Kognitivní vývoj Povinná literatura: Vágnerová,M. (2008).Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum. Nastudujte kapitolu OBECNÝ ÚVOD str. 11 – 63; a podkapitolu VĚK HRY – PŘEDŠKOLNÍ OBDOBÍ str. 173 – 236. Thorová, K.(2015). Vývojová psychologie. Praha: Portál. Nastudujte od str. 245 do 267. Doporučená literatura (velmi praktická literatura pro práci s předškolními dětmi): * Klenková, J., Kolbábková, H.(2003). Diagnostika předškoláka – správný vývoj řeči. Brno: MC nakladatelství. * Bednářová, J., Šmardová, V. (2007). Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press. * Bednářová, J., Šmardová, V. (2022). Diagnostika dítěte předškolního věku 2. Brno: Edika. * Bednářová, J., Šmardová, V. (2010). Školní zralost. Brno: Computer Press. * Bednářová, J.(2020). Všestranná příprava do školy. Mezi námi předškoláky. Brno: Edika. o VÁGNEROVÁ, Marie. Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí. Praha: Raabe, [2020]. ISBN 978-80-7496-441-1. Stručně – shrnutí z pracovních listů z výuky, vztáhnout ke kontextu výuky ze dne 3.3.2023!: VÝVOJ POZNÁVACÍCH PROCESŮ → Kognitivní rozvoj závisí na úrovni vnímání, představivosti, paměti, stupni motorického vývoje, úrovni pozornosti – to má vliv na úroveň myšlení a řeči. → Překážky kognitivního rozvoje: · děti s postižením – v oblasti smyslové - např. zrak, sluch, zrak i sluch, motorika) · psychická deprivace v dětství – děti ústavní, zanedbávání, nevhodné sociální prostředí (youtube: Emotional Deprivation in Infancy: Study by Rene A. Spitz 1952) · úraz, nemoc, oslabení → Kognitivní procesy umožňují učení, jsou základem rozumového vývoje člověka. Stadia kognitivního vývoje dle Piageta → prvně dítě poznává tak, že si věci přímo „ohmatává“ – manipuluje s nimi (senzomotorické období) – do dvou let. Od 2do 7 let předoperační stadium: → Od 2 let do 4 – období symbolické – dítě je schopno si v mysli vytvářet o věcech představy, popíší věc, aniž by byla přítomna. Děti se učí tvořit pojmy, chápou obrázky. Děti používají symboly pro konkrétní předměty. → 4-7 let – období názorného, intuitivního myšlení – prelogické, málo flexibilní, ptž. ulpívají na zjevné podobě, Myšlení se zaměřuje na aktuální stav (jeden aspekt). → Stadium konkrétních operací (7-11 let) – děti se přestávají v myšlení opírat pouze o vlastní zkušenost, logické uvažování má induktivní charakter – od specifických zkušeností k zobecňujícímu závěru. Typické znaky uvažování: → centrace = ulpívání na jednom, subjektivně významném znaku (nápadném znaku), chybí komplexní uvažování, vnímání pouze jednoho aspektu situace → egocentrismus =vlastní perspektiva je ta správná, opomíjení pohledu, názoru druhých, ulpívání na svém názoru (apriorní správnost), neumí posuzovat jevy z více hledisek → fenomenismus = důraz na zjevnou, určitou podobu světa. Je to tak, jak se to jeví. → prezentismus = aktuální podoba, vázanost na přítomnost. Souvisí s fenomenismem. Způsoby zpracování informací: → magičnost – interpretace pomocí fantazie → animismus, antropomorfismus → „oživování“ → arteficialismus → způsob výkladu vzniku okolního světa . Někdo to udělal – člověk- např. dal hvězdy na oblohu – pohádka Krteček a hvězda. → absolutismus – poznání má definitivní a jednoznačnou platnost Trvalost objektu → dítě chápe pojem trvalosti existence – ALE nechápe trvalost podstaty a její nezávislost na změně vnější podoby ( pomeranč - oloupaný pomeranč) – děti ulpívají na vnější podobě a tu chápou jako podstatu (viz. Piaget experimenty – voda, řady koleček) → ignorace důležitých informací, které ale překážejí v pohledu na věc. → nevytvořen pojem trvalosti množiny předmětů = opět vizuální podoba vítězí – vede ke změně i množství → obtíže činí dynamika proměn – ulpívání na statických