PŘÍRUČKA PRO PANELISTY 3 Grantová agentura České republiky Evropská 2589/33b 160 00 Praha 6 www.GACR.cz 1. vydání Praha, březen 2023 Neprodejná publikace Obsah Úvodní slovo.............................................................................................. 4 Role panelisty........................................................................................... 6 Etický kodex............................................................................................. 7 Jak hodnotit projekty?......................................................................... 8 Hodnoticí proces..................................................................................... 20 Hodnocení řešení.................................................................................... 30 Kontakty..................................................................................................... 35 54 Úvodníslovo MILÉ KOLEGYNĚ, MILÍ KOLEGOVÉ, tak jako všude ve světě, i v České republice je hodnocení vědy založeno na posuzování kolegy – odborníky: ať už se jedná o  posuzování článků zaslaných do redakcí k publikaci nebo o výběr projektů k financování. Kdo jiný by vědě lépe rozuměl, než kolegové vědci? Právě díky vám, kteří jste ochotni hodnotit návrhy projektů, je Grantová agentura České republiky schopna vybrat k financování ty nejlepší projekty základního výzkumu, které jsou konkurenceschopné v  mezinárodním srovnání a mají potenciál odpovědět na důležité vědecké otázky. Hodnocení projektů je práce důležitá a  zodpovědná, ale věřím, že také zajímavá. Odborné diskuse v rámci panelů nejsou jen nezáživným odškrtáváním náležitostí projektu, ale zejména diskusí o současné vědě, jejích otázkách a jejím významu. Spolu s  vámi v  hodnoticích panelech GA ČR působí přes 400 odborníků na všechny oblasti základního výzkumu. Přestože rozhodnutí je vždy kolektivním rozhodnutím příslušného panelu, role každého z  vás jako člena panelu je stěžejní – členové panelů musí všechny příslušné výzkumné projekty podrobně přečíst, identifikovat jejich silné a slabé stránky a shrnout svoje hodnocení v  posudku. Ať už předkládaný projekt získá finanční podporu nebo ne, vaše práce je pro navrhovatele důležitá, protože jim poskytuje zpětnou vazbu o tom, jak se na jejich myšlenky a plány dívají kolegové vědci. Je proto třeba každému projektu věnovat dostatečnou pozornost. Výběr projektů k financování není ale jedinou rolí panelů – ty odpovídají také za sledování řešení podpořených projektů a  jejich hodnocení po skončení řešení. Ty nejlepší projekty mohou doporučit k ocenění. Doufám, že s vypracováním posudků, pochopením hodnoticího systému i vaší role v něm vám pomůže brožura, kterou právě držíte v ruce. Jsem si jistý, že při hodnocení projektů vás čeká mnoho zajímavého a inspirativního čtení z oboru výzkumu, kterému se věnujete, a přeji vám, aby vás práce v panelu těšila. S přátelským pozdravem doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D. předseda GA ČR Grantová agentura České republiky (GA ČR) je jediná instituce v ČR, která poskytuje účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu. Financovat vědecké projekty základního výzkumu Podporovat a dále rozšiřovat mezinárodní vědeckou spolupráci Vytvářet vhodné a atraktivní podmínky pro vědce Zvyšovat efektivitu základního výzkumu 1993 vypsání prvních výzev 20 000 projektů podpořeno 200+ institucí zapojeno 4,7 mld. Kč rozpočet GA ČR 7 druhů grantových soutěží 6 000+ recenzovaných článků s podporou GA ČR ročně CÍLE GA ČR GA ČR V ČÍSLECH 76 Rolepanelisty Etickýkodex Nestranně posuzovat návrhy projektů Diskutovat na zasedání návrhy a (ne)doporučovat je k financování Poskytovat zpětnou vazbu navrhovatelům psaním kvalitních odborných posudků Doporučovat odborníky pro druhou fázi hodnocení projektů Sledovat řešení projektů hodnocením dílčích a závěrečných zpráv Doporučovat projekty na udělení Ceny předsedy GA ČR Členové panelů, tzv. panelisté, jsou vybíráni komisí složenou z člena předsednictva, vědecké rady GA ČR a zástupce Rady pro výzkum, výoj a inovace (RVVI). Na GA ČR jich působí přes 400 v 39 tematicky zaměřených panelech. Jaká je jejich role? Výkon své činnosti provádí hodnotitel na vysoké úrovni, s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Základní principy jsou uvedeny v Etickém kodexu hodnotitele. Hodnotitel je povinen zdržet se jednání, které by vedlo nebo mohlo vést ke střetu veřejného zájmu s jeho zájmem soukromým. Ten zahrnuje jakoukoliv výhodu pro něj, jeho rodinu, blízké a příbuzné osoby i právnické nebo fyzické osoby, se kterými měl nebo má obchodní, politické či jiné vztahy. • Hodnotitel nesmí působit v pracovním poměru na stejném pracovišti (fakulta nebo ústav) jako navrhovatel nebo spolunavrhovatelé. • Hodnotitel nesmí být osobou blízkou navrhovatele či spolunavrhovatele. • Hodnotitel