Mediální vlastnictví Doyle - soutěž •Firmy soutěží na trhu, hlavní tržní struktury jsou na jedné straně perfektní soutěž a nedokonalá soutěž a na druhé monopol. Perfektní soutěž (trhy jsou vysoce soutěživé a otevřené, každá firma má nulovou tržní sílu) a monopol (jedna firma má absolutní kontrolu nad trhem) stojí na opačných pólech. Většina firem působí na trzích, které jsou mezi těmito extrémy. V reálných podmínkách je obtížné najít trh na kterém je soutěž perfektní. Pokud je na trhu jenom několik prodejců, ale existuje aspoň nějaká soutěž tak mluvíme o oligopolu. Oligopol je nejčastější tržní struktura ve které soutěží média. V mnoha sektorech mediálního průmyslu je dominantních několik málo firem, protože velké firmy jsou značně zvýhodněné (tzv. economies of scope (rozsah) – výroba vícero druhů produktů – and of scale (množství) – velké počáteční náklady a nízké distribuční náklady). Oligopolu se dá zabránit regulací (vládní politika) a pokud schází intervence, dominantní firmy fungují jako bariéra pro vstup na trh. > > Media markets – prone to market failure James Curran summarizes the impact of media concentration in the following way, ‘the first is that private concentration of symbolic power potentially distorts the democratic process. ... The second … is that the power potentially at the disposal of media moguls tends to be exerted in a one-sided way. ... The third … is that the concentration of market power can stifle competition’. And this is a very short segment with James Curran on why media concentration is a problem: https://www.youtube.com/watch?v=ZWz2QSloFrw Facebook a tzv. dual class structure of stock •Facebook has a dual-class structure in place which means that individual and institutional shareholders have Class A stock where one share equals one vote; Zuckerberg, executive management and directors are Class B voters in which one share equals 10 votes. •https://www.forbes.com/sites/betsyatkins/2019/06/07/facebook-strong-arms-investors-who-want-zucker berg-out/?sh=6112f6605901 •Shareholders request that our Board take all practicable steps in its control to initiate and adopt a recapitalization plan for all outstanding stock to have one vote per share. We recommend that this be done through a phase-out process in which the board would, within seven years or other timeframe justified by the board, establish fair and appropriate mechanisms through which disproportionate rights of Class B shareholders could be eliminated. This is not intended to unnecessarily limit our Board's judgment in crafting the requested change in accordance with applicable laws and existing contracts. •https://collaborate.unpri.org/group/17356/stream • • Regulace médií •Feintuck, M. (1999). Media Regulation: Public Interest and the Law. Edinburgh: Edinburgh University Press. •Regulation is justified on the grounds of: 1.enabling effective communication. This notion is closely related to the freedom of speech ideal, as reflected, for example, in the First Amendment to the US Constitution or in Article 10 of the “European Convention on Human Rights” 2.diversity which Feintuck relates specifically to political debate and cultural identities 3.economic interest - benefits of undistorted competitive markets 4.public interest - broadcasting in the public interest should guarantee universally accessible quality service (defined differently in the different national systems of public service broadcasting), diversity as well as national political and/or cultural interest. • > > Media regulation - techniques Feintuck – 3 types: structural, behavioural and content regulation In shorthand, “content regulation” refers to limitations being imposed on what cannot or must be broadcast or published, while “structural regulation” refers to limits on the extent of that which can be owned within any market by any one corporate entity, and, in effect, “behavioural regulation” generally serves to limit how property held can be used in relation to its impact on actual or potential competitors. Příklady cenzury •Anna a Král •The king in question is the 19th century King Mongkut, who employed an English governess, Anna Leonowens, played by Foster, to care for his 50-odd children. In contrast to official Thai history, which records that the couple's