Obecné poznámky: První odstavec. V rámci prvního odstavce by mělo být nastíněno téma, kterým se chcete zabývat, a proč je toto téma důležité. Měla bych tedy jako čtenář rámcově vědět, o co ve vaší práci půjde. Samozřejmě s odkazy na literaturu a teoretickým ukotvením. Obecný popis teorie. Text je psán pro odborné publikum, takže např. popis zcela základních tezí teorie citové vazby není potřeba. Předpokládáte, že čtenář tyto základy jako odborník zná a můžete jen odkázat na zdroj (zde Bowlby), kde tyto základy jsou. Můžete popsat krátce to, co je nějak podstatné pro vaše téma, nicméně pak je potřeba to k vašemu tématu vztáhnout. Pokud popíšu typy citové vazby v dospělosti, pak na ně musí navázat, jak tyto charakteristiky souvisí s tím, co vás v práci zajímá. Popis teorie by neměl stát jen tak “samostatně” a “sám pro sebe”. Odstavce. Členění do odstavců - některé části lze sloučit do jednoho odstavce, text je tak plynulejší, není nutné mít co nejvíce odstavců, když se věnují podobnému tématu/oblasti. Zkuste psát odstavce tak, aby bylo patrné, jak souvisí s tématem vaší práce – vždy je nějak navázat na to, co sledujete. Zkoušejte text provázat, aby v něm byla patrná linie uvažování o tématu a aby měl nějaký logický spád. Na začátku odstavec nějak navazuje na předchozí text, pak popíšete konkrétní výsledky výzkumu související s vaším tématem (tedy ne vše, na co ve výzkumu přišli, pokud se to vašeho tématu netýká) a ty na konci odstavce interpretujete s ohledem na vaše téma. Nadpisy/podnadpisy. Obecně nejsou špatně a chybou, ale v práci tak malého rozsahu, jako je tato seminární práce, se jim snažte vyhýbat. Umožní to text více provázat a ne jej roztříštit do sekcí, které nejsou vzájemně propojené. Statistika. Popis v řeči konstruktů, nikoli statistickém. Tj. omezit vyjádření typu negativní vztah s tím a tím,korelace taková a taková, ale spíše popsat, že tedy více toho a toho vede k tomu, vyvarovat se pojmům jako “vysvětlený rozptyl” apod. Stejně tak pozor na slovo signifikantní - nepoužívejte v introduction pokud možno vůbec (ostatně i ve statistice opatrně se signifikancí :-) ), pokud ano, pak vždy s vysvětlením, co to znamená - jedná se o statistickou signifikanci výsledku, věcnou významnost výsledku? Výzkumy ukazují. Pokud odkazujete na výzkumy (Výzkumy ukazují/Podle současných výzkumů...apod.), je potřeba je v dané větě citovat. Celé názvy studií v textu. Vyhněte se vypisování názvů studií v samotném textu, odkazujete na ně prostřednictvím citací a ve většině případů by uvádění názvu bylo redundatní informací, která samotný text a argumentaci neposunuje dále. Jediná výjimka pro uvedení celého názvu je, pokud je to třeba pro zkoumané téma nějak významné/kontroverzní a chcete třeba s tím názvem polemizovat. Ale to asi opravdu nebude moc častý případ. Citace. Nejčastější chybou je citace dvou autorů. Při citaci dvou autorů v textu nepíšeme mezi autory čárku před & (např. Novák & Nováková, 2016). Při citaci více než dvou autorů v textu před & čárku píšeme (např. Novák, Nováková, & Nováček, 2017). V seznamu literatury bude čárka před & v obou případech (Novák, J., & Nováková, P. (2016) ….; Novák, J., Nováková, P., & Nováček, K. (2017)....). Přímé citace používáme spíše výjimečně, pokud to jde, zkoušejte se jim vyhýbat. Terminologie. Terminologii používat jednotně v textu. Pokud tedy hovoříme o zvládacích strategiích, budou to v textu vždy zvládací strategie apod. Pokud se jedná o nějaký termín, pro který není v českém jazyce ustálený překlad, pak termín přeložte vy a do závorky dejte kurzívou původní anglický termín. Pokud se jedná o ustálený český překlad, není třeba anglický termín do závorky uvádět (př. nemusíme uvádět, že citová vazba je (attachment) apod.). Metody. Popis použitých metod v introduction - názvy a popis metod používáme v případě, že chceme poukázat např. na nedostatek metody, na nějaké její specifikum, které by mohlo mít vztah k výsledkům a interpretaci z toho plynoucí. Pokud tedy název metody není nijak podstatný a jinak jej nekomentujeme, použijeme pro popis výsledků výzkumu spíše typ použité metody (např. matky vyplňovaly dotazník o sociálních kompetencích svých dětí - pokud není ten konkrétní dotazník nějak specifický a dále jej nepopisujeme nebo se k němu nevyjadřujeme, pak jeho název nepíšeme). V introduction nám jde zejména o konstrukty, které jsou metodami měřeny, nikoli o metody jako takové. Interpretace. Popisujte výsledky výzkumů v řeči konstruktů, tedy toho, co znamenají - na konci odstavce, ve kterém popisujete výzkum a jeho výsledky, je třeba popsat také interpretaci, čím si autoři výsledky vysvětlují a jak se to vztahuje k tomu, co zajímá vás, co je vaším tématem; jak je to zasazeno do teoretických východisek apod. Popis kategorií. Pokud popisujete nějakou kategorizaci, která byla ve výzkumu provedena, pak vždy s napojením na téma práce a na to, jak je pro téma práce důležitá. Např. nestačí pouze popsat jednotlivé typy citové vazby, když se k tomuto popisu dále v textu nijak nevztahuji a nepoužíváte je. Výzkumná otázka/hypotézy. Výzkumná otázka a hypotézy by měly mít zdůvodnění v předchozím textu a měly by na něj přímo navazovat. Nelze psát text např. o souvislosti citové vazby s depresí a na konci textu si položit otázku, zda souvisí citová vazba také s úzkostí. V průběhu celé práce by měla být vaše výzkumná otázka tušit, jednotlivé výsledky výzkumů byste měli vztahovat k vašemu tématu (vaší VO). Otázky v textu. Otázky si v odborném textu neklademe, patřily by spíše do popularizace. Jediná přípustná otázka je tak ta výzkumná, jinak přepisujte tázací věty do vět oznamovacích. Obsah. Není potřeba psát obsah studie (stránkování). Stejně tak se vyhýbáme psaní “obsahu” ve smyslu: Nejprve představím to a to, poté se zaměřím na toto a nakonec uvedu tohle.” :-). V odborném textu píšeme přímo k věci, takže tyto formulace nejsou třeba.