Občanská a politická socializace Jan Šerek 11. 4. 2024 Psychologie adolescentů Proč adolescenti a občanský život? • • • • • • Proč adolescenti a občanský život? •rozvoj sociální složky identity (Erikson, 1968) • • • • Proč adolescenti a občanský život? •rozvoj sociální složky identity (Erikson, 1968) •společenské a institucionální pobídky –vzdělávací systém (Niemi & Hepburn, 1995) –politická práva • • • • 5 Proč chtít, aby adolescenti participovali? •občanská/politická socializace •individuální benefity –duševní zdraví –vývoj identity •kolektivní benefity •Hypotéza vnímavých let • • • •Celoživotní otevřenost adolescence dospělost adolescence dospělost •Hypotéza vnímavých let • • • •Celoživotní otevřenost adolescence dospělost adolescence dospělost •co podporuje hypotézu vnímaných let? • 1.politické orientace mají nejnižší stabilitu v adolescenci a mladé dospělosti, zatímco v dalším životě zůstávají relativně stabilní (Krosnick & Alwin, 1989; Prior, 2010; Sears & Levy, 2003) např. Eckstein, Noack, & Gniewosz (2012) popsali narůstající stabilitu politických orientací v průběhu adolescence •co podporuje hypotézu vnímaných let? • 2.stejný vzorec se projevuje i u dalších sociopolitických postojů, které mohou souviset s politickým/občanským chováním, jako je například autoritářství, dogmatismus, tolerance, etnocentrismus či podpora sociální rovnosti (Duckitt, 2009; Vollebergh, Iedema & Raaijmakers, 2001) •co podporuje hypotézu vnímaných let? • 3.výzkumy kolektivní paměti ukazují, že si lidé nejlépe vybavují politické události (např. změny režimu), které se udály během jejich adolescence nebo mladé dospělosti, zatímco události z jiných období si vybavují hůře (Valencia & Páez, 1999) historické události mají největší dopad na politický vývoj člověka, pokud se stanou v období adolescence či mladé dospělosti (Sears, 2002; Sears & Levy, 2003) A co děti? • A co děti? •„Do okamžiku, kdy dítě ve věku 14 let nastupuje na střední školu, jsou již jeho základní politické orientace ve vztahu k režimu a komunitě pevně usazené. Proto přinejmenším během následujících čtyř let na střední škole můžeme zaznamenat pouze málo podstatných změn.” • •(Easton & Hess, 1962, 236) A co děti? •Joseph Adelson •(Adelson & O‘Neil, 1966; Adelson, O‘Neil, & Green, 1969; Adelson & Beall, 1970) A co děti? •Joseph Adelson •(Adelson & O‘Neil, 1966; Adelson, O‘Neil, & Green, 1969; Adelson & Beall, 1970) • •Jean Piaget •Robert Selman • Co dělají současní čeští adolescenti? • Naše data •červen 2014 •asi 2 000 studentů 9. ročníků ZŠ a prvních ročníků SŠ (průměrný věk 15,7 let) • •dotazníkové šetření http://feminspire.com/wp-content/uploads/2012/12/bigstock_silhouettes_of_concert_crowd_i_1565261621 .jpg http://www.merchandisingplaza.com/images/products/41926/img2.jpg https://desertpeace.files.wordpress.com/2014/12/boycott-the-boycott-2.png http://www.wackybuttons.com/designcodes/110/1101789.jpg ne online vs. offline, ale nenáročné vs. náročné Jakých konkrétních témat se tvé aktivity týkaly? Zkus se nyní zamyslet, jak to budeš mít v dospělosti. Pokud bych se v dospělosti domníval(a), že se ve společnosti dějte něco špatného, tak bych … Další naše data •Výzkumný projekt CATCH-EyoU (2015 – 2018) –dotazníkové šetření mezi studenty středních škol a pracujícími i studujícími mladými dospělými (2016) ve věku 16-26 Za posledních 12 měsíců • Za posledních 12 měsíců •Internet Za posledních 12 měsíců •Dobrovolnictví a dobročinnost Za posledních 12 měsíců •Konzumerismus Za posledních 12 měsíců •Institucionalizovaná politika Za posledních 12 měsíců •Protest a radikální participace Profily participace 1 2 3 4 Petice 67 36 61 13 Demonstrace/stávka 59 3 18 1 Bojkot či nákup zboží 74 32 35 3 Nošení symbolu 66 5 17 1 Dobrovolná práce 76 49 28 5 Koncert či jiná charitativní akce 77 46 32 5 Darování peněz 78 66 34 10 Sdílení na sociálních sítích 74 39 80 15 Diskuze na internetu 77 28 68 9 Internetový protest 65 7 37 1 Připojení ke skupině na sociální síti 76 20 75 9 Psaní vzkazů na zdi 40 0 5 0 Obsazení budovy 31 1 3 0 Násilná konfrontace 48 1 7 0 Práce pro stranu/kandidáta 48 2 6 0 Kontaktování politiků/úředníků 52 4 13 1 Darování peněz politické skupině 47 6 1 0 Vytvoření online obsahu 42 0 9 0 6 % 25 % 21 % 48 % 35 Profily participace 1 2 3 4 Petice 67 36 61 13 Demonstrace/stávka 59 3 18 1 Bojkot či nákup zboží 74 32 35 3 Nošení symbolu 66 5 17 1 Dobrovolná práce 76 49 28 5 Koncert či jiná charitativní akce 77 46 32 5 Darování peněz 78 66 34 10 Sdílení na sociálních sítích 74 39 80 15 Diskuze na internetu 77 28 68 9 Internetový protest 65 7 37 1 Připojení ke skupině na sociální síti 76 20 75 9 Psaní vzkazů na zdi 40 0 5 0 Obsazení budovy 31 1 3 0 Násilná konfrontace 48 1 7 0 Práce pro stranu/kandidáta 48 2 6 0 Kontaktování politiků/úředníků 52 4 13 1 Darování peněz politické skupině 47 6 1 0 Vytvoření online obsahu 42 0 9 0 6 % 25 % 21 % 48 % Pasivní 36 Profily participace 1 2 3 4 Petice 67 36 61 13 Demonstrace/stávka 59 3 18 1 Bojkot či nákup zboží 74 32 35 3 Nošení symbolu 66 5 17 1 Dobrovolná práce 76 49 28 5 Koncert či jiná charitativní akce 77 46 32 5 Darování peněz 78 66 34 10 Sdílení na sociálních sítích 74 39 80 15 Diskuze na internetu 77 28 68 9 Internetový protest 65 7 37 1 Připojení ke skupině na sociální síti 76 20 75 9 Psaní vzkazů na zdi 40 0 5 0 Obsazení budovy 31 1 3 0 Násilná konfrontace 48 1 7 0 Práce pro stranu/kandidáta 48 2 6 0 Kontaktování politiků/úředníků 52 4 13 1 Darování peněz politické skupině 47 6 1 0 Vytvoření online obsahu 42 0 9 0 6 % 25 % 21 % 48 % Digitální 37 Profily participace 1 2 3 4 Petice 67 36 61 13 Demonstrace/stávka 59 3 18 1 Bojkot či nákup zboží 74 32 35 3 Nošení symbolu 66 5 17 1 Dobrovolná práce 76 49 28 5 Koncert či jiná charitativní akce 77 46 32 5 Darování peněz 78 66 34 10 Sdílení na sociálních sítích 74 39 80 15 Diskuze na internetu 77 28 68 9 Internetový protest 65 7 37 1 Připojení ke skupině na sociální síti 76 20 75 9 Psaní vzkazů na zdi 40 0 5 0 Obsazení budovy 31 1 3 0 Násilná konfrontace 48 1 7 0 Práce pro stranu/kandidáta 48 2 6 0 Kontaktování politiků/úředníků 52 4 13 1 Darování peněz politické skupině 47 6 1 0 Vytvoření online obsahu 42 0 9 0 6 % 25 % 21 % 48 % Digitální „v pohotovostním režimu“ (E. Amnå) 38 Profily participace 1 2 3 4 Petice 67 36 61 13 Demonstrace/stávka 59 3 18 1 Bojkot či nákup zboží 74 32 