Merkantilistické války: Anglo-nizozemské a Anglo-francouzské; Britské impérium Evropa ve světové ekonomice 2023 Budování impéria v Asii •Embarga a blokády (1585 a 1598) – k získání luxusního zboží východu (pro ENG, FRA, RUS) kontrola jeho zdroje; výpravy 1594, 1597, 1601 (65 lodí), snížily cenu pepře v Evropě… -> rozhodnutí získat monopol; • •1602 Východoindická společnost (VOC a.s.): •21 let monopol; právo zakládat pevnosti, vést obranou válku a uzavírat smlouvy (Jan Pieterszoon Coen); •plán: obsadit strategické pozice rivalů, participovat na místním obchodě a odsát zisky; •cílem pepř (kultivace na velkém prostoru), molucké koření jen Ambon a Bandas (cenové rozdíly 1:30:100:240); • •Navázání kontaktů s místními vládci a uzavření exkluzivních smluv; (vyloučení ENG); 1616 okupace Moluk: •Ambon: převzetí nucené práce, exkluz. hřebíček, kvóta pro rodiny; •Bandas – autonomní městské státy, 1621 zmasakrováni místního obyvatelstva; •Plantážní systém: rozdělení na oblasti – pracovník VOC nakoupil otroky a produkoval koření, prodával VOC za regulovanou cenu (-> kultivační systém v hol. Indonésie 19st.); • •Důležité momenty kampaně: •sult. Bantam – využívá střetu VOC s ENG, obsazuje stanici VOC v Jakartě, JP Coen vypaluje Jakartu a zakládá Batavii 1619; •Malaka dobyta 1641; •Dobytí Ceylonu dokončeno 1656; • •Vítězství ve válce se SPA (def.1648) – uvolnění rukou – dobytí POR pevností na Malabaru (kromě Goa); •POR se přesunují do Makassaru; NED požadavek na ukončení obchodu s Molukami -> kampaně 1667 a 1669; •Kontrola produkce a obchodu s kořením dokončena (zvláštní charakter); • •Bavlněné látky z Koromadnelu z počátku jen na směnu za koření Moluk; později žádaná komodita v JAP, Persii i Evropě; •podíl bavlněných oděvů v prodejích VOC roste z 17% (1650) na 43% (1700), koření klesá z 58% na 37%; • •Odolali: Ming Čína, Tokugawovo Japonsko (1603-1867, Sakoku 1641) a vnitrozemská Indie; Atlantický, baltský a středomořský obchod •Atlantik: •jen dílčí úspěchy; dobyli pevnost Bahia (Braz.), Recif a Pernambuco – třtinové plantáže (1630); •1654 ztratili Brazílii v důsledku povstání; WIC ztrátová, reorientace na obchod s otroky; • •V SZM ukončili benátskou dominanci: •po dobití Egypta Otomany 1517 - snaha nových vládců zajistit příjem z rent z koření (obrana Adenu); kompromis s POR; s udržením Otomanů se udržely Benátky; •to se změnilo s NED monopolem – dodávky o 30-40% levnější než POR; stačilo na vytlačení BEN a Levantského obchodu; VOC se primárně nesnažila maximalizovat zisk, ale udržet pozici primárního dodavatele; •další rána pro Benátky je konkurence jejich exportu vlněných látek do Egypta a Levanty; italské gildy trvají na exportu drahých těžkých látek, západ (NED a ENG) dodávají levnější a lehčí zboží (masová poptávka); padělání značek a nižší dopravní náklady; •po porážce u Lepanta 1571 byli Otomani ochotni spojit se s protestanty proti společnému nepříteli – katolickým Habsburkům; obchodní koncese na úkor Benátek; • •Drastické důsledky válek mezi NED a Habsburky: •SPA utratilo mnohem víc než získalo z Nového světa (tvrdé zdanění zemědělství a půjčky z Itálie); •také NED růst státního dluhu a daní, ale půjčují si v Amsterodamu a úroky (s blížícím se vítězstvím) klesají; •I přes prestiž obchodu s Asií zřejmě nikdy nebyl tak důležitý jako obchod s Baltem, lov sleďů ani obchod ve SZM; Počet lodí Průměrná kapacita lodi (tuny) Norsko 200 200 Archangelsk 25 360 Grónsko 150 267 Středomoří 200 360 Baltský obchod 735 282 Lov sleďů 1 000 60 Pobřežní obchod 1 000 40 Západní Afrika a Západní Indie 100 400 Asie 100 600 Celkem 3 510 162 Bitva u Lepanta (1571) Paolo Veronese Anglie – politický vývoj •1215 Magna charta, neúspěch Jana Bezzemka (Plantageneti) – nutnost konzultovat daně; od 1265 šlechtou volený parlament; gentry a obchodníci; • •Tudorovci: •Jindřich VII. Tudor (1485-1509) – centralizace, odzbrojení šlechty; •Jidřich VIII.(1509-1547) budování byrokratické správy a odluka církve (zrušení klášterů); možnost absolutismu – soupeření o kontrolu nových mocenských nástrojů, silný třetí stav; •Marie I. Tudorovna (1553-1558), katolička, manžel Filip II. španělský – krvavé potlačení povstání; •Alžběta I. (1558-1603) – urovnala rozpory, omezila moc šlechty a posílila kabinet; válka se SPA (1588 Neporazitelná Armada); • •ENG nová námořní velmoc – bohatnou obchodníci a města; • •Stuartovci: •Jakub I. Stuart (1603-1625) – snaha o oslabení parlamentu, spor o monopoly (700 položek 1621); 1623 parlament upírá koruně monopoly v domácím obchodě; •Karel I. (1625-1649) – nesvolává parlament, financuje vynucenými půjčkami a monopoly na IT; válka se Skotskem – nucen svolat Parlament, ten odmítá spolupráci; znovu svolán kvůli neúspěchu ve válce (Skot.) 1642, odmítá se rozpustit a po Naseby (1645) král zajat a 1649 popraven; •Republika pod protektorem Cromwellem (od 1653), 1660 obnovena monarchie; •Karel II. a Jakub II. (1685-1688), snaha o absolutismus – další válka a Slavná revoluce 1688; • •Parlament zve NED stadholdera Viléma Oranžského, ten spolu s Marií II. vládne (1689-1702); •Listina svobod podřizuje královskou moc zákonu, Parlament rozhoduje v oblasti hospodářské politiky; •Změna daňové politiky (místo odporu -> podpora zdanění a výdajů- flotila); změna systému výhodného pro pozemkové vlastníky, zrušeny královské monopoly; • •Místo obchodních privilegií pro klienty změna na agresivní podporu anglických obchodníků a podnikatelů – národní zájmy; undefined undefined undefined https://static.wikia.nocookie.net/shipsandthings/images/c/c8/Racing-ship.jpg/revision/latest/scale- to-width-down/600?cb=20111110150210 Ark Roayal (1587) Anglická galeona 2/2 16st. https://i.pinimg.com/originals/74/12/0e/74120edfb887ebb4841e286dec178f4f.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/df/HMS_Ark_Royal_h85716.jpg Anglo - nizozemské války •Po vítězství ve válce o nezávislost - na zenitu moci; NED pro Cromwella jediný protestantský spojenec; kombinace obdivu a závisti…; • •Anglická výchozí pozice: •populace, zdroje, soběstačnost v potravinách; •produkuje ale jen nezpracované vlněné látky + NED loví sledě v severním moři; •ENG producenti nedokáží NED nahradit (zkušenosti, služby, konexe, kapitál); •Ale silná sebevědomá střední třída; • •Zákony o plavbě (1651) – přepadání NED lodí; první válka (1652-1654) – nerozhodné střety (řadová taktika); vyčerpání (dohoda o Vilémovi); • •Karel II. – pokus o dosazení synovce na Stadtholdera – druhá válka (1665-1667) (Čtyřdenní bitva a Medway, de Ruyter); otřesené sebevědomí; • •Karel II. vázán dohodou s Ludvíkem XIV. (FRA) – společný útok na NED (1672 hrozivá situace – ale strategické vítězství, zapojení SPA a RAK – separátní mír pro ENG 1674); • •Pro NED uspokojivé výsledky vojensky, ale blokády narušily ochod (roste cena sleďů a obilí), riziko – vyčerpávající ochrana flotil; • •Vstup ambiciózní Francie: •Colbert (1661-1683) se snaží vymanit z dovozů oděvů, sýrů, ryb, oleje a cukru – budování moderních sektorů; •FRA 1664, 1667 zvýšení cel na klíčové NED exporty – válka 1672-1678; •po válce dokonce odvolaní FRA cel, ale hospodářský systém NED trvalý tlak nevydržel; • •Část obchodní elity se přesunuje do Londýna, růst NED zpomaluje; 1780 UK definitivně předstihuje NED v příjmu na obyvatele, válečná flotila NED se v 18st. stává zanedbatelnou silou; https://www.tate.org.uk/art/images/work/N/N00/N00369_10.jpg Oranžský princ Vilém III. se po bouřlivé plavbě vylodil 4. listopadu 1688 v Torbay (W. Turner) https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/39/e5/90/39e5907f6b84e5a543d251e71fc8dcdd.jpg Nájezd na Medway 1667, „Hořící anglické lodě“ (Jan van Leyden) Jeronymus van Diest (II) - Het opbrengen van het Engelse admiraalschip de 'Royal Charles'.jpg https://www.codart.nl/wp-content/uploads/2016/11/148046319174191541.jpg Král Karel zajat Holanďany (Jeronymus van Diest) „Mirror“ vrácený v roce 2012 do námořního muzea v Greenwichi Války za nezávislost se Španělskem Obchodní války s Anglií Evropské války – rovnováha moci, území a náboženství 1560–1609 1652–1654 1618–1648 (třicetiletá) 1621–1648 1665–1667 1688–1697 (Augšpurská liga) 1672–1674 1701–1713 (Španělské dědictví) 1780–1783 1756–1763 (sedmiletá) 1795–1815 (Revoluční a napoleonské) 1470 1570 1670 1780 Nizozemí 60 000 232 000 568 000 450 000 Německo 60 000 110 000 104 000 155 000 Británie - 51 000 260 000 1 000 000 Francie - 80 000 80 000 700 000 Itálie, Portugalsko, Španělsko - - 250 000 546 000 Dánsko, Norsko, Švédsko - - - 546 000 Severní Amerika - - - 450 000 Přepravní kapacita evropských obchodních flotil (tuny) Anglická expanze - Amerika •Zámořská expanze začala korzárskými útoky na španělský obchod a budováním obchodního a válečného loďstva; •Následně zakládání prvních osad: příklad Jamestown 1607; •Severní Amerika zbyla (není nucená práce); Virginská společnost, kmenový spolek Powhatan (60 z 500 na jaře 1610); pracovní režim, rezignace 1618; od 1619 Shromáždění s volebním právem majetných mužů; •1632 Baltimore (Maryland), pokus o hierarchickou kolonii; stejně neúspěšná Karolína 1663; •20.léta 18st. všech 13 kolonií má systém s Guvernérem a Shromážděním; • •Dvě geografické oblasti ostrovy (plantážová, otrokářská ekonomika) a pevnina (Cromwell: „NE a poor, cold and useless place…“): •Příklad Jamajka 1655: plundrování, nájezd na Portobello 1668, reinvestice zisku do plantáží – export zboží na ENG lodích, odsávání zisků SPA, trh pro průmysl a prodej SPA koloniím; •1770 již 4x více lidí na pevnině – od 1620 vzniká diverzifikovaná ekonomika; kukuřice, kožešiny, dobytek, ryby, lodě, rejdařství; Boston: brzy finanční elita a bankovní služby; ekonomika komplementární s Karibikem; vyvážené demografické složení, replikace sociálních institucí; •V severní Americe: •dostupná půda, nízké renty, nákladná práce; vzdělání a výcvik – při neuspokojivých podmínkách odchod; rychlý růst populace; •Severní kolonie (NE) se industrializují; Maryland a Virginie monokulturní ekonomika (tabák); Carolina a Georgie osídleny imigranty z Karibiku – kopie (rýže a indigo, pak bavlna); nedostatek pracovní síly řešen otroky; •Regulace zákony o plavbě (1651,1660,1663) – proti