Evropský Imperializmus, průmyslová revoluce Evropa ve světové ekonomice 2023 Politický vývoj ve Francii, UK •1680-1780 UK arm. a nám. se ztrojnásobilo (vojenské výdaje 70%+ výdajů státu a 14% HDP v 1760); •výběr daní – centralizovaná správa, nepřímé daně (2x/obyv. vs. FRA); nižší úroky z půjček; (NED top zdanění – ochrana obchodu); •FRA: do revoluce absolutismus; aristokracie a klérus neplatí daně a rolnické dávky, cechy nepřipouští trh; merkantilismus Colberta (1665-1683) protekcionismus a státní podpora průmyslu; •Neúnosné náklady válek – katastrofální stav rozpočtu a nutnost daňové reformy: •1787 svolání Shromáždění notáblů, neúspěch a svolání Generálních stavů (od 1614) – snaha o udržení privilegií -> omezení absolutismu; •Národní shromáždění – reprezentován třetí stav (podpora ulice, Bastila); •Nová ústava 1791: radikální (feudální systém, privilegia, způsobilost, cechy) (útěk a poprava krále 1793); •Od roku 1792 protifrancouzské koalice… • • UK: •moderní průmyslové výroby (železo, uhlí, papír…bavlna), obchod a zpracování koloniálních produktů; •Impérium: 1/3 daňových výnosů z koloniálního zboží (1800); •čaj, cukr, tabák - zboží masové spotřeby; zámořské exporty (drobné pům. zboží) na konci 18st. 3x více než do E (vs. FRA absence dynamického trhu, reexport cukru ze Saint-Domingue); • •Proměna UK obchodu: •před občanskou válkou 80% exportů vlněné produkty do E; v 1700 nové koloniální produkty již 50% -> rozvoj dopravních a finančních služeb (nahrazení NED); •odstranění korporátních monopolistických privilegií –> národní „monopoly“; parlament – podnikatelská třída – národní zájem - národní stát; Napoleonské války a kontinentální blokáda •Proti revoluční FRA koalice SŘŘ a Pruska, pak GB, SPA, Italské státy; •Egypt 1798 – neúspěch zpět do E; převrat ve FRA; vítězství v ITA; plán invaze do UK (Trafalgar 1805); •Směr Vídeň (Slavkov 1805), ovládnutí německých států a Rýnský spolek; porážka Pruska a vstup do Berlína; •1806 Berlínský dekret: •Kontinentální blokáda (zákaz obchodu, konfiskace zboží, uzavření přístavů GB lodím); režim prosazen do všech zemí E kromě POR a TUR; •1807 Tylžský mír - RUS se připojuje; snaha vyhnat UK z Baltu (Dánsko a SKAN); •USA – neutrální obchod (FRA kolonie <–> FRA); UK protiopatření (licence nebo zabavení) -> FRA Milánský dekret (konfiskace lodí v kontaktu s Brity); USA embargo (válka 1812); •UK narušuje blokádu pašováním (Helgoland, Soluň, Malta) + růst obchodu s mimo E; GB obchod během blokády vzrostl; • •Napoleon musel povolit dovozy vstupů pro prům.+ vývoz pšenice 1810; UK situaci zvládá cly, zdaněním a půjčkami; •FRA: propad cel, neochota zavést daně -> válečné retribuce, země pokrývají náklady okupačních armád, bezcelní přístup na trhy pro FRA zboží; italské daně; branná povinnost od 1793 (obrovská síla); •Zvrat: 1810 RUS neakceptují škody z přerušení obchodu, otevírají přístavy neutrálním lodím; 1812 invaze Napoleona do RUS – katastrofa; prohra u Lipska (1813) a invaze do FRA; •UK obchod zasažen málo, FRA pokles na polovinu; • •Válka -> utrpení, ale také zásadní externí šok, který změnil absolutistické feudální režimy: •Prusko, Belgie, Nizozemí, Německo, Švýcarsko – radikální reformy (zrušeny feudální pozemkové vztahy a cechy, rovnost před zákonem, klérus zbaven výsad, zlomeny cechy); změny přežily i restaurace; • •Blokády nastartovaly protekcionistickou průmyslovou loby: •absence UK (strojní) konkurence; ve FRA přesun zpracovatelských odvětví z Atlantického pobřeží (cukr, len, oděvy pro Karibik) do vnitrozemí a SZM – reorientace na E trh; •po válce návrat GB a požadavek ochrany; klíčovým odvětvím pak zpracování bavlny. • File:Charles Meynier - Napoleon in Berlin.png Výsledek obrázku pro napoleon conquest map Branci z roku 1807 procházejí před pařížskou Porte Saint Denis (Louis Leopold Boilly). https://ageofrevolution.org/wp-content/uploads/2015/05/Minard.