2 Obsah Úvod............................................................................................................................................ 3 Hodnotitel TA ČR.......................................................................................................................... 4 Hodnoticí proces .......................................................................................................................... 5 Formální kontrola..................................................................................................................... 5 Kdo hodnotí přijaté návrhy projektů ......................................................................................... 5 Příklad hodnoticího procesu...................................................................................................... 6 Přiřazení návrhů projektů hodnotitelům.................................................................................... 7 Kdy hodnotitel nesmí přijmout vypracování hodnocení ............................................................. 7 Kolik času si na hodnocení vyhradit........................................................................................... 7 Jaké lhůty se musí při hodnocení dodržet.................................................................................. 8 Co když lhůta na posudek nebude dodržena.............................................................................. 8 Základní principy hodnocení návrhů projektů............................................................................ 8 Vypracování hodnotitelského posudku...................................................................................... 9 Zpětná vazba pro oponenty ...................................................................................................... 9 Hodnocení v rámci realizace projektu...................................................................................... 10 Užitečné databáze k hodnocení projektů................................................................................. 10 Přehled nejdůležitějších pojmů z oblasti VaVaI ........................................................................ 10 Výzkum, vývoj a inovace................................................................................................................ 11 Užitečné pojmy při posuzování projektů................................................................................. 14 Poskytovatel podpory.................................................................................................................... 14 Program......................................................................................................................................... 14 Návrh projektu .............................................................................................................................. 15 Projekt ........................................................................................................................................... 15 Uchazeč ......................................................................................................................................... 15 Hlavní uchazeč............................................................................................................................... 15 Hlavní příjemce.............................................................................................................................. 15 Další účastník................................................................................................................................. 15 Výzkumná organizace.................................................................................................................... 15 Podnik............................................................................................................................................ 16 Motivační účinek ........................................................................................................................... 16 Intenzita podpory.......................................................................................................................... 16 Účinná spolupráce......................................................................................................................... 17 Náklady.......................................................................................................................................... 17 Důležité zdroje informací............................................................................................................ 