relationship was formal and distant, the Hollywood film portrays them as having been extremely close. •Anna and the King follows the interpretation of the 1956 film The King and I, which was also banned in Thailand, partly because it showed the king eating with common chopsticks when he should have been using a spoon. •The ban is based on a 1930 censorship law which prohibits film-makers from portraying the Thai monarchy in a disrespectful way. Violators of the law face a seven-year prison sentence. •https://www.theguardian.com/film/1999/dec/29/world.news Cenzura filmů •Chinese censors alter ending of Minions: The Rise of Gru film •https://www.theguardian.com/world/2022/aug/22/chinese-censors-alter-ending-of-minions-the-rise-of- gru-film •According to posts and screenshots of the film, shared on Weibo, a platform similar to Twitter, there is an addendum by censors showing that Wild Knuckles, a main character in the heist film, was caught by police and served 20 years in jail. •https://www.youtube.com/watch?v=6-I0W-_kPXY&ab_channel=yazzfetto LGBTQ+ - zakázané filmy •https://www.out.com/film/2022/6/14/6-disney-films-banned-other-countries-lgbtq-content#rebelltitem 3 • Koncentrace – jak se měří? •Příklad studie Evropské Centrální Banky: •Concentration, market power and dynamism in the euro area •https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpwps/ecb.wp2253~cf7b9d7539.en.pdf •Abstract We examine the degree of market power in the big four countries of the euro area using macro and firm micro data. We focus on three main indicators of market power in and across countries: namely, the concentration ratios, the markup and the degree of economic dynamism. For the macro database we use the sectoral data of KLEMs and for the micro data we use a combination of Orbis and iBACH (dating from 2006 onwards). We find that, in contrast to the situation in the US, market power metrics have been relatively stable over recent years and – in terms of the markup specifically – marginally trending down since the late 1990s, driven largely by Manufacturing. In terms of the debate as to the merits of market concentration, we find (relying on results for Manufacturing) that firms in sectors which exhibit high concentration, but are categorized as ‘high tech’ users, generally have higher TFP growth rates. By contrast, markups tend to display a bi-modal distribution when looked at through the lens of high concentration and high tech usage. These results would tend to confirm that the rise in market power documented for other economies is not obviously a euro area phenomenon and that welfare and policy analysis of market concentration is inevitably complex. Non-technical summary (quote) •There is an increasing public policy debate as to whether market power of firms in the economy has become “too big”. By market power we mean, (i) in terms of the market share taken by a few companies (relative to historical trends) and (ii) the extent to which firms can price above their (marginal) costs. A number of recent studies have documented that in particular in the United States, but also potentially at the global level, firm concentration ratios appear to be on the rise while the degree of imperfect competition (as proxied by the markup, i.e. the price marginal cost ratio) is rising. We have, however, far less information about the degree and evolution of market power and competitive intensity in the euro area. This Discussion Paper aims to contribute to our understanding by means of a comprehensive approach which considers the evolution of macro and micro data based firm markups, firm concentration and economic dynamics in the four largest euro area countries. Tech monopolies •Elizabeth Warren: Here’s how we can break up Big Tech •https://medium.com/@teamwarren/heres-how-we-can-break-up-big-tech-9ad9e0da324c •Amy Klobuchar: Antitrust: Taking on Monopoly Power from the Gilded Age to the Digital Age • Freedman, D. (2014) “Metrics, models and the meaning of media ownership.” •Proč je koncentrace vlastnictví problémem? •Je nedemokratická, protože omezuje kulturní rozmanitost, protože podrývá schopnost občanů získat a dělit se o informace a myšlenky, které jsou zásadní pro informované rozhodování o věcech veřejných a navíc proto, že přispívá