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Redrawing_of_Minard%27s_Napoleon_map.svg/ 1920px-Redrawing_of_Minard%27s_Napoleon_map.svg.png https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e4/Ft._Henry_bombardement_1814.jpg And the rocket's red glare, the bombs bursting in air, Gave proof through the night that our flag was still there… https://gohighbrow.com/wp-content/uploads/2015/03/4-The-Haitian-Revolution.jpe Hospodářský a politický vývoj Francie po restauraci •FRA: restaurace Bourbonů: •L.XVIII (1815-24) a Karel X. (1824-30) – konzervativní, katolická politika, snaha o revizi volebního práva -> červencová revoluce 1830; •nástup liberálního „občanského“ krále Ludvíka Filipa Orleánského 1830-1848, reformy; •abdikace po revoluci 1848 (buržoazie a dělnictvo proti šlechtě), volba prezidenta Ludvíka Napoleona - druhá republika (1848-1852); •svržena 1852 a nastolení císařství, do války s Pruskem 1870; ta vedla k sjednocení Německa, Itálie a svržení Napoleona III. –> třetí republika do 1940; •Orientace na produkci s vysokým podílem řemeslné práce a luxusní zboží; •Revoluční garance vlastnictví půdy – neochota rolníků k přechodu do měst (proletariát); potravinová soběstačnost (vs. potřeba IT); dostatek dřeva (vs. koks); •Za císařství programy budování cest, kanálů a železnic (2,5k km v 1820 a 17,5k km v 1850), rozvoj průmyslu zpracování železa, investičního bankovnictví a inženýrských odvětví; Portrét Portrét Menua 1st Great {{{alt}}} Dynastie a politické zřízení Někteří významní panovníci a hlavy státu Francouzské království (do 1848) Karlovci 843 - 987 Kapetovci 987-1328 Valois 1328-1589 Bourboni 1589-1792 Ludvík XIV 1643-1715 Ludvík XV 1715-1774 Ludvík XVI 1774-1792 První republika 1792-1804 První císařství 1804-1814, 1815 Bonapartové 1804-1814, 1815 Napoleon I. 1804-1814, 1815 Restaurace Bourbonů Bourboni 1814-1830 Ludvík XVIII 1814-1824 Karel X 1824-1830 Bourbon-Orléans 1830-1848 Ludvík Filip 1830-1848 Druhá republika 1848-1852 Druhé císařství 1852-1870 Napoleon III. 1852-1870 Třetí republika 1870-1940 Čtvrtá republika 1946-1958 Pátá republika 1958- Německo a Rakousko •Místo SŘŘ vzniká Německý spolek (39 států v čele s RAK); •1834 celní unie -> rychlý růst a budování železnic; •1862 pruským premiérem Bismarck, společná správa Šlesvicko-Hoštýnska s RAK konfliktní –> prusko-rakouská válka (1866); •Severoněmecké konfederace –> RAK ztrácí pozici (R-U); •Neshody PRU s FRA (nástupnictví na SPA trůn) – válka (1870-1871) – GER získává Alsasko a Lotrinsko (průmyslový region), Vilém I. císařem Německé říše; •Bismarckova průmyslová politika industrializace a protekcionizmus je úspěšná (List); zahr. politika – rovnováha moci, izolace FRA; • •Rakousko •Po porážce Vídeňské revoluce 1848 nastupuje na trůn František Josef I. – politika je zabránit další revoluci, reprezentant konzervativních kruhů; 1849 poražena Uherská revoluce (s RUS), rozpuštěn ústavodárný sněm v Kroměříži (oktrojované ústavy); –> Bachův absolutizmus – centralizace říše; zabraňování snahy buržoazie o politickou emancipaci; •Zároveň nutnost hospodářské modernizace – zrušení vnitřních cel, cechů; založení Creditanstalt; •RAK nepodpořilo RUS v Krymské válce a ztratilo jeho podporu; 1859 ztráta pozic v Itálii (Napoleon III. a Viktor Emanuel); 1866 ztráta vůdčí pozice v německých