18 3 Úvod Hlavním úkolem Technologické agentury České republiky (dále jen “TA ČR”) je připravovat a realizovat programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a usilovat, aby výzkum, vývoj a inovace přinášely společnosti užitek. Důležitou součástí TA ČR je ve spolupráci s hodnotiteli posuzovat a vybírat ty nejlepší návrhy projektů. Každým rokem se zvyšuje počet programů, a rozpočet na podporu návrhů projektů, které TA ČR administruje, a proto jsou důležitá kvalitní a nestranná posouzení návrhů projektů od hodnotitelů. Tato příručka pro hodnotitele přináší obecné informace k hodnocení. Konkrétní pokyny k hodnocení dané veřejné soutěže naleznete v příloze zadávací dokumentace (týká se veřejných soutěží, jejichž poskytovatel je TA ČR). Technologická agentura České republiky dlouhodobě usiluje o vyvážené zastoupení mužů a žen a rovné zviditelnění jejich přínosu pro inovace. Kvůli jasnému, srozumitelnému popisu rolí a procesu hodnocení uvádíme text v generickém maskulinu, ale veškerá vyjádření se vztahují jak na muže, tak na ženy. 4 Hodnotitel TA ČR Při hodnocení se pracuje v informačním systému Technologické agentury (dále jen “ISTA”), který je dostupný na adrese ista.tacr.cz a slouží pro podávání návrhů projektů, jejich hodnocení a administraci jejich realizace. V ISTA může mít hodnotitel jen jeden účet, který je spárovaný s rodným číslem. V případě, že řešitel projektu chce být zároveň i hodnotitelem, veškeré informace bude mít na jednom uživatelském účtu a budete si jen „překlikávat“ mezi záložkami Hodnotitelé, Uchazeč a Projekty. V ISTA hodnotitel najde ve svém hodnotitelském profilu odkaz na sdílenou složku “Informační dokumenty TA ČR” i další užitečné informace, například konkrétní příklady toho, co je v podmínkách TA ČR považováno za podjatost. Informace, ke kterým má hodnotitel při hodnocení návrhů projektů přístup, jsou přísně důvěrné a nesmí je s nikým sdílet! Pro komunikaci s TA ČR prosím využívejte přednostně email hodnotitele@tacr.cz Správou databáze hodnotitelů se zabývá oddělení rozvoje lidského potenciálu (ORLP). Na tomto oddělení se dále řeší smluvní vztahy, podklady pro proplácení odměn, problémy ISTA. Referenti ORLP také vybírají potenciální hodnotitele do jednotlivých soutěží, přiřazují oponentské posudky, odborná hodnocení a zpravodaje k vypracování souhrnných hodnoticích zpráv. Dalším oddělením, které vás může kontaktovat je oddělení kolektivních orgánů (OKO), které se zabývá nastavením hodnoticího procesu, kontrolou souhrnných hodnoticích zpráv zpravodaje, organizací a kontrolou průběhu zasedání (kolegií odborníků, odborných poradních orgánů a předsednictva TA ČR). Posledním oddělením, které vás může kontaktovat je oddělení monitoringu a administrace (OMA), které se zabývá hodnocením projektů v realizaci (průběžné a závěrečné oponentní řízení) a dále také komunikuje se zpravodaji projektů v realizaci při změnových řízeních a vypracovávání stanovisek k průběžným a závěrečným zprávám projektů. Od roku 2021 rozesílá TA ČR čtvrtletní newsletter pro hodnotitele a hodnotitelky s názvem FOKUS. Jeho prostřednictvím sdílí agentura hlavní novinky týkající se hodnocení projektů v TA ČR, aktuální harmonogram soutěží, do kterých se můžete jako hodnotitel zapojit. Ve FOKUSu naleznete i zajímavé statistiky nebo výsledky výzkumu podpořeného TA ČR. Pokud chcete být do odběru také zapojeni, kontaktujte nás prosím na hodnotitele@tacr.cz. 5 Hodnoticí proces Celý hodnoticí proces je rozčleněn do několika na sebe navazujících kroků, které jsou popsány níže. Hodnoticí proces se může u jednotlivých programů a veřejných soutěží lišit, vždy však probíhá v souladu s platnou legislativou, která je uvedena v přehledu na straně 18. Formální kontrola Komise pro přijímání návrhů projektů nejprve hodnotí úplnost a formální stránku a zda podané návrhy projektů splňují podmínky pro přijetí do veřejné soutěže v aplikovaném výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (dále jen “veřejná soutěž”). Součástí formální kontroly návrhů projektů je také posuzování podniku v obtížích odbornými hodnotiteli. Pokud je uchazeč shledán podnikem v obtížích, nejsou jeho návrhy projektů přijaty do veřejné soutěže. Každý z návrhů projektů, který je přijat do veřejné soutěže, dále projde hodnoticím procesem. Kdo hodnotí přijaté návrhy projektů Prvním stupněm hodnocení návrhů projektů je hodnocení oponenty. Součástí oponentského posudku je ohodnotit bodovaná kritéria. Ve specifických případech daných podmínkami příslušné veřejné soutěže hodnotíte také bonifikační či binární (vylučovací) kritéria. V závěrečném hodnocení návrhu projektu musí hodnotitel shrnout klady a zápory návrhu projektu, zdůvodnit konečné stanovisko a rozhodne, zda návrh projektu doporučí nebo nedoporučí k podpoře. Pokud tak stanoví podmínky příslušné veřejné soutěže, jsou návrhy projektů či uchazeči hodnoceni odbornými