nesmí mít blízký pracovní vztah s navrhovatelem nebo spolunavrhovatelem. • Pokud existují tyto nebo i jiné důvody, kvůli nimž se cítí hodnotitel podjatý, a tedy ve střetu zájmů (který není předsedům oborových komisí a Kanceláři GA ČR znám z otevřených zdrojů), nesmí hodnotitel projekt hodnotit a střet zájmů musí neprodleně oznámit předsedovi nebo místopředsedovi panelu a vedoucí příslušného oddělení. • Osoby se střetem zájmu příslušný návrh projektu nejen nehodnotí, ale není pro ně dostupný v aplikaci GRIS. Při jeho projednávání opouští místnost. Transparentnost Rovný přístup Nestrannost Profesionalita Slušnost Mlčenlivost gacr.cz/eticky-kodex-hodnotitele STŘET ZÁJMŮ A CO DÁL 98 Jakhodnotitprojekty? PROČ HODNOCENÍ VZNIKÁ? Je nutné, aby posudky obsahovaly kompletní a nezkreslené informace. POSUZOVÁNÍ KVALITY PROJEKTU Cíl návrhu projektu Z hlediska přínosu pro odborné zaměření panelu, do kterého byl projekt podán, se posuzuje: - Vymezení jasných a konkrétních cílů, jejich náročnost, významnost a proveditelnost - Úměrnost šíře problému navrhovaného k řešení vzhledem k požadovaným financím a času na řešení Nekvalitní projekt: - Cíle projektu jsou vymezeny vágně nebo je nelze identifikovat - Projekt nevykazuje základní strukturu výzkumného projektu, tj. nedostatečně definuje či vůbec nedefinuje tzv. „knowledge gap“, která má být výsledky projektu vyplněna - Projekt postrádá základní atributy základního výzkumu (chybí jasně formulované hypotézy a cíle ve vazbě na dosavadní stav poznání) - Předpokládané výsledky či cíle neodpovídají navržené hypotéze anebo nemohou být zjevně opodstatněny předpokládaným výzkumem, resp. sběrem a zpracováním předpokládaných dat - Potenciální přínos projektu k poznání v dané oblasti je zanedbatelný nebo těžko identifikovatelný Projekt není založen na originální myšlence (navrhovatel buď není dostatečně obeznámen se stavem poznání v dané oblasti, nebo vědomě pouze replikuje již provedený výzkum) ŠKÁLA DÍLČÍHO HODNOCENÍ Kvalitu návrhu projektu / navrhovatele /spolunavrhovatelů / jejich publikační úroveň / podmínky na pracovišti lze považovat za: A1 – vynikající A2 – excelentní B – velmi dobrou C1 – průměrnou C2 – nízkou 2. Na jeho základě jsou vedeny diskuze o kvalitě projektu v porovnání s dalšími projekty. 1. Posudky slouží ostatním kolegům z panelu pro seznámení s projektem. 3. Poskytuje zpětnou vazbu navrhovatelům. 4. Požadavek zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje. 1. ŠKÁLA CELKOVÉHO HODNOCENÍ A  – velmi kvalitní návrh projektu, doporučuje se k postupu do druhé fáze B – kvalitní návrh projektu, doporučuje se k postupu do druhé fáze C – návrh projektu není doporučen k postupu do druhé fáze Cn – nekvalitní projekt Na jaké otázky se zaměřit? Jak vědecky kvalitní je obsah návrhu projektu (originalita, kvalita a úroveň navrhovaného grantového projektu)? Jaký je jeho potenciální přínos v rámci disciplíny? Jak velký krok světová věda učiní v případě úspěchu projektu? Jaká je pravděpodobnost, že navrhovatel dosáhne splnění navrhovaných cílů? Je oprávněné předpokládat, že projekt bude splněn? Jaký je poměr mezi přínosem, vědeckou kvalitou projektu a náklady na jeho řešení? 1110 Zahraniční spolupráce Hodnotí se: - Předpokládané zapojení zahraničních pracovišť do řešení projektu, vzájemné využití přístrojového vybavení spolupracujících pracovišť a využití komplementárních přístupů a metodik - U projektů PIF OUTGOING kvalita a připravenost zahraniční instituce, na které bude realizován 730denní vědecký pobyt Průběh a výsledky řešení předchozích projektů Při hodnocení je zohledňováno případné porušení pravidel při hospodaření s poskytnutou účelovou podporou, plnění všech povinností, hodnocení již ukončených nebo aktuálně řešených grantových projektů. Mezioborové projekty Je potřeba věnovat zvláštní pozornost mezioborovým projektům, jejichž obsah odpovídá náplni panelu pouze částečně. V takovém případě není žádoucí projekt vyloučit z financování, je-li jinak kvalitní. Návrh způsobu řešení Hodnotí se: - Přínos příslušnému vědeckému oboru - Způsob, jakým navrhovatel předpokládá dosažení stanovených cílů a výsledků (tj. koncepce, příprava a adekvátnost navrhované metodiky, včetně časového harmonogramu řešení) - Přiměřenost (zejm. z hlediska výše úvazku a podílu jednotlivých členů týmu na předpokládaných výstupech), kvalifikační složení týmu a vymezení role jeho členů Nekvalitní projekt: - Není zřejmé, jak bude cílů (pokud jsou formulovány) dosaženo, jaké metody budou aplikovány a jak bude řešitelský tým postupovat - Není zřejmé, jak se na dosažení cílů projektu a výstupech (publikace) budou podílet jednotliví členové řešitelského týmu - Složení (velikost) řešitelského týmu je zřetelně předimenzované, projekt nese znaky skrytého institucionálního financování Výstupy projektu Návrh projektu by měl zahrnovat zejména kvalitativní, nikoli kvantitativní údaje o očekávaných výsledcích. Ty by měly být posuzovány v kontextu: - Velikosti a kvality týmu - Nákladů projektu - Zvyklostí v oboru - Specifik základního výzkumu Nekvalitní projekt: - Předpokládané výstupy projektu jsou zcela nedostatečné nebo nejasně vymezené - Předpokládaná publikační aktivita očividně nekoresponduje s předchozí publikační aktivitou navrhovatele a členů řešitelského týmu (evidentní rozpor mezi sliby a možnostmi) Navrhované výstupy nepatří mezi výsledky definované platnou Metodikou hodnocení výsledků 2. 