5, Nacionalismus, bílá nadřazenost, imperialismus a hranice státu, orientalismus a ti druzí SANb1008/SANb1016 Politická a ekonomická antropologie Úterý 19.3. 10:00-11:40, U35 Kateřina Čanigová Benedict Anderson. 2008. Představy společenství, Úvahy o původu a šíření nacionalismu. •Slova jako národ, národnost a nacionalismus vždy obtížné definovat •Teorií nacionalismu není moc, i přes to, že nacionalismus má velký vliv na podobu moderního světa •Žádnou vědeckou teorii národa nelze vymyslet, •Z hlediska marxistické teorie je nacionalismus „anomálie“ •Nacionalismus si nikdy nevytvořil své vlastní velké myslitele - i zastánci jako Tom Nairn nakonec napíší, že nacionalismus je patologickým jevem moderní vývojové historie a je stejně nevyhnutelný jako neuróza v životě jednotlivce •Anderson -výchozí teze - národnost (nationality) nebo vzhledem k mnohčetnému smyslu tohoto slova, možná spíše národní příslušnost” (nation-ness), a také nacionalismus jsou kulturními artefakty zvláštního druhu. - jejich vytvoření až na konci 18. stol. , obecněji se termín používal až na konci 19. stol. •Klade otázky: proč vznikl, jak se změnil jeho význam a proč má tak hlubokou emocionální legitimitu, proč vyvolává tak hlubokou oddanost? • Co je to národ? •“v antropologickém duchu tedy navrhuji následující definici národa: je to politické společenství vytvořené v představách - jako společenství ze své podstaty ohraničené a zároveň suvérenní. Jde pouze o představu proto, že příslušníci ani toho nejmenšího národa nikdy nepoznají většinu ostatních jeho příslušníků, nikdy se s nim nesetkají a ani o nich neuslyší. Přesto v představách všech přežívá obraz jejich sounáležitosti.” •Gellner: Nacionalismus není probuzení národů k sebeuvědomění: nacionalismus vynalézá národy tam, kde neexistují.” • •Představivost vytváří národ jakožto ohraničené společenství, neboť i ten největší z národů, který může zahrnovat až miliardu živých lidí, má konečné, třebaže pružné hranice, za nimiž se nacházejí jiné národy. •Žádný národ si nepředstavuje sám sebe jako společenství jehož hranice budou hranicemi lidstva. • •Nacionalisté netouží po tom, že se všichni stanou součástí jejich národa. (jako křesťané snili o křesťanské planetě). •Jde o představu suvérenního společenství, nahrazuje dynastické říše kvůli rozpadu jejich legitimity skrze osvícenství a revoluce. (Předchůdci nacionalismu - náboženská společenství a dynastická říše) • •Národy sní o tom, že budou svobodné a pokud jim má vládnout Bůh, tak ať tak činí přímo. Mírou a symbolem této svobody je suvérenní stát • •Představivost vytváří národ jakožto společenství, bez ohledu na nerovnost a vykořisťování je pojímán jako soudružství díky čemuž miliony lidí v období posledních dvou století ani ne tak zabíjelo ale ochotně umíralo. (památníky padlým jako symboly vlastenectví a národa) • Zdroje národního vědomí •Knihtisk změnil vzezření a stav světa •Vydávání knih jako raná forma kapitalistického podnikání, touha kapitalismu po nových trzích •“revoluční síla kapitalismu směřující k místním jazykům přispěla ke vzniku národního vědomí - knihtiskové potřebovali odbyt knih, museli je začít tisknout v místních jazycích, trh knih v latině již byl přesycen” • •Možnost šíření knih Luteránů v němčině, zamíchalo to s mocenským postavením, Luther jako autor betsellerů -> titánská bitva o mysl lidí - nábožensko-propagandistická válka mezi katolickou církví a lutherány, ti byli vřdy v ofenzivě jako kacíři •Knihy se začínají psát v lokálních jazycích místo latiny které rozumí jen hrstka lidí povýšení místních jazyků do role jazyků moci - konkurují latině - přispěly k rozkladu představy křesťanského společenství • •Tištěné jazyky se staly základem národního vědomí, tištěná kniha mohla být reprodukována, jazyky se přestaly tak rychle měnit •-> vytvořily jednotná pole změny a komunikace na nižší úrovni než je latina ale vyšší než lokální mluvené jazyky, mluvčí ENG, FR a ŠP se spolu nemohli domluvit, ale najednou mohli komunikovat skrze text na papíru = začali si uvědomovat kdo patří do jejich jazykového pole, ale také, kdo do něj nepatří •-> “tito spolučtenáři s nimiž byli spojeni prostřednictvím tisku, tvořili svou sekulární viditelnou neviditelností zárodek představy národního společenství.