hodnotiteli. Ti mohou posoudit komerční potenciál výsledku projektu, genderovou vyváženost řešitelského týmu nebo například úroveň personální politiky uchazeče. Hodnocení zpracovaná odbornými hodnotiteli jsou nejčastěji podkladem pro jednání odborného poradního orgánu. Každý návrh projektu je následně přidělen zpravodaji. Ten k návrhu projektu zpracuje souhrnnou hodnoticí zprávu, ve které shrne posudky oponentů a připojí svůj odborný názor k hodnocenému návrhu projektu. V naprosté většině programů TA ČR je zpravodaj členem některého kolektivního orgánu. Pokud je v programu ustanoveno kolegium odborníků, pak je zpravodaj členem kolegia odborníků. V případě, že kolegium odborníků ustanoveno není, může být zpravodaj členem odborného poradního orgánu. Kolegium odborníků při svém hodnocení vychází z hodnocení zpracovaného oponenty, a z hodnocení zpravodajů. Kolegium odborníků může navrhnout úpravu bodů, které návrh projektu získal od oponentů, snížení nákladů na řešení projektu či úpravu poměrů mezi jednotlivými kategoriemi aplikovaného výzkumu. Kolegium odborníků připojí vlastní stanovisko, zda návrh projektu doporučit k podpoře, či nikoliv. Všechny návrhy kolegia odborníků slouží jako podklad pro hodnocení odborného poradního orgánu. 6 Na základě výsledků předchozích hodnocení zhodnotí návrhy projektů odborný poradní orgán. Tento pojem zahrnuje v různých programech radu programu, programový výbor, radu pro program nebo programovou komisi. Odborný poradní orgán má obdobná práva úprav jako kolegium odborníků. O poskytnutí podpory u jednotlivých návrhů projektů rozhodne předsednictvo TA ČR, případně výkonný orgán poskytovatele podpory. Příklad hodnoticího procesu Hodnocení návrhů projektů přehledně zachycuje následující schéma, které slouží pro lepší představu celého procesu. U jednotlivých programů a veřejných soutěží se může lišit. Vždy je proto nezbytné podrobně se seznámit se zadávací dokumentací dané veřejné soutěže a se samotným programem! 7 Přiřazení návrhů projektů hodnotitelům V zájmu nestrannosti a objektivity přiřadí TA ČR prostřednictvím ISTA ke každému návrhu projektu oponenty a zpravodaje, kteří nejsou podjatí, nepodílejí se na řešení projektu a nejsou spolupracovníky stejné organizace. Systém přiřazení hodnotitelů k návrhu projektu vychází ze stanovených kritérií, především nepodjatosti a oborových kategorií CEP. Hlavním hlediskem je maximální shoda odbornosti hodnotitele a oborových kategorií návrhu projektu. O tom, že byl hodnotitel přiřazen k návrhu projektu bude informován e-mailem. Oponent i zpravodaj jsou povinni TA ČR potvrdit přijetí hodnocení návrhu projektu do tří pracovních dnů. Pokud se za odborníka v dané oblasti hodnotitel nepovažuje, či pokud je vůči návrhu projektu nebo některému z uchazečů podjatý, zpracování hodnocení v ISTA odmítne a uvede příslušný důvod. Kdy hodnotitel nesmí přijmout vypracování hodnocení Hodnocení musíte odmítnout v případě, že: ● tematika návrhu projektu je z velké části mimo Vaši odbornost, ● jste v pracovněprávním vztahu s hlavním uchazečem, či dalším účastníkem návrhu projektu, ● máte s některým z členů řešitelského týmu blízký vztah, nebo s ním například podáváte nebo řešíte jiný projekt, ● prostřednictvím osob blízkých jste zainteresován na výsledku hodnocení konkrétního posuzovaného návrhu projektu, ● jste si vědomi, že by Vaše vyhraněné postoje, osobní vztahy, přesvědčení nebo stereotypy mohly bránit v objektivním hodnocení, ● v případě oponentského hodnocení dále: o jste zaměstnancem aplikačního garanta hodnocených návrhů projektů nebo jste zaměstnáni u instituce, která aplikační garanci projektům poskytuje o jste zpravodajem dané veřejné soutěže, o jste členem odborného poradního orgánu dané veřejné soutěže. Pokud jste zaměstnancem vysoké školy, jste automaticky považován za podjatého vůči všem návrhům projektů, v nichž tato vysoká škola figuruje. Nezáleží na tom, která fakulta se do návrhu projektu zapojuje. Kolik času si na hodnocení vyhradit Při zpracování hodnocení záleží na zkušenostech hodnotitele s hodnocením a na stanovených podmínkách pro danou veřejnou soutěž. Hodnocení musí být pečlivě vypracováno, proto si na něj vyhraďte dostatek času. V průměru trvá vyhotovení oponentského posudku pět až osm hodin. Počet návrhů projektů, které může hodnotitel vypracovat v příslušné veřejné soutěži je omezen, s ohledem na kvalitní vypracování všech přiřazených hodnocení. 