4. 5. 6. 3. Jak hodnotit projekty? NÁKLADY PROJEKTU Je nutné zvážit, zda jsou požadované náklady v souladu se zadávací dokumentací, zda se jedná o náklady nezbytné pro řešení projektu, a také se posuzuje jejich přiměřenost. Přiměřenost navržených nákladů i výše úvazků ve vztahu k návrhu projektu a předpokládaným výsledkům V rámci přímých nákladů nelze požadovat: - Zisk, daň z přidané hodnoty (u plátců této daně), úroky z dluhů, manka a škody, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí - Náklady na zajištění práv k výsledkům řešení projektů, náklady na marketing, prodej a distribuci výrobků - Další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení grantového projektu - Náklady související s předmětem projektu, jejichž cena přesahuje cenu v místě a čase obvyklou - Náklady na pohoštění, dary a reprezentaci - Náklady na pronájem prostor, přístrojů, zařízení apod. s výjimkou pronájmu obalů, vysoce specializovaných laboratoří a prostor pro konání krátkodobých akcí s vědeckým výstupem - Náklady na nábytek a další nespecializované zařízení prostor - Náklady na služby telekomunikací, náklady na pořízení, opravu a údržbu přístrojů a zařízení z oblasti komunikační techniky a technologií (telefony, diktafony, čtečky, apod.) - Náklady na vydání periodických publikací, učebnic a skript - Náklady spojené s účastí na konferencích a workshopech s výjimkou aktivní prezentace výsledků řešení projektu - Náklady na prohloubení kvalifikace osob podílejících se na řešení projektu (nákup učebnic, školení, kurzy apod.) - Náklady na pořízení, pronájem a provoz elektronických informačních databází - Náklady na opravy nebo údržbu místností, náklady na stavby, rekonstrukce budov nebo místností - Náklady na služby tuzemských či zahraničních konzultantů OSOBA NAVRHOVATELE Při posuzování osoby navrhovatele by se mělo přihlížet k: - Dosavadnímu přínosu navrhovatele pro současné poznání v daném oboru, ale i mimo něj - Kvalitě vědeckých publikací a podílu navrhovatele na jejich vzniku - Dalším aktivitám, jako je výchovná a vzdělávací činnost, zvané přednášky, prestižní ocenění, řešení významných projektů, členství v peer-review systémech apod. Při posuzování schopnosti osoby navrhovatele úspěšně vyřešit navržený projekt a dosáhnout plánovaných výsledků je nutné přihlížet k délce jeho dosavadní vědecké kariéry, včetně případných kariérních přestávek. Jak hodnotit projekty? 1. 12 13 1514 VYPRACOVÁNÍ POSUDKŮ Každý z navrhovatelů má podle zákona přístup k posudkům svých projektů a k protokolům hodnocení, proto je vyžadována: - Vysoká odborná úroveň posudků - Poskytnutí zpětné vazby navrhovateli, proč a v čem je jeho projekt lepší nebo horší než ostatní posuzované projekty. V posudcích lze uvádět tvrzení typu „v porovnání s ostatními návrhy projektů“. Je však třeba objektivně popsat nejen vady, ale i silné stránky projektu - Argumentační odbornost, tj. výroky musí být podloženy odbornými argumenty. Subjektivní názory ani domněnky o nedostatečné odbornosti zpravodaje do posudků nepatří - Etická korektnost, tedy zejména absence narážek na charakteristiky navrhovatele či členů týmu, které by mohly být považovány za osobní, diskriminující nebo dehonestující (např. věk, pohlaví, původ) - Vyloučení informací, které nemají s odborným posouzením projektu a institucionálních podmínek pro jeho úspěšné řešení nic společného - Veškeré argumenty potřebné pro posouzení projektu je možné hledat pouze v rámci předloženého návrhu, žádné další informace nebo spekulace a čtení mezi řádky nesmí být při hodnocení uváděny ani brány v potaz Členové oborových komisí a členové hodnoticích panelů jsou povinni řídit se při hodnocení návrhů projektů Etickým kodexem pro hodnotitele GA ČR. Z prostředků standardních a mezinárodních projektů (bilaterálních a Lead Agency) lze z dotace požadovat i pořizovací cenu nebo odpisy nově pořizovaného dlouhodobého hmotného majetku (tj. majetku, jehož životnost přesáhne 1 rok a pořizovací cena přesáhne 80 tis. Kč). Tyto náklady však nelze požadovat skrytě v rámci jiných položek. U projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP nejsou investice povoleny. Veškerý nehmotný majetek lze pro všechny projekty pořizovat v rámci položky „věcné náklady“ a je zahrnut mezi ostatní služby. Opodstatněnost