Adobe Systems 1 Reflexe a analýza dat ZURn6337 Fokusní skupiny Adobe Systems 2 O čem to dnes bude ̶Reflexe proběhlých FG ̶Přepis FG ̶Kvalitativní analýza ̶Základní logika ̶Teorie ̶Poznámky ̶Tematická analýza a analýza „Zakotvenou teorií“ ̶Základní logika a původ ̶Logika použití ̶Analýza „v ruce“, analýza s použitím softwaru ̶ ̶ ̶ ̶ Adobe Systems Co se povedlo a proč? Reflexe FG Co se mohlo být lépe a proč? ̶Náhradnictví ̶Dobrá nálada ̶Motivovaný účastníci ̶Otevřenost (zkušenost realizátorek) ̶Útulný prostor ̶ ̶ ̶Delší úvod ̶Aktivita – řada ̶Zprůměrovaná zkušenost ̶Málo místa ̶Profesionalita ̶ ̶ 3 Adobe Systems 4 Přepis skupinové diskuse ̶Hlavní analytický materiál (zdroj dat) ̶Náležitosti: ̶Hlavička nebo alespoň reference na údaje ze zápisu ̶Obsah Téměř vždy nutné vyčerpávajícím způsobem (bez redukce!) Konzistentní styl, grafická úprava, struktura, značkování Obsah, způsob a tón mluvy (nese význam nebo kontext) Nonverbální komunikace Kontext (vyznané události, intervence) Použité materiály/aktivity (podnětové, ilustrační, popis principu aktivity) Doplnění/vyznačení nejasností (nesrozumitelné pasáže, nejistota ohledně výroků,…) ̶Značkovací systém velmi různorodý, důležitá konzistence Tučné písmo Kurzíva Podtrhávání Závorka (typicky pro nejasné pasáže, nebo doplnění kontextu) Odsazení Interpunkce a jiné znaky Adobe Systems 5 Základní teze (Kvalitativní) Analýza ̶Nejde o četnosti (ty jsou spíše kontextuální informací), jde o smysl a významy ̶Žádná analýza není objektivní ̶Analýza nezačíná až po dokončení sběru dat ̶Analýza bez interpretace je nemožná a k ničemu Adobe Systems 6 Logika (Kvalitativní) Analýza Základní kroky ̶Dva úzce propojené procesy kvalitativního výzkumu ̶ ̶Analýza ̶prostředek redukce dat -> závěry ̶za účelem dosažení interpretace ̶„vytváří příběhy“ ̶ ̶Interpretace ̶prostředek a způsob vysvětlování závěrů ̶vytváření významu ̶„definuje způsob, jak příběhům rozumět“ ̶ ̶Kroky analýz nutně nejsou lineární (opakovaný návrat, „přeskakování“) ̶ ̶ ̶Produkce dat ̶Zhmotnění dat (záznam) ̶Vizualizace dat (přepis, poznámky) ̶Pročítání ̶Zapisování (poznámek, kódů, popisků) ̶Fixuje intersubjektivní porozumění ̶Fixuje stabilitu v čase ̶Redukce (kódování, kategorizace, dekompozice) ̶Porovnávání (aktérů, promluv, činností, událostí, situací, kódů, poznámek) ̶Pojmenovávání (souvisí se zapisováním a redukcí, vyšší úroveň abstrakce) ̶Interpretace Adobe Systems 7 A teorie (Kvalitativní) Analýza ̶Vždy nějaká hraje roli (epistemologie, VP, VO, metoda, „vztažnost k hodnotám“, krajina významů) ̶Při analýze se často kombinují dva přístupy: ̶Deduktivní: Kóduji a kategorizuji segmenty za pomoci pojmů z literatury („mám koncepty“ a “hledám pro ně segmenty“). ̶Induktivní: Při kódování a kategorizaci segmentů konzultuji s literaturou a upravuji nebo zpřesňuji názvy a vztahy. Adobe Systems 8 Poznámky Analýza ̶Úvahy, nápady, otázky a předběžné závěry týkající se dat a jejich segmentů ̶Obsah segmentů, dokumentů, popisky kódů, témat/kategorií ̶Typy: ̶Interpretativní: zaměřené na podstatu, závěry a vysvětlení ̶Teoretické: zaměřené na teoretické koncepty, teorie, teoretiky/čky a jejich užití ̶Metodologické: zaměřené na proces výzkumu, limity, charakteristiky účastníků a výzkumného prostředí ̶Reflexivní: zaměřené na vlastní pozici a její reflexi (hodnoty, rozhodnutí, pocity) ̶Dělejte je zevrubně a vždy (potom nebo „to si budu pamatovat“ neexistuje!) Adobe Systems 9 Tematická a Zakotvená teorie Dva typy analýz ̶Běžně používané ̶Flexibilní použití (poměrně „volnomyšlenkářské“ ve vztahu k předpokladům a práci s daty) ̶Bez epistemologického „baťůžku“ ̶(Kritická) Diskurzivní analýza: Foucaultovské pojetí moci, analýza moci a jejího výkonu ̶Narativní, Biografická analýza: nevhodné pro skupinové diskuse, důraz na kontinuitu vyprávění a individuální biografii ̶Konverzační analýza: realita konstruována skrze konverzace, jazykově analytická, někdy problém s etikou (etnomentodologie) ̶(Interpretativní) Fenomenologická analýza: fenomenologie, procesy „uzávorkování“ a hermeneutického kruhu ̶ ̶ Adobe Systems 10 Tematická Dva typy analýz Zakotvená teorie ̶První užití nejasné (19. stol, 70. léta, přelom milénia) ̶Braun & Clarke (2006): systematizace a zpřístupnění ̶Jedna z nejpoužívanějších a nejoblíbenějších analýz, progresivní vývoj (Braun & Clarke, 2022) ̶Postup většiny ostatních analýz (spor o svébytnost) ̶Velmi vhodná pro začínající výzkumnice/íky, neakademické výzkumy ̶Aplikovatelná na jakýkoliv typ dat, přístupná, otevřená invenci ̶Poprvé použita Anselmem Straussem a Barney Glaserem pro výzkum umírání Awareness of Dying (1965) -> úspěch -> (1967) The Discovery of Grounded Theory ̶Rozdílnost pohledů vede v 70. a definitivně v 90. letech k rozštěpu na dva proudy (Strauss & Corbin, 1999 sevřenější a akademičtější) ̶Progresivně se vyvíjí i „liberalnější proud“ (Charmaz, 2014) ̶Velmi používaná metoda, často ale v omezené variantě (jen kódovací a částečně interpretační mechanismus, což připouští !, viz (Strauss & Corbin, 1999: 65)) ̶Ideálem je totiž vytvoření kompaktní a nové teorie (!) o výskytu a fungování jevu, což je obtížné ̶Vhodná jak pro začínající tak zkušené výzkumnice/íky, spíše akademický výzkum. ̶Výhoda i nevýhoda: méně přístupná, rigoróznější, až přílišný důraz na indukci. ̶ Adobe Systems 11 Základní logika Tematická analýza (Braun & Clarke, 2022) ̶Metoda pro identifikaci, analýzu a reportování vzorců v datech, ale i prostředek k interpretaci. ̶Data „sama nic neříkají“, nutnost interpretovat. ̶Indukce i dedukce ̶Literatura/teorie kdykoliv ̶6 kroků analýzy Adobe Systems 12 Základní pojmy Tematická analýza ̶Kód/y: Základní jednotka vymezující základní vlastnost segmentu dat. Může fungovat sémanticky („nesplněná zkouška“) nebo obsahově/konceptuálně (neúspěch), záleží na přístupu (induktivní, deduktivní) nebo počtu průchodů. ̶ ̶Téma/ta: „něco důležitého“ a opakujícího týkajícího se VO – vzorec v datech vypovídající o významu v nich. De facto specifické zřetězení kódů opatřené interpretací. Detailně vypovídá o „dění v datech“. Cílem analýzy je mít jedno „latentní“ (ústřední) téma nebo sérii „menších“ (pro explorační výzkum). ̶ ̶ ̶Prevalence: významnost obsažená v datech (nejde o konkrétní číslo, ale o obecné vyjádření četnosti nebo důležitosti – „většina“, „mnoho“, „nejdůležitější“… ̶ Adobe Systems 13 První krok Tematická analýza ̶Seznámení/seznamování se s daty ̶Detailní (často opakované) čtení ̶Probíhá již při přepisu, ale „vážně“ začíná až po jeho dokončení ̶Po jednotlivých datových jednotkách (rozhovor, FG, článek, obrázek) ̶Základní operace: poznámkování Velmi otevřené, cokoliv důležitého nebo významného, volná forma Často na úrovni „o něco úspornějšího“ převyprávění podstaty segmentu dat Nejít jen pro „věcné“ stránce (předmětu výzkumu), ale i po všech ostatních okolnostech ̶ ̶ Adobe Systems 14 Druhý krok Tematická analýza ̶Generování úvodních kódů ̶První úroveň redukce a segmentace (dekompozice dat) ̶Snižujeme bohatost úvodních poznámek (ponechat je!) na minimální úroveň ̶Umožňuje sdružovat několik segmentů pod jeden kód ̶Umožňuje jeden segment opatřit několika kódy ̶Je možné začít jak induktivně tak deduktivně (nakonec použijete oba přístupy) Adobe Systems 15 Třetí krok Tematická analýza ̶Hledání témat ̶Druhý stupeň redukce dat ̶Ideálně když máme (prozatímně) kompletně nakódovaný soubor ̶Procházení kódů a hledání struktury Podobnost/rozdílnost Obecnost/konkrétnost ̶Dobré pomůcky: schémata, myšlenkové mapy apod. ̶Cíl: redukovat množství kódů (stanou se součástí většího analytického celku) a vnést mezi ně vztahy -> vytvořit pracovní analytické schéma témat ̶Je možné vytvářet i subtémata (obecnější, než jen kód, ale méně než téma) ̶Některé kódy nikam nesedí (odkládání bokem pro další zvážení) Adobe Systems 16 Čtvrtý krok Tematická analýza ̶Revize témat ̶Dobré činit s mírným odstupem ̶Posouzení soudržnosti a bohatosti témat a subtémat Téma málo bohaté: nedostatek kódů/subtémat Téma nesoudržné: subtémata/kódy spolu vhodně nekomunikují, netvoří celek ̶Klíčem je vnitřní homogenita a vnější heterogenita témat Kontrola kódů v subtématech a tématech Kontrola vztahů mezi tématy a subtématy Doplnění kódů z kategorie „různé“ (nevytvořily nové struktury?, nenarušily současné schéma?) ̶Neopakujte donekonečna Adobe Systems 17 Krok pět Tematická analýza ̶Definování a pojmenování témat ̶Nalezená témata bodu čtyři nejsou konečný výsledek! ̶Jde o poslední krok, kde jde sice o obsah dat, ale daleko více jde o jejich implikace (co znamená povaha témat a jejich spojení). ̶Je třeba je pojmenovat tak, aby dávala ucelenou odpověď na položené výzkumné otázky. ̶Nejde jen o popis obsahu dat, ale příběh o jevu, který zkoumáme – o jeho povaze (obsah) a implikacích (význam) ̶Pokud je témat více, je třeba popsat je také zastřešujícím způsobem ̶Samotné názvy témat by měly být co nejvíce úsporné a výstižné Adobe Systems 18 Krok šest Tematická analýza ̶Psaní zprávy ̶Nejabstraktnější úroveň analýzy, vysoce analytická a interpretativní, „surových dat“ je v textu minimálně ̶Zahrnuje zprávu o nalezeném „příběhu“ tvořeném tématy, jejich obsahy a jejich spojitostmi a implikacemi ̶Vhodné ilustrace nejcharakterističtějších momentů dat (výňatky z diskusí) Síla není v množství Sám výňatek nenahrazuje interpretaci výzkumníka/ce ̶Interpretace buď přímo zahrnuje explikaci toho, proč tematická struktura vypadá zrovna takto (počet témat, charakter vztahů, podobnosti a rozdílnosti významů apod.