stej n ě jako cizinec, má jednu d ůl ež itou výhodu: oba musí znovu a znovu interpretoval, r aci o nál n ě analyzovat sitUO ra., I'n;' ' . 'c lOmu tak. Tady jc několi k \l"lulny(;h vyS\ct c .nám temo ,,) ' čCt vnucuJC otázku, proč J 15 Výmluvy ve formě hypotéz Hl : Sociologie je ještě mladá věd neměf~ dosud čas vyvinout s:é vlastn , paradigma. ll ? O;" 1111, '.c bychom k tomu potřebovali informaci ne o stovkách, ale pravd ě pod obně O tisících IUtIIH č nn ých . I letmá úvaha nás brzy př esvě d čí. že takový projekt nemá nadě ji na úspěch: II vdu( výzkumného rozhovoru i délka dotazníku jsou obj e ktivn ě omczeny. Rozhovor delší než Il'llnu hodinu si mŮ 7.e me dovolit jen ve velmi výjimcčných případe c h. třeba tehdy. pokud je pf\ ' d lll č t našcho vý7..kumu zajímavý pro respondenta. Návratnost dotazníku, beztak všude na " v t' l ~ n(7 .k~ . se vz rů s tají cí délkou dotazníku rychle klesá, Nfzká návratnost je pak zdrojem I.I\lu'ného zkreslení. jak O lom budeme h ovo řit v naší kapitole o populaci a vzorku. Nadto ~ I ~ r dat je aktivitou hodni! nákladnou, Praxe sociologického výz.kumu ukazuje. že standardní vy/kUlily pracují s n ě k o lika desítkami p ro m ě nn ých a jen u mála s kute č n č r07.s:íhlých výzkumů Ilut et proměnných překročí hranici dvou set. Jl' tedy 7lejmé. že v sociálních vědách prakticky nikdy nebudeme pracovat s úplně IHIIIsllným přirozeným systémem a tudíž budeme vždy vystaveni zkreslením, která jsme tllskutovali v předchozím textu, Tato zkrcsh!ní nehudou mft tak jasný charakter; doména vý/.kumu nesestává jen ze tii proměnných. Nutnost pracovat s redukovaným popisem reality je ješ t ězdůrazněna. následujícím faktem. '.e redukce informace v sociologickém výzkumu probíhá na několika úrovních. n:dukce počtu pozorovaných promi!nných; n:dukce počtu analywvaných vztahů mezi nimi; redukce populace na vzorck a redukce časového kontinua na popis jednoho. neho něk o lika málo časo v ýc h bodů. Iledukce p oč tu p07.0rovaných pr oměnných :I její efekt na vznik zkreslení jsme popsali v paragrafu 1.4, 25 Redukce POČIU analyzovaných vztahů mezi promčnnými způsobuje zkreslení totožná s redukcí počtu pozorovaných promě nn ých. Je to logické a docela banální: když n evy p oč ítáme . jak t řeba délka pracovní zkušcnosti souvisí s příjmem, efekt je stejný, jako bychom informaci O zkušenosti nezískali vůbec. Nic m éně ve srovnání s předchozí situací existuje zde zásadní rozdíl; redukce v p oč tu vz tahů je vždycky mnohem ro7..sáhlejší. Ze všcch vztahů, které existují v přir07..eném systému budeme schopni studovat jenom zlomek, který je menší. než procento prom ě nných, které jsme ze všcch relevantních proměnných 741hmuli do popisu. Nadto, my zde j eš t ě vfce redukujeme systém, klerý byl již redukován co do počtu proměnných. Ilustrujme si 10 opěl na našcm příkladu s příjmem, jako 7..