8 Jaké lhůty se musí při hodnocení dodržet Lhůty pro odevzdání hodnocení prostřednictvím ISTA jsou pro všechny hodnotitele závazné. Jakmile hodnotitel obdrží e-mail o přiřazení návrhu projektu k hodnocení, je povinen do 3 pracovních dnů TA ČR potvrdit, že návrh projektu přijímá a je ochoten zpracovat požadované hodnocení. Přijme-li oponent hodnocení, má na vypracování posudku lhůtu 21 kalendářních dnů počítanou ode dne potvrzení přijetí objednávky na zpracování posudku. Na vypracování souhrnné hodnoticí zprávy má zpravodaj 10 kalendářních dní od akceptace posledního oponentského posudku k danému návrhu projektu. O této skutečnosti se zpravodaj dozví e-mailem. Odborný hodnotitel má na vypracování svého posudku 10 kalendářních dní. Pokud jsou komentáře k jednotlivým kritériím příliš stručné a nevystihují zaměření kritéria, nejsou stanoviska k odůvodnění přidělení podpory dostatečně odůvodněná, jsou hodnocení vrácena k doplnění. Na doplnění nebo dopracování jednotlivých hodnocení má hodnotitel 3 kalendářní dny. Upozorňujeme, že tyto lhůty se mohou v mimořádných případech a po předchozí dohodě s hodnotiteli změnit. Co když lhůta na posudek nebude dodržena V případě nedodržení lhůt hrozí hodnotiteli sankce. Sankce se v případě prodlení se zpracováním posudku započítává za každý den prodlevy. Za prodlení s plněním smluvní povinnosti může TA ČR po hodnotiteli rovněž požadovat náhradu způsobené škody v plné výši. V případě hrubého porušení smlouvy ze strany hodnotitele je TA ČR oprávněna odstoupit od smlouvy. Za takové porušení smlouvy je považováno například to, když se hodnotitel zpozdí se zpracováním posudku bez omluvy o více než 2 pracovní dny a když hodnotitel s TA ČR nekomunikuje. Pokud hodnotitel opakovaně nedodrží lhůtu na vypracování posudků, může být z databáze hodnotitelů vyřazen. Základní principy hodnocení návrhů projektů ● Návrh projektu si hodnotitel nejprve prostuduje jako celek, aby získal komplexní představu o návrhu projektu a zejména o částech, které případně neodpovídají konkrétnímu kritériu, ale mohou být pro celkové posouzení návrhu projektu důležité. ● Při posuzování návrhu projektu hodnotitel vychází především ze zadávací dokumentace včetně jejích příloh a směrnic týkajících se hodnocení projektů. Všechny materiály k dané veřejné soutěži jsou vždy zveřejněny na webových stránkách TA ČR (www.tacr.cz). ● Při posuzování návrhu projektu, hodnotitel dále využívá informace z veřejně dostupných databází (některé odkazy jsou uvedeny na straně 10), z důvěryhodných zdrojů na internetu a z vlastních zkušeností a znalostí. ● Protože programy TA ČR vycházejí z Rámce Společenství, z Nařízení Komise č. 651/2014 a ze zákona č. 130/2002 Sb., hodnotitel by se měl seznámit i s těmito předpisy. Odkazy jsou uvedeny na straně 18. 9 ● Hodnotitel uvede klady a zápory návrhu projektu, a to i v případě, že jsou již uvedeny u některého z kritérií. ● V závěru hodnocení hodnotitel uvede své závěrečné stanovisko k návrhu projektu a to, zda návrh projektu doporučuje či nedoporučuje k podpoře. Rozhodnutí hodnotitele musí být vždy věcně a jasně zdůvodněno. V závěrečném stanovisku musí být zmíněny zejména důvody, které k takovému rozhodnutí vedly. ● Hodnotitel v roli zpravodaje může navrhnout změnu poměru průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje (PV/EV) a změnu celkových nákladů návrhu projektu nebo jednotlivých uchazečů. Vypracování hodnotitelského posudku Hodnocení návrhů projektů probíhá pouze elektronicky. Formulář stanovuje strukturu a obsah požadovaného posudku. Výstupem odborného posouzení návrhu projektu oponentem bude vyplněný „Posudek ve veřejné soutěži“. V posudku musí být vyplněn komentář u všech bodovaných či bonifikačních kritérií. Komentáře u binárních kritérií vyplní oponent pouze tam, kde tato kritéria nejsou naplněna nebo kde by mohla být určitá pochybnost. Po zpracování je třeba posudek uzavřít a formulář odeslat prostřednictvím ISTA. Posudek hodnotitele se po vyhlášení výsledků veřejné soutěže zpřístupňuje uchazečům v anonymní podobě. Výstupem zpravodaje je “Souhrnná hodnoticí zpráva zpravodaje”. V té zpravodaj shrne oponentské posudky a připojí k nim své stanovisko k návrhu projektu. Rozepíše rozpory mezi jednotlivými posudky oponentů, vypíše klady a zápory projektu a přidělí stanovisko k udělení podpory. V případě, že veřejná soutěž stanovuje další kritéria vyhodnocována zpravodajem, vyjádři se i k nim. Dále v této zprávě zpravodaj udělí známky za jednotlivé oponentské posudky, viz níže. Zpětná vazba pro oponenty Po ukončení hodnocení a vyhlášení výsledků veřejné soutěže je oponentům v ISTA zpřístupněna souhrnná hodnoticí zpráva zpravodaje toho návrhu projektu, který oponent hodnotil. Zpravodaj se ve své souhrnné hodnoticí zprávě vyjadřuje k argumentům oponenta a celkové hodnocení zohledňuje známkováním. Přidělují se dvě známky v rozmezí 1 až 4 (1 je nejlepší), a to za: ● koherentnost – soulad bodového hodnocení a slovních komentářů ● odbornost – odborná úroveň a kvalita hodnocení Tyto informace nalezne hodnotitel v ISTA pod záložkou Hodnotitelé a dále v části Přehled