“ •vznik národních společenství umožnila intreakce mezi výrobním systémem a výrobními vztahy (kapitalismus), technologie komunikace (tištěné slovo) a osudová různorodost lidských jazyků. •-> osudovost je zásadní, nacionalistické ideologie zdůrazňují prapůvodní osudy •Národ získal popularitu kvůli převaze kapitalismu => skrz tisk, psané písmo a jazyk se ustavuje národ • Ghassan Hage, 1998. White Nation, Fantasies of White Supremacy in a Multicultural Society. •Akumulace whiteness – proces ustavení bílého národního řádu, whiteness jako princip organizace •Whiteness jako aspirace bílého subjektu •Nacionalistické praktiky jsou motivovány ideálem imaginárního národa – jak by dle nacionalistů měl národ vypadat, je to jejich touha •Národní konstrukt jako fantazie – ideál národního řádu jako fantazie •Strach o ztrátu nadřazenosti a dominance jako motivace k násilí – symbolickému ale i fyzickému •ten kdo strhává šátky je ten kdo je zplnomocněn vytvořit realitu svého národa - fantasy of dominance •“nation-states are built around nationals disinvesting themselves of the capacity to deploy personal violence and investing this capacity in the state” • •ti co mají vysoké postavení, nepotřebují vynaložit fyzické násilí, vykonává to za ně stát, ti kdo vykonávají fyzické násilí se cítí zneplnomocněni (disempowerment), ti co ztratili vztah ke státu - mají pocit, že stát nevykonává jeho násilí za ně - cítí se že jejich vládní národní přináležení je ohroženo nebo upadá – musí to vzít do vlastních rukou • Konstrukce „other“ pro nacionalisty •smysl života nacionalisty - budovat idealizovaný národ -> nacionalista je vždy stavitel národa, nejvokálnější nacionalisté jsou zároveň lidmi, kteří se cítí být nenaplněni v jiných sférách svého života -> nacionalismus dává význam života a smysl v případě že jiné oblasti sociálního života nefungují •vychází z Lacana, Durkheima a Žižeka •nacionalisté se bojí, že jim jiní vezmou jejich naplňující se národ •národ jako the Thing - Lacan národ jako objekt touhy, cíl, dává jim možnost být nacionalisty, je to desired object •„nationalists never believe their goal of national home ever to be achieved - there is always something or someone standing in the way,“ tak aby nacionalisté museli vykonat další akce pro splnění jejich cíle •Podstatná role “other” - the crucial functon of otherness within the spatial imaginary constructed by the nationalists fantasy. The other is what allows nationalists to believe in the possibility of such a domesticated space •the other is necessary for the construction and maintenance of the fantasy •crucial dimension of national otherness - other is someone that disturbs their homely space (Žižek) •Other znemožňují nacionalistům jejich fantazii o domestikovaném národu, chtějí proto ty co jsou „other“ kontrolovat a objektifikovat je •příklad filmu falling down - když se svět rozpadá, touha po kontrole alespoň home space/domestic space, ti co mu okupují jeho prostor jsou feministé, fašisté, byrokratické mentality, rasizovaní a etničtí ti druzí - nemůže díky nim volně cestovat životem, ve svém domově • • • • Edward Said. 2006. Orientalismus, Západní koncepce orientu. •Co je to Orient? •Orient si Evropané vytvořili ve svých představách. Již od antických dob byl zvláštním prostorem plným romantiky, exotických bytostí, znepokojivých vzpomínek, přízračných krajin a pozoruhodných zážítků. Teď se však ztrácel před očima a v jistém smyslu byl již minulostí - jeho čas vypršel. •Orient pro každou zemi jiný význam = Pro návštěvníka z Evropy bylo nejpodstatnější zobrazit Orient a jeho současný stav evropsky - prvořadý společenský význam. •Američané se na Orient dívají jinak - spojují si ho s Dálným východem, především s Čínou a Japonskem. •Francouzi a Britové mají dlouhou tradici toho, co nazývat orientalismem, tedy jistého způsobu vyrovnávání se s Orientem, vycházejícícho ze zvláštního postavení, jemuž se v západoevropské tradici Orient vždy těšil •Orient je oblastí v níž byli největší, nejbohatší a nejstarší kolonie, je zdrojem jejich civilizací a jazyků, kulturním rivalem a v neposlední řadě představuje také jednu z nejhlubších a nejčastějších představ jiného světa, jiné kultury. •Orient tak pomáhal Evropu (či Západ) negativně definovat - byl jejím protikladným obrazem, myšlenkou, osobností i zkušeností. •Nic z toho však neexistovalo pouze v představách, protože Orient je také nedílnou součástí evropské hmotné civilizace a kultury. • •Orient neexistuje sám o