ávisle proměnnou. Pro úplné pochopení lohoto systému např. nesta čí vědět, jaký vliv na příjem má vzdělá ní. Je třeba také vědě t, zda efekt vzděl6.ní je totožný pro jedinec s různým za m Čst n6.ním. Je stejný pro muže jako pro žcny? Jak je vliv vzdě l 6.nf modifikov6.n pracovní zkušcností v oboru, ve kterém respondent nyní pracuje, případně zkušcností v jiných oborech? Jaký je vliv vzdčl6.ní u žcn, náležcjících do vč k ové skupiny 30-40. s dvěma dětmi ve věku JO až 14 lel. které žijí v obcích s populací JO až 20 tisíc, které pracují v administrativě v textilním průmyslu, které mají více než deset let praxe v ohoru, jejichž manžel má vysokoškolské vzdčlání, ale je v invalidním důchodu atd.? Zkrátka. pro úplnou analýzu bychom potř e bovali sk ut cčně vyčís l it nejen vztahy mezi všemi proměnnými, ale i mezi jejich všcmi možnými kombinacemi. Již tato úloha by vyžadovala vypočítal. an;llýzovat a interpretovat sku t ečnč astronomické množství koeficientů. Řekněme, 7.-C bychom analyzovali vliv soul:1oru o Sto prom ě nných na příjem. Tento soubor nezávisle proměnných může být komhinován do 2100 různýchvzo r ců. Tedy pro úplný popis vlivů t ěchto proměnných přímo na př(jem by byl poč e t potřebných koeficientů vyjádře n číslem I následovaným asi 30ti nulami. To však nezahrnuje analýzu nepřímých vlivů. Z teoretických i praktických dův odů může oýt pro nás důležité vi:di:t nejcn to. jaký je přímý vliv vzdi:lání na piijem. ale i 10, jak vzdělání ov li vňujI! zaměstnání. ktl!ré pak ovlivní piijcm. 26 ~~ l ll h,k 5. uvidfme, že situace je ještč mnohl!m komplikov:lIlějšf. 7.-C z hkdiska statistiky I . 11 IUllIlIČ IHl I.! rŮ7 . ný charakter. Někte r é. lIomill(ílllí. jsou představovány jenom jmény • I 111'''( (kupř. kraj, ve kterém respondent žije). O jiných, ordinálních, jsme schopni říci, že "" 114 kUh:gorie je vyšší (lepší, siln čjší atd.) než jiná, ale nejsme schopni říci. kolikrát je lepší 1 ~III,t 11[lt:1 a s tříbrná medaile ve sponovní soutěž i ). K onečně existují ill/avll/m'é pr o m ěn nI.!, ~I, 11\ IUIIJI !'> kutcčn ě kvantitativní charakter. U nich je možnl.! říci. kolikdt je urč it á kategorie ~~ Uf (Je Ilcjmé, že příjem čtyři tisíce jc dvakrát vyšší, než příjem dva tiske.) Pro každý tI', hlt) t ypů proměnných musíme použít jiný soubor .~lltfi .Hi c kýcl! operací. V lé7..c kapitok IlvItUIUC, '.csouvislost mezi p r oměnnými mů že mft rllzný tvar, od přímky ke křivkám různý ch . lujlM. K:17.dý typ souvislosti je sledován jiným typem operací. hl tcuy 11ejmé, že úplná analýza vzlahů mezi pr o m ě nn ými by pi'esáhla kapacitu nejvčtších .1I'.....lp oč fta č ů a a z praktických, ekonomických a časo vých diivodíi je neu s kutečnit e lná . j'fI'tl\\av;l. že by takový objem infonnace mohl být smys l uplně interpretován, je pro stě IIh~uH lnf . Nutnost pracovat s redukovaným po č tem analyzov;:lIlých vztahů není dána IIl hl ČIl. ..ným stavem vědy a technologie, ale dá se říci, že má ohjekth'ní, absolutní I hllrllktcr. U ťd ukce populace na vzorek I)' ~ kusc tohoto typu redukce bude mnohem o ptimi stič t č jšf, nd. předch07.í výklad. Prohh;my IlItlU 7.dc spíše tcchnickl.!ho a zcjml.!na ekonomického, než epistcmologického charakteru. I'eorie i praxe konstrukce vzorku je dol:1ř c propracována.Budeme se jf zahývat v kapitole 4. Zde jen poznamenejme. 