4,Kolonialismus, postkolonialismus a dekolonizace SANb2008/SANb2016 Politická a ekonomická antropologie Úterý 10:00-11:40, U35 Kateřina Čanigová •1, Které země byly kolonizátory, jaké země kolonizovaly? •2, Jaké plodiny byly součástí koloniálního obchodu? •3, Jaké propojení může být mezi jídlem a kolonizací? Najděte jich alespoň 5 •4, Jaké dle vás byly argumenty kolonizátorů pro existenci kolonií? •5, Jak souvisí kapitalismus s otroctvím? Vycházejte z Mintze •6, Je česká antropologie dekolonizovaná, proč ano, proč ne? Vycházejte z textu od Hrešanové. • 1, Které země byly kolonizátory, jaké země kolonizovaly? • •https://learninglink.oup.com/access/content/schaller-3e-dashboard-resources/interactive-map-chapte r-19-world-colonial-empires-1900 •https://www.openculture.com/2018/05/watch-rise-fall-british-empire-animated-time-lapse-map-519-b-c -2014-d.html Dekolonizace •https://www.cvce.eu/en/education/unit-content/-/unit/b0be5e09-41b9-4301-ad6e-525109f103ea/d30c2a78 -ab40-4633-843f-77972bf57364/Resources 2,Jaké plodiny byly součástí koloniálního obchodu? • •Karibik - koření, káva, čokoláda, kakao, rum, dříve barvy a škrobové potraviny i ovoce nejvíc ale cukr •Indie- čaj •Zboží – zbraně, sklo, textilie •Tabák • • • • •Jak to, že je cukr tak populární? •ve VB mez lety 1650-1900 - součástí jídelníčku každé pracující rodiny • “Nemůžeme jednoduše předpokládat, že každý má nekonečné touhy po sladkosti, stejně jako nemůžeme předpokládat totéž o touze po bohatství či moci.” •od r. 1650 konzumace cukru a rozvoj Západu vzájemně propojeno 3, Jaké propojení může být mezi jídlem a kolonizací? Najděte jich alespoň 5 •https://www.youtube.com/watch?v=S1bJoV3vKNY • •1, nahrazení původní stravy, evropskou stravou •2, masivní pěstování vyvážených plodin, tyto plodiny nejsou přirozené pro oblast, ta je jen zneužita k pěstování •3, vývoz a ukradení jídla a plodin z kolonie, v česku se prodávají v tzv. koloniálech •4, kulturní apropriace evropskými zeměmi a evropany •5, zákaz původní stravy jako násilí a omezování původních obyvatel - vyvražďování bizonů, zákazy vlastnění zdrojů potravy •6, dovoz druhů které zabily nebo vymýtily původní druhy • 4, Jaké dle vás byly argumenty kolonizátorů pro existenci kolonií? • •do nových kolonií byli přesunuti evropané, kteří nebyli pohodlní - krimInálníci, dlužníci, odpůrci režimu, revolucionáři - systém zbavení “nechtěných/nedůvěryhodných” -> byli zde i unešeni a stali se “Barbadosany” po vykonané práci měli dostat své území v koloniích - tento systém využívala jak Francie tak Anglie •ale to na práci nestačilo, využívali i zotročené domorodé američany kteří pracovali společně s nasmlouvanými evropany, kupují více a více pozemků, proudí zde více nizozemského kapitálu, malé farmy se zvětšují na plantáže •Příliv otroků z Afriky od 1650 •v průběhu 17. století a zejména na jeho konci roste příliv afrických otroků, kteří zde mají pracovat na plantážích. •otroctví se objevilo jako preferovaná forma vykořisťování práce, i když to vyžadovalo podstatné investice do lidského "zboží". •otroctví a práce otroků umožnila rozvoj průmyslu •Dříve spotřebovával pouze starý svět, s otroctvím, se průmysl a obchod neuvěřitelně rozrostly, může spotřebovávat každý - rozvoj kapitalismu (citace Marxe), otrocká práce rozšířila bavlnu, a světový obchod, díky světovému obchodu byl možný rozvoj strojového průmyslu (British West Indies - společnost dovozvů cukru) • Úspěch otroctví v koloniích •Úspěch otroctví v průkopnických ostrovech jako je Barbados a Martinik označil začátek afrikanizace britského a francouzského Karibiku. •Od roku 1701 do roku 1810 Barbados, pouhých 166 čtverečních mil velký, obdržel 252 500 afrických otroků • Jamajka, která byla v roce 1655 napadena Brity, následovala stejný vzor "ekonomického rozvoje"; ve stejných 109 letech obdržela 662 400 otroků. •18. století - největší rozkvět otroctví na francouzských cukrových plantážích v Karibiku •otroctví v Karibiku od 1650-1850, osvobození otroků 1838 pro Angličany, 1848 pro Francouze ( v roce 1848 bylo v ČR např. zrušeno poddanství) •V roce 1876 skončilo otroctví v Portoriku a v roce 1884 na Kubě. Od té doby byla karibská práce (s málo výjimkami) zcela "svobodná".