sobě, stejně tak jako Západ - oboje vytvořeno člověkem •Orient je představou s vlastní myšlenkovou, imaginativní a terminologickou historií a tradicí, která ji utvářela a zpřítomňovala pro Západ - oba dva celky se v sobě navzájem odrážejí •vztah mezi západní civilizací a Orientem je vztahem moci, dominance a různých stupňů hegemonie •Orient je orientálním, protože se tomuto označení nebránil •Denis Hay- “myšlenka Evropy”, kolektivní představa, která “nás” Evropany definuje v protikladu k “nim” neevropanům •co tvoří evropu? - idea evropské nadřazenosti nad neevropskými národy a kulturami, včetně Orientu •Západ má vždy postavení silnějšího •Na základě souhrnného poznání Orientu a široké západní nadvlády nad ním od konce osmáctého století tak byl vytvořen komplexní celek vhodný k odbornému výzkumu, muzejní prezentaci, koloniální správě, ilustraci obecných antropologických, biologických, jazykových, rasových a historických tezí či tvorbě ekonomických a sociologických teorií vývoje, revoluce a kulturní, národní a náboženské typologie • Orientalismus •druh diskursu s vlastními institucemi, slovníkem, vědou, představami, doktrínami a dokonce i koloniální byrokracií a styly. •orientalistika jako termín je vágní, obecný a hlavně navozuje představu bezohledné nadvlády evropského kolonialismu v průběhu 19. a na počátku 20.stol. •orientalismus - snaží se postihnout druh myšlení založený na ontologickém a epistomologickém rozlišení mezi “Orientem” a “Okcidentem” či “Západem” - na základě této dichotomie byly vytvořeny teorie, epické příběhy, romány, sociální analýzy či politická pojednání týkající se Orientu •počátky orientalismu na konci 18. století - širší diskurs v oblasti mocenských vztahů a společenská instituce která zkoumá výroky o Orientu, autorizuje názory na něj. popisuje Orient a učí o něm, objasňuje ho a řídí => orientalismus je postupem, jímž Západ Orientu vládne, restrukturalizuje jej a spravuje. —-> vychází z Foucaulta a jeho archeologie vědění a dohlížet a trestat — bez studia orientalismu jako diskursu nelze porozumět systémovému přístupu, jímž evropská kultura poosvícenské doby Orient ovládla. a sama jej politicky, sociologicky, vojensky, ideologicky, vědecky a umělecky vytvářela. •orientalismus byl dominantním směrem uvažování o Orientu •-> evropská kultura získávala sílu a identitu právě procesem vymezování vůči Orientu, jenž pro ni znamenal jakési náhradní či zasuté já. •orientalismus - souhrn obených představ o evropské nadřazenosti, rasismus, imperialismus a dogmatické přístupy k idealizované představě orientálnosti vs. indviduální přístupy k Orientu • Co ještě je orientalismus •rozsáhlé francouzské a britské aktivity, jejichž hranice určovala bezmála sama představivost, obchod s kořením, koloniální armády a úředníci, bezpočet vědeckých textů, specialistů a dalších expertů, profesoři orientalistiky, široké spektrum “orientálních myšlenek” (orientální despotismus, vznešenost, krutost, smyslnost), vychodních sekt, filosofií a učení upravovaných pro evropské publikum. 20 st. do 2ww dominovaly Orientu Francie a Británie, poté je vystřídala Amerika která jde ve šlépějích předchozích dvou • • Aktivita (15 min.) •Vytvořte 4 skupiny •Vyberte si jeden z národních kontextů -> Izrael, Velká Británie, Francie, USA, Česko, Polsko •Otázky (odpovědi vztáhněte vždy k vámi zvolenému kontextu, zvolte si pouze jeden): •Kdo je nacionalista*tka? •Proč je nacionalistou*kou? •Co je to národ, proč je populární? •Kdo je „other“ pro nacionalistu*tku v této zemi, proč? •Kdo je v této zemi orientalista*tka? •Jaká je role představ v přemýšlení nad Orientem nebo nacionalismem? •Jaká je role těch druhých (the other) při dosažení nacionalistých fantazií? • Živé sochy (15 min.) •Na základě vaší předešlé skupinové znázorněte, jak by ve vybrané zemi vypadala socha orientalismu/socha bílé nadřazenosti/ socha o fantazii bílého národa/socha nacionalismu. (vyberte si jen jedno téma) •Promyslete, jak daný koncept — termín předvedete jako živou sochu. Živá socha musí být sestavená ze všech členů skupiny, musí být nehybná a vyjadřovat to, jak skupina téma chápe. Skupina připraví živou sochu pro diváky (ostatní skupiny) •Každá skupina ukáže svou živou sochu. Diváctvo má za úkol poznat, co socha zobrazuje. •Poté sdílejte i odpovědi na otázky z předešlé aktivity. Zdroje •Literatura z kurzu •Obrázky google.com