jednotlivých položek navržených nákladů Splnění požadavků podle zadávací dokumentace na rozsah a vymezení způsobilých nákladů Multiplicitní financování při jeho posuzování je třeba věnovat pozornost především dalším řešeným projektům navrhovatele, přičemž: - Pro posuzování možných multiplicit je možné si na zasedání panelu vyžádat potřebné údaje o běžících a navrhovaných projektech GA ČR navrhovatele a spolunavrhovatelů - Navrhovatelé často v návrzích projektů uvádějí úvazky, které mohou v součtu přes všechny granty GA ČR přesáhnout 1,00. Současně však v případě udělení všech takových grantů počítají s úpravami úvazků tak, aby danému pravidlu vyhověli, proto je vhodné nekontrolovat údaje v části E striktně „aritmeticky“, ale sledovat zejména hlavní cíl – zabránit duplicitnímu financování projektů - Hodnocení by mělo odrážet i výsledky a způsoby řešení předchozích grantových projektů uchazeče a spoluuchazečů, navrhovatele a spolunavrhovatelů, a to při řešení projektů s podporou GA ČR i dalších poskytovatelů Jak hodnotit projekty? 2. 3. 4. 1716 NOMINOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH OPONENTŮ K projektům, které získaly hodnocení A nebo B, zpravodajové nominují zahraniční oponenty v období přípravy na zasedání panelů. Mimo vlastního doporučení mohou zpravodajové využít následující databáze: - Zpravodajové mají k dispozici databázi oponentů Publons - Interní databáze GA ČR (v případě potřeby lze nastavit klíčová slova pro vyhledávání vhodného zahraničního oponenta) NEKVALITNÍ PROJEKTY - Cn Všechny návrhy projektů navrhovatele, jehož projekt byl zařazen do kategorie „Cn“, budou vyřazeny ze všech soutěží a výzev GA ČR vyhlašovaných v následujícím kalendářním roce. Pro počty návrhů projektů zařazených do kategorie „Cn“ nejsou předem stanoveny žádné kvóty. Pro účely zařazení návrhu projektu do zvláštní kategorie nekvalitních projektů „Cn“ slouží hodnocení „hluboce podprůměrný projekt“, které je uvedeno ve formuláři posudku. V případě, že se panel na svém zasedání dohodne na zařazení projektu do kategorie „Cn“, musí být tato skutečnost slovně uvedena v protokolu hodnocení návrhu projektu, a to včetně podrobného zdůvodnění. ZÁKLADNÍ PRINCIPY HODNOCENÍ - V případě střetu zájmů je nutné jej ihned nahlásit - Je třeba každému projektu věnovat dostatečnou pozornost - Analogické otázky je nutno vždy rozhodovat konzistentně - Hodnotit je přípustné pouze na základě návrhu projektu, žádné další informace nesmí být brány v potaz - Kvůli férovosti hodnocení není věk nebo pohlaví žadatele možné posuzovat, naopak hodnocení navrhovatele by mělo zohlednit délku vědecké kariéry a případné kariérní přestávky - V posudku je nutné volit zdvořilý jazyk a jednoznačné formulace - Hodnocení kvality projektu musí být vždy doloženo konkrétním zdůvodněním ČEHO JE NUTNÉ SE VYVAROVAT ×× Nedostatečné zdůvodnění slabin projektů – je zapotřebí být konkrétní ×× Zpochybňování odbornosti hodnotitele ×× Domněnky, neetická či urážlivá vyjádření ×× Komentování věku/pohlaví navrhovatele ×× Výtky směřující k neuvedení počtu plánovaných výstupů ×× Špatně spočítané úvazky a zapojení studentů a postdoktorandů (doporučujeme vyjádřit se k řešitelskému týmu obecně) ×× Nedokončené věty, gramatické chyby, překlepy ×× Hodnocení aplikačního potenciálu - není pro základní výzkum stěžejní, případné projekty aplikovaného výzkumu mají být vyřazeny panelem ×× Plány genderové rovnosti kontroluje kancelář – panelisté je nehodnotí Jak hodnotit projekty? 1918 Jsou vyhlašovány dva druhy PIF soutěží: - POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING Navrhovatel (následně řešitel) absolvuje na počátku řešení souvislou 730denní (nejméně však 670denní) zahraniční vědeckou stáž a následně dokončí řešení na pracovišti příjemce - POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP INCOMING Navrhovatelem je zahraniční vědecký pracovník nebo český vědec s dlouhodobou zahraniční zkušeností, který v současnosti nepůsobí na žádné české instituci a kterému bude umožněna realizace vlastního vědeckého záměru na instituci v České republice, a to po celou dobu řešení projektu Specifika hodnocení PIF - Důraz na odbornou úroveň, originalitu a vědeckou kvalitu předkládaných návrhů projektů, stejně jako u hodnocení ostatních druhů projektů - Zvážení kýžených budoucích přínosů projektů pro zkvalitňování vědeckého prostředí v ČR prostřednictvím podpory kvalitních zahraničních vědců přicházejících z etablované zahraniční instituce, nebo díky podpoře českých vědců, kteří se díky projektu PIF do země vrátí, například po postdoktorském pobytu. Cílem této veřejné soutěže není podpořit zahraniční postdoktorandy, kteří již v ČR (byť krátce) působí, ale umožnit příchod talentovaných vědců, kteří by se sem jinak nedostali (PIF INCOMING) - Pečlivé zhodnocení úrovně, kvality a připravenosti