zemích; RAK se orientuje na Balkán (konflikt s RUS), naděje orientace na FRA jen do 1871 -> proti RUS pakt s GER 1879 (dvojspolek); 1908 anexe Bosny… •Od roku 1860 posun ke konstituční monarchii; 1867 RAK-UH vyrovnání; hlava státu -> zahraniční politika a armáda (domácí a hospodářská politika se liberalizuje); volební reforma 1882 – 15% mužů -> 1907 všeobecné volební právo (Předlitavsko); • •Švýcarsko – nemá uhlí ani rudu, nemá přístup k moři, obklopeno protekcionisty; •vzdělaná prac.síla (kalvinismus) a zkušenosti s obchodem; •orientace na segment vysoké kvality, živočišnou výrobu a obchod; zaměření na extra-E trhy (64% exportu do zámoří); • •Belgie: uhlí, ruda – GB model, budování železnic, otevřenost v IT; • Politické zřízení Některé hlavy státu Německé království – Svatá říše římská 843-1806 Rýnský spolek 1806-1813 Napoleon I. (císař francouzský) 1806-1813 Německý spolek 1815-1866 František I. (císař rakouský) 1815-1835 Ferdinand I. (císař rakouský) 1835-1848 Jan (arcivévoda rakouský) 1848-1849 Fridrich Vilém IV. (král pruský) 1849-1850 František Josef I. (císař rakouský) 1850-1866 Severoněmecká konfederace 1867-1871 Vilém I. (král Pruska) 1867-1871, Německá říše 1871-1918 Vilém I. 1861-1888 Vilém II. 1888-1918 Výmarská republika 1918-1933 Tovární produkce •Moderní odvětví: •bavlněný textil, železo a ocel, uhlí (1770-1815 růst o 7%, 3% a 2%); •nárůst produkce 1800-1860: železo 16x, uhlí 14x a spotřeba surové bavlny 21x; •Přeměna tradiční výroby v manufakturách na tovární (koncentrovaná, masová, využívající stroje): technika, management, sociální vztahy a trhy; •Odlesňování -> uhlí (GB, BEL, US vs. FRA, SPA); •Stroj: •místo lidské, zvířecí, přírodní „živelné“ síly: uhlí + parní stroj, odděluje produkci od zdroje (ke koncentrované pracovní síle – města); •opakované pohyby nástroje (baterie) rychlost a síla – rozdělení produkčního procesu do kroků; expertnost obsluhy; • •Levné zboží masové spotřeby: předpoklad poptávky; důsledek tovární výroby; •Parní stroj: •Podtlak – voda v dolech (Savery 1698), Newcomen; použití v továrně až Watt (1756 – oddělený kondenzátor páry); rotační pohyb… •Plnotlaký PS – přesun do hal a lokomotiv – Stephenson 1825 (Rocket; lokomotiva na železnici 90t, 30km/h) - revoluce; •1867 – sdružený PS (několikanásobná expanze v samostatných válcích); Parsons 1884 – parní turbína; •1800: 35k HP -> 1870: 2mil. HP; •Produkce železa ve vysoké peci, koks (Darby 1709); Bessemer – ocel (1856), dostupný materiál; •Pokrok, zvědavost, hrdost – hodnoty GB společnosti; pozemková šlechta ztrácí politický vliv i hospodářskou kontrolu (přizpůsobení i odpor) – překonána… http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Stott_Park_Bobbin_Mill_Steam_Engine.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Steam_engine_in_action.gif https://i.redd.it/bc2jmrw3klh51.jpg HMS Victory, HMS Temeraire a HMS Neptune vedou kolonu proti Francouzsko-španělskému loďstvu u mysu Trafalgar, 21. října 1805 (Geoff Hunt) https://images-na.ssl-images-amazon.com/images/I/71MpZ29Z-GL._SL1500_.jpg •Q: “It always makes me feel a little melancholy. Grand old war ship, being ignominiously hauled away to scrap… The inevitability of time, don’t you think? What do you see?” •James Bond: “A bloody big ship.” • http://journeytothewiredwest.com/wp-content/uploads/2019/05/bond_001.jpg Specimen showing back of twenty pound note The Fighting Temeraire – William Turner (1839) Zpracování bavlny •Bavlna – vhodná pro tovární výrobu + levná + masová poptávka; BO propojily GB s E a NW (AFR); industrializace západu a dezin. východu (Asie); • •Kaliko (levné, barvené dovozy z IND) vs. průmysl vlny; •1700 zákaz dovozu kalika -> EIC dováží nezpracované látky, dokončení v GB; 1721 pokuta za nošení; •nevztahuje se na mušelín (luxus) nebo fustian (len+bavlna); •imigrace z Flander (po 1579) -> Lancashire aglom.; bavlna posílená příměsí lnu- do roku 1774 zákaz dovozu barvených látek, ale fustian povolen 1736 (dopad na GB zaměstnanost); •Masivní dovozy surové bavlny (Live. – Izmir, Karib., BRA a US); export příze (a látek) do AFR, NW (a Asie); • •Tovární výroba (inovace)+ poptávka + dostupné suroviny: •Vs. hedvábí (ITA 14st., FRA 17st. -> GB omezený trh); vlna nevhodná –> bavlna; •létající člunek (2x); spinning jenny (Hargreaves); waterframe (Arkwright); mul (Crompton); mechanický tkalcovský stav (Carwright); odzrňovač bavlny (Whitney); -> nerovnováha mezi spřádáním a tkaním… •dělba práce: GB produkuje přízi a E zpracovává do látek (manufakturní a podomní práce)… •stimul pro další odvětví – barvení (chemie), tisk (rotačky); odběr kapitálového zboží (stroje); • •Decentralizovaná podomní výroba výhodou proti cechovní regulaci - nyní nevhodná; koncentrace do továren není samozřejmá (neutěšené podmínky, dozor); •vznik nové sociální třídy – průmyslový námezdní dělník (mimo GB donucení); oplocování; •rozdíl ve výši mezd – dán produktivitou, ta dána organizací práce a využitím strojů; •produktivita: zpracování 45 kg surové bavlny v 1779: 50k hodin v IND a 2k v GB; 1795: GB 300h a v 1825: 135h; https://i0.wp.com/blog.americanduchess.com/wp-content/uploads/2021/05/historic-deerfield-1775-95-HD -2003.27.1-plain-weave-worsted-wool.jpg?resize=597%2C1024&ssl=1 https://i.pinimg.com/736x/f9/37/12/f93712155024a4a551c7bf0b6175c5e7.jpg Dress, circa 1820 (fabric from late 18th century), British. Silk. The Metropolitan Museum of Art, New York, Purchase, Irene Lewisohn Bequest. – Enchanted Living Magazine Linen dress 18th century Woolen dress 18th century Silk dress 18th century Indian print day dress c.1740-1760 Day dress Wood-block printed cotton British, textile Indian https://i0.wp.com/blog.americanduchess.com/wp-content/uploads/2021/05/met-caraco2-C.I.38.5.1.jpg?re size=691%2C1024&ssl=1 V Anglii byl v letech 1721 až 1774 zakázán dovoz indické bavlny, což však neplatilo v amerických koloniích ani jinde v Evropě. Změny v technologiích, kolonizaci a obchodu zrušily britský domácí zákaz, protože se staly dostupné a konkurenceschopné bavlněné textilie vyráběné v Británii ze surové bavlny, která se stále dovážela z Indie. https://i0.wp.com/blog.americanduchess.com/wp-content/uploads/2021/05/1795-dress-LACMA-M.57.24.jpg? resize=893%2C1024&ssl=1 A very fine muslin that’s been embroidered in gold. Dress, 1795 A fairly simple and inexpensive printed cotton SouvisejÃcà obrázek Výsledek obrázku pro cottage industry •Systém venkovských manufaktur - Cottages (rozptýlení činnosti - náklady na distribuci a sběr); •myšlenka velkých dílen, kde pracují přadláci a tkalci pod dohledem...; • •Výrobci museli platit za to, že přesvědčili lidi, aby odešli z chalup do továren... •dokud bylo vybavení ve mlýně stejné jako v chalupě, stála mlýnská výroba více; • •Aby byla továrna konkurenceschopná, bylo zapotřebí výkonných strojů: •navzdory vyšším mzdám se mlýny stále zdály být vězením...; •kde vzít pracovní sílu? Děti, často naverbované z chudobinců, a ženy, zejména svobodné; •Vlněná vlákna problematická pro strojové zpracování - bavlna poddajná, investor obrátil pozornost...; http://media.web.britannica.com/eb-media/08/166108-050-4073A0EC.jpg Spinning Jenny – spřádací stroj (James Hargreaves 1764) ...dokáže roztočit