Občanská společnost SOCb2021 Politická sociologie Koncept občanské společnosti •Adam Ferguson – „civilizovaná“ společnost •G.W.F. Hegel – protiklad státu v diferencované společnosti •Gramsci – prostor pro vybudování hegemonie •Komunistické režimy – politizace občanské angažovanosti vs. Její „nepolitický“ obsah •Západní Evropa – nová sociálních hnutí vs. korporativismus • 5 typů občanské společnosti (M. Kaldor) Funkce občanské společnosti •Socializace (Tocqueville) – osvojování si občanských schopností a hodnot – tvorba sociálního kapitálu! (Putnam: sítě, normy reciprocity, důvěra – usnadňují kolektivní jednání, jsou podmínkou demokratických společností; sociální kapitál jako přístup ke klíčovým zdrojům, usnadňující určitý typ jednání) •Veřejné a kvazi-veřejné funkce – poskytování služeb, pomoc potřebným, servis občanům •Reprezentační/protestní funkce – obhajoba různých zájmů a identit Struktury •Právní, politologická, ekonomická, sociologická definice •Mimo vládu a obchodní zájmy, někdy mimo rodinu a soukromý život, a někdy s nimi, nepřerozdělování zisku •Všechny nevládní organizace a instituce reprezentující určité hodnoty, „zájmy a vůli občanů“ (všech?) •Jednotlivci a organizace ve společnosti, kteří jsou nezávislí na vládě i trhu •Ne-občanská společnost – hodnotící, politická nálepka pro označení domnělých negativních jevů ve občanské společnosti. Je umožněný tím, že má koncept občanské společnosti tolik různých významů. Jde o označení nejasné a dvojznačné (je absence organizací občanské společností vždy škodlivá? Je netolerance vždy negativní? Je užití násilných prostředků vždy nelegitimní?) Kdo jsou aktéři občanské společnosti? •Neziskový sektor (NNO, NGO) – „neziskovky“ – hlavně pojem v ekonomii, nepřerozdělují zisk – byť ho mohou vytvářet + pracují tam profesionálové – sociologické pojetí: organizace občanské společnosti •Quasi-autonomous NGO – QANGO (částečně kontrolována a/nebo financována státem) – Člověk k tísni? •Government-operated NGO – GONGO (NED, Svaz měst a obcí?) •Dobrovolnický sektor •Sociální hnutí – sítě jednotlivců, organizací skupin, které se účastní sociálního nebo politického konfliktu a sdílí společnou kolektivní identitu Sociologická témata výzkumu občanské společnosti •Organizační aspekty (rozhodování, zdroje, sítě, strategická kapacita) •Vývoj (profesionalizace, kooptace) •Vztah k politickému/ekonomickému systému (asistující vs. hlídající) •Vztah k občanům (expertíza vs. reprezentace vs. mobilizace) •Výstupy (sociální kapitál, vliv na veřejné politiky, vliv na mínění/hodnoty/jednání občanů) • Vysvětlení vzniku (Salamon, Anheier) •Selhání trhu/selhání státu (Weisbrod 1977) •Teorie nabídky/poptávky (aktivní občané) •Teorie důvěry (v kvalitu služby/zboží) •Teorie státu blahobytu (stát vytlačuje neziskový sektor) •Teorie vzájemné závislosti (stát si neziskový sektor pěstuje) •Teorie sociálních počátků (režimy neziskového sektoru závisí na postavení/moci různých sociálních tříd v modernizačním procesu) • Občanská společnost před r. 1989 •Existovala občanská společnost před r. 1989? •Ilegální vs. Legální občanské aktivity •Hlavní témata občanské společnosti (Frič, Císař): • poskytování služeb obhajoba zájmů před 1989 sport, volnočasové aktivity, mládež odbory (?), profesní zájmy po 1989 charita, sociální a zdravotnické služby ekologie, lidská práva Politická participace v Evropě (Newton, Montero 2007) Aktéři •V jakých občanských organizacích se Češi nejvíc sdružují…. •