mezinárodních institucí vybraných pro zahraniční stáže českých navrhovatelů (PIF OUTGOING) - Přihlédnutí k vědeckým výsledkům, kterých navrhovatelé dosáhli, i k jejich tvůrčímu přínosu ve vědní oblasti a jejich působení v ČR (PIF OUTGOING) nebo zahraničí (PIF INCOMING), a to již před řešením projektu Panely také hodnotí návrhy mezinárodních projektů, tedy projektů, na kterých by spolupracovaly týmy ze dvou a více zemí. Návrhy mezinárodních projektů by při hodnocení měly být porovnávány s návrhy projektů podaných do soutěže standardních projektů GA ČR. Návrhy projektů v rámci výzev Lead Agency hodnotí pouze panelisté z jedné země určené navrhovatelem, u bilaterálních projektů je nutná shoda na hodnocení u obou agentur. Posudky i protokol hodnocení se vypracovávají v angličtině. Jak hodnotit projekty? 2120 Hodnoticíproces 39 HODNOTICÍCH PANELŮ Expertní orgány oborových komisí, které hodnotí návrhy projektů, vypracovávají interní posudky, připravují podklady a doporučení pro jednání oborových komisí. 5 OBOROVÝCH KOMISÍ Odborné orgány předsednictva s 12-20 členy, které jsou rozděleny podle pěti oblastí výzkumu. PŘEDSEDNICTVO GA ČR Schvaluje vyhlášení veřejných soutěží a rozhoduje o udělení grantů na základě doporučení a hodnocení odborných a expertních poradních orgánů. 5členů jmenovaných vládou ČR 78předsedů a místopředsedů panelů 409špičkových vědců napříč obory OK 3 Lékařské a biologické vědy OK 4 Společenské a humanitní vědy OK 2 Vědy o neživé přírodě OK 5 Zemědělské a biologickoenvironmentální vědy OK 1 Technické vědy TŘÍSTUPŇOVÝ SYSTÉM HODNOCENÍ Proces hodnocení je inspirován procesem Evropské výzkumné rady (ERC) a jeho hlavním cílem je doporučit ty nejkvalitnější projekty k podpoře. Po projednání na panelu stvrzuje pořadí projektů příslušná oborová komise složená z předsedů a místopředsedů panelů. Hodnocení těchto orgánů potvrzuje předsednictvo GA ČR. ROK 2022 544 projektů podpořeno2 984 hodnocených návrhů projektů inspirováno procesem Evropské výzkumné rady Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry. • Nejvyužívanější grantová soutěž GA ČR již od roku 1993 • Každý rok podpořeno několik stovek projektů ze všech oblastí základního výzkumu SOUTĚŽE HODNOCENÉ VÝHRADNĚ V ZAHRANIČÍ SOUTĚŽE HODNOCENÉ ČESKÝMI PANELY Soutěž pro podporu mobility začínajících vědců do 4 let po dokončení Ph.D. • Individuální grant - řešitel stráví dva roky na zahraničním pracovišti a následně bude rok bádat v České republice • Zahraniční zkušenost je požadavkem pro soutěž JUNIOR STAR. Tato soutěž je jednou z možností, jak ji získat Granty pro vynikající vědce do 4 let od ukončení Ph.D. vracející se do České republiky nebo hledající působiště na českých pracovištích • Individuální grant - řešitel stráví 3 roky na českém pracovišti • Řešitel nesměl v předchozích letech působit na českém pracovišti Projekty řeší vědci z České republiky a ze zahraničí - agentury hradí náklady svých vědců. • Lead Agency - projekty hodnotí pouze jedna agentura a druhá výsledky přejímá (obvykle podle volby navrhovatele), možnost i trilaterálních projektů • Bilaterální projekty - projekty hodnotí nezávisle obě agentury a na financování se musí shodnout Nejnovější soutěž, která bude vypsána pouze v případě celospolečenské potřeby • Téma soutěže určí předsednictvo GA ČR společně s Vědeckou radou GA ČR Vysoce výběrový grant, který má šanci přinést průlom ve své oblasti (tzv. high risk / high gain) • Pětiletý grant s podporou až 50 mil. Kč je určen pro zkušené vědce • Soutěž je vypisována jednou za dva roky Pro vynikající vědce a vědkyně do 8 let od Ph.D., kteří mají ambici budovat nezávislou vědeckou kariéru s možností vytvořit vlastní tým • Až 25 milionů korun na 5 let řešení projektu • Podpořeno pouze několik desítek projektů ročně 2322 1. Přidělení návrhu projektu zpravodajům a posuzovatelům • Předseda společně s místopředsedou panelu určí hlavního zpravodaje • Vedlejší zpravodaj a oba posuzovatelé jsou určeni náhodným výběrem aplikací GRIS z panelistů, kteří nejsou ve střetu zájmů • Hodnotitelé neví, kdo další z panelistů stejný projekt hodnotí, a nemohou svá hodnocení diskutovat • V případě mezioborových projektů je navíc určen třetí zpravodaj z vedlejšího panelu 2. Vypracování posudků a zařazení do kategorií • Zpravodajové a posuzovatelé prostudují návrh projektu a zpravodajové vypracují i vlastní nezávislé posudky • Prostřednictvím aplikace GRIS každý panelista všechny jemu přidělené návrhy projektů rozdělí podle kvality do čtyř kategorií: A – velmi kvalitní návrh projektu, doporučuje se k postupu do druhé fáze (max. 30 %) B – kvalitní návrh projektu, doporučuje se k postupu do druhé fáze C – návrh projektu není doporučen k postupu do druhé fáze (min. 30 %, včetně Cn) Cn – nekvalitní projekt I. FÁZE HODNOCENÍ začátek dubna Hodnoticí proces 3. Seznámení se s posudky a hodnoceními