( V roce1884 v ČR pro představu - vznik odborového hnutí) •Jakmile byli otroci osvobozeni na jedné straně konkurence ze strany dovezených námezdních pracovníků donutila osvobozené lidi pracovat tvrději a za méně peněz; na druhé straně, jelikož přístup k nevyužívané půdě a jiným místním zdrojům byl zablokován, byli osvobození lidé připraveni o možnost rozvíjet alternativní zdroje obživy. Plantážnici vytvořili obdobný systém jen- nahradili disciplínu otroctví disciplínou hladu. • • • 5, Jak souvisí kapitalismus s otroctvím? Vycházejte z Mintze • Lze práci na plantážích považovat za kapitalistickou produkci? •1650 - cukrové plantáže začínají, zároveň kapitalismus se plně rozjíždí •většina studentů*ek kapitalismu věří, že se kapitalismus vyvinul jako vládnoucí forma ekonomiky v 18. století v Evropě •-> Ale jeho vzestup obsahuje zničení předchozích forem jako je evropský feudalismus a vznik světového obchodu. Což zahrnovalo i vytvoření kolonií a rozvoj nových forem produkce založených na otroctví v “novém světě” •využívání importovaných otroků – přispívá k ekonomickému růstu v Evropě •plantáže jako zdroj evropského bohatství ještě před kapitalismem, ale byl to velký krok ke kapitalismu, vlastníci plantáží měli peníze půjčené v evropských bankách - výhodný business pro banky, půjčovaly jim s vysokými úroky, investovali do nich angličtí kapitalisté, více výnosné než investovat do něčeho v Evropě •kolonialismus výhodný hlavně pro vlastníky kapitálu, ne pro celou zemi, pro “shopkeepers” - cukr byl jednou z jejich oblíbených zbraní - neprofitovali z toho všichni, jen businessmeni zastoupeni i v britské vládě, naopak obyč. občané tím spíše trpěli Kolonialismus, otroctví a kapitalismus •Analogie s kapitalismem „produkují produkty které nevlastní a nekonzumují“, avšak kapitalismus je založen na free labor • •srovnání dělníků v Evropě vs. otroků - Stejně jako proletáři jsou otroci odděleni od prostředků výroby (nářadí, půda atd.). Ale proletáři mohou vyvíjet určitý vliv na to, kde pracují, kolik pracují, pro koho pracují a co dělají se svými platy. Za určitých podmínek mohou dokonce mít velký vliv. Samozřejmě, i otroci mohou mít určitou volnost manévrování. •SROVNÁNÍ DĚLNÍKŮ V KAPITALISMU A OTROKŮ - nevlastní nic, naopak oni byli koupeni, jsou bez majetku (kontrast s feudalismem) jsou prodáváni a obchodováni, tyto dvě velké skupiny pracovníků sice byly vykořisťovány k práci jiným způsobem, ale společně ztělesňovaly období tohoto vykořisťování. Polovina 17.stol. až polovina 19.stol. Jejich funkce se překrývaly a dokonce na sobě byly vzájemné závislé •-> jejich spojení skrze produkci ale i spotřebu, ani jedna skupina neměla nic, než jejich práci. Obě produkovaly, obě konzumovaly pouze malý objem toho, co produkovaly. Obě byly zbaveny svých nástrojů —- dle některých tvoří stejnou skupinu která se liší pouze v tom, jak byly začleněny do celosvětového systému práce, který pro ně vytvořili jiní • Marx - plantáže a ekonomické aktivity na nich byly odlišné od evropské kapitalistické produkce, ale nazval je také kapitalisty • Jak souvisí kolonialismus s Izraelsko-palestinským konfliktem a konfliktem mezi Izraelem a Hamásem? • Balfourova deklarace 1917 •Ministerstvo zahraničí, 2. listopadu 1917 Milý lorde Rotschilde, S velkým uspokojením Vám jménem vlády Jeho Veličenstva doručuji následující prohlášení sympatií s židovskými národními snahami, které byly kabinetem projednány a byl s nimi vysloven souhlas. Vláda Jeho Veličenstva je příznivě nakloněna zřízení národní domoviny v Palestině pro židovský lid a vynaloží veškeré úsilí, aby dosažení tohoto cíle usnadnila, přičemž je zcela zřejmé, že nebude učiněno nic, co by mohlo poškodit občanská a náboženská práva nežidovských společenství žijících v Palestině nebo práva a politické postavení Židů v nějaké jiné zemi. Prosím Vás, seznamte s tímto prohlášením židovskou federaci. (podepsán) James Balfour • •Video youtube.com – TRT World – Britain´s role in the occupation of Palestine • Proč americké studentstvo strhává v kampusech sochy Kryštofa Columba? Jaké jsou jejich motivace? Proč bychom jej měli*y oslavovat? •https://www.youtube.com/watch?v=OSBoh8sOKSM •https://www.youtube.com/watch?v=_NeO8zfYr8w • •Why the US celebrates Columbus Day •https://www.youtube.com/watch?v=fNqOGhDMm8k •Christopher Columbus: What Really Happened (10 Year Anniversary) •https://www.youtube.com/watch?v=hOuW_8_UES8 6, Je česká antropologie dekolonizovaná, proč ano, proč ne? Vycházejte z textu od Hrešanové. • •Česko jako země bez koloniální minulosti •kolonialismus bez kolonií - češi zdánlivě nejsou zodpovědní za hrůzy evropského kolonialismu, češi se rámují jako oběti nacistického a sovětského režimu, Hrešanová ale píše, že češi benefitovali z atlantického obchodu s otroky a s osadnického kolonialismu 16.stol.