mnoho vřeten najednou; obsluhuje se nekvalifikovanou silou; ...přenesl výrobu z Cottage do průmyslové výroby... http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/McConnel_%26_Company_mills%2C_about_1820.jpg V roce 1833 byla největší přádelna bavlny - McConnel and Company v Ancoats v Manchesteru s 1545 dělníky. in search of chicken pot pie: the 1840s fashionista | 1840s dress, Victorian era dresses, 1840s day dress Pleated Wrapper, Work-Dress, Morning Gown or Maternity Dress 1840s-1860s (LM120) - Nehelenia Patterns Left and middle - 1840s US cotton dress; on right french silk dress Stále ruční tkalcovské stavy rozšířenější než stavy strojové; Robertsův tkalcovský stav se rychle ujal a opět to byla spřádací strana, které chyběla kapacita; textilní výroba již nebyla kvalifikovaným řemeslem, ale průmyslovým procesem, který mohla obsluhovat polokvalifikovaná pracovní síla... Roberts loom (1835) – powered by central steam engine Spinning mechanized first, weaving latter… https://cdn.britannica.com/06/177106-004-3A42D03E.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/Bessemer_converter.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/A_scene_in_a_steel_mill%2C_Republic_Steel% 2C_Youngstown%2C_Ohio.jpg/800px-A_scene_in_a_steel_mill%2C_Republic_Steel%2C_Youngstown%2C_Ohio.jpg Mezinárodní obchod a pokroky v dopravní technologii •Nový obchodní systém - suroviny a potraviny – objemné zboží každodenní spotřeby (plodiny mírného pásma), produkované i v Evropě; • •Bylo nutné řešit problémy přepravy na moři i na souši; přeprava po souši větší překážka: •budování kanálů (18st. GB a FRA – Rýn; 19st. US – Erijský k.: 21->8d Buf-NY); •silnice: soukromé investice v GB (108–>36h Man.-Lon.), granty ve FRA; •železnice: Live-Man 1830; GB export artikl; zahraniční investice (US 1869 transkont.), KAN 1885, RUS 1903; (příkl. Ch.->NY 17,2%; NY->Live. 11,6% …změna na 5,5 a 4,7% v 1913); • •Paroloď: 1870 jen 20% obchodních lodí; •palivo, servisní stanice; nerentabilní Mys; - otevření Suezu 1869; •lodní šroub, WWI turbíny na spalování nafty; •dopravní náklady na polovinu 1816-1830 a znovu do 1860; • •Telegrafní kabel 1866 (IND 1870); •Ekonomika NW navázána na E – přímá konkurence; nové téma – redistribuce v důsledku IT (štěpení na EO a IS odvětví uvnitř zemí); http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/First_passenger_railway_1830.jpg/1280px-Fi rst_passenger_railway_1830.jpg •... Diskuze zda jsou lokomotivy nejlepším pohonem pro novou železnici Liverpool and Manchester; •tato konstrukce - s komínem vpředu a samostatným topeništěm a kotlem vzadu - se stala vzorem pro parní lokomotivy na dalších 150 let. Stephenson’s Rocket - 1829 D:\23120\Desktop\EEveGE2012\ObrázkyII\010-fs.jpg Taeping (clipper, 1863) - SLV H91.325-1033.jpg Velký čajový závod v roce 1866: Teaping (Čajka) zakotvila 28 minut před Ariel - po plavbě dlouhé více než 14 000 mil. Třetí v cíli, Serica, zakotvila hodinu a 15 minut po Ariel. Tyto tři lodě opustily Čínu při stejném přílivu a dorazily do Londýna o 99 dní později a zakotvily při stejném přílivu. