Sociologie proměnných, měření a pozorování, validita a reliabilita, dedukce, indukce, redukce, operacionalizace a role hypotéz v kvantitativním sociologickém výzkumu MODEL EMPIRICKÉ VĚDY t e o r i e e m p i r i e D E D U K C E I N D U K C E kvantitativní výzkum kvalitativní výzkum 15m Pojem Shoda o významu pojmů •Konceptualizace: proces, jímž (na úrovni celé disciplíny) dosahujeme shody v tom, co znamená daný pojem – –Fixace teorií i výzkumnou praxí – –Ve vlastním výzkumu musíme ze shody vyjít –popsat ji –přijmout ji –upravit ji – •Nelze ji ignorovat!!! •Konceptualizace vždy předchází operacionalizaci • •Konceptualizací specifikujeme, co myslíme konkrétním pojmem ve výzkumu –Nepřesné a rozostřené významy se stávají specifickými a přesnými –Nelze měřit nedostatečně definovaný pojem – •Výsledek: definitivní vymezení pojmu, s nímž pracujeme v daném projektu –Specifikuje dimenze pojmu (např. religiozita, předsudek) –Vede k vymezení indikátorů – Konceptualizce v konkrétním projektu Příklad procesu konceptualizace •Abstraktní pojem: socio-ekonomické postavení • •Dimenze: ekonomická sociální • •Subdimenze: příjem vlastnictví vzdělání zaměstnání • . . . •Další subdimenze: . . . • . . . • •Operacionalizace • •Indikátory/znaky/proměnné • 30m Co je to hypotéza? •Definice: Předběžné tvrzení o vztahu mezi (alespoň dvěma) zkoumanými proměnnými • •Má formu oznamovací věty, příklad: • „Čím vyšší je nespokojenost, tím vyšší je fluktuace zaměstnanců.“ • • teoretické •Rozlišujeme hypotézy • pracovní (empirické) • •Hypotéza musí být ověřitelná, tj. u všech zahrnutých proměnných musí být jasně určeno, jak se budou měřit • •V hypotézách se vyhýbáme osobním a kulturním hodnotícím soudům • K čemu používat hypotézy? •Hypotéza je výrokem o existenci, frekvenci nebo intenzitě vztahu mezi dvěma jevy (nebo mezi jevem a jeho podmínkou či příčinou), který je vyvozený z teorie • •Hypotéza je podmíněný výrok o (ve většině případů) vztahu dvou proměnných •Příklad: „Děti rozvedených rodičů mají větší šanci, že se rozvedou“; „S rostoucí prestiží povolání klesá míra odcizení“ • •Hypotézy jsou ve vědě důležité, protože jsou pracovními nástroji teorie - jsou jejich převedením do formy, v níž mohou být tyto buď potvrzeny, anebo vyvráceny •Kvantitativní věda pracuje na principu testování teorie – testování hypotéz • Hypotézy by měly: •Mít schopnost vysvětlovat •Formulovat očekávaný vztah (příp. směr vztahu) •Být empiricky ověřitelné •Být formulovány co možná nejjednodušeji •Vztahovat se k obecným, ne specifickým jevům •Být hodnotově neutrální 40m Koncept – indikátor – proměnná - znak •Člověk je nositelem vlastností •Vlastnosti jsou konceptualizovány •Dimenze je specifický aspekt konceptu •Proměnná (znak): je symbolické vyjádření vlastnosti (člověka) •Proměnná je měřitelná dimenze pojmu / konceptu • •Příklad: –Koncept: religiozita –Dimenze: víra, rituály, zbožnost, vědění, chování –Proměnné vycházejí z dimenzí konceptu a vyjadřují •stavy vlastnosti svými hodnotami •vztahy mezi stavy vlastnosti relacemi mezi svými hodnotami Problém měření: Operacionalizace •Operacionalizace: jak měřit zvolený, definovaný koncept • •Formální definice: •Proces stanovení konkrétních výzkumných procedur, které povedou k empirickým pozorováním zvolených jevů (konceptů), která budou tyto koncepty reprezentovat ve výzkumu • •Věcná definice: •Převod neměřitelných jevů a konceptů do měřitelných znaků a indikátorů • •Výsledkem je operacionální definice konceptu - v termínech znaků a indikátorů • Operacionalizace a indikátor •Operacionalizace je procedurou převedení pojmů z teoretického do