6. Sociální pojištění – důchodové pojištění – starobní důchod FSS MU – Katedra sociální politiky a sociální práce Sociální zabezpečení Důchodové pojištění– základní informace Øupravují ho zákony: vč. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění vč. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení vč. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření vje nejvýznamnějším schématem sociálního pojištění – týká se největšího množství osob (univerzalistický princip) vsystém základního důchodového pojištění zahrnuje pouze obligatorní dávky, které jsou odvozeny z příjmu z výdělečné činnosti Øsociální situace vv rámci základního důchodového pojištění jsou zabezpečeny všechny případy dlouhodobého ohrožení jednotlivce následkem sociální události, při které dochází ke ztrátě zdroje obživy (tedy výdělku) a schopnosti si takový zdroj opatřit: stáří ► starobní důchody invalidita ► invalidní důchody ztráta živitele ► pozůstalostní důchody (vdovský x vdovecký; sirotčí) Øúčast na pojištění – okruh pojištěných osob vpovinná účast - lidé výdělečně činní jsou účastni, pokud jim výdělečná činnost svým rozsahem zakládá účast na pojištění vmezi pojištěné patří zaměstnanci v pracovním poměru, příslušníci Policie ČR, Vězeňské služby ČR, členové družstva, OSVČ, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, soudci, členové zastupitelstev, členové vlády, prezident, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby atd. vtaké např. osoby evidované na ÚP, osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě, osoby pečující o dítě mladší 10 let závislé na pomoci jiné osoby I. -IV. stupni, pečující o dítě mladší 4 let vtaké osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce, osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách vosoby soustavně se připravující na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR, pokud vykonávají výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění osoby vykonávající dlouhodobé dobrovolnické služby, osoby pobývající v cizině, pokud následovaly do místa vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby svého manžela nebo registrovaného partnera, který je státním zaměstnancem podle zákona o státní službě nebo jiným zaměstnancem vkompletní výčet osob výdělečně činných podléhajících povinné účasti na pojištění § 5 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění Ørozhodné období ► určené zákonem o důchodovém pojištění, je období od roku 1986 do roku bezprostředně předcházejícího roku přiznání důchodu; všechny příjmy, z nichž bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení včasový úsek, v němž se zjišťuje výše osobního vyměřovacího základu vzačíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, končí až kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku přiznání důchodu v(do rozhodného období se nezahrnují roky před rokem 1986 – plná délka 30 let se tedy týká důchodů přiznaných až v roce 2016 Øvýpočet důchodů vzákladní výměra: stanoví se procentní sazbou z průměrné mzdy, je stejná pro všechny důchody, upravuje ji každým rokem nová vyhláška (zhruba 10% průměrné mzdy ve společnosti) ► v roce 2024 je rovna 4400 Kč vprocentní výměra: stanoví se procentní sazbou z výpočtového základu (výše osobního vyměřovacího základu) a počtu let pojištění (tj. 1,5 % x počet let celkové doby pojištění); liší se podle druhu důchodu; čím vyšší doba pojištění a čím vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční starobní důchod; může být snížena za dobu předčasnosti nebo zvýšena za dobu přesluhování Øosobní vyměřovací základ vje zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů nárůstu vyměřovacího základu (viz poslední snímek) §představuje „zreálnění“ příjmů dosahovaných v minulosti na stav co nejvíce se blížící roku přiznání důchodu §hodnoty koeficientu nárůstu jsou různé pro jednotlivé roky rozhodného období; nejnižší možná hodnota je 1 a použije se vždy za kalendářní rok přiznání důchodu a za rok předchozí, tzn., že za tyto roky se tak použijí skutečné, neupravené roční vyměřovací základy vOVZ představuje průměrný měsíční příjem, kterého osoba dosáhla v rozhodném období a stanoví se tak, že se stanovený koeficient nárůstu vyměřovacího základu vynásobí zlomkem, v jehož čitateli je roční úhrn vyměřovacích základů dosažených v rozhodném období a ve jmenovateli je součet všech kalendářních dnů rozhodného období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících do rozhodného období vpři výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se osobní vyměřovací základ bude počítat z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2023; výši osobního vyměřovacího základu tedy ovlivní příjmy za posledních 37 let vvýpočtový (roční