hodnocení. V této části si vybere typ hodnocení “Hodnocení návrhů projektů”, otevře svůj posudek a zde najde část “Hodnocení zpravodajem”. Toto hodnocení je pro oponenty zpětnou vazbou a reflexí pro další hodnocení. Upozorní, na co se více zaměřit a na co nahlížet jinak. Pokud s hodnocením svého posudku oponent nesouhlasí, může se obrátit na TA ČR, a to prostřednictvím e-mailové adresy hodnotitele@tacr.cz. 10 Hodnocení v rámci realizace projektu Na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory a následnému podpisu smlouvy poskytovatele podpory a příjemce přechází projekt do realizace. V této fázi nastává několik neměnných, ale také selektivních kroků, ve kterých je vyžadována součinnost hodnotitelů. Neměnným krokem rozumíme takový proces, který se v průběhu realizace projektu musí vždy uskutečnit, tzn. typicky se jedná o zpracování stanovisek zpravodajů k průběžným a závěrečným zprávám projektu, hodnocení oponentů pro účely závěrečného oponentního řízení či faktické uskutečnění tohoto jednání. Selektivní kroky poté obsahují změnová řízení, tzn. veškeré žádosti o změnu projektu, které vyžadují odborné vyjádření hodnotitele či účasti na veřejnosprávních, ale i monitorovacích kontrolách (průběžná a mimořádná oponentní řízení či monitorovací návštěvy projektu v místě realizace). Hodnotiteli v databázi TA ČR může být nabídnuto také hodnocení pro účely průběžného či závěrečného oponentního řízení v roli oponenta. Naprostá většina výše zmíněných procesů probíhá v ISTA, ve výjimečných případech prostřednictvím individuální e-mailové komunikace mezi administrátorem projektu oddělení monitoringu a administrace či jiným pověřeným pracovníkem kanceláře TA ČR a hodnotitelem. Více informací naleznete v samostatném dokumentu „Obecná příručka pro hodnotitele v realizaci“. Užitečné databáze k hodnocení projektů Následující databáze využijte v případě, pokud chcete zjistit, zda se tématem projektu již někdo v minulosti zabýval. Níže uvedené databáze slouží jako příklad a při hodnocení můžete využít i jiných zdrojů informací. • TA ČR STARFOS Vyhledávač výzkumných projektů, které byly podpořeny z veřejných prostředků České republiky. Nabízí vyhledávání v českém i anglickém jazyce spolu s pokročilým systémem analytických filtrů. • Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje, inovací a informace o předávání údajů – CEP • Rejstřík informací o výsledcích a informace o předávání údajů – RIV • Úřad průmyslového vlastnictví • Databáze patentů a užitných vzorů o Worldwide Espacenet o Horizon Dashboard Přehled nejdůležitějších pojmů z oblasti VaVaI V této části jsou uvedeny základní pojmy vztahující se k výzkumu, vývoji a inovacím a k programům TA ČR. Pojmy jsou pro přehlednost rozděleny do dvou kapitol. První se zabývá obecně výzkumem, vývojem a inovacemi. Druhá kapitola je zaměřena na pojmy vztahující se na uchazeče projektů, 11 informace potřebné k hodnocení návrhů projektů a základní informace o hodnocení projektů v realizaci a přináší i vysvětlivky a praktické příklady. Výzkum, vývoj a inovace Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky je dokument schválený vládou České republiky, který obsahuje základní cíle podpory, její věcné zaměření, předpoklad vývoje výdajů na výzkum a inovace ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a ze soukromých zdrojů, priority aplikovaného výzkumu a inovací na období čtyř až šesti let a opatření k jejich realizaci. Výzkum Výzkum je aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta. Tento intelektuální proces produkuje velké množství teorií, zákonitostí, popisů chování a umožňuje jejich praktické využití. Slovo výzkum může být použito ve významu celé kolekce informací o daném subjektu a je často spojován s vědou a vědeckými metodami. Výzkum se člení na základní a aplikovaný (dále v textu), existují i další druhy výzkumu, které zmiňujeme dále. Ve Frascati manuálu je uvedeno, že aktivita výzkumu a vývoje musí být: • nová • tvůrčí • nejistá, ve smyslu nejistoty dosažení zamýšlených výsledků • systematická • přenositelná/reprodukovatelná Základní výzkum Výzkum je teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména s cílem získat nové vědomosti o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití. Aplikovaný výzkum Aplikovaný výzkum zahrnuje teoretickou a experimentální práci zaměřenou na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Součástí aplikovaného výzkumu je průmyslový výzkum (PV)a experimentální vývoj (EV) nebo jejich kombinace. Frascati manuál uvádí následující definici: Aplikovaný výzkum je původní zkoumání prováděné za účelem získání nových znalostí. Je však směřován prvořadě ke specifickému praktickému cíli. Kolaborativní výzkum Jde o společný postup minimálně dvou partnerů při návrhu