výzkumného jazyka. • –Operacionální definice = překlad teoretického pojmu do observačního jazyka. –Operacionalizovat pojem/jev znamená najít jeho empirické krytí. •koncept je vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen •nevysvětluje, co je zkoumaný předmět, ale dává nám návod, jak poznat co to je • •Příklad romské etnicity • •Indikátor reprezentuje studovaný fenomén, neboť (nejen) v sociálních vědách často pozorujeme a měříme nepřímo. • •Vzdálenost mezi indikátorem a jevem může být velká – riziko zkreslení je pak značné (jak je možné např. empiricky uchopit globalizaci?) • Pravidla operacionalizace •Pravidlo č. 1: používejte osvědčené měřicí instrumenty –věk –vzdělání –příjem –sociální třída –religiozita –anomie – •Pravidlo č. 2: pokud vytváříte nový měřicí nástroj, berte do úvahy –dimenze –rozsah hodnot –variace mezi extrémy Měření: obecná definice •Co měřit (konceptualizace) a jak měřit (operacionalizce) •Měření: pečlivé záměrné pozorování reálného světa za účelem popisu objektů nebo událostí pomocí proměnných –Měření: Přiřazování čísel předmětům a jevům podle nějakých pravidel •Tři druhy měření v sociálních vědách: • • • • Proměnná - vlastnosti - variace •Rozlišitelnost: má alespoň dvě hodnoty (pohlaví) •Variace: hodnoty nabývají nejméně dvou hodnot v populaci •Úplnost: ke každému stavu vlastnosti proměnné existuje hodnota proměnné (vzdělání) •Jednoznačnost: hodnoty proměnné se musejí vylučovat a nesmějí se překrývat (příjmové, věkové kategorie) 60m Členění znaků/proměnných •Podle postavení v analýze •Závisle proměnná •Nezávisle proměnná •Podle měřitelnosti •Manifestní proměnná •Latentní proměnná Typy znaků/proměnných •Základní členění (původní Stevensonova klasifikace měřících škál) •Nominální (nejnižší úroveň měření) •Ordinální (vyšší úroveň měření) •Kardinální – spojité (nejvyšší úroveň měření) –Intervalové –Poměrové – •Implikace úrovní měření –typy statistických analýz (determinace dostupností znaků) –od nejvyšší k nižším úrovním měření •ordinalizace a nominalizace znaků •naopak nelze! – – – Ilustrace typů proměnných Pramen: Široký a kol. (2011) 75m Validita a reliabilita •Validní měření je takové, v němž měříme opravdu to, co jsme zamýšleli měřit • •Reliabilní měření je takové měření, které nám při opakování dává stejné výsledky, pokud se stav pozorovaného/měřeného objektu nezměnil Vztah mezi validitou a reliabilitou Transformace informací •Kvantitativní výzkum vyžaduje vysokou standardizaci (tj. srovnatelnost) informací, která výzkumu zajišťuje vysokou reliabilitu (spolehlivost, schopnost opakovaně přinášet stejný výsledek za jinak stejných okolností) • •Standardizace znamená redukci informací o objektu studia a tedy nižší validitu (měříme skutečně to, co jsme zamýšleli měřit?) • •Kvalitativní výzkum využívá pouze slabou standardizaci výzkumu, proto má nižší reliabilitu ale naopak vyšší validitu (nevynucuje tolik konkrétní formu odpovědí) Testy validity •Validita –Zjevná (face validity) (předpokládáme, že je vše ok) –Členství ve známé skupině (měříme tam, kde je výskyt jevu) –Kriteriální (srovnání výsledků měření s dopředu danými kritérii) –Konstruovaná (změnu vyvolanou impulsy zachycuje měřící nástroj) –Prediktivní (srovnání skutečnosti a predikce na základě měřícího nástroje) –Souběžná (více různých měření/nástrojů/otázek, shoda pak indikuje validitu) – Kvantitativní sociologie pracuje s redukovaným popisem reality •Redukce na znaky a proměnné •Redukce počtu pozorovaných proměnných •Redukce počtu analyzovaných vztahů mezi nimi •Redukce populace na vzorek •Redukce časového kontinua na jeden časový bod –