Hexagonal background with blue neon lights EU JAKO POLITICKÝ SYSTÉM EVROPSKÁ UNIE A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE DOC. MAREK RYBÁŘ, PHD. JARO 2024 ÚVOD •EU je prvním skutečně nadnárodním politickým systémem. •EU se za půl století vyvinula z organizace, která řídila uhelný a energetický průmysl a společný trh, až po politickou organizaci kontinentálního rozsahu, s rozsáhlými výkonnými, zákonodárnými a soudními pravomocemi. •EU má mnoho společných rysů s jinými víceúrovňovými politickými systémy, což umožňuje použít analytické nástroje vyvinuté srovnávací politologií • • VYSVĚTLENÍ EVROPSKÉ INTEGRACE (1/2) •V rané fázi integrace EU se tento jev vysvětloval pomocí teorií "regionální integrace". Již v polovině 60. let byla intenzita politicko-ekonomické spolupráce mnohem větší než v jakémkoli jiném regionu. Bylo zapotřebí nové vysvětlení (teorie): •(1) Mezivládní přístupy: •Hlavními aktéry v EU jsou vlády členských států s jasným souborem politických preferencí. •Dřívější přístupy předpokládaly, že integrace nemůže pokročit dále než na minimální úroveň. Hlubší integrace a delegování pravomocí však může být v zájmu národních vlád (např. jednotný trh). •Model odpovídá 'velkým dohodám’ (Grand Bargains), ale méně každodennímu rozhodování. • VYSVĚTLENÍ EVROPSKÉ INTEGRACE (2/2) •(2) Nadnárodní přístupy: •Integrace EU je deterministický proces, jehož hybnou silou jsou základní politické, ekonomické a sociální síly. •Neofunkcionalistické teorie ekonomické a politické integrace: Určité opatření vyžaduje další opatření k dosažení původního cíle. •Jiné nadnárodní přístupy zdůrazňují roli "nestátních" aktérů v procesu integrace, jako jsou ekonomické a sociální zájmové skupiny. •Tento model odpovídá vysvětlení integračního procesu, ale nedokáže vysvětlit oblasti "neintegrace" • CHÁPÁNÍ EU JAKO POLITICKÉHO SYSTÉMU (1/3) •Podle Eastona (1957) existují čtyři základní charakteristiky všech demokratických politických systémů: •(1) Jasně vymezený soubor institucí pro kolektivní rozhodování a soubor pravidel, jimiž se řídí vztahy mezi institucemi a uvnitř nich. •(2) Občané se snaží dosáhnout svých politických cílů prostřednictvím politického systému •(3) Kolektivní rozhodnutí mají vliv na rozdělování a alokaci •(4) Nepřetržitá interakce mezi vstupy a výstupy politického systému •EU má všechny tyto charakteristiky. Proto lze EU označit za politický systém (nikoli však za stát). • CHÁPÁNÍ EU JAKO POLITICKÉHO SYSTÉMU(2/3) •Ústavní architektura EU: • •Katalog pravomocí EU: ØVýlučné pravomoci EU ØSdílené pravomoci ØKoordinované pravomoci ØVýlučné pravomoci členských států CHÁPÁNÍ EU JAKO POLITICKÉHO SYSTÉMU(3/3) •Sdílené výkonné pravomoci: oRada: Střednědobý a dlouhodobý politický program oKomise: Formální monopol na zákonodárnou iniciativu •Sdílené legislativní pravomoci: oRada: V rámci postupů konzultace a spolurozhodování oEvropský parlament (EP): v rámci postupu spolurozhodování •Sdílené soudní pravomoci: oEvropský soudní dvůr oNárodní soudy VERTIKÁLNÍ DIMENZE: EU JAKO " REGULATIVNÍ STÁT"(1/5) •Na rozdíl od "států sociálního zabezpečení" na národních úrovních je EU často popisována jako "regulační stát". Je to dáno nadřazeností jednotného trhu a ústředním postavením politik EU v oblasti regulace trhu. •Jednotný trh má deregulační a regulační prvky. •Deregulační stránka: Odstranění překážek volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil: •Fiskální překážky (např. harmonizace DPH). •Fyzické překážky (např. celní formality, hraniční kontroly). •Technické překážky (netarifní překážky) • VERTIKÁLNÍ DIMENZE: EU JAKO " REGULATIVNÍ STÁT"(2/5) §Regulační stránka: Nahrazení národní regulace celoevropskou: •- Politika hospodářské soutěže •- Politiky životního prostředí •- Sociální politika §Zatímco sociální politiky EU se zaměřují na zefektivnění trhů práce, národní sociální politiky jsou zaměřeny na poskytování výhod určitým sociálním skupinám. §Nařízení EU omezují přerozdělovací možnosti národních sociálních států. VERTIKÁLNÍ DIMENZE: EU JAKO " REGULATIVNÍ STÁT"(3/5) •Hospodářská a měnová unie Evropské unie (HMU): •Institucionální uspořádání HMU: • (1) Evropská centrální banka (ECB): • Výhradní odpovědnost za definování a provádění měnové politiky. • (2) Pakt stability a růstu (SGP): •Rozpočtové schodky < 3 % HDP •Sporná důvěryhodnost VERTIKÁLNÍ DIMENZE: EU JAKO " REGULATIVNÍ STÁT"(4/5) •Výdajové politiky EU: •Přímé výdaje EU jsou relativně malé (cca 1 % HDP členských států). ØHlavními oblastmi výdajů jsou: •- Společná zemědělská politika (SZP) •- Regionální politika (hospodářská a sociální soudržnost) •- Vědecký výzkum ØVýdaje EU jsou kombinací "solidarity" a "vedlejších plateb". •Výdaje je obtížné