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/HMS_Dreadnought_1906_H63596.jpg Únik z Malthusovské rovnováhy •r. T. Malthus 1798: konečné množství zdrojů (půda a její úrodnost), limit na populaci – populační růst je funkcí příjmu; •Do 18st. odpovídá: •většina příjmu na potraviny, pomalý technologický pokrok, osetí marginální půdy –> nedostatek nenahraditelný IT; •omezí kapitál (klesající výnosy) a ten nemůže být využit v odvětvích zvyšujících produktivitu v AGRI; •GB populace: 5,1mil. (1701); 5,8 (1751); 8,3 (1801); 11,2 (1821); 14,9 (1841); 30,5 (1901); Česko: 3 mil (1754); 4,9 (1800); 9,4 (1900); 11,5 (1944); •Mzdy ale neklesají (!); růst produktivity v AGRI a INDU + IT (dovoz potravin)… •kumulativní procesy: dělba práce, tech.pokrok; růst poptávky – růst obratu + investic + produktivity + mezd… •růst produktu zrychluje společně s růstem populace; •změna reprodukčního a sociální chování, institucí (vs. život ve městech, závislost na atlantickém systému, emigrace do NW); •uhájení prosperity a systému proti vyzyvatelům; • •Teprve když není zvýšení živ.úrovně zkonzumováno růstem populace jsou stabilita a mír a zdraví bez dalšího pozitivním jevem a ne důsledkem předchozí katastrofy (hlavní beneficient: „commons“ do 1800 růst živ. úrovně diskutabilní); Diskuze o obilných zákonech a volný obchod •Nap. války – růst ceny obilí na GB trhu – po válce znovu dovozy z RUS a POL – loby pozemkových vlastníků (šlechta - nadreprezentovaná v Parlamentu); •Průmysl: vysoké ceny obilí tlačí na vysoké mzdy – to vede k nižší konkurenceschopnost indu. produkce; •Férová cena obilí 80šil. za 219kg (Malthus) vs. Ricardo a Torrens (obětovaná příležitost); • •Obilné zákony (Importation Act 1815) – proměnlivé clo (cena do 53š = clo 34š, cena nad 72š = clo 1š); neúroda 1845 (Irsko) – zrušení OZ; •Proč? Robert Peel (PM) chtěl zabránit větším změnám (rok 1848 v E); průmysl měl zájem na nízkých mzdách; další argument: větší disponibilní příjem – poptávka po indu.prod. (pro prům. příznivé i ToT); • •Mimo GB lobují pro FT spíše AGRI; v GB přesun faktorů z AGRI do INDU (přesun do živoč., -28,5% rozlohy půdy do 1885, dováženo až 65% pšenice a 45% obilí; cena 31š v 1886); •1840 v GB 47,3% mužů v INDU (E 25,3%) – posilování politického vlivu prům. (+zapojení šlechty do finančního sektoru – pro inegraci SE) – indu je EO… v 1831 již 14,3% GB produkce na export, 49% INDU produkce! • •Nutné udržet zahraniční trhy otevřené (odbyt produkce moderních továren) + zajistit infrastrukturu IT (možnost nakrmit vlastní populaci a prům.); •R. Cobden (MP) se setkává s Napoleonem III. (FRA reflektují pozitivní vývoj v GB -> FT) – bezpečnostní argument (FRA méně závislá na IT); •přesto Cobden-Chevalier dohoda 1860 (snížení dovozních cel FRA na 30% a GB na víno a exp.uhlí) + MFN; •C-CH základem pro následné bilaterální dohody – pokles cel v obchodu mezi hlavními ekonomikami; • •Nejvíce liberalizovaly malé státy (NED, BEL, SWI, DEN); znatelně FRA a GER; mimo E: AUS a CAN (ne US); •suroviny z AUS, KAN, RUS mění trh – protekcionistické tendence – GER a FRA – od 80.let opět růst cel; • •V GB pokračování liberální TP (malý AGRI sektor); •vzhledem k vytlačování GB tovární produkce z kont. E, reorientace na mimo E regiony; významná role reexportu koloniálu a surovin z mimo E (export nezprac. 57%); •dezindustrialiace Asie – pokles dovozů manuf. (IND z 33% 1700 na 1,1% v 1814); dovoz potravin (33% i mírné pásmo) a surovin (68% dovozu z US bavlna); The Economist was founded by the British businessman and banker James Wilson in 1843, to advance the repeal of the Corn Laws. Západní Dakota 1878 - sklizeň pšenice parními mlátičkami http://www.agbioforum.org/v18n3/v18n3a06-f34.jpg Používání traktorů v Kalifornii v 1910s Imperializmus v Asii •Indie: 209 mil obyvatel v 1820 a 284 mil v 1900; EIC nejvýznamnější obchodně- politická organizace v oblasti (ztráta monopolu 1813); •Cílem EIC zisk pro akcionáře; od 1793 výběr daní v Bengálsku přes zprostředkovatele – odliv hotovosti do UK; náklady správy a obrany zatěžují spravované území, indické administrativy si půjčují na hrazení závazků