zprostředkování obchodu + některé komodity pouze do ENG a případně reexport (tabák, bavlna, indigo); zákaz průmyslu -> proti-anglické nálady…; http://img.whenintime.com/tli/blaureano/an_overview_of_american_history/71a5c55e-62cb-4cbe-b1fb-c7d d9985cd4a/JS%202.png Soupeření Británie a Francie o zámořské impérium •1689-1815: 64 let válčení; střet námořní a pozemní velmoci; • •Francie v Novém světě (NW): •Poslední - severní cesta; tresky a kožešiny, obchodní stanice a kontakty s indiány; •Nová Francie (NF): 1608 Quebeck, Montreal; řetěz opevněných osad, Mississippi a 1718 New Orleans; •Nedovolili Hugenotům emigraci, nezájem na masové migraci (zisky a mzdy), vysoké náklady na obranu; •Karibik: Martinique, Guadeloupe, Saint-Domingue – třtina (otroci); • •Mocenské soupeření v koloniích odrazem válek na kontinentu: •Augšpurské ligy (1688-1697) (FRA L.XIV) – válka krále Viléma (Iroquéská konfederace); •Španělské dědictví (1701-1714) (L.XIV a Filip z Anjou - SPA), v NW znesnadnění merkantilistických restrikcí, 1703 CA; •Jenkinsovo ucho (1739-1748) – asiento (dovoz do SPA kolonií), nájezd na Portobello (PAN); •(Rakouské dědictví 1740-1768); •Sedmiletá válka (1756-1763): •GB vs. FRA v Atlantiku + RAK vs. PRU (Kladsko a Slezsko); •v NW od 1753 – tlak na Mississippi + New Orleans; •v Evropě s UK jen HAN a PRU (Friedrich II. – úspěchy); •FRA – fiasko, místo invaze UK prohry Lagos a Quiberon – fatální pro kolonie; •1759 rok zázraků: dobyli Quebeck a Montreal, Gua+Mar, Pondichery 1761, pevnosti v SEN a GAM; vstup SPA 1762 – UK obsazuje Kubu a Filipíny; •mír: NF pod GB + karibské ostrovy a Florida, FRA vráceny cukrové ostrovy a SPA Manila a Havana; • •Námořní dominance: západní squadrona, řadové lodě, obrovské náklady; •Poválečná recese – UK Parlament odmítá daně i default, přesun nákladů na kolonie (podmínka zastoupení); zákaz expanze na západ; požadavek nezávislosti Severo Amerických kolonií 1776 (1778 FRA, NIZ, SPA); GB v izolaci; 1783 nezávislost USA. • D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Střední Amerika-ořez.gif Britské impérium v Asii •Vých.ind. spol. (EIC 1600); cíl koření na Molukách (neúspěch NED); pobřeží Indie: •1607 Surat (dostupnost zboží a blízkost Mugh.říše); •budování pozice – eskorty obchodníků a poutníků – obchodní privilegia: Madras 1639, Bombaj 1661 a Kalkata 1690; zakoupení „feudálních práv“ v Bengálsku (1698); •roztržka s říší 1688 – obsazení skladišť v Suratu, obnovení privilegií; • •Mughálská říše (1526-1858) nejvýznamnější v Indii: •Expanze za Kabara a Aurangzéba (1658-1701) (výnosy 10x L.XIV), 150mil obyv., překročení optimálního bodu; •Agresivní konfederace Maratha (šiíté) – konec náb.tolerance v Mugh.říši – finanční přetížení a úpadek; •1803 císař Šáh Alem pod GB ochranu, 1858 Viktorie císařovna Indická; •zaostávání v inovacích (železo, ocelové zbraně), dostupnost pracovní síly, nízké mzdové náklady; pak politiky GB (dovoz surovin, likvidace prům.); • •Britská expanze: •malá armáda místních + E. důstojníci a dělostřelectvo + diplomacie využívající místní konflikty -> možnost ovládnutí lokálních států a provincií jako loutek (Dupleix); •Bengálsko – autonomní vláda, bavlněný textil; 1756 přepad Kalkaty (podpora FRA), expedice R. Clivea: obsazení Kalkaty a bitva u Palásí 1757 (3050 vs. 62k) -> smlouva 1756 na právo výběru výnosů z bavlny a hedvábí; UK protektorát – skandály a