zastavit, protože rozhodnutí o rozpočtu EU vyžadují jednomyslnou shodu. VERTIKÁLNÍ DIMENZE: EU JAKO " REGULATIVNÍ STÁT"(5/5) •Vnitřní politika a vnější vztahy: •Existují dvě oblasti tvorby politik EU, které s hlavními hospodářskými politikami EU úzce nesouvisejí: •- Spravedlnost a vnitro (přistěhovalectví, azyl, policejní a soudní spolupráce). •- Politiky vnějších vztahů EU (politiky mezinárodního obchodu, společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP), evropská bezpečnostní a obranná spolupráce (EBOP)). •EU rozvíjí prvky "bezpečnostního státu". Bezpečnostní a zahraniční politika jsou však mezi členskými státy i nadále značně konfliktní. • HORIZONTÁLNÍ DIMENZE: SYSTÉM HYPERKONSENSU (1/3) •V EU existuje rozdělení pravomocí při určování agendy a více hráčů s právem veta •Ú hyperkonsenzuální systém vlády •Tento systém brzd a protivah znamená, že legislativa může být přijata pouze s podporou různých aktérů s právem veta. Riziko "patové situace". •Exekutivní politiky - Konkurující si subjekty určující agendu: •Rada: Agenda je silně ovlivňována předsednictvím členského státu. •Komise: ačkoli je považována za "integrační", zůstává viditelná příslušnost k "domovské straně". Politické preference Komise jsou blízké mediánu členských zemí EU. HORIZONTÁLNÍ DIMENZE: SYSTÉM HYPERKONSENSU (2/3) •Dvoukomorová legislativní politika: • ØEP: "standardní legislativní proces" zaručuje rovnost pravomocí mezi EP a Radou. Politické preference EP odpovídají levo-pravé dimenzi. ØRada: kvalifikovaná většina nebo jednomyslné hlasování. Rozdělení politických preferencí podle mnoha dimenzí (geopolitické, ekonomické, čistí plátci vs. čistí příjemci, levicové vs. pravicové vlády atd.) HORIZONTÁLNÍ DIMENZE: SYSTÉM HYPERKONSENSU (3/3) •Politika soudnictví: • ØByl to SDEU, kdo vyvinul doktríny přímého účinku a nadřazenosti práva EU. ØSDEU často rušil právní předpisy přijaté Radou a Parlamentem • POLITIKA JAKO KAŽDÁ JINÁ? •neexistuje oddělení každodenních politických ("policy") rozhodnutí od politických rozhodnutí na vysoké úrovni ("politics"). •integrace je výhodná pro národní vlády, které zůstávají klíčovými aktéry •Národní vlády dohlížejí na integraci EU, mohou měnit smlouvy o EU, jak uznají za vhodné •Orgány EU nemají nezávislé slovo v systémových rozhodnutích, která se týkají EU: na rozdíl od "normálních" federálních systémů se (kvazifederální) orgány EU nepodílejí na rozhodování •V době krize vedoucí představitelé EU (Evropská rada) viditelně řídí směr integrace EU. • DEMOKRATICKÝ DEFICIT V EU •Jan-Werner Müller: demokratický deficit může zmizet pouze tehdy, budou-li mít občané EU dostatek příležitostí k tomu, aby si prostřednictvím společných komunikačních prostředků vytvořili společné politické názory a nakonec i politické požadavky. •V současné době existují pouze "slabě europeizované NÁRODNÍ veřejné sféry". •Donedávna vládl v záležitostech EU "permisivní konsensus" - integrace EU fungovala, protože voliči neměli námitky proti jednání politických lídrů prosazujících integrační projekt à to už neplatí! (finanční a migrační krize) •Pokusy o vytvoření společné evropské veřejné sféry v 90. letech 20. století: The European jako "první evropské národní noviny" a zřízení televizního kanálu Euronews: neúspěch. • EVROPSKÝ VEŘEJNÝ PROSTOR? •jediná skutečně evropská média jsou britská - The Economist, The Financial Times a BBC: a to Spojené království není členským státem EU! •Snad stačí národní veřejné sféry citlivé na záležitosti EU - občané debatují o stejných otázkách ve stejnou dobu. •Evropeizace národních veřejných sfér má mít vertikální i horizontální aspekt: •vertikální se týká viditelnosti aktérů a témat EU v národních veřejných sférách; •horizontální odkazuje na představu, že Evropané by měli mít hlas i mimo svůj vlastní národní stát a že by měli diskutovat o stejných tématech a otázkách ve stejnou dobu. EVROPSKÝ VEŘEJNÝ PROSTOR? •problémem jsou konkrétní formy, které politizace dosud přijala: mnohé z nových konfliktů byly formulovány jako konflikt národa proti národu, což je přesně to, čemu se integrace EU snaží zabránit. •tyto konflikty (např. Německo vs. Řecko v krizi eurozóny) oslabily stávající pocity solidarity napříč hranicemi. •vznikající stav vysoce fragmentovaných (národně ohraničených) veřejných sfér v Evropě ve skutečnosti odráží to, co se objevilo uvnitř těchto národních veřejných sfér - i ty jsou vzhledem ke klesajícímu vlivu kvalitních médií a nástupu nových sociálních médií a sociálních sítí vysoce fragmentované: •stále menší počet občanů čte kvalitní tisk; s tím souvisí obava, že kvalitní tisk ztrácí nejen čtenáře, ale také redakční nezávislost, a to kvůli investorům s významnými politickými zájmy