před zasedáním panelu • Každý z členů panelu před zasedáním panelu získá prostřednictvím aplikace GRIS přístup ke všem návrhům ze svého panelu, s výjimkou návrhů projektů, u nichž je ve střetu zájmů • Každý člen panelu se důkladně seznámí se všemi návrhy projektů a jejich hodnoceními • U projektů zařazených do kategorie A a B navrhne hlavní a vedlejší zpravodaj projektu vhodné zahraniční oponenty 4. Projednání projektů na zasedání panelu v první fázi • Panel na svém zasedání kolektivně posoudí a prodiskutuje každý návrh projektu i jeho hodnocení a na základě konsensu jej zařadí do kategorie A, B, C nebo Cn • Zvláštní pozornost je přitom věnována těm projektům, u kterých není shoda na jejich hodnocení • V případě střetu zájmů se panelista jednání o návrhu projektu neúčastní a odchází mimo jednací místnost první polovina května přelom května a června 2524 5. Zařazení projektů podle kvality na zasedání panelu • Výsledkem zasedání panelu je zařazení projektů do kategorií. Celkový počet projektů zařazených do kategorie A je nejvýše 25 %, počet C + Cn je nejméně 50 % • U projektů zařazených do kategorie C a Cn je zpracován protokol hodnocení návrhu projektu. V protokolu je jasně formulován závěr kolektivního posouzení v panelu • Pokud je závěr posouzení v panelu v rozporu s některým z posudků zpravodaje, je takový nesoulad v protokolu hodnocení návrhu projektu vysvětlen 6. Přiřazení zahraničních oponentů na zasedání panelu • Panel na základě doporučení zpravodajů dále rozhodne o přidělení zahraničních oponentů pro projekty zařazené do kategorií A a B a o pořadí jejich oslovování I. FÁZE HODNOCENÍ přelom května a června zasedání panelu Hodnoticí proces 7. Hodnocení v oborové komisi v první fázi • Členové oborové komise se před zasedáním seznámí s hodnocením návrhů v panelech, posudky zpravodajů, návrhy na zařazení do kategorií A, B, C, Cn od hodnotitelů a s návrhy na zahraniční oponenty • Oborové komise projednají a navrhnou konečné zařazení návrhů projektů do kategorií A, B, C, Cn. Pozornost je přitom věnována hlavně projektům zařazených do kategorie C a Cn, tj. projektům, které nejsou doporučeny do druhé fáze hodnocení 8. Role předsednictva GA ČR v první fázi • Předsednictvo GA ČR se seznámí s výsledky hodnocení z jednotlivých oborových komisí a odsouhlasí, případně upraví zařazení návrhů projektů do jednotlivých kategorií.  Na základě doporučení odborných orgánů rozhoduje i o vyřazení návrhů projektů z veřejné soutěže, pokud nesplnily podmínky dané příslušnou zadávací dokumentací. (O vyřazení projektů lze rozhodnout po celou dobu hodnoticí lhůty.) OK polovina června druhá polovina června 2726 9. Získání zahraničních posudků • Posudky jsou získány od zahraničních oponentů, kteří nejsou spjati s českým akademickým prostředím a kteří byli navrženi v první fázi pro všechny projekty, které postoupily do druhé fáze hodnocení 10. Individuální hodnocení na základě zahraničních posudků • Každý člen panelu se před zasedáním panelu seznámí se všemi posudky včetně zahraničních a nezávisle zařadí prostřednictvím aplikace GRIS všechny návrhy projektů daného panelu, které postoupily do druhé fáze a u nichž není ve střetu zájmů, podle kvality do kategorií: A – vysoce kvalitní projekt, který ve druhé fázi hodnocení zároveň patří mezi nejvýše 30 % nejlepších projektů v daném panelu, je jednoznačně doporučen k financování B – kvalitní projekt, doporučen k financování C – průměrný návrh projektu, nedoporučen k financování (min. 30 %) druhá polovina září Hodnoticí proces II. FÁZE HODNOCENÍ 11. Seznámení se s hodnocením ve druhé fázi • Každý z členů panelu před zasedáním panelu získá prostřednictvím aplikace GRIS přístup ke všem návrhům ze svého panelu, s výjimkou návrhů projektů, u nichž je ve střetu zájmů • Každý člen panelu se důkladně seznámí se všemi návrhy projektů a jejich hodnoceními 12. Projednání projektů na zasedání panelu ve druhé fázi (1/2) • Panel na zasedání všechny návrhy projektů, které postoupily do druhé fáze, znovu podrobně projedná, sestaví jejich pořadí a rozdělí je do tří skupin: A – projekty doporučené k financování (max. 25 %) B – projekty doporučené k financování v případě dostatečných finančních prostředků C – projekty nedoporučené k financování • V diskuzi je zvláštní pozornost věnována projektům, u kterých předcházející individuální klasifikace není jednoznačná. Případný střet zájmů je řešen stejně jako v první fázi 1 2 3 říjen 2928 14. Hodnocení v oborové komisi ve druhé fázi • Členové oborové komise se před zasedáním seznámí s hodnocením návrhů v panelech, s posudky zahraničních oponentů a navrženým pořadím v panelech i v rámci oborové komise • Oborová komise projedná návrhy panelů a stanoví pořadí návrhů projektů za příslušnou oborovou komisi. V případě, že změní pořadí projektů navržené panelem, zdůvodňuje své stanovisko v protokolu