ke komodifikaci kulturního průmyslu/ů, transformuje je z motoru symbolické interakce v motor kapitalistické akumulace. •Někteří ze zakladatelů komunikačních a kulturálních studií chápali různorodé vlastnictví jako zásadní podmínku, která umožní médiím naplnit nezávislou, kreativní a kritickou roli ve veřejném životě. Například Lazarsfeld a Merton (1948) argumentovali, že média přispívají k udržování sociálního a ekonomického systému. •V tomto článku jsou propojené tři přístupy k analýze mediálního vlastnictví s cílem poskytnout ucelený obraz problémů a potenciálních řešení. •Článek má 3 části: 1.Kritika spoléhání se na kvantitativní data. 2.Diskuse normativních modelů, především pluralitních modelů mediálního vlastnictví. 3.Diskuse mediálního vlastnictví ve vztahu k systému myšlení a činů, které privilegují určité způsoby myšlení o světě a o jeho uspořádání. Kvantitativní data •Kvantitativní data ohledně koncentrace vlastnictví jsou považované za zlatý standard, jsou základem politiky založené na důkazech. •2 problémy: 1.Data jsou většinou dodávaná a požadovaná komerčními organizacemi a jsou z malého počtu elitních zdrojů. 2.Přístup založený na datech teoreticky chrání před zaujatostí, neznamená to ale nutně, že fakta nebudou vybíraná selektivně nebo posuzovaná selektivně. Závěrečná seminární práce •1. Analýza mediální komodity (rozsah: 2000 slov, odkazy na literaturu a další zdroje nejsou součástí rozsahu) •2. Profil mediální organizace (rozsah: 1000 slov, odkazy na literaturu a další zdroje nejsou součástí rozsahu) •Podrobné zadání v sylabu předmětu a také v interaktivní osnově předmětu v sekci Úkoly a závěrečná práce • Komodita - romance pro ženy •Harlequin, Mills and Boon, Red •https://www.millsandboon.co.uk/ •https://www.kosmas.cz/edice/2221/harlequin-sladky-zivot/ •https://www.kosmas.cz/edice/2222/harlequin-desire/ •https://www.kosmas.cz/edice/2223/harlequin-historicka-romance/ •https://www.nasenakladatelstvi.cz/ Občanská žurnalistika Melissa Wall: Citizen Journalism: A retrospective on what we know, an agenda for what we don’t •Článek je z roku 2015 a je shrnutím dosavadního výskumu a nastolením agendy pro budoucí výzkum. •Občanská žurnalistika je zásadní součástí přenosu a distribuce zpráv celosvětově, kdyby neexistovala tak bychom přišli o pokrytí mnoha globálních i místních událostí. •(Rozlišení mezi profesionální žurnalistikou, občanskou žurnalistikou a svědectvím - witnessing - bude tématem v naší diskusi.) • Co je občanská žurnalistika? •Hodně termínů, hodně nejasností: •občanská žurnalistika, obsahy vyráběné uživateli (user generated contents UGC), participační žurnalistika •V tomto článku je občanská žurnalistika definovaná jako zpravodajský obsah (text, video, audio, interaktivní obsahy atd.) produkovaný ne-profesionálmi. Takový obsah může zahrnovat jediný moment (např. svědek události), být přerušovaný (např. Twitter feed) nebo produkovaný nepravidelně, jako například hyperlokální obsahy. Článek se zabývá jenom digitální občanskou žurnalistikou. Profesionální žurnalistika reaguje na žurnalistiku občanskou •V počátku mainstreamové zpravodajské organizace experimentovaly se zahrnutím obsahů od občanů. Tradiční zpravodajské organizace nebyly nadšené a došlo ke “kulturnímu střetu”, profesionální žurnalisté chtěli zachovat svou autoritu. Například BBC viděla občanské obsahy jako zdroj pro storky. Někteří viděli občanské obsahy jako odvádění pozornosti od skutečné novinářské práce. V tomto konfliktu nešlo jenom o kvalitu práce nebo o zdroje, ale také o to, že většina žurnalistů se nechce vzdát svých rutin nebo se dělit o svou autoritu. • Hyperlokální obsahy •Občanská žurnalistika má za cíl vylepšit občanský život. Neodmítají žurnalistiku, naopak, od ní očekávají víc. Myslí si, že bez komerčních tlaků budou lépe sloužit svým komunitám. Ovšem hyperlokální iniciativy většinou nejsou dlouhodobě udržitelné. • •https://brummiegourmand.com/category/brum-bloggers/ Sociální sítě a občanský novinář jednotlivec •Korporátní platformy umožňovaly formu individualizované občanské žurnalistiky, která vytváří významy prostřednictvím angažování veřejnosti, která se podílí na vytváření obsahů přes komentáře, linking, sdílení atd. Všechno se to děje mimo tradiční média. Odpor •Existují formy digitální občanské