyslu > větší dělba práce > vyšší produktivita práce > vyšší mzdy • Úspory z rozsahu •Frank Graham (1920s) – agrární země potřebují trvale podporovat průmysl, i když nikdy nebude konkurenceschopný! •x infant industry požaduje pouze dočasnou protekci Úspory z rozsahu •Frank Graham (1920s) – agrární země potřebují trvale podporovat průmysl, i když nikdy nebude konkurenceschopný! •x infant industry požaduje pouze dočasnou protekci • •Průmyslově vyspělé země mohou mít volný obchod (stejně jako u infant industry) Úspory z rozsahu •Kritika – proč nejsou v celém průmyslu monopoly? Pokud existují, měli bychom je podporovat…? Úspory z rozsahu •Alfred Marshall – interní a externí úspory z rozsahu Úspory z rozsahu •Alfred Marshall – interní a externí úspory z rozsahu •Interní - firma • Úspory z rozsahu •Alfred Marshall – interní a externí úspory z rozsahu •Interní - firma •Externí – celé odvětví, které sdílí zaměstnance, know-how, subdodavatele) • Úspory z rozsahu •Alfred Marshall – interní a externí úspory z rozsahu •Interní - firma •Externí – celé odvětví, které sdílí zaměstnance, know-how, subdodavatele) •> Existuje to? Není to jenom dlouhodobý pokrok? Není to rozprostřeno mezi více zemí? Úspory z rozsahu •Obtížné prokazatelné jako argument pro protekcionismus, jelikož dobře nerozumíme externím úsporám z rozsahu Směnné relace •= terms of trade , ToT •Robert Torrens, John Stuart Mill, cca 1840 Robert Torrens Obsah obrázku text, osoba, staré Popis byl vytvořen automaticky John Stuart Mill Obsah obrázku osoba, muž, zeď, oblek Popis byl vytvořen automaticky Směnné relace •= terms of trade , ToT •Robert Torrens, John Stuart Mill, cca 1840 •Cena exportů děleno cenou importů • Směnné relace •= terms of trade , ToT •Robert Torrens, John Stuart Mill, cca 1840 •Cena exportů děleno cenou importů •Cíl: mít drahé exporty, za které si země koupí mnoho importů • Směnné relace •= terms of trade , ToT •Robert Torrens, John Stuart Mill, cca 1840 •Cena exportů děleno cenou importů •Cíl: mít drahé exporty, za které si země koupí mnoho importů •Velká země může svou obchodní politikou ovlivňovat ceny na světovém trhu a tím i své směnné relace • Směnné relace •Příklad – USA dováží počítače, vyváží auta Směnné relace •Příklad – USA dováží počítače, vyváží auta •Americká vláda uvalí clo na dovoz počítačů, čímž vznikne nedostatek počítačů na trhu v USA •> Sníží se světová poptávka po počítačích > nižší cena importů Směnné relace •Příklad – USA dováží počítače, vyváží auta •Americká vláda uvalí clo na dovoz počítačů, čímž vznikne nedostatek počítačů na trhu v USA •> Sníží se světová poptávka po počítačích > nižší cena importů •Část pracovní síly a kapitálu v USA se přesune z výroby aut do výroby počítačů •> Aut je méně, proto celosvětově zdraží > vyšší cena exportů Směnné relace •Příklad – USA dováží počítače, vyváží auta •Americká vláda uvalí clo na dovoz počítačů, čímž vznikne nedostatek počítačů na trhu v USA •> Sníží se světová poptávka po počítačích > nižší cena importů •Část pracovní síly a kapitálu v USA se přesune z výroby aut do výroby počítačů •> Aut je méně, proto celosvětově zdraží > vyšší cena exportů •USA si teď za méně vyvezených aut koupí více dovezených počítačů J •Stejné – exportní daň na auta Směnné relace •Příklad – zlatý standard Směnné relace •Příklad – zlatý standard •Kuba obchoduje s Británií a uvalí clo na britské zboží •Británie teď více importuje než exportuje > obchodní deficit musí platit > zlato se přesune na Kubu •Vzrostou ceny na Kubě, klesnou v Británii > změna reálného kurzu > Británie vyváží více, Kuba méně, ale Kuba si za své exporty koupí