znacích (vlaky – který dříve, každý jinou výchozí polohu, kterou ale dítě ignoruje) → neschopnost systematické aktivní explorace (zkoumání jedné části po druhé) – velmi náročné na pozornost a paměť → klasifikace, třídění = nutné podle kritéria – předškolní dítě před vstupem do školy by mělo zvládat klasifikovat podle tří kritérií současně (tvar, barva, velikost), menší děti kritéria libovolně mění → induktivní (logicky nezbytné) a deduktivní (empiricky pravděpodobné) uvažování – nedovedou → vhodné řešení a realizace – nepřiměřeně optimistické sebehodnocení – děti jsou přesvědčeny, že zvládnou víc, než jaký je nakonec jejich skutečný výkon. → pro interpretaci reality časté konfabulace. nezáměrné lži, resp. domýšlení. Chápání prostoru, času a počtu: Prostor → převládá egocentrická perpektiva – děti přeceňují velikost nejbližších předmětů a podceňují velikost vzdálených předmětů ( viz. Letadlo – Boing v 10km výšce a „motoráček letadlo letící nízko) → pojmy NAHOŘE – DOLE – nedělá problém, ale laterální poloha ano (levá x pravá) Čas → převládá prezentismus → pojmy DŘÍVE – POZDĚJI → dítě určuje čas podle posloupnosti děje ( ráno- snídaně → večer-večeře, vykoupat, večerníček, ukládání, spaní) → předškolní dítě nespěchá → serialita – schopnost dějovou linii (úkoly s obrázky – poskládat dějovou linii). Počet → pojmy MÁLO – HODNÉ ( př. „jedna – čtyři“) → porozumění počtu, podstaty numerické hodnoty – obtíže. Kolem pátého roku chápou, že poslední číslo v řadě vyjadřuje skutečný počet předmětů. Do té doby jsou pro ně čísla pouze vlastnosti, tak jako jméno → percepční odhad – počet závisí na aktuální situaci ( jak to zrovna vypadá) → počítání a k tomu správné přiřazování, dětem v předškolním věku není zcela jasné, že pořadí čísel je závazné Vývoj paměti: → Je podmíněno zráním příslušných mozkových struktur !!!!! (významná informace při zhodnocování školní zralosti) → výborná mechanická paměť → rychlost zpracovávání informací narůstá v tomto období rychle → spontánně neužívají žádné specifické strategie zapamatování, neúmyslné zapamatování je efektivnější → explicitní epizodická paměť – trvalejší osobní vzpomínky se začínají utvářet kolem 4. roku → navíc pro dítě je těžké verbalizovat vzpomínky → paměť pro události – význam sociální a emoční!!!!! → paměť úzce souvisí s pozorností. → egocentrismus při vzpomínkách Sluchové a zrakové vnímání: V mladším předškolním věku schopnost diferencovat zvuky z prostředí, zvířat, slova → postupně by mělo dítě citlivěji diferencovat zvuky až do úrovně jednotlivých hlásek ve slově PAMATUJTE při práci s dětmi a jejich rodinami: → Vycházíme vždy z vývojové úrovně, na které se dítě aktuálně nachází. NE, na které by mělo toho času podle tabulek či chronologického věku být!!! → Práce s rodiči, učiteli: Znalosti vývojových záležitostí umožňují lépe porozumět dětským stavům a tím se zvyšuje pravděpodobnost vhodného výchovného opatření. (Přerámujte: „zlobení“ – nezralost seberegulace; „bezohlednost“ – egocentrismus typický pro mladší školní období) Podpora kognitivních schopností: → Pokud chceme podporovat rozvoj kognitivních schopností, pak je nutné zaměřit se na celý proces – od příjmu informace po výsledek – produkt. Tzn. rozvíjíme všechny smysly – poznáváme hravou formou zrakem, sluchem, hmatem…s tím současně aktivujeme paměť, pozornost. → Zapojujeme pohyb – podpora pohybu – stimulace CNS – lezení (rozvoj laterality) → rozvoj hrubé motoriky, jemné motoriky, oromotoriky… → RYTMUS – dýchání, plynulejší mluvení, soustředění… → pohybový rozvoj, vnímání rytmu, adekvátní zrakové a sluchové vnímání vede k rozvoji prostorového vnímání – prostorové vnímání je důležitým faktorem v rozvoji předmatematických představ. Čas → Vnímání času na základě denních rituálů. Před nástupem do školy: Základní orientace – včera, dnes, zítra. Ráno – dopoledne – poledne – odpoledne – večer. Roční doby, měsíce. Povědomí o jednotkách času (hodiny). Vnímání minulosti, budoucnosti. Specifické výchovné situace v souvislosti s úrovní myšlení předškolního dítěte: - Čas: o Harmonogram rodiny – je v rodině řád nebo spíš chaos pohledem předškolního dítěte? o Obtíže při změně činností. Místo: „za chvilku už půjdeme, dohraj si a nachystej se...