Na čtvrtém semináři se budeme věnovat tomu, jak efektivně srovnávat. Budeme se bavit o tom, že srovnáváme, abychom se v informacích neztratili a naopak z nich dokázali abstrahovat novou myšlenku, na které můžeme stavět. Zjistíme, že srovnat lze napříč články takřka cokoli, např. vzorek, metody, výzkumné otázky, konceptualizaci pojmů, dobový a regionální kontext aj. 

Podle účelu srovnávání můžeme hledat jak podobnosti, tak i kontrasty (dost často obojí naráz).

Při popisu rozdílů můžeme využít dva základní mechanismy:

1) subject-by-subject

• celý odstavec věnuji komplexnímu popisu Florencie
• celý odstavec věnuji komplexnímu popisu Řím
• nezapomenu shrnout pro čtenáře, co si má odnést

2) point-by-point

1. každou větu/odstavec věnuji jednomu aspektu porovnání (např. jídlo, historie, geografie, kvalita školství)
2. porovnávám neustále obě města zároveň
3. ale na konci také nazapomenu shrnout

V obou případech je samozřejmě důležité myslet na to, co je ještě smysluplné v textu srovnávat a co už ne. V případě Říma a Florencie to může být snadné: v turistickém bedekru asi nebudete zabíhat do kvality místních škol. V případě akademických textů už to ale může být s rozpoznáním těžší :)

Základní postupy si můžete připomenout také v tomto článku:

Tady jsou úkoly, se kterými jsme pracovali na semináři, kdybyste se k nim chtěli vrátit :)

A tady vidíte, že srovnat jde dost možná cokoli s čímkoli :) Pokud ale tvoříte seminárku, a ne memes, následující otázky vám můžou pomoct se v tom úplně nezamotat:

• Co je relevantní pro můj text/kurz?
• Co je klíčová myšlenka v textu?
• Co mi pomůže formulovat myšlenku - a co tam píšu jen proto, že je to "taky zajímavé"?
• Co potřebuji zdůraznit: podobnosti, nebo rozdíly?