7,.C za ur či tý c h okolnosit j ~ me schopni definovat v!.!likost chyhy v m č ře n í. které se dopuslíme, když pozorujeme vzor!.!k namísto celé populace. Ikdukce ča sové ho kontinua na jcden časový hod Naprostá včtšina soci6.lních jevů sc mční s pruhčhem ča s u. Nčk t e r é jcvy zvolna, jiné velice rychle. Naproti lOmu ve výzkumné praxi získáváme ne j čas t ěj i j!.!nom obraz jediného časového hodu. Filmový zá7.nam nahrazujeme statickou fotografií. To n!.!musí hýt v mnoha případech na závadu. pokud neusilujeme o kauzální vysvětlení , o vysvčtleni pří č inn é souvislosti. Na tomto mí stě se nebudemc zabývat zajímavými epistemologickými a tcorctickými aspekty 27 kauzální analýzy. Spíše se podíváme jak poznat. zda z m ěny \' pro m ěn né X jsou opravdu p ří č i no uz m čn v pro m ěn n é Y. Abychom mohli prohlasit, že vztah mezi dvěma pr o m ě nnými má kauzalni charakter, musí být splněny všechny následujfci podminky: (1) (2) (3) Musi existovat souběžné změny v obou proměnných. musíme vy l ouč it existenci n ěja k é další, vně j ší pří činy a zm ě ny v obou pr o m ě nn ýc h se musi objevit v logickém časo vém po řa d i. S prvním bodem nebudeme mít velké problémy. So ubě ž né zm ě ny mohou být relativn ě snadno m ě ř e ny ruznými statistickými koeficienty souvislosti. O ně kt e r ýc h z nich budeme h o v o řit v naší statistické kapitole 8. Ovšem z ji š t ě ní . že existuje významná souvislost mezi pr o m ě nn ými, samo o so běn es ta č í. Jinak bychom mohli v našem příkladu v odstavci 1.4. akceptovat hYPOlézu. že č á pi nosí dě ti. Respektovat druhý bod je v sociálních vě d ác h, s výjimkou experimentu, s kut e čn ě nemožné. My U7. v l as tn ě víme, pr oč tomu tak je. Ukázali jsme. že jsme schopni popsat a analyzovat " přir o z ený systém" jen velmi neúpln ě . Ne17.c tedy naprosto vyl ouč it . že studované proměnné jsou vystaveny vlivu něja ké vnější prom ě nn é . a my o tomto vlivu nevíme. J edině skutcčný experiment - pokud je vůbec uskutečnit e lný - se m Ů 7..c s touto situací vypořádat. Jak - o tom bude řeč v příští kapitole. Třetí podmínka znamená. 7..c změ ny v nezávisle prom ě nné. tedy v té proměnné. kterou považujeme za příčinu, musí nastat dříve než v druhé. závisle p r oměnné. Zjistit tento fakt v sociálních vědách mU7..c být obtížné a velmi čas t o i nemožné. S výjimkou experimentálnlbo přístupu (a s výjimkou n ě který c h případů přfm é ho pozorovánf) je časové kontinuum redukováno na jediný časový bod. Kupř . odpovědi 7..aznamenané v dotazníku nezrcadlf nic víc než. řekněme . názory respondenta minulý čtvrtek odpoledne. Nevíme. co se stalo dříve a co pozd ě ji . Můžeme tř e ba zjistit. že lidé. kt e ří č t o u určitý č as o pis. obhajují určitý názor mnohem ča s t ě ji. než ostatní respondenti. Nejsme však schopni Uci. zda č t ení časop i su př i spě l o k vytvoření tohoto názoru, nebo zda lidé č t o u ča s op i s proto. že odpovídá jejich názo rům. V neexperimentální situaci je vč t š inou nemožné zjistit ča so vou posloupnost přímo ze 28 ~'lItl II ,1.11 V»)Lrnkou jsou tako\'~ situace. kdy "fme, le ur,ltá proměnná prostě musí hýt 'Ihlll "',Iv; IJ I ~tíme, že ženy používají rtěnku mnohem častčji nel muži, nebudeme tl) I 'H~