“ zacílit naprosto konkrétně: „Dokresli ještě toho koníka a pak už se musí odcházet...“ Provést dítě dokončováním. o Obtíže při odloučení od rodiny (chybí adekvátní anticipace trvání odluky). Místo: „Ve školce budeš jen chvilku, po spaní jsem tu cobydup“ použít popis dne, přečíst harmonogram dne. Lépe zvykat dítě postupně. o Odměny a tresty s časovým odstupem – dítě si nepropojí ne/žádoucí chování s odměnou nebo trestem. Lépe bez trestů a odměn, ale s oceněním úspěšné akce ihned po akci nebo nést následek ihned po akci (rozlil jsem mléko, vezmeme hadru a musíme utřít). o Náročné situace , riziko zvýšeného stresu jako např. pobyt v nemocnici, u doktora nebo samostatné čekání: s citlivostí používat časové pojmy. Vždy spojit s konkrétní činností spojenou se zkušeností dítěte. Ujišťovat a uklidňovat dítě tady a tedˇ: „jsem tu teď s tebou, držím tě, pomáhám ti, hladím tě....“ - Egocentrismus: o Může se rodičům jevit jako bezohlednost, sobeckost – vhodná edukace rodičů, konkrétní příklady - Nejistota, zda vývoj dítěte probíhá v normě o Neopomenout vyhodnotit zrak a sluch, pohybové dovednosti, jejichž oslabení může mít negativní dopad na úroveň zrakové a sluchové percepce, paměti, pozornosti,.... o Jaký byl dosavadní vývoj dítěte? Vyhodnotit biopsychosociální faktory. - Obtíže ve škole: o Mohou plynout z nezralosti kognitivních procesů! Nezralost v této oblasti negativně ovlivňuje psychiku dítěte, v důsledku přetížení centrální nervové soustavy oslabuje zdravotní stav dítěte. Zraková percepce, prostorová percepce Rey-Osterriethova komplexní figura - Kresebný test specifických schopností, sleduje se úroveň vizuopercepce, zrakové paměti, pozornosti, prostorového vnímání, úrovně grafomotoriky, exekutivních funkcí – plánování, organizování. o u předškolních dětí: § zaměří se na dominantní detail § zakreslují izolovaně detaily § zahlceni složitostí prostorových vztahů § celek vnímají spíše na základě známého schématu – je to domek, raketa, prase... § konfabulace – domýšlejí „do tvaru“ § nesystematické zpracování V praxi – pro děti volit adekvátní materiály pro výuku. Stránka plná obrázků, přes které je napsán text, případně mnoho úkolů na stránce, může dětem činit problémy v orientaci. Množství podnětů je náročné na zpracování, to vede ke dřívější únavě, ztrátě pozornosti, neklidu, sníženému zájmu. Úkoly na podporu kognitivních procesů: Viz. Diagnostika předškoláka, Kolbábková a materiály od Bednářové a Šmardové Edukativně-stimulační skupiny - Program deseti lekcí (1 lekce - 60 min) na podporu zejména kognitivních procesů a dílčích oblastí vývoje, které souvisejí se školní zralostí. Každá lekce má pravidelnou strukturu, jednotlivé činnosti se střídají a navazují na sebe.Skupina 6-8 dětí. Vždy přítomen rodič. Pracuje s dítětem a nebo dítě pozoruje při práci s jinými dětmi. - Program vedou nejlépe dva lektoři. Postupné kroky od snadnějšího k obtížnějšímu, od dílčího ke komplexnějšímu. - Podpora těchto oblastí: o Jemná motorika a grafomotorika o Zrakové vnímání – zraková diferenciace, analýza a syntéza o Prostorová orientace, orientace v čase o Základní matematické představy o Řeč a myšlení o Sluchové vnímání o Paměť, pozornost Ukázky viz foto, video na fb. Skupině FSS MUNI: Psychologie dítěte předškolního věku.