a realizaci projektu. Tito partneři také sdílejí riziko a výsledek. Výzkumná organizace se může zapojit do projektů kolaborativního výzkumu dvěma způsoby: 12 ● V projektu jsou podpořeny činnosti výzkumné organizace související s hospodářskou/obchodní činností. V tomto případě se na výzkumnou organizaci pohlíží jako na podnik, včetně aplikace souvisejících pravidel (zejména intenzita podpory podle typu činností). ● V projektu výzkumná organizace provádí nezávislý výzkum bez hospodářské/obchodní činnosti. V tomto případě je možné výzkumné organizaci, která splňuje podmínky kap. 2 Rámce společenství, poskytnout podporu až ve výši 100 %. Pokud provádí výzkumná organizace v rámci společného projektu s podnikem nezávislý výzkum (tj. typicky má často 100% intenzitu podpory), nesmí být prostřednictvím výzkumné organizace poskytnuta podniku nepovolená veřejná podpora. Smluvní výzkum Chápe se jako výzkum financovaný pouze ze zdrojů soukromé sféry (míněno soukromých, tedy neveřejných zdrojů obecně). Jako smluvní výzkum jsou často uznávány i zakázky, kde objednatelem je státní instituce či jiný veřejný subjekt a tuto službu hradí ze svých zdrojů. Platí, že objednavatel výzkum financuje, nese riziko a je vlastníkem výsledků. Průmyslový výzkum Pod tímto pojmem se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Může zde být zahrnut i výzkum společenskovědní. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie. Orientovaný výzkum Tento pojem označuje výzkum, který je zaměřen na řešení konkrétních společenských a hospodářských cílů. Vývoj je označení pro soustavný proces, během kterého dochází ke změně aktuálního stavu do stavu nového. Cílem vývoje v našem pojetí vzestupného charakteru je na základě zkušenosti, plánu, či náhodné chyby vyvíjet stále lepší verze. Experimentální vývoj Tento vývoj znamená získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reálných provozních podmínek, nebo simulujícím reálné provozní podmínky. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když takovéto změny mohou představovat zlepšení. 13 Inovace Jako inovace se označuje zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe. Inovací se rozumí obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce. Inovace postupů Realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení, a je aktivně využívána. Inovace produktů a služeb Je to realizace nového nebo zdokonaleného produktu či služby, které se významně liší od ostatních produktů nebo služeb a který byl uveden na trh. Výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou: • v základním výzkumu zpravidla nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečnostech, které se publikují podle zvyklostí v daném vědním oboru; • v aplikovaném výzkumu zpravidla nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb. Je důležité, že poznatky a dovednosti mohou být uplatněné v praxi. Chrání je zákony na ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli. Výsledkem mohou být také poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky; • ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; • v inovacích nové nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo služby, zavedené do praxe, respektive uplatněné na trhu. Veřejná podpora Pokud se z veřejných prostředků podporují aktivity zvýhodňující určitá odvětví či oblasti a hrozí narušení trhu (například zvýhodněním podpořených subjektů), jde o podporu, kterou právo Evropské unie nepovoluje. U podnikatelských subjektů (podniků) působících v tržním prostředí tak může být podpora z veřejných prostředků poskytnuta jen za určitých podmínek. Podpora aktivit výzkumu, vývoje a inovací je možná v zásadě pouze tehdy, pokud: • je notifikována u Evropské komise (návrh podpory byl předložen Evropské komisi k posouzení ze strany Generálního ředitelství pro soutěž (DG Competition) a poskytnutí podpory bylo schváleno), • pokud je podpora poskytována na základě zásad vyplývajících z evropských nařízení (GBER, de minimis a dalších). Pro identifikaci nepovolené veřejné podpory, tedy určení, zda se vůbec jedná o veřejnou podporu, se používají čtyři klíčové znaky. Je bezpodmínečně nutné, aby byl naplněn každý z nich. Pro lepší zapamatování se používá mnemotechnická pomůcka Z.V.O.N. 14 Z – Zvýhodnění některých podniků V – Veřejné prostředky O – Ovlivnění obchodu mezi členskými státy N – Narušení hospodářské soutěže (hrozící) V případě poskytování veřejných prostředků výzkumným organizacím se při splnění specifických podmínek o veřejnou podporu nejedná. Jde o uskutečňování nezávislého výzkumu i výzkumu ve spolupráci s jinými subjekty, při němž je cílem zvýšit objem znalostí a zlepšit stávající know-how. Pro naplnění této podmínky je ovšem nutné, aby byla splněna alespoň jedna z následujících