35 3 Nošení symbolu 66 5 17 1 Dobrovolná práce 76 49 28 5 Koncert či jiná charitativní akce 77 46 32 5 Darování peněz 78 66 34 10 Sdílení na sociálních sítích 74 39 80 15 Diskuze na internetu 77 28 68 9 Internetový protest 65 7 37 1 Připojení ke skupině na sociální síti 76 20 75 9 Psaní vzkazů na zdi 40 0 5 0 Obsazení budovy 31 1 3 0 Násilná konfrontace 48 1 7 0 Práce pro stranu/kandidáta 48 2 6 0 Kontaktování politiků/úředníků 52 4 13 1 Darování peněz politické skupině 47 6 1 0 Vytvoření online obsahu 42 0 9 0 6 % 25 % 21 % 48 % Dobrovolníci 39 Profily participace 1 2 3 4 Petice 67 36 61 13 Demonstrace/stávka 59 3 18 1 Bojkot či nákup zboží 74 32 35 3 Nošení symbolu 66 5 17 1 Dobrovolná práce 76 49 28 5 Koncert či jiná charitativní akce 77 46 32 5 Darování peněz 78 66 34 10 Sdílení na sociálních sítích 74 39 80 15 Diskuze na internetu 77 28 68 9 Internetový protest 65 7 37 1 Připojení ke skupině na sociální síti 76 20 75 9 Psaní vzkazů na zdi 40 0 5 0 Obsazení budovy 31 1 3 0 Násilná konfrontace 48 1 7 0 Práce pro stranu/kandidáta 48 2 6 0 Kontaktování politiků/úředníků 52 4 13 1 Darování peněz politické skupině 47 6 1 0 Vytvoření online obsahu 42 0 9 0 6 % 25 % 21 % 48 % Aktivní 40 Profily participace 1 2 3 4 Petice 67 36 61 13 Demonstrace/stávka 59 3 18 1 Bojkot či nákup zboží 74 32 35 3 Nošení symbolu 66 5 17 1 Dobrovolná práce 76 49 28 5 Koncert či jiná charitativní akce 77 46 32 5 Darování peněz 78 66 34 10 Sdílení na sociálních sítích 74 39 80 15 Diskuze na internetu 77 28 68 9 Internetový protest 65 7 37 1 Připojení ke skupině na sociální síti 76 20 75 9 Psaní vzkazů na zdi 40 0 5 0 Obsazení budovy 31 1 3 0 Násilná konfrontace 48 1 7 0 Práce pro stranu/kandidáta 48 2 6 0 Kontaktování politiků/úředníků 52 4 13 1 Darování peněz politické skupině 47 6 1 0 Vytvoření online obsahu 42 0 9 0 6 % 25 % 21 % 48 % Aktivní zájem vlastní účinnost důvěra v instituce vzdělanější z měst muži Překážky participace • Kdybych chtěl(a), myslím, že bych dokázal(a) … Překážky podle focus groups se středoškoláky •Složitost politiky a málo informací •Absence smysluplných alternativ mezi stranami a kandidáty •Nízká důvěra ve vlastní schopnosti a strach ze sebevyjádření •Pocit, že náš názor nikoho nezajímá • Podpora občanské participace? • Podpora občanské participace? •Obvyklá představa: jestliže socializační činitelé (rodiče, škola, média atd.) vštípí mladým lidem „vhodné“ postoje, mladí lidé se stanou odpovědnějšími, a tudíž aktivnějšími občany 50 Které postoje souvisejí s participací •Zájem o politiku 51 Které postoje souvisejí s participací •Zájem o politiku •Pocit vlastní (politické, občanské) účinnosti –Vnitřní –Vnější Postoje a participace – otázka kauzality •Převážná většina studií efekt postojů na participaci pouze předpokládá, ale netestuje 53 Postoje a participace – otázka kauzality •Převážná většina studií efekt postojů na participaci pouze předpokládá, ale netestuje •Korelace nemohou odpovědět na otázku, co předchází čemu 54 Postoje a participace – otázka kauzality •Převážná většina studií efekt postojů na participaci pouze předpokládá, ale netestuje •Korelace nemohou odpovědět na otázku, co předchází čemu •Když