žurnalistiky, která má za úlohu odpor vůči existujícímu politickému a sociálnímu systému. Taková občanská žurnalistika je kolektivní a združuje aktivisty, kteří se staví vůči existujícím mocenským strukturám. Jeden z nejvýznamnějších a prvních příkladů je hnutí Independent Media Center (IMC), radikální, anarchismem inspirovaný projekt, který vyrostl z opozice vůči globální korporátní moci. •https://indymedia.org/ Reakce občanů •Výzkumy naznačují, že publikum je skeptické ohledně mainstreamových zpravodajských organizací a víc důvěřují občanské žurnalistice než profesionálnímu zpravodajství. Ovšem existují i výzkumy podle kterých publikum oceňuje naplnění většiny rolí žurnalistů víc v případě profesionálů, až na roli oponenta. Budoucí trendy 1.Výzkum občanské žurnalistiky se musí zaměřit na vliv socializace platformou. Co nás učí sociální média a jejich komunity o logice specifické pro tyto platformy? 2.Potřebujeme víc zkoumat jak občanská žurnalistika interaguje s rasou, genderem, třídou a jinými kategoriemi marginalizace. 3.Občanská žurnalistika je považovaná za prostor pro inovaci. 4.Organizace, které produkují občanskou žurnalistiku jsou zkoumané málo, pozornost se pořád soustředí na mainstreamové organizace. 5.Máme k dispozici etnografické studie občanské žurnalistiky, potřebujeme ale taky jiné studie. 6.Dominantní teorie, které se používají ke studiu občanské žurnalistiky zahrnují sociologii žurnalistiky, veřejnou sféru a konvergenci, potřebujeme ale jiné teoretické rámce na vylepšení analýzy občanské žurnalistiky. Změny nejsou jenom technologické... •Peter Greste: How Journalism Became One of the Most Dangerous Jobs in the World •https://www.youtube.com/watch?v=AqnSHi8HEeQ&ab_channel=TEDxTalks •Může spolupráce mezi novináři, občany, odborníky z jiných oblastí (data, IT atd.) vést ke kvalitnějším obsahům? • Amazon, Google, Facebook, Twitter – nová forma kapitalizmu? Abstraktnější pohled na média a společnosti ve kterých fungují •Společnosti kapitalistické •Liberální demokracie Co je kapitalismus? •https://www.youtube.com/watch?v=dIuaW9YWqEU •(titulky taky v češtině) •TEDx Talk: •https://www.youtube.com/watch?v=iq5lX-j6Prg •Ha-Joon Chang: 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu z roku 2013 • Definice kapitalismu – Bruce Scott Harvard Business School •Capitalism is often defined as an economic system where private actors are allowed to own and control the use of property in accord with their own interests, and where the invisible hand of the pricing mechanism coordinates supply and demand in markets in a way that is automatically in the best interests of society. Government, in this perspective, is often described as responsible for peace, justice, and tolerable taxes. Scottův příspěvek •Capitalism is a system of indirect governance for economic relationships, where all markets exist within institutional frameworks that are provided by political authorities, i.e. governments. … Capitalism is a three-level system… Markets occupy the first level, where the competition takes place; the institutional foundations that underpin those markets are the second; and the political authority that administers the system is the third. While markets do indeed coordinate supply and demand with the help of the invisible hand in a short term, quasi-static perspective, government coordinates the modernization of market frameworks in accord with changing circumstances, including changing perceptions of societal costs and benefits. In this broader perspective government has two distinct roles, one to administer the existing institutional frameworks, including the provision of infrastructure and the administration of laws and regulations, and the second to mobilize political power to bring about modernization of those frameworks as circumstances and/or societal priorities change. Thus, for a capitalist system to evolve in an effective developmental sense through time, it must have two hands and not one: an invisible hand that is implicit in the pricing mechanism and a visible hand that is explicitly managed by government through a legislature and a bureaucracy. Úkol v malých skupinách •Stadia kapitalismu – záleží samozřejmě na kategorizaci – ale se podíváme na: 1.Merkantilismus (mercantile capitalism). 2.Keynesiánismus (Keynesian capitalism). 