reforma; •Obchod s bavlněnými látkami a oděvy – Indie největší producent, 60-80% obchodu EIC v 1750; objednávky z GB, kontrakt s místními obchodníky, zpracování v manufakturách ve vnitrozemí, dodání do přístavů a do GB; •Obchod s čajem (1/3 obchodu) a opiem: postupný pokles potřeby stříbra (z 75% exp.UK na 30%); opium za čaj (Kalkata - Kanton) •dříve E poptávka zlepšovala ToT Asie, daně z BENG a opium: obrat v toku stříbra a dezindustrializace; Retrato de Afonso de Albuquerque (após 1545) - Autor desconhecido.png Afonso de Albuquerque, guvernér portugalské Indie (1509-1515), dobyl Goa, Diu, Hormuz a Malaka. Despair not, spare your enemies not, for God is with us http://photos.geni.com/p13/dd/ac/e6/72/534448393000507f/jan_pietersz_coen_original.jpg Jan Pieterszoon Coen 1618-1629 důstojník Nizozemské východoindické společnosti (VOC) generální guvernér Nizozemské východní Indie, zakladatel Batávie, dobyvatel Moluk. Robert Clive, 1st Baron Clive by Nathaniel Dance, (later Sir Nathaniel Dance-Holland, Bt).jpg Robert Clive, 1744-1760, první britský guvernér bengálského předsednictví. Viktor z Plassey. D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Indie-ořez.gif http://i707.photobucket.com/albums/ww71/chalklands/scan0001.jpg Komoditní složení evropských exportů z Asie do Evropy Portugalsko (%, hodnota) 1513–1519 1608–1610 Pepř 80,0 69,0 Molucké koření 9,0 0,03 Jiné koření 9,4 10,9 Textil 0,2 7,8 Indigo 0,0 7,7 jiné 1,4 4,6 VOC (Nizozemí) (%, hodnota) 1619–1621 1778–1780 Pepř 56,4 11,0 Jiné koření 17,6 24,4 Textil a surové hedvábí 16,1 32,7 Čaj a káva 0,0 22,9 jiné 9,9 9,0 EIC (Británie) (%, hodnota) 1668–1670 1758–1760 Pepř 25,3 4,4 Textil 56,6 53,5 Surové hedvábí 0,6 12,3 Čaj 0,03 25,3 jiné 17,5 4,5 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Renaldis_muslin_woman.jpg/1280px-Renaldis _muslin_woman.jpg A woman in fine Bengali muslin, 18th century (Francesco Renaldi) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Muslin_men.jpg Mughal princes wearing muslin robes in 1665 A model wearing a muslin stole from the 19th century (Credit: Drik/ Bengal Muslin) Indian print day dress c.1740-1760 Day dress Wood-block printed cotton British, textile Indian https://i0.wp.com/blog.americanduchess.com/wp-content/uploads/2021/05/met-caraco2-C.I.38.5.1.jpg?re size=691%2C1024&ssl=1 https://i0.wp.com/blog.americanduchess.com/wp-content/uploads/2021/05/1795-dress-LACMA-M.57.24.jpg? resize=893%2C1024&ssl=1 A very fine muslin that’s been embroidered in gold. Dress, 1795 A fairly simple and inexpensive printed cotton Politický vývoj ve Francii, UK •1680-1780 UK arm. a nám. se ztrojnásobilo (vojenské výdaje 70%+ výdajů státu a 14% HDP v 1760); •výběr daní – centralizovaná správa, nepřímé daně (2x/obyv. vs. FRA); nižší úroky z půjček; (NED top zdanění – ochrana obchodu); •FRA: do revoluce absolutismus; aristokracie a klérus neplatí daně a rolnické dávky, cechy nepřipouští trh; merkantilismus Colberta (1665-1683) protekcionismus a státní podpora průmyslu; •Neúnosné náklady válek – katastrofální stav rozpočtu a nutnost daňové reformy: •1787 svolání Shromáždění notáblů, neúspěch a svolání Generálních stavů (od 1614) – snaha o udržení privilegií -> omezení absolutismu; •Národní shromáždění – reprezentován třetí stav (podpora ulice, Bastila); •Nová ústava 1791: radikální (feudální systém, privilegia, způsobilost, cechy) (útěk