je směr kauzality testován, je to především na dospělých 55 Postoje a participace – otázka kauzality •Převážná většina studií efekt postojů na participaci pouze předpokládá, ale netestuje •Korelace nemohou odpovědět na otázku, co předchází čemu •Když je směr kauzality testován, je to především na dospělých •Studie na adolescentech přinášejí důkazy spíše ve prospěch oboustranného působení –(Quintelier & Van Deth, 2014; Metzger, Ferris, & Oosterhoff, 2018) 56 Teoretická vysvětlení •Teorie plánovaného chování (Ajzen, 1991) • • • Postoje Chování 57 Teoretická vysvětlení •Teorie plánovaného chování (Ajzen, 1991) • • •Teorie kognitivní disonance (Festinger, 1957) •Sebepercepční teorie (Bem, 1972) • Postoje Chování Chování Postoje 58 Naše studie (Šerek et al., 2017) •Zjistit směr působení mezi třemi typy postojů (zájem o politiku, vnitřní účinnost, vnější účinnost) a třemi typy participace (protestní, reprezentativní, dobrovolnictví) ve střední a pozdní adolescenci 59 Jak zjistit směr působení? •Longitudinální studie – opakované měření týchž osob A B A B Čas 1 Čas 2 60 Jak zjistit směr působení? •Longitudinální studie – opakované měření týchž osob A B A B Čas 1 Čas 2 61 Jak zjistit směr působení? •Longitudinální studie – opakované měření týchž osob B A B Čas 1 Čas 2 A 62 Jak zjistit směr působení? •Longitudinální studie – opakované měření týchž osob Postoj Chování Postoj Chování Čas 1 Čas 2 63 Jak zjistit směr působení? •Longitudinální studie – opakované měření týchž osob Postoj Chování Postoj Chování Čas 1 Čas 2 64 Jak zjistit směr působení? •Longitudinální studie – opakované měření týchž osob Postoj Chování Postoj Chování Čas 1 Čas 2 Data •768 středoškoláků (54 % žen, 66 % SOŠ/SOU) •Dva časy měření –Květen/červen 2014 –Listopad/prosinec 2015 •Věk v čase 1 = 15,97 Dobrov Zájem Dobrov Zájem Protest Reprez Protest Reprez Dobrov Vnitřní účin Dobrov Vnitřní účin Protest Reprez Protest Reprez Dobrov Vnější účin Dobrov Vnější účin Protest Reprez Protest Reprez - 69 Výsledky •Participace v našich datech předchází postojům, nikoli postoje participaci •Záleží na typu participace –Protestní participace předpovídá vyšší zájem a vnitřní účinnost, ale nižší vnější účinnost –Dobrovolnictví předpovídá vyšší vnější účinnost –Reprezentační participace je bez efektu 70 Výsledky •Zjištění jsou v souladu se zmíněnými studiemi, ale mohou být specifická pro dané vývojové období •Působení postojů na participaci se může odehrávat v delším časovém horizontu, než pokrývají naše data •Nedávná studie v Hongkongu přinesla velmi podobné výsledky (Zhu et al., 2021) Jiná studie, tatáž data (Šerek & Lomičová, 2020) •Jaké pohledy na demokracii lze identifikovat u českých adolescentů? •Jak se tyto pohledy proměňují během druhé poloviny adolescence? •Souvisejí proměny v pohledech na demokracii s občanskou participací adolescentů a jejich vztahem ke společenským autoritám? Předpoklady •Pojetí demokracie u adolescentů reflektuje více demokratických principů, je nicméně silně orientováno na majoritní rozhodování (Flanagan, Gallay, Gill, Gallay, & Nti, 2005; Nieuwelink, Dekker, Geijsel, & ten Dam, 2016) •Nedávný výzkum z Nizozemí naznačuje, že se