3.Fordismus (Fordist capitalism). •4. Nejnovější fáze – jiná kritika než od Zuboff – už není kapitalismus ale techno- nebo neo-feudalismus. Co to znamená? Shoshana Zuboff •Harvard Business School •Knihy: •In The Age Of The Smart Machine: The Future Of Work And Power (1988) •Informační technologie možná zhorší nejvíce problematické rysy automatizace, zbaví pracovníky autonomie a ti budou dělat nedůstojnou práci. Ale pokud budou tyto technologie použité moudře tak budou mít opačný efekt: nabídne víc možností k abstraktnímu a imaginativnímu myšlení a zvrátí proces ztráty dovedností (de-skilling) na který upozorňují marxističtí kritikové práce v kapitalismu. (Morozov) •The Support Economy: Why Corporations are Failing Individuals and the Next Episode of Capitalism (2004) • • Shoshana Zuboff – více optimistické počátky •I v roce 2009 Zuboff tvrdila, že Amazon, eBay, a Apple „měly obrovskou hodnotu v tom, že poskytovaly lidem to co chtěly za podmínek, které si sami nastavili ve vlastním prostoru.“ Zuboff dospěla k tomuto slunnému závěru po analýze toho jak informační technologie mění společnost a v tomto ohledu byla jednou z těch myslitelů, kteří tvrdili, že sme na počátku nové éry – „post-industrální“ nebo „post-Fordismus“. • •Morozov: “Capitalism’s new clothes” https://thebaffler.com/latest/capitalisms-new-clothes-morozov Surveillance capitalism – souhrn tezí •Behaviorální přebytek •Zuboff používá Google jako typický příklad pro svou teorii. Na počátku Google neměl jasný business model, jedna z komerčních činností bylo licencování vyhledávače jiným webovým stranám, nebyl to ale významný zdroj příjmu. V tomto období mohl Google naplnit optimistické očekávání Zuboff jako tzv. advocacy-oriented firma, t.j. firma zaměřená na posílení postavení konzumentů (např. sbíraná data sloužila k poskytnutí lepších služeb). •Všechno se změnilo když se Google zaměřil na personalizovanú reklamu, data, která Goggle sbírá slouží k prodeji reklamy a ne pouze k zlepšení poskytovaných služeb. Data, která sbírá jsou za hranicí objektivně existující potřeby sloužit uživatelům, Zuboff pojmenovává toto překročení hranice behaviorální přebytek. Google je kapitalistická společnost, která chce maximalizovat tento přebytek a proto se vnořuje do našich dat nejenom hlouběji, ale také do větší šířky (nabízí nové služby atd.) •Kombinace 3 komponentů – behaviorální kontrola, predikce produktů a trhů ve vztahu k budoucímu chování uživatelů – dává kapitalismus dohledu (surveillance capitalism): ‘a new economic order that claims human experience as free raw material for hidden commercial practices of extraction, prediction and sales’. •U predikce chování uživatelů hrají roli úspory z rozsahu a dosahu, důležité ale je, že: kromě predikce chování se tyto firmy také snaží formovat a modifikovat chování tak, aby si zajistily garantovaný výsledek. „Cílem této činnosti není vnutit behaviorální normy ..., ale spíš produkovat chování, které ... vede k žádoucím komerčním výsledkům“ (p. 201). Kapitalismus dohledu tedy formuje vaše chování teď k tomu, aby lépe predikoval vaše chování později (p. 316). •Tady se nabízí otázka ohledně povahy chování, které tyto firmy formují, jak píše recenzent knihy: „Although the tool might be based on an economic logic, the application and the output might certainly be political.“ (Je demokracie v nebezpečí?) •Podle Zuboff je kapitalismu dohledu zcela unikátní v historii, nejedná se jenom o „variantu“ nebo „fázi“ kapitalismu. •Častá kritika: nenabízí alternativu/řešení Shoshana Zuboff: We Need Rights To Protect Us From Big Data Surveillance •https://www.youtube.com/watch?v=D8qAGQQbZd0&ab_channel=AmanpourandCompany Christopher Wylie on data privacy and social media giants •The Facebook-Cambridge Analytica whistleblower Christopher Wylie tells The National's Ian Hanomansing that governments have the ability to crack down on abuses of data-mining technology, but people need to push for privacy protection. •https://www.youtube.com/watch?v=d1vjNW01XCg&ab_channel=CBCNews%3ATheNational Data brokers •Byron Tau: Means of Control: How the Hidden Alliance of Tech and Government Is Creating a New American Surveillance State • •A ve více komediálním duchu: •https://www.youtube.com/watch?v=wqn3gR1WTcA&ab_channel=LastWeekTonight