a poprava krále 1793); •Od roku 1792 protifrancouzské koalice… • • UK: •moderní průmyslové výroby (železo, uhlí, papír…bavlna), obchod a zpracování koloniálních produktů; •Impérium: 1/3 daňových výnosů z koloniálního zboží (1800); •čaj, cukr, tabák - zboží masové spotřeby; zámořské exporty (drobné pům. zboží) na konci 18st. 3x více než do E (vs. FRA absence dynamického trhu, reexport cukru ze Saint-Domingue); • •Proměna UK obchodu: •před občanskou válkou 80% exportů vlněné produkty do E; v 1700 nové koloniální produkty již 50% -> rozvoj dopravních a finančních služeb (nahrazení NED); •odstranění korporátních monopolistických privilegií –> národní „monopoly“; parlament – podnikatelská třída – národní zájem - národní stát; Napoleonské války a kontinentální blokáda •Proti revoluční FRA koalice SŘŘ a Pruska, pak GB, SPA, Italské státy; •Egypt 1798 – neúspěch zpět do E; převrat ve FRA; vítězství v ITA; plán invaze do UK (Trafalgar 1805); •Směr Vídeň (Slavkov 1805), ovládnutí německých států a Rýnský spolek; porážka Pruska a vstup do Berlína; •1806 Berlínský dekret: •Kontinentální blokáda (zákaz obchodu, konfiskace zboží, uzavření přístavů GB lodím); režim prosazen do všech zemí E kromě POR a TUR; •1807 Tylžský mír - RUS se připojuje; snaha vyhnat UK z Baltu (Dánsko a SKAN); •USA – neutrální obchod (FRA kolonie <–> FRA); UK protiopatření (licence nebo zabavení) -> FRA Milánský dekret (konfiskace lodí v kontaktu s Brity); USA embargo (válka 1812); •UK narušuje blokádu pašováním (Helgoland, Soluň, Malta) + růst obchodu s mimo E; GB obchod během blokády vzrostl; • •Napoleon musel povolit dovozy vstupů pro prům.+ vývoz pšenice 1810; UK situaci zvládá cly, zdaněním a půjčkami; •FRA: propad cel, neochota zavést daně -> válečné retribuce, země pokrývají náklady okupačních armád, bezcelní přístup na trhy pro FRA zboží; italské daně; branná povinnost od 1793 (obrovská síla); •Zvrat: 1810 RUS neakceptují škody z přerušení obchodu, otevírají přístavy neutrálním lodím; 1812 invaze Napoleona do RUS – katastrofa; prohra u Lipska (1813) a invaze do FRA; •UK obchod zasažen málo, FRA pokles na polovinu; • •Válka -> utrpení, ale také zásadní externí šok, který změnil absolutistické feudální režimy: •Prusko, Belgie, Nizozemí, Německo, Švýcarsko – radikální reformy (zrušeny feudální pozemkové vztahy a cechy, rovnost před zákonem, klérus zbaven výsad, zlomeny cechy); změny přežily i restaurace; • •Blokády nastartovaly protekcionistickou průmyslovou loby: •absence UK (strojní) konkurence; ve FRA přesun zpracovatelských odvětví z Atlantického pobřeží (cukr, len, oděvy pro Karibik) do vnitrozemí a SZM – reorientace na E trh; •po válce návrat GB a požadavek ochrany; klíčovým odvětvím pak zpracování bavlny. • File:Charles Meynier - Napoleon in Berlin.png Výsledek obrázku pro napoleon conquest map Branci z roku 1807 procházejí před pařížskou Porte Saint Denis (Louis Leopold Boilly). https://ageofrevolution.org/wp-content/uploads/2015/05/Minard.