hodnocení návrhu projektu II. FÁZE HODNOCENÍ OK 13. Projednání projektů na zasedání panelu ve druhé fázi (2/2) • Pokud se panel shoduje na kritičtějším hodnocení, než je hodnocení zahraničních oponentů, pak je podrobně a objektivně tato situace komentována v protokolu hodnocení návrhu projektu • Na základě diskuse a vzájemného porovnávání jednotlivých návrhů projektů panel navrhne pořadí projektů do kategorií A a B • O výsledku jednání panelu a o navrženém pořadí projektů panel hlasuje a výsledek je zaznamenán v protokolu; průběh jednání je zaznamenán v zápise, který slouží jako podklad pro protokol hodnocení návrhu projektu, ve kterém je obsaženo stanovisko panelu říjen polovina listopadu Hodnoticí proces 15. Předsednictvo rozhoduje o financování projektů • Předsednictvo připraví, s přihlédnutím k návrhům oborových komisí, konečné rozhodnutí o financování projektů, které projedná za přítomnosti předsedů oborových komisí. Poté rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže • Rozhodnutí o financování probíhá s ohledem na finanční možnosti GA ČR 16. Vyhlášení výsledků včetně zveřejnění posudků a protokolů hodnocení • Navrhovatelé se po vyhlášení výsledků mohou v aplikaci GRIS seznámit se všemi posudky svých návrhů projektů i s protokolem hodnocení, který obsahuje komentář panelu, komentář oborové komise a stanovisko předsednictva GA ČR. Informaci o zpřístupnění posudků a protokolů hodnocení návrhů projektů v aplikaci GRIS uveřejňuje GA ČR na svých webových stránkách polovina listopadu konec listopadu 3130 PRINCIPY HODNOCENÍ Vysoká odborná úroveň vypracování protokolů hodnocení a posudků zpravodajů Nedostatky a vady řešení projektu jsou popsány objektivně, podrobně, konkrétně a korektně Výroky jsou vždy podloženy odbornými argumenty Všechna hodnocení, posudky a protokoly jsou navrhovatelům zpřístupněny v aplikaci GRIS V protokolu hodnocení se jedná o kolektivní usnesení panelu, nikoli jednotlivce (nepsat protokol v 1. os. j. č.) Zasedání panelů ke zprávám probíhají obvykle v únoru/ březnu, odložené závěrečné zprávy se projednávají na podzim Úkolem panelů není jenom doporučovat nejlepší projekty k financování, ale také sledovat průběh podpořených projektů, tedy jestli vše probíhá tak, jak má. Důležitou součástí práce panelistů je také vyhodnocení úspěšnosti projektu po jeho skončení. Na nejlepší hodnocení – vynikající – dosáhne maximálně pětina projektů, ty úplně nejlepší projekty panely doporučí na ocenění Cenou předsedy GA ČR. Projekt označený jako nesplněný může mít naopak dopad na udělení dalšího grantu témuž navrhovateli. DÍLČÍ ZPRÁVA Obsahuje informace o dosavadním postupu při řešení grantového projektu, dosažených výsledcích a hospodaření. - Musí být vypracována za každý započatý kalendářní rok řešení grantového projektu, vyjma posledního roku řešení - Po odevzdání zprávy se zpřístupní v aplikaci GRIS hlavnímu zpravodajovi, který připraví návrh a zfinalizuje protokol hodnocení - Dílčí zpráva, která je předkládána po prvním roce řešení projektu, obsahuje kromě finanční části jen přehled dosavadních výsledků řešení projektu. Podrobný rozbor a popis dosavadního průběhu řešení projektu a hodnocení vědeckého vývoje řešení projektu bude tato dílčí zpráva obsahovat pouze v případě významného odklonu od původního plánu projektu - Ve 2. roce řešení musí obsahovat podrobný rozbor a popis dosavadního průběhu řešení projektu a hodnocení vědeckého vývoje řešení projektu - Pokud při řešení projektu došlo k významnému odchýlení od původního plánu, je nutné odklon od řešení posoudit KRITÉRIA HODNOCENÍ ZPRÁV Splnění deklarovaného účelu Postup prací a jejich soulad s plněním stanovených cílů Zajištění řešení po stránce odborné a personální Využití vybavení pořízeného z přidělených prostředků Vyhodnocení dosavadního hospodaření s přidělenými prostředky (kontroluje se čerpání přidělených prostředků, účelnost jejich vynaložení a dodržení jejich skladby) Posouzení výsledků v členění podle definovaných druhů výsledků s důrazem na kvalitu, nikoliv kvantitu 1. 2. 4. 5. 6. 3. Hodnocenířešení 3332 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA A ODLOŽENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Na základě závěrečné zprávy je hodnocena úspěšnost projektu po jeho skončení. - Po odevzdání se zpráva zpřístupní v aplikaci GRIS hlavnímu a vedlejšímu zpravodajovi - vedlejší zpravodaj vypracuje svůj posudek, hlavní zpravodaj vedle posudku připraví také protokol hodnocení - Po zfinalizování protokolů hodnocení a posudků se všichni členové panelu mohou v aplikaci GRIS seznámit se závěrečnou nebo odloženou závěrečnou zprávou, které budou projednávány na zasedání panelu, a jejich hodnocením - Hodnocení ukončeného grantového projektu provádí na základě posouzení hodnoticím panelem oborová komise Hodnocení řešení Škála hodnocení Vynikající – deklarovaných cílů bylo dosaženo, byly dosaženy původní významné výsledky posunující současný stav poznání; výsledky jsou doloženy publikacemi v příslušné oblasti a jsou z hlediska rozsahu, kvality a potenciálního ohlasu či možností využití při řešení projektem vyjmenovaných problémů vynikající a výrazně zasáhnou do vývoje oboru, a to zejména v mezinárodním kontextu; předpokládá se, že na stupeň „vynikající“ panel navrhne nejvýše pětinu z hodnocených projektů Splněno – deklarovaných cílů bylo dosaženo, byly dosaženy původní výsledky prohlubující současný stav poznání a byly doloženy publikacemi Splněno s výhradou – deklarované cíle byly splněny pouze částečně nebo byly dosaženy pouze výsledky, které lze hodnotit jako nepřekračující současný stav poznání Nesplněno – deklarovaných cílů nebylo dosaženo nebo publikované či jinak uplatněné výsledky z projektu (publikace, případně další výsledky) nejsou z hlediska rozsahu a potenciálního ohlasu či možností využití při řešení v projektu vymezených problémů dostatečné a pravděpodobně výrazně nezasáhnou do vývoje oboru Projekt je hodnocen známkou „nesplněno“, pokud: - Nebyly doručeny všechny části závěrečné zprávy - Poskytovatel odstoupil od smlouvy o poskytnutí podpory, vypověděl smlouvu nebo zrušil rozhodnutí o poskytnutí podpory - Nebyly splněny podmínky pro předání výsledků do IS VaVaI – Rejstřík informací o výsledcích (RIV) - U ukončeného projektu se odborná část závěrečné zprávy nově hodnotí až po roce od ukončení řešení. Příjemce má i přesto nadále možnost podat kompletní závěrečnou zprávu i se zdůvodněním odborné části projektu ihned, nebo požádat o prodloužení lhůty hodnocení závěrečné zprávy o dalších 6 měsíců - Zdali danou možnost využil, lze zjistit tak, že v závěrečné zprávě v položce „Žádost o prodloužení lhůty hodnocení výsledků projektu“ bude datum, do kdy zbývající části závěrečné zprávy budou zaslány NEDOSTATKY A POŽADAVKY NA DOPLNĚNÍ ZPRÁV Závažná pochybení Mezi ně patří například dlouhodobá nečinnost či jiné zneužití finančních prostředků. Zejména zneužití finančních prostředků je důvodem pro provedení finanční kontroly, případně pro návrh na zastavení řešení projektu. U ukončeného projektu je to důvod k navrhnutí hodnocení „nesplněno se sankcí“. Méně závažné formální nedostatky Řešitele lze požádat o doplnění dílčí/závěrečné (odložené) zprávy. Takový požadavek se zanáší do aplikace GRIS pomocí záložky „Amendment Requests“ v detailu projektu. Pracovníci daného oddělení budou řešitele následně kontaktovat. Člen hodnoticího panelu nesmí nikdy kontaktovat řešitele projektu přímo. 3534 PODMÍNKY UZNÁNÍ PUBLIKACÍ Je potřeba fyzicky zkontrolovat doložení kopií všech publikačních i jiných výsledků za uplynulý rok řešení grantového projektu, u závěrečné zprávy za celou dobu řešení. Pouhé konstatování v textu dílčí/závěrečné zprávy, že byly doloženy publikace, je nedostatečné. Je však možné vyžádat si kopie výsledků od řešitele, případně jsou k dispozici v přílohách dílčích zpráv za uplynulé roky. Publikace musí splňovat podmínky pro zařazení do jednotlivých kategorií druhů výsledků dle Metodiky 2017+: - J – recenzovaný odborný článek v odborném periodiku (časopise) - B – odborná kniha - C – kapitola v odborné knize - D – stať ve sborníku evidována Publikaci lze uznat jako výsledek řešení grantového projektu pouze tehdy, je-li v ní výslovně uvedeno, že byla uskutečněna za finanční podpory GA ČR: • Současně musí být uvedeno reg. č. příslušného grantového projektu • Publikaci nelze uznat jako výsledek řešení grantového projektu, pokud autor nemá v publikaci uvedenou afiliaci k příslušnému příjemci Vícenásobné dedikace na další projekty musí být v dílčích zprávách a závěrečných zprávách dostatečně zdůvodněny. Hodnocení řešení Kontakty Ředitelka Kanceláře Ing. Lada Knetlová lada.knetlova@gacr.cz Oddělení technických věd Ing. Hana Jirmanová hana.jirmanova@gacr.cz Oddělení věd o neživé přírodě Mgr. Marie Pacáková marie.pacakova@gacr.cz Oddělení lékařských a biologických věd Mgr. Ognjenka Srbová Oljača ognjenka.srbova@gacr.cz Oddělení společenských a humanitních věd Bc. Petra Hodrová petra.hodrova@gacr.cz Oddělení zemědělských a biologicko-environmentálních věd Ing. Zuzana Štětinová zuzana.stetinova@gacr.cz 3736 KDE NÁS NAJDETE? Grantová agentura České republiky Evropská 2589/33b Praha 6 160 00 facebook.com/GrantovaAgenturaCR www.GACR.cz UŽITEČNÉ ODKAZY Grantová aplikace GA ČR www.GRIS.cz Zadávací dokumentace www.GACR.cz/zadavaci-dokumentace Web of Science www.webofscience.com OGAČR 38 KDE NÁS NAJDETE? Grantová agentura České republiky Evropská 2589/33b Praha 6 160 00 facebook.com/GrantovaAgenturaCR www.GACR.cz UŽITEČNÉ ODKAZY Grantová aplikace GA ČR www.GRIS.cz Zadávací dokumentace www.GACR.cz/zadavaci-dokumentace Elsevier Expert Lookup www.expertlookup.com/login web of science www.webofscience.com