Věda, normální věda, metodologie vědy 1 Co je věda? •Sociální věda se pokouší vysvětlit, co se děje (nikoli co by se mělo stát), tzv. pozitivistická tradice •pozitivismus: předmětem vědy jsou jen fakta, zjistitelné přímou zkušeností, kumulace poznání •Věda – „užití systematických metod empirického zkoumání, teoretické analýzy dat a logického vyhodnocování argumentů za účelem vytvoření souhrnu znalostí v určité oblasti“ •Výsledky vědeckého procesu jsou neustále předmětem revize •Sociální vědy hledají pravidelnosti v sociálním životě •Sociální vědci vysvětlují jednání souboru lidí (nikoli jednotlivců) •Sociální versus sociologický problém •Konfrontace s přírodními vědami 2 Věda a paradigma •Thomas Kuhn Struktura vědeckých revolucí (1962) •Paradigma & Normální věda •dominance paradigmatu -> zpochybnění paradigmatu -> vědecká revoluce -> dominace paradigmatu •Dějiny vědy jsou střídání jsou dějinami střídání paradigmat •Je sociologie vědou? •Mají sociální vědy paradigma? –Ano –Ne 3 (Pramen: Disman, 2008:15) Normální věda je exaktní věda 4 Co je společné pro přírodní a sociální vědy? Empirický základ? Přírodní vědy studují přírodní svět, sociologie sociální svět. Normální věda je exaktní věda, sociální vědy jsou pravděpodobnostní vědy •Čím se liší sociální věda od přírodní? (viz předchozí snímek) –Determinismus –Univerzalita zjištění –Kauzalita – •Proč? – přirozený systém •Definice kauzality vs. přirozený systém •Přirozený systém je soubor proměnných, které jsou navzájem propojené mnoha vztahy a ovlivňují se navzájem •Přirozené systémy jsou v sociálních vědách mnohem rozsáhlejší než systémy v exaktních vědách • • 5 Typy zkreslení při interpretaci vztahu mezi proměnnými, rizika spojené s popisem neúplného přirozeného systému 1)nepravá korelace 2)vývojová sekvence 3)chybějící střední člen 4)dvojí příčina 5)obrácená korelace (Disman neuvádí) • • • • 6 NEPRAVÁ KORELACE •jak se to jeví: jak to je: • X X • • Z • • Y Y 7 VÝVOJOVÁ SEKVENCE •jak se to jeví: jak to je: • X X • • Z • • Y Y 8 CHYBĚJÍCÍ STŘEDNÍ ČLEN •jak se to jeví: jak to je: • X X • • Z • • Y Y 9 DVOJÍ PŘÍČINA •jak se to jeví: jak to je: • X X • • Z • • Y Y 10 OBRÁCENÁ KORELACE •jak se to jeví: jak to je: • X X • • • • Y Y 11 Sociální vědy a redukce •V sociálních vědách nikdy nelze pracovat s kompletně popsaným přirozeným systémem •Vždy hrozí riziko 5 druhů zkreslení (nepravá korelace, vývojová sekvence….) •Z tohoto důvodu je sociální realita redukována v pěti úrovních: 1)Redukce na znaky (proměnné) 2)Redukce počtu pozorovaných znaků 3)Redukce počtu analyzovaných vztahů mezi znaky 4)Redukce populace na vzorek 5)Redukce časového kontinua na jeden časový bod – • • • • • 12 Nejpodstatnější omezení kvantitativního sociologického výzkumu •Kvantitativní výzkum může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými 13 Kvantitativní sociologický výzkum nemůže nabídnout důkaz o kauzalitě Proč? Kauzalita má 3 podmínky: 1) Musí existovat souběžné změny v obou proměnných (znacích) 2) Musí být vyloučena existence nějaké vnější příčiny 3) Změny v obou proměnných se musí objevit v logickém časovém pořadí Ad 1) lze měřit nejrůznějšími statistickými koeficienty Ad 2) mimo experiment nelze v přirozeném systému Ad 3) rozlišení na závisle a nezávisle proměnnou 14 Věda vs. zdravý rozum •Věda je systematické a kontrolované zjišťování a ověřování empirických poznatků •Od tzv. „zdravého rozumu“ se liší tím, že: 1.používá konceptuální schémata (pojmy s jasně vymezeným obsahem) 2.svá tvrzení se snaží systematicky a empiricky ověřovat 3.ctí aspekt kontroly (opakovatelnost pokusů, interpersonalita, pohyb v rámci pozorovatelných vlastností jevů) 4.pátrá po vztazích vědomě a systematicky 5.odmítá metafyziku, spekulaci 15 Co dělá vědu vědou? · · Specifický předmět studia · Obsahově jednoznačná terminologie (vědecký jazyk) · Vlastní teorie, metody a techniky poznávání · Systematizace poznatků • * Urban, L. 2008. Sociologie trochu jinak. 16 MODEL EMPIRICKÉ VĚDY 17 MODEL EMPIRICKÉ VĚDY t e o r i e e m p i r i e D E D U K C E I N D U K C E 18 Vědecké versus magické myšlení 19