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Redrawing_of_Minard%27s_Napoleon_map.svg/ 1920px-Redrawing_of_Minard%27s_Napoleon_map.svg.png https://i.redd.it/bc2jmrw3klh51.jpg HMS Victory, HMS Temeraire a HMS Neptune vedou kolonu proti Francouzsko-španělskému loďstvu u mysu Trafalgar, 21. října 1805 (Geoff Hunt) https://gohighbrow.com/wp-content/uploads/2015/03/4-The-Haitian-Revolution.jpe Hospodářský a politický vývoj Francie po restauraci •FRA: restaurace Bourbonů: •L.XVIII (1815-24) a Karel X. (1824-30) – konzervativní, katolická politika, snaha o revizi volebního práva -> červencová revoluce 1830; •nástup liberálního „občanského“ krále Ludvíka Filipa Orleánského 1830-1848, reformy; •abdikace po revoluci 1848 (buržoazie a dělnictvo proti šlechtě), volba prezidenta Ludvíka Napoleona - druhá republika (1848-1852); •svržena 1852 a nastolení císařství, do války s Pruskem 1870; ta vedla k sjednocení Německa, Itálie a svržení Napoleona III. –> třetí republika do 1940; •Orientace na produkci s vysokým podílem řemeslné práce a luxusní zboží; •Revoluční garance vlastnictví půdy – neochota rolníků k přechodu do měst (proletariát); potravinová soběstačnost (vs. potřeba IT); dostatek dřeva (vs. koks); •Za císařství programy budování cest, kanálů a železnic (2,5k km v 1820 a 17,5k km v 1850), rozvoj průmyslu zpracování železa, investičního bankovnictví a inženýrských odvětví; Portrét Portrét Menua 1st Great {{{alt}}} Dynastie a politické zřízení Někteří významní panovníci a hlavy státu Francouzské království (do 1848) Karlovci 843 - 987 Kapetovci 987-1328 Valois 1328-1589 Bourboni 1589-1792 Ludvík XIV 1643-1715 Ludvík XV 1715-1774 Ludvík XVI 1774-1792 První republika 1792-1804 První císařství 1804-1814, 1815 Bonapartové 1804-1814, 1815 Napoleon I. 1804-1814, 1815 Restaurace Bourbonů Bourboni 1814-1830 Ludvík XVIII 1814-1824 Karel X 1824-1830 Bourbon-Orléans 1830-1848 Ludvík Filip 1830-1848 Druhá republika 1848-1852 Druhé císařství 1852-1870 Napoleon III. 1852-1870 Třetí republika 1870-1940 Čtvrtá republika 1946-1958 Pátá republika 1958- Německo a další země •Místo SŘŘ vzniká Německý spolek (39 států v čele s RAK); •1834 celní unie -> rychlý růst a budování železnic; •1862 pruským premiérem Bismarck, společná správa Šlesvicko-Hoštýnska s RAK konfliktní –> prusko-rakouská válka (1866); •Severoněmecké konfederace –> RAK ztrácí pozici (R-U); •Neshody PRU s FRA (nástupnictví na SPA trůn) – válka (1870-1871) – GER získává Alsasko a Lotrinsko (průmyslový region), Vilém I. císařem Německé říše; •Bismarckova průmyslová politika industrializace a protekcionizmus je úspěšná (List); zahr. politika – rovnováha moci, izolace FRA; • •Švýcarsko – nemá uhlí ani rudu, nemá přístup k moři, obklopeno protekcionisty; •vzdělaná prac.síla (kalvinismus) a zkušenosti s obchodem; •orientace na segment vysoké kvality, živočišnou výrobu a obchod; zaměření na extra-E trhy (64% exportu do zámoří); • •Belgie: uhlí, ruda – GB model, budování železnic, otevřenost v IT; •Dále severní ITA a Skandinávie; • •Naopak absolutismus RAK-UH a Ruska: •ostražitost vůči průmyslu, povolování či zákaz budování továren, omezení na stavbu železnic; konze…vace společnosti a explicitní politika minimálních změn; Politické zřízení Některé hlavy státu Německé království – Svatá říše římská 843-1806 Rýnský spolek 1806-1813 Napoleon I. (císař francouzský) 1806-1813 Německý spolek 1815-1866 František I. (císař rakouský) 1815-1835 Ferdinand I. (císař rakouský) 1835-1848 Jan (arcivévoda rakouský) 1848-1849 Fridrich Vilém IV. (král pruský) 1849-1850 František Josef I. (císař rakouský) 1850-1866 Severoněmecká konfederace 1867-1871 Vilém I. (král Pruska) 1867-1871, Německá říše 1871-1918 Vilém I. 1861-1888 Vilém II. 1888-1918 Výmarská republika 1918-1933