podmínek: • výsledky, které nemají za následek vznik práv k duševnímu vlastnictví, mohly být obecně šířeny, • práva k duševnímu vlastnictví vztahující se na výsledky výzkumu, vývoje a inovací, které vyplývají z činnosti výzkumné organizace, plně náležela této organizaci, • se nejednalo o činnosti, ve kterých vyvíjí výzkumná organizace hospodářskou/obchodní aktivitu. Při posuzování, zda je, nebo není poskytnuta nepovolená veřejná podpora výzkumné organizaci nebo podniku (zejména prostřednictvím výzkumné organizace), je nutné zvážit zejména: • zda poskytnutá podpora výzkumné organizaci nesměřuje do oblasti, ve které výzkumná organizace vyvíjí současně hospodářskou/obchodní činnost, • zda lze oprávněně předpokládat, že jde o kolaborativní výzkum, tedy zda se partneři reálně podílejí na návrhu a realizaci projektu a zda společně sdílejí rizika a výsledky projektu, • zda lze oprávněně předpokládat, že nejde o smluvní výzkum, tedy o situaci, kdy projekt objednává a financuje podnik, který nese riziko a je vlastníkem výsledků. Výzkum a vývoj realizuje výzkumná organizace, • zda lze oprávněně předpokládat, že know-how (resp. výsledky) vytvořené výzkumnou organizací v rámci kolaborativního výzkumu s podnikem/podniky bude plně náležet příslušné výzkumné organizaci (u spoluvlastněných výsledků platí pro příslušnou část výsledku). Užitečné pojmy při posuzování projektů Poskytovatel podpory Poskytovatelem podpory je organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, který rozhoduje o poskytnutí podpory a který tuto podporu poskytuje. Program Program stanovuje podmínky, na základě kterých jsou vyhlašovány jednotlivé veřejné soutěže, a určuje jejich zaměření. 15 Návrh projektu Pojem návrh projektu můžeme chápat jako žádost uchazeče o poskytnutí podpory. Jedná se tedy o všechny informace, které uchazeči vyplňují v elektronickém návrhu projektu v ISTA včetně jeho příloh. Projekt Návrh projektu se stává projektem po uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Uchazeč Uchazeč je právnická osoba nebo fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem. Vykonává-li tento subjekt hospodářské i nehospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Hlavní uchazeč Hlavní uchazeč může být pouze subjekt, který má sídlo, provozovnu nebo pobočku v České republice. Hlavní uchazeč může řešit projekt řešit samostatně nebo ve spolupráci s dalšími účastníky. Hlavní příjemce Hlavní uchazeč se stává hlavním příjemcem po uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Další účastník Další účastník návrhu projektu spolupracuje na řešení návrhu projektu s hlavním uchazečem. Tento pojem je využíván jak v návrhu projektu, tak i po uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Výzkumná organizace Organizací pro výzkum a šíření znalostí (výzkumnou organizací) se rozumí subjekt (například univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj anebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Seznam výzkumných organizací vedených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR není závazný a důležité je naplnění stanovených podmínek dle článku 2 odst. 83 Nařízení. Pokud hodnotitel má pochybnost, zda subjekt splňuje podmínky výzkumné organizace je povinen tuto skutečnost uvést ve svém posudku. 16 Podnik Podnikem se rozumí subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. Pojem zahrnuje osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost. Hospodářskou činností je jakákoliv činnost, kterou daný subjekt působí na trhu bez ohledu na to, zda je činnost zisková, či nikoliv. Uchazeči v návrzích projektů (bez ohledu na svou právní formu) si mohou v ISTA zvolit typ uchazeče podnik (např. neziskové organizace, spolky, příspěvkové organizace). Pokud hodnotitel má pochybnost, zda subjekt splňuje podmínky velikosti organizace zapojené do projektu jako podnik, je povinen tuto skutečnost uvést ve svém posudku. Malý podnik • zaměstnává méně než 50 zaměstnanců; • jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR Střední podnik • zaměstnává méně než 250 zaměstnanců; • a jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR, nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR. Velký podnik • nepatří do definice malých a středních podniků. Poznámka: Při stanovení kategorie velikosti podniku je nezbytné jej vzít v úvahu také existující vlastnické vztahy. Pokud je podnik vlastněn jiným podnikem, je nutné započítat do velikosti podniku, který se účastní veřejné soutěže, dále také příslušný podíl zaměstnanců a podíl obratu propojeného podniku či podniků. Motivační účinek Motivační účinek státní podpory výzkumu, vývoje a inovací má vést uchazeče k tomu, že zvýší činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích. Bude také moci uskutečnit v této oblasti projekty nebo činnosti, které by bez státní podpory nebylo možné uskutečnit vůbec, nebo jen v omezeném rozsahu. Motivační účinek se obvykle posuzuje jako přítomný, pokud nedošlo k zahájení činností projektu před podáním žádosti o podporu. Intenzita podpory Intenzitou podpory se rozumí výše podpory vyjádřená jako procento uznatelných nákladů na projekt. Tabulka uvádí pro lepší pochopení příklad výpočtu intenzity podpory při spolupráci subjektů různého typu. Vždy je však nutné mít na paměti pravidla daného programu. 