- nazývá to tkoloniální amnézií nebo exceptionalismem •česko bylo součástí globálního koloniálního trhu - produkovalo textílie, sklo, a manfakturové zboží •češi byli také osadníky v nové zemi, okolo 200k čechů emigrovalo do severní ameriky z rakouska- uherska, pak ještě dalších 130k okolo první světové války. získali půdu nebo šli těžit zlato, meziválečné období vzkvétal import průmyslu - škoda, baťa •pak vývoz zbraní do dekolonuzijících se zemí - nepřímá zodpovědnost za koloniální dominanci • Kolonialisté ve vztahu k Romům •I tak jsme kolonialisty ale bez kolonií -> kolonialismus ve formě internalizovaného kolonialismu vůči Romům a lidem žijícím v subkarpatském regionu •1968 - utvrďuje ve narativ koloniální nevinnosti - československo okupováno ruskem, po pádu režimu snaha o návrat zpět do Evropy, to ale neplatí pro Romy •1972 sterilizace Romek až do 1993, romské ženy s postiženími v devadesátkách, poslední případ v r. 2007 - česko se omluvilo, finační kompenzace ale vyplácí neochotně •po převratu, romové přišli o práci, bydlení - přesunuti do ghett —- ideální objekty pro antropologický a etnologický výzkum se zaměřením na to, jak se konstruuje etnická identita, ale výzkumy Romy exoticizovaly- nebraly v potaz vliv kolonialismu •Stereotypní zobrazování Romů ve výzkumech, jejich absence jako autorů, výjimka časopis Romano Džaniben •21.století romové hojně zkoumáni, hl. ti v osadách jako exotičtí ti druzí- antropologové s do osad jezdili učit jak dělat výzkum • Dekolonizace v české antropologii •dekolonizace relevantní i pro česko - pomůže nám pochopit přervávající přemýšlení z dob studené války v české akademii •Podle Mignola a Walshe (2018, s. 17) se dekolonialita skládá z "uznání a odstranění hierarchických struktur rasy, genderu, heteropatriarchátu a třídy, které stále ovládají život, znalosti, duchovnost a myšlenkové struktury, jež jsou zřetelně provázané a konstitutivní pro globální kapitalismus a západní modernitu.„ •“chybějící dekoloniální diskurz”- v české antrpologii, v českých časopisech, v muzeích, v afrických studiích , náprstkovo muzeum se také snaží o dekolonizaci nových expozic •nejaktivnější jsou studentky umění - dekolonizační manifest - další studentstvo historie, afrických studií… speciální číslo na dekolonizaci historie v časopisu Obscura, učitelstvo se ale nezapojuje, ignoruje a bojkotuje •dekolonizace je viděna jako západní projekt a jako něco, co se čechů netýká •dekolonizační perspektiva se uchytila pouze v romani studies •“výzkum s Romy”- ale výzkumníctvo nejsou romové • • Sebekolonizace místo dekolonizace •‘sebekolonizace místo dekolonizace” v evropské sociální antropologii - native anthropologists of this region internalize the ongoing colonization imposed on them by their Western colleagues. - obsahuje to častou marginalizaci a stigmatizaci, snaha vymezit se nepůsobit orientálně •západní vědci vidí českou antropologii jako zastaralou ovlivněnou komunistickým režimem •snaha o zdůraznění jinakosti když se zaměřují na Romy žijící v chudobě a v extrémních podmínkách •> exotizace, akademický orientalismus a antropologický eskapismus • • Postkolonialismus •„Postsocialismus a postkolonialismus přistupují k minulosti, aby studovali současnost, zatímco dekolonialita přistupuje k současnosti ve světle minulosti, aby si dokázala představit a vytvořit lepší budoucnost pro všechny (srov. Bhambra, 2022, pro podobné výzvy k kritické reflexi koloniální minulosti evropských společností s cílem vytvořit svět, ve kterém by mohli všichni žít dobře).“ Zdroje •https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/balfourova-deklarace-2-11-1917/ •Povinná literatura z kurzu