stejně britského zboží •= Kuba má lepší směnné relace J Směnné relace •Pro každou zemi existuje ideální „optimální clo“, které maximalizuje národní blahobyt •> volný obchod musí být reciproční, jinak na něm země může tratit (vs. jednostranný volný obchod 1846) Směnné relace •Přijímané neoklasickou ekonomií •Prospěch jedné země je na úkor ostatních, snižuje se světový blahobyt • Směnné relace •Přijímané neoklasickou ekonomií •Prospěch jedné země je na úkor ostatních, snižuje se světový blahobyt •Beggar they neighbour • Směnné relace •Přijímané neoklasickou ekonomií •Prospěch jedné země je na úkor ostatních, snižuje se světový blahobyt •Beggar they neighbour •Malý vliv na obchodní politiku • Welfare ekonomie •Bohatství (HDP) x blahobyt (užitek) Welfare ekonomie •Bohatství (HDP) x blahobyt (užitek) •J. S. Mill – utilitarismus Welfare ekonomie •Bohatství (HDP) x blahobyt (užitek) •J. S. Mill – utilitarismus •Řekněme, že zrušením Corn Laws kapitalisté (prům.) získají 2 libry za každou jednu libru ztracenou pozemkovými vlastníky – ale je to zlepšení blahobytu společnosti? Co když mají jiný mezní užitek? Welfare ekonomie •Bohatství (HDP) x blahobyt (užitek) •J. S. Mill – utilitarismus •Řekněme, že zrušením Corn Laws kapitalisté (prům.) získají 2 libry za každou jednu libru ztracenou pozemkovými vlastníky – ale je to zlepšení blahobytu společnosti? Co když mají jiný mezní užitek? •Složitá debata o normativních soudech v ekonomii Welfare ekonomie •Bohatství (HDP) x blahobyt (užitek) •J. S. Mill – utilitarismus •Řekněme, že zrušením Corn Laws kapitalisté (prům.) získají 2 libry za každou jednu libru ztracenou pozemkovými vlastníky – ale je to zlepšení blahobytu společnosti? Co když mají jiný mezní užitek? •Složitá debata o normativních soudech v ekonomii •Mill > z pohledu ekonomie je změna vedoucí k nárůstu bohatství v pořádku – v dalším kroku lze vytvořit mechanismus kompenzace • Welfare ekonomie •Paretovská efektivita – jednoznačně dobrá změna nastává tehdy, když si někteří polepší a nikdo si nepohorší - elegantní, ale nereálné dosáhnout změny Welfare ekonomie •Paretovská efektivita – jednoznačně dobrá změna nastává tehdy, když si někteří polepší a nikdo si nepohorší - elegantní, ale nereálné dosáhnout změny •Kaldor-Hicksova efektivita – ti, kterým volný obchod prospěje, jsou hypoteticky schopní kompenzovat losery = vlastně zase HDP! Keynes a protekcionismus Obsah obrázku osoba, muž, interiér, oblek Popis byl vytvořen automaticky Keynes a protekcionismus •Relativní úpadek Británie! •Reálná apreciace libry kvůli zlatému standardu Keynes a protekcionismus •Relativní úpadek Británie! •Reálná apreciace libry kvůli zlatému standardu •> nevyrovnaná platební bilance, vysoká nezaměstnanost •Krize 1930 Keynes a protekcionismus •Relativní úpadek Británie! •Reálná apreciace libry kvůli zlatému standardu •> nevyrovnaná platební bilance, vysoká nezaměstnanost •Krize 1930 •Ideální řešení – devalvace - ale to nejde kvůli impériu Keynes a protekcionismus •Relativní úpadek Británie! •Reálná apreciace libry kvůli zlatému standardu •> nevyrovnaná platební bilance, vysoká nezaměstnanost •Krize 1930 •Ideální řešení – devalvace - ale to nejde kvůli impériu •Deflační přizpůsobení se – neprůchodné kvůli odborům Keynes a protekcionismus •Relativní úpadek Británie! •Reálná apreciace libry kvůli zlatému standardu •> nevyrovnaná platební bilance, vysoká nezaměstnanost •Krize 1930 •Ideální řešení – devalvace - ale to nejde kvůli impériu •Deflační přizpůsobení se – neprůchodné kvůli odborům •Podpora investic doma – drahé, obtížná implementace, bude to trvat Keynes a protekcionismus •Relativní úpadek Británie! •Reálná apreciace libry kvůli zlatému standardu •> nevyrovnaná platební bilance, vysoká nezaměstnanost •Krize 1930 •Ideální řešení – devalvace - ale to nejde kvůli impériu •Deflační přizpůsobení se – neprůchodné kvůli odborům •Podpora investic doma – drahé, obtížná implementace, bude to trvat •Clo – jednoduché, přínos do státní kasy, směnné relace •> více investic a pracovních míst doma J Keynes a protekcionismus •1923: "We must hold to Free Trade, in its widest interpretation, as an inflexible dogma, to which no exception is permitted, wherever the decision rests with us. •We must hold to this even where we receive no reciprocity of treatment and even in those rare cases where by infringing it we could in fact obtain a direct economic advantage. •We should hold to Free Trade as a principle of international morals, and not merely as a doctrine of economic advantage." Keynes a protekcionismus •1933: „Ideas, knowledge, art, hospitality, travel – these are things which should of their nature be international. But let goods be homespun, whenever it is reasonable and conveniently possible; and, above all, let finance be primarily national.“ • Keynes a protekcionismus •1933: „Ideas, knowledge, art, hospitality, travel – these are things which should of their nature be international. But let goods be homespun, whenever it is reasonable and conveniently possible; and, above all, let finance be primarily national.“ • •> ne jen protekce, ale soběstačnost! (autarkie) Keynes a protekcionismus •1933: „Ideas, knowledge, art, hospitality, travel – these are things which should of their nature be international. But let goods be homespun, whenever it is reasonable and conveniently possible; and, above all, let finance be primarily national.“ • •> ne jen protekce, ale soběstačnost! (autarkie) • •Autarkie je neekonomická myšlenka – převládá v dobách geopolitického soupeření + cíl totalitním režimů •Autarkie je neekonomická myšlenka – převládá v dobách geopolitického soupeření + cíl totalitním režimů • •Spojení s imperialismem – návrat Británie ke snaze vyhradit si své impérium jako svou ekonomickou doménu (jako merkantilismus!) •Plány nacistů na ovládnutí východní Evropy Protekcionismus a volný obchod v 19. století • Protekcionismus a volný obchod v 19. století •Volný obchod – kolonie, Latinská Amerika, Osmanská říše – de-industrializace a zaostalost •Evropa a USA – vysoká cla a rozvoj průmyslu Protekcionismus a volný obchod v 19. století •Volný obchod – kolonie, Latinská Amerika, Osmanská říše – de-industrializace a zaostalost •Evropa a USA – vysoká cla a rozvoj průmyslu • •Korelace vs. kauzalita • Protekcionismus a volný obchod v 19. století •Německo – Friedrich List (Zollverein 1834) • • Protekcionismus a volný obchod v 19. století •Německo – Friedrich List (Zollverein 1834) •Experiment s volným obchodem po roce 1860 - Cobden-Chevalierova smlouva, síť bilaterálních smluv s MFN (ne multilateralismus!) • • Protekcionismus a volný obchod v 19. století •Německo – Friedrich List (Zollverein 1834) •Experiment s volným obchodem po roce 1860 - Cobden-Chevalierova smlouva, síť bilaterálních smluv s MFN (ne multilateralismus!) •Neúspěch, návrat k protekcionismu cca 1875, Mélinův tarif 1892 ve Francii • Protekcionismus a volný obchod v 19. století •Německo – Friedrich List (Zollverein 1834) •Experiment s volným obchodem po roce 1860 - Cobden-Chevalierova smlouva, síť bilaterálních smluv s MFN (ne multilateralismus!) •Neúspěch, návrat k protekcionismu cca 1875, Mélinův tarif 1892 ve Francii •Bairoch – protekcionismus vedl k růstu HDP, růst HDP