EIC (1805 jen 31tis. Britů v Indii); •Otevření trhu – dovoz strojní bavlněné produkce (z 800k y. v 1814 na 51mil.y. v 1830 a 1mld.y. 1870) – nejde ale o konec místní výroby (existuje vedle moderní produkce); • •Od 1820 hlavní exporty indigo a opium; •opium od 1830 33% exportu, další rýže, cukr, čaj, juta; •vzpoura bengálské armády 1857 – přechod pod UK; • •GB 1819 Singapur, 1824 Melaka, Malajsie, Barma… •FRA: Kambodža, Laos a Kočinčína, Vietnam; •Nejbohatší kolonie – Jáva - NED (během Nap.válek VOC zrušena): •od 1824 Holandská obchodní společnost (NHM) pro obchod s Indonesií; •od 1830 kultivační systém (vesnice vyčlenily půdu na produkci pro NHM – výkup z uměle nízké ceny (občasné hladomory); D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\COLLECTIE_TROPENMUSEUM_Thee-kweekbedden_zonder_afdak_Java_TMnr_ 10011931.jpg Mandžuská Čína a pozemní obchod •Džurdženi -> Mandžuové; Nurhači (1607-1626) a Abachaj (1635-1643) ovládli Mongolsko a Koreu; 1635 pečeť chánů a nástupnictví k Jüan jako Čhing; •Nájezdy na Čínu od 1644, režim Ming čelí povstáním a zve Mandžui do severní Číny – ti rozdrtili povstání a zmocnili se severu Číny; •V 80. letech 17st. dobyli Čínu, odpor loajalistů Ming v jižní Číně; •„Dynamičtí“ císaři: •zničili Ojratskou říši a západní Mongoly; •náklonost čínských vzdělanců, přijali čínskou administrativu, udrželi kulturu a identitu (duální vedení úřadů a zákaz sňatků); •místo spoléhání na zeď zničili džungarskou říši 1757 a ovládli nomádské oblasti; •tributární síť států (Korea, Barma, Vietnam); •zvětšení oblasti kultivace – růst populace (1600-160mil, 1680 – 126mil, 1700-138 mil, 1710-157 mil, 1820-381mil a 1850-412mil); • •Obchodní komunity na jihu – povstání Zheng poraženo (multietnická armáda); vnitrozemské, vojenské, agrární impérium (vnitřní Mongolsko); •Zámořský ochod: •monopolistická gilda (odpovědnost za cizince); •čaj (GB růst z 1 tis.tun 1720 na 18tis.tun 1850); dovoz opia do CH v roce 1821 převyšuje export čaje; •regulace obchodu – obava ze ztráty kontroly nad čínskými obchodními komunitami; • •RUS – otevřeli Sibiř v 17st. – kožešiny; 1689 Nerčinská smlouva – obchod s hedvábím a kožešinami, státní karavany; 1727 otevřena obchodní osada Kjachta (systém fungoval do 1860); přátelské vztahy (ale dodávky po moři neakceptovány), později i vlněné látky; D:\23120\Desktop\Čína ming-čching.gif Otevření Číny •Čína: 381 mil. 1820 (358 v 1870); 32,9% světového produktu (UK 1820 5,2% a ZE 23%) (1870 CH 17,2% a ZE 33,6%); •Mandžuové – preventivní vypořádání s nebezpečím střední Asie, konfuciánství; soběstačnost, malá poptávka po záp. produktech (E naopak); • •1660s/1757-1842 Kantonský systém: cizinci v Kantonu (Guangzhou), zákaz vstupu do země, nad rámec šedá ekonomika a korupce v přístavních městech; • •Oficiální vztahy CH vs. ostatní na základě tributárního systému: syn nebes – přijímá od ostatních panovníků tribut, kterým uznávají podřízenost, na oplátku dary a tituly (vyšší hodnoty – velkorysost) + po dobu pobytu obchod (velmi výnosné); • •Západ tlačí na flexibilnější systém – odmítnuto + vyhrocenu v důsledku obchodu s opiem: •Jediná komodita na export stříbro (pro E „nevýhodné“ UK na zlatě); •UK hledá způsob jak vyrovnat bilanci (bavlna neuspěla) – za čaj opium (z 15t 1730 na 900t v 1820) – obrácení toku stříbra; dovoz do CH ilegální – pašování soukromými obchodníky (nákup v BENG); •V CH převládl tvrdý postup: 1838 Lin Zexu – v oblehl Kanton, zničil opium; •1840 UK expedice z Indie – kolesový parník Nemesis, obsazení Kantonu a plavba po J-c-J; 1842 žádost o mír a dohoda z Nankingu (odškodné, H-K, otevtření