orientace na majoritní rozhodování v průběhu adolescence spíše prohlubuje než snižuje (Nieuwelink, ten Dam, Geijsel, & Dekker, 2017) Předpoklady •Občanská participace formuje politické postoje adolescentů, může tedy přispívat i k proměnám toho, jak adolescenti nahlížejí na demokracii •K proměnám nahlížení na demokracii může přispívat rovněž vztah ke společenským autoritám, které demokracii vykonávají Pohled na demokracii (% souhlas) Čas 1 Čas 2 Rozdíl D1 Demokracie je nejlepší možný systém vlády, který znám. 67 76 *** D2 Všichni lidé mají právo veřejně vyjádřit svůj názor. 86 87 D3 Měli bychom omezit tzv. aktivisty, kteří jen kritizují vládu, ale sami nic nedělají. 60 65 * D4 Demonstranti, kteří neposlouchají policii, by vždy měli být tvrdě potrestáni. 43 49 * D5 Demonstrace a protesty na náměstích by měly probíhat pod přísnější kontrolou. 59 58 D6 Pokud si většina občanů nepřeje v naší zemi nějakou menšinu, měla by tato menšina poslechnout a odejít. 51 62 *** D7 Menšiny v naší zemi by si neměly příliš vyskakovat, protože v naší zemi rozhoduje většina. 63 74 *** D8 V naší společnosti by se měla respektovat práva menšin. 64 55 *** Výsledky – tři pojetí demokracie Výsledky – s čím pojetí demokracie souvisí Majoritně orientované Konvenční Liberální Čas 1 31% 31% 38% Čas 2 39% 33% 28% Pohlaví (žena) 39% 62% 60% Typ školy (gymnázium) VŠ vzdělání rodičů Důvěra v instituce 1.87 2.24 2.11 Autoritářství 2.82 2.99 2.62 Protestní participace 1.43 1.27 1.38 Reprezentační participace Dobrovolnictví Výsledky – změny v čase •Pravděpodobnost stability mezi časy 1 a 2 –Majoritně orientované pojetí: 89 % –Konvenční pojetí: 86 % –Liberální pojetí: 61 % •Pravděpodobnost přechodu od liberálního pojetí k … –Majoritně orientovanému: 26 % –Konvenčnímu: 13 % • • Výsledky – co způsobuje změny v čase •Adolescenti s nižší důvěrou v instituce mají vyšší pravděpodobnost (p(m|l) = .41) přechodu k majoritně orientovanému pojetí než adolescenti s vyšší důvěrou (p(m|l) = .13) •Adolescenti, kteří neparticipují, mají vyšší pravděpodobnost (p(k|l) = .30) přechodu ke konvenčnímu pojetí než adolescenti, kteří participují (p(k|l) = .03) • Výsledky •Potvrzeno zjištění o tendenci adolescentů posunovat se směrem k majoritnímu pojetí demokracie •Na základě daných dat ale nelze říci, zda jde o vývojový trend, či posun vyvolaný kontextem •Důvěra v instituce a participace jako „protektivní“ faktory – další ilustrace efektu občanské participace na postoje Praktické důsledky •„Stávkuju, abych se vyhnul matice …“ •občanská participace adolescentů (alespoň zpočátku) nemusí být vedena „ušlechtilými“ občanskými motivy – a není to špatně •je mylné (a potenciálně škodlivé) očekávat, že všichni participující adolescenti musí být dobře informovaní a občansky uvědomělí 81 Praktické důsledky •Předávání postojů vs. poskytování příležitostí pro jejich utváření •je možná efektivní výuka postojů k občanství a demokracii, aniž by její součástí byla osobní zkušenost s občanskou participací? Praktické důsledky •Není zkušenost jako zkušenost •Občanská participace může související postoje posilovat, nechávat netknuté, ale i oslabovat – záleží na její formě i širším kontextu