vedl k vyššímu obchodu • • Protekcionismus a volný obchod v 19. století •Německo – Friedrich List (Zollverein 1834) •Experiment s volným obchodem po roce 1860 - Cobden-Chevalierova smlouva, síť bilaterálních smluv s MFN (ne multilateralismus!) •Neúspěch, návrat k protekcionismu cca 1875, Mélinův tarif 1892 ve Francii •Bairoch – protekcionismus vedl k růstu HDP, růst HDP vedl k vyššímu obchodu •Následující protekcionistické období (1890-1914) velmi úspěšné • • Historie protekcionismu: USA •Hamilton nestihl své myšlenky prosadit – obchodní politika za něj podléhala zahraniční politice – lavírování, koho podpořit ve Francouzských revolučních válkách Historie protekcionismu: USA •Hamilton nestihl své myšlenky prosadit – obchodní politika za něj podléhala zahraniční politice – lavírování, koho podpořit ve Francouzských revolučních válkách •Henry Clay -„americký systém“ po válce z roku 1812 • Historie protekcionismu: USA •Hamilton nestihl své myšlenky prosadit – obchodní politika za něj podléhala zahraniční politice – lavírování, koho podpořit ve Francouzských revolučních válkách •Henry Clay -„americký systém“ po válce z roku 1812 •= vysoká cla, investice do infrastruktury, centrální banka podporující levné peníze • Historie protekcionismu: USA •Hamilton nestihl své myšlenky prosadit – obchodní politika za něj podléhala zahraniční politice – lavírování, koho podpořit ve Francouzských revolučních válkách •Henry Clay -„americký systém“ po válce z roku 1812 •= vysoká cla, investice do infrastruktury, centrální banka podporující levné peníze •Sever – protekcionismus, Jih – volný obchod • Historie protekcionismu: USA •Hamilton nestihl své myšlenky prosadit – obchodní politika za něj podléhala zahraniční politice – lavírování, koho podpořit ve Francouzských revolučních válkách •Henry Clay -„americký systém“ po válce z roku 1812 •= vysoká cla, investice do infrastruktury, centrální banka podporující levné peníze •Sever – protekcionismus, Jih – volný obchod •Další zvýšení cel pro válce Severu proti Jihu, odmítnutí MFN smluv, McKinleyho tarif • Historie protekcionismu: USA •Obrovský boom – „Druhá průmyslová revoluce“ •železnice, ocelárny, těžba ropy, elektřina, Fordismus… • •Lídři – USA a Německo – protekcionistické státy předběhly Británii! • Historie protekcionismu: USA •Obrovský boom – „Druhá průmyslová revoluce“ •železnice, ocelárny, těžba ropy, elektřina, Fordismus… • •Lídři – USA a Německo – protekcionistické státy předběhly Británii! • •USA předstihly Británii v HDP cca 1870, v roce 1914 už srovnatelné HDP jako UK+FR+GER! •Náznak velmocenského postavení – „Skvělá malá válka“ se Španělskem 1898 • Historie protekcionismu: USA •Smoot-Hawleyho tarif 1930 – ne bezprecedentní • Historie protekcionismu: USA •Bilaterální obchodní dohody během 30s, obrat k volnému obchodu po WWII Historie protekcionismu: USA •Bilaterální obchodní dohody během 30s, obrat k volnému obchodu po WWII •Britové (Keynes) se bojí, že USA je převálcují a vytlačí je z kolonií Historie protekcionismu: USA •Bilaterální obchodní dohody během 30s, obrat k volnému obchodu po WWII •Britové (Keynes) se bojí, že USA je převálcují a vytlačí je z kolonií • •= Největší protekcionista se stává zastáncem volného obchodu, největší zastánce volného obchodu hájí protekcionismus Historie protekcionismu: USA •Bilaterální obchodní dohody během 30s, obrat k volnému obchodu po WWII •Britové (Keynes) se bojí, že USA je převálcují a vytlačí je z kolonií • •= Největší protekcionista se stává zastáncem volného obchodu, největší zastánce volného obchodu hájí protekcionismus • •> Čína vs. USA? • •Děkuji za pozornost