Ochrana zdroje přímo vychází z:

- čl. 17 listiny základních práv a svobod ( https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html )

- §16 tiskového zákona (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46)

- § 41 zákona o rozhlasovém a televizním vysílání (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-231)

Novinář nemá zvláštní postavení ve smyslu toho, že by v trestním řádu byla uvedena specifická ustanovení pro novináře. Oprávnění k zásahu do práv (ochrana soukromí, ochrana dat atd.) se odehrává na třech úrovních:

-  zákonné zmocnění (obecné)

- institucionální zajištění (přivolení soudce k odposlechu, možnost opravných prostředků apod.)

- individuální realizace

Zákonný rámec je kvalitní, individuální realizace může vést k pochybením. Institucionální pojistky hrají důležitou roli - procesní obrana v případě individuálního pochybení (tedy "nevydat, ale bránit se") je důležitá, aby se mohly institucionální pojistky "nakopnout". Příkladem je Janek Kroupa (omluva ze strany ministerstva za neoprávněný odposlech) nebo razie v budově České televize (státní zastupitelství a následně i Ústavní soud prohlásily zásah za nepřiměřený).

Důležitá role proporcionality: vhodnost (můžeme cíle dosáhnout tímto opatřením?), potřebnost (není možné zvolit jiné opatření, které nezasahuje do práv?), poměřování (závažnost práv v individuálním případě)

Relevantní ustanovení, kterým se sbírají důkazy (vše trestní řád https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141):

- §78 - pozor, data sledují osud věci (relativně nižší ochrana)

- §88 - odposlech

- §88a - provozní a lokalizační údaje (data retention)

- §158d - sledování (klasické á la film noir)

Zajímavé rozhodnutí Ústavního soudu ve věci I. ÚS 394/04 (http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-394-04) - snaha získat informace od novináře. Ústavní soud se novináře zastal s tím, že existovala i alternativní možnost získání informací a novináře tak nelze pokutovat za nepředání informací.