vyměřovací) základ vurčí se redukcí osobního vyměřovacího základu, což je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období; za roční vyměřovací základ pojištěnce se považuje úhrn vyměřovacích základů (zjednodušeně řečeno výdělků) za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu Øredukce osobního vyměřovacího základu (redukční hranice) vredukční částky pro výpočet důchodu v roce 2024 jsou stanoveny takto: do 19 346 Kč - zápočet plně (44% průměrné mzdy) nad 19 346 Kč do 175 868 Kč - zápočet 26 % (4 násobek průměrné mzdy) nad 175 868 Kč - nepřihlíží se Øvyloučené doby - nezpůsobí snížení průměru příjmů pro výpočet důchodu!!! vpři stanovení vyměřovacího základu se vylučují z rozhodného období ► nedojde tak k rozmělnění (snížení) průměru výdělků (vyměřovacího základu) pro výpočet důchodu - doba pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazující příjem z výdělečné činnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, účasti na pojištění osob pečujících o děti do 4 let věku nebo o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV atd. vspolečným znakem vyloučených dob je to, že jde v jistém ohledu o sociální události, v jejichž průběhu nebývá dosahováno příjmů započitatelných do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Ønáhradní doba pojištění vobdobí, kdy z vážných, společensky uznávaných důvodů není vykonávána výdělečná činnost a přesto je tato doba hodnocena (byť často v kráceném rozsahu) jako doba, za níž bylo pojistné uhrazeno. vjedná se např. o dobu vedení v evidenci Úřadu Práce České republiky (doba vedení v této evidenci, po kterou nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti, se hodnotí v rozsahu nejvýše tří roků zjišťovaných zpětně ode dne vzniku nároku na důchod; přitom dobu evidence před 55. rokem věku pojištěnce do ní lze započítat jen v rozsahu jednoho roku), o dobu studia do 31. 12. 2009, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či péče o dítě/osobu závislou. vobdobí, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro důchod v Příjmy v systému důchodového pojištění Øtok finančních prostředků do systému vdaně vpříspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů na důchodové pojištění Øshromažďování finančních prostředků v systému vstátní rozpočet – účetně jsou prostředky součástí rozpočtu, ale sledují se odděleně a použity mohou být jen na financování důchodů - zvláštní účet, který je součástí státního rozpočtu – jedna z variant (v ČR) vzvláštní fond oddělený od státního rozpočtu – jedna z variant (ne v ČR) Ømechanismus financování důchodů vprůběžné („pay as you go“) – stávající výdělečně činí odvádějí příspěvky, které jsou formou dávek vyplaceny stávajícím důchodcům vfondové (capital reserve) – pojištěnci si vytvářejí vlastní kapitálové rezervy; správce úspory zhodnocuje a vytváří se kapitál; privátní pojišťovací systémy Ødvousložková konstrukce v1. složka je stanovena pevně pro všechny (základní důchod – základní výměra) – slouží jako „dno“ (sociální složka), 2. složka je částka stanovená v procentech z průměrného příjmu – procentní výměra (zásluhová složka) v Riziko vzniku problémů fiskální stability v důchodových systémech Øv současnosti je největším „problémem“ nevyváženost počtu obyvatel v jednotlivých věkových kohortách – zvyšování podílu osob v důchodovém věku proti ekonomicky aktivní populaci vpříčiny: klesá porodnost, v ČR významně po roce 1989, děti v pozdějším věku, přibývá bezdětných, málo 3. dětí, prodlužuje se délka života (v 60.-90. letech 20. století vzrostla délka života o 8 let, očekává se, že bude pokračovat Øz hlediska důchodů jde o riziko financování počtu let mezi odchodem do důchodu a smrtí seniora Øočekává se nepříznivý demografický vývoj prognóza do budoucna ► v systému založeném na mechanismu pay-as-you-go, kdy ekonomicky aktivní přispívají do systému, z něhož se současně vyplácí ekonomicky neaktivní (senioři), může jít do budoucna o velký problém až 1:1,5-2) ► může vést k ekonomické nerovnováze v důchodových systémech Øreformy důchodového systému Øzavedení zvláštního účtu důchodového pojištění (1996) – jasný pohled na důchodový systém – přebytky pouze do důchodů ► zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu; objemově málo významný Øzvyšování věku odchodu do důchodu (pro pojištěnce narozené 1977 věk odchodu do důchodu stanoven na 67 let, není konečná hodnota, roste o dva měsíce za každý rok) – skutečný věk odchodu bývá nižší; nově stanoveno na max 65 let; opět se ale bude zvyšovat Øsjednocení věku odchodu do důchodu pro ženy a muže Øúpravy nároků v rámci existujícího systému, prvního pilíře – tzv. „parametrické změny“ ► vede fakticky (převážně) k menšímu počtu osob pobírajících důchod Øúpravy valorizačního mechanismu Øhodnocení náhradních dob ve sníženém rozsahu atd. Ø vzpřísnění podmínek pro předčasné důchody (progresivní trvalé snížení procentní výměry podle toho, o kolik dříve jde do důchodu až o 1,5 procenta); vyžaduje schopnost udržet se na trhu práce do vysokého věku vzvýšení možnosti pracovat po dosažení důchodového věku Øzměna ve výši důchodů a nebo v příjmech systému vsnižování úrovně důchodů – mírně se snižuje poměr důchodu k předchozímu výdělku (poměr náhrady) – citlivá záležitost, protože to má značené reálné dopady na životní úroveň důchodců (a je to politicky nepopulární opatření) vzvyšování příspěvků platících generacích (rizika: zátěž z hlediska nákladů na pracovní sílu) II pilíře důchodového systému ØI. pilíř – povinný; státní, průběžně financovaný vzákladní pilíř stávajícího průběžného důchodového systému ► vyplácí se z něj aktuální starobní důchody vúčastníkem je fyzická osoba starší 18 let, která je poplatníkem důchodového pojištění vpovinný odvod ze mzdy - povinné důchodové pojištění vsprávcem peněžních prostředků je stát vfinancování je prostřednictvím 28 % odvodů z hrubé mzdy vvýplata prostředků po odchodu do důchodu ve formě starobního důchodu od státu ØII. pilíř – dobrovolný; doplňkové penzijní spoření vpilíř stávajícího důchodového systému již od roku 1994. vDPS vzniká na základě smlouvy o doplňkovém penzijním spoření mezi účastníkem a penzijní společností dnem stanoveným v této smlouvě - s jednou penzijní společností může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vúčastníkem je možno být od narození (změna v roce 2016, do té doby až od 18 let) vdobrovolný finanční produkt ve formě doplňkového penzijního spoření (dříve označován jako penzijní připojištění do 31. 11. 2012) vobčané se aktivně podílí podle individuální situace na zabezpečení své budoucnosti formou spoření se státním nebo zaměstnaneckým příspěvkem vsprávce peněžních prostředků od 1. 1. 2013 soukromá penzijní společnost vfinancování prostřednictvím vlastního příspěvku účastníka, příspěvku státu (při příspěvku alespoň 300 Kč - státní příspěvek představuje státní dotaci do systému a současně zvyšuje pravomoc státních orgánů kontrolovat činnosti penzijních fondů) vpřípadně příspěvku zaměstnavatele, daňové odpočty (státní podpora) ► nad určitou výši příspěvku odečitatelné od základu daně z příjmu vukončení účasti v pilíři prostřednictvím výpovědi smlouvy za daných pravidel vdědění naspořených prostředků je možné Starobní důchod ØPodmínky nároku vzískání potřebné doby pojištění (35 let) a vdosažení určité věkové hranice (tj. věku 65 let) Parametry výpočtu důchodu přiznaných od 1. 1. 2024 Øvýše základní výměry důchodu činí 4 400 Kč (pro rok 2024) Ørozhodné období, za něž se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, zahrnuje roky 1986 až 2021; Øredukční hranice pro stanovení výpočtového základu jsou I. hranice 19 346 Kč a II. hranice 175 868 Kč; (pro rok 2024) Øprocentní výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do doby nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu. Výpočtový základ se stanovuje z osobního vyměřovacího základu (průměru příjmů za rozhodné období, příjmy se upravují příslušnými koeficienty na úroveň současné hodnoty) Øprocentní výměra se zvyšuje o 1000 Kč u osob, které dosáhly věku 85 let vminimální výše starobního důchodu: minimální výše procentní výměry důchodu činí podle zákona o důchodovém pojištění 770 Kč; k procentní výměře důchodu náleží ještě základní výměra, která je stejná pro všechny důchody a v roce 2024 činí 4 400 Kč; minimální měsíční výše důchodu přiznaného v roce 2024 tedy činí celkem 5 170 Kč Ø v Zvýšení starobního důchodu za vychované dítě – výchovné (od 2023) üautomaticky ho dostávají například ty ženy, které již důchod pobírají üžádost se týká především mužů, kteří o děti převážně pečovali a již důchod mají přiznaný üjedná se o zvýšení starobního důchodu za výchovu dítěte nebo dětí ► cílem je ocenění zásluh pečujících osob, jejich úsilí o přínos a výchovu nového přispěvatele do důchodového systémů a zároveň paušální kompenzace snížení důchodu, které nastalo v důsledku kariérních výkyvů souvisejících s výchovou üdocílí se též snížení statistického rozdílu mezi průměrným starobním důchodem žen a mužů üúčinnost zákona č. 323/2021 Sb. stanovena k datu 1.1.2023 üjde o pevně stanovenou částku, která v roce 2023 činí 500 Kč Komu výchovné náleží? osobě, která zajišťovala výchovu konkrétního dítěte v nejvyšším rozsahu bude se tedy vyžadovat, aby osoba před datem vzniku nároku na starobní důchod osobně pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 10 let, s tím, že pokud se ujala výchovy dítěte po dosažení 8 roku jeho věku, postačí, pokud pečovala aspoň po dobu 5 roků a nepřestala o dítě pečovat před dosažením jeho zletilosti. Jak se výchova prokazuje? čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti, a to při sepsání žádosti o starobní důchod. ØPříklad: Paní Hejnová dosáhne řádného důchodového věku 25. ledna 2024; osobní vyměřovací základ paní Hejnové bude činit 25 620 Kč a získá dobu pojištění v rozsahu 44 let ► jak vysoký starobní důchod bude paní Hejnová mít? Økaždý rok pojištění hraje roli vměsíční výše státního starobního důchodu závisí na získané době pojištění (je možno platit pojištění více než 35 let, podle toho, jak dlouho pracujete). Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční státní starobní důchod. Při výpočtu státního starobního důchodu se hodnotí doba pojištění získaná v celých ukončených letech. Při výpočtu celkového počtu let pojištění se nejdříve sečte celková získaná doba pojištění ve dnech a vydělí se 365 dny (nerozlišují se tedy přestupné roky), tím se převedou dny na celé roky. Øsouběh nároků na důchody a jejich výplatu vjsou-li splněny současně podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo výplatu starobního a invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod a to vyšší. Øsouběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti vpojištěnec může pobírat tento starobní důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává Øpéče o osobu závislou na pomoci a doba pojištění vpro účely důchodového pojištění se hodnotí jako doba pojištění, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti; vdalší podmínkou hodnocení je, že pečující osoba musí žít s osobou opečovávanou v domácnosti; podmínka domácnosti se ovšem nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu Øevidence na Úřadu práce těsně před důchodem vdoba vedení v evidenci úřadu práce je náhradní dobou pojištění a v zákonem stanoveném rozsahu se započítá pro nárok na důchod i jeho výši; je také dobou vyloučenou, tzn. že nezpůsobí snížení průměru příjmů pro výpočet důchodu; doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, po kterou je vám vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, se započítává vždy z 80%; doba vedení v evidenci uchazečů, po kterou podpora není vyplácena, se však započítává v rozsahu maximálně tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, že doba, která byla získána před dosažením 55 let věku, se do ní započítává nejvýše v rozsahu jednoho roku. v v v Valorizace důchodů Øekonomika není neměnná – v krátkodobém či delším časovém horizontu je třeba sociální dávky přizpůsobovat změněné ekonomické situaci – nejčastěji zvýšit (dorovnat) jejich úroveň vzhledem ke kupní síle peněz a životní úrovni obyvatelstva Øpřed rokem 1989 k tomu docházelo jen nárazově u nových penzí (znevýhodňovalo to tzv. starodůchodce) Øprovádí se podle růstu cen a mezd – podle cen vede často k zaostávání penzí, u mezd je podle čisté nebo hrubé mzdy přístupy k valorizaci Øpřizpůsobování v závislosti na růstu maloobchodních cen zboží ze spotřebního koše důchodců a jejich životních nákladů ► zabránění poklesu kupní síly důchodu ► růst indexu životních nákladů Øpřizpůsobování v závislosti na růstu reálných mezd ekonomicky aktivních členů společnosti – zabránění nárůstu rozdílů mezi životní úrovní důchodců a ekonomicky aktivních a zamezení vzniku neodůvodněných rozdílů mezi úrovní důchodů vyměřených na základě srovnatelných pracovních zásluh v různých obdobích (ukazatel vývoje mezd lze snadno stanovit) Ønárazově (ad hoc) – pokud hrozí, že podíl bude klesat, vláda někdy přistoupí k mimořádné valorizaci; v důsledku nějaké vnější události nebo jako důsledek dlouhodobého vývoje (v ČR při růstu cen aspoň 5 %) Øautomaticky – je většinou dáno zákonem při splnění určitých podmínek buď časových nebo podle růstu mezd či cen; valorizace podle vývoje cen Øpolo-automaticky (podmínečně) – zákon umožňuje valorizovat, ale vlastní rozhodnutí ponechává na vládě – ta rozhoduje na základě současné situace (např. ekonomické, ale může i politické) Øzákladní výměry vyplácených důchodů se zvyšují tak, aby výše základní výměry důchodu činila 10% průměrné mzdy v ČR Øzvyšování procentních výměr je složitý proces a vstupuje do něj příliš mnoho aspektů. v v vKoeficient nárůstu vyměřovacího základu 1986 13,1279 1987 12,8589 1990 11,8414 1991 10,2613 1992 8,3788 1993 6,6892 1994 5,6425 1995 4,7615 1999 3,0748 2005 2,0687 2010 1,5865 2011 1,5507 2012 1,5022 2013 1,5022 2014 1,4763 2015 1,4329 2016 1,3774 2017 1,2903 2018 1,1969 2019 1,1192 2020 1,0773 2021 1,0000 Kontrolní úkoly ØVýše důchodu dle výpočtové formule roku 2023 (v Kč) DOPLŇTE TABULKU !!! vv přiložené tabulce proveďte výpočet starobního důchodu dle legislativy roku 2023 v závislosti na různé výši osobního vyměřovacího základu a získané době pojištění