přístavů, rovné postavení a extra v přístavech - také FRA a US); Gladstone-Palmerston-J.Q.Adams; •Nedodržování smlouvy – 1856 zajetí Arrow; UK konzul žádá propuštění a omluvu –> využil guvernér H-K a ostřeloval Kanton –> FRA se přidala; obsadili Kanton a postup na Tientsin (dohoda pěti států: + přístup do Pekingu); •Nedodrženo –> 1859 výsadek UK a FRA na Peking („delegace“), porážka čínských sil – kapitulace CH; •Potvrzení předchozích smluv a oficiální opiový obchod; cla nesmí překročit 5%; • Století ponížení… D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\View_of_Canton_factories.jpg D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\HEICo_steamer_Nemesis.jpg •Japonsko -uzavřené po staletí (1633) - nuceno otevřít své území koncem padesátých let 19. století; -Americká expedice komodora Perryho - smlouva z roku 1866: nezvyšovat cla nad 5% a zároveň dávat cizincům extrateritoriální práva; -po epizodě protizápadních povstání - obnovení císařské moci - Meidži 1868; liberální politické reformy (veřejný zájem; úřady na základě schopností; zrušení kast; vlastnická práva; 1890 konstituční monarchie); -modernizace (průmysl, doprava); ekonomika byla transformována pozoruhodnou rychlostí od 70. let 19. století - modernizace (enklávy), industrializace - železnice, uhlí, ocel; -růst populace (1800 – 30,3; 1868 – 34,4; 1900 – 44,3; 1929 – 62.5; 1941 – 74,1) závislost na exportu -> imperializmus… https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8f/Brooklyn_Museum_-_Commodore_Matthew_Perry%27s_% 22Black_Ship%22.jpg https://cdn.kastatic.org/ka-perseus-images/991ce2a506e8f7c5cb4d9195af7e67c96a1e37f4.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Yokohama-Sumo-Wrestler-Defeating-a-Foreigner-18 61-Ipposai-Yoshifuji.png Sonnō jōi 尊皇攘夷 Revere the Emperor, expel the barbarians! Fukoku kyōhei 富国強兵 Enrich the Country, Strengthen the Army! Posted Image Battle of Tsushima, (May 27–29, 1905) Imperialismus v Africe •1870 – jen 10% území, pobřeží (klima, nejasné benefity, militantní státy); expedice; strategické ohledy: námořní základny, nové koloniální mocnosti (GER a ITA), zdroje vojáků, export civilizace; •GB – 1806 získali na NED mys – 1866 zlato a diamanty (ze 175k v 1854 na 1,5mil 1877), zemědělství (90%), export vlny 100x 1840-1872; •válka proti Zulu 1879 a Boerské války (1880-1881 a 1899-1903 – desetitisíce obětí, koncentrační tábory); zemědělská reforma 1913 (80% obyv. má 13% půdy, těžba a diskriminace); • •Závody: •plán GB: Egypt <–> Mys (Botsw, Zim, Zam, Ken); •FRA: Sen<->Rudém m.: střet ve Fashodě (1899 Súdán); •FRA: 1827-1847 angažmá v Alžíru (spolu s ním Tunis a Maroko); •GER: Togoland, Kamerun, Namibie – střet s GB v Tanganice; •ITA: Somálkso, Eritrea, Libye; • •1884 Berlínská konference: notifikace a efektivní obsazení; Kongo • •Svobodný stát Kongo 1885-1908 (Leopold I.): zóna volného obchodu (koncese na 10-15 let) + území krále; Katanga (měď, GB) a Zanzibar (Tippu Tipa); •90. léta – kaučukový boom (Force Publique); redukce obyvatel na polovinu; • D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\MutilatedChildrenFromCongo.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e4/Ft._Henry_bombardement_1814.jpg And the rocket's red glare, the bombs bursting in air, Gave proof through the night that our flag was still there… American Progress, John Gast (1972) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/34/Editorial_cartoon_about_Jacob_Smith%27s_retalia tion_for_Balangiga.gif Manila646 1899.jpg Americko-Filipínská válka (1899-1902); 5tis. Vs. 16 tis. vojáků a 200 tis. – 1 mil. civilních obětí