17 Příjemci Průmyslový výzkum Experimentální vývoj Maximální intenzita podpory Podle typu subjektu Při doložení účinné spolupráce (viz strana 22) Podle typu subjektu Při doložení účinné spolupráce (viz níže) Malý podnik 70 % 80 % 45 % 60 % Střední podnik 60 % 75 % 75 % 50 % Velký podnik 50 % 65 % 65 % 40 % Výzkumná organizace 100 % 100 % 100 % 100 % Účinná spolupráce Účinná spolupráce je: • mezi podnikem a jednou nebo více výzkumnými organizacemi, jestliže tato organizace nese alespoň 10 % způsobilých nákladů a má právo zveřejňovat výstupy/výsledky vlastního výzkumu, nebo • mezi podniky, z nichž alespoň jeden je malým nebo středním podnikem, a žádný podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů, nebo • mezi podniky, kde k této spolupráci dochází alespoň ve dvou členských státech EU nebo v členském státě EU a v státě, který je smluvní stranou Dohody o EHP, a žádný podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů. To, zda v projektu jde o účinnou spolupráci či nikoliv, je důležité pro určení správné intenzity podpory. Pokud totiž nejsou splněny podmínky účinné spolupráce, nemohou zúčastněné podniky požadovat navýšení intenzity podpory právě o příplatek za spolupráci. Viz tabulka výše. Příklad: Pokud se projektu účastní tři organizace, z toho jeden střední podnik s podílem na nákladech 80 %, jeden malý podnik s podílem na nákladech 15 % a výzkumná organizace s podílem na nákladech projektu 5 %, nejde o účinnou spolupráci. Vzhledem k tomu, že se projektu účastní výzkumná organizace, je třeba zkoumat podmínky druhého typu účinné spolupráce (tzn. spolupráce podniku s výzkumnou organizací). V uvedeném případě není splněna první podmínka, protože výzkumná organizace se podílí na projektu jen 5 %, namísto požadovaných alespoň 10 %. Náklady Odkázat je na všeobecné podmínky, které se váží k dané soutěži Způsobilé náklady jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi. Patří sem: 18 • osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách, • náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad, • náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité výlučně pro účely projektu, další provozní náklady nebo výdaje, • náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu, cestovné, konferenční a veletržní poplatky apod., • doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady). Podíl těchto nákladů je pak určen: o v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. flat rate) nebo o ve výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. full-cost). U každého hodnocení je důležité se seznámit se zadávací dokumentací, která upřesňuje způsobilé náklady v dané veřejné soutěži. Důležité zdroje informací Nařízení Komise (EU) č. 651 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem Nařízení vymezuje podmínky, za kterých je možné poskytnout podporu bez oznámení. Velkou pozornost věnujte zejména oddílu 4, Podpora výzkumu, vývoje a inovací. Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2014/C 198/01 (2, dále Rámec) Jedná se o sdělení Komise, jak se budou posuzovat některé případy z pohledu, zda se jedná, či nejedná o veřejnou podporu výzkumných organizací. Zákon č. 130/2002 Sb. ze dne 14. března 2002 o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků (dále Zákon) • definuje výzkum, vývoj a inovace, • stanovuje způsob výběru projektů, • vymezuje pravomoci a povinnosti poskytovatele a příjemců. 19 Frascati manuál je dokument určený pro hodnocení vědeckotechnických činností. Jsou zde uvedeny hranice mezi výzkumem, vývojem a ostatními příbuznými činnostmi. Česká verze obsahuje překlad druhé kapitoly: Pojmy a definice pro identifikaci výzkumu a vývoje. Oslo Manual 2018. Guidelines for Collecting, Reporting and Using Data on Innovation, 4th Edition Zabývá se inovacemi, je publikován ve spolupráci dvou mezinárodních organizací: OECD10 a EUROSTAT11 Inovační strategie ČR 2019–2030 Finální výstup klíčové aktivity 7 Projektu "Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Výzkum, vývoj a inovace – definice pojmu, cíle veřejné a soukromé podpory, situace v ČR (k čemu výzkum přispívá) Metodický postup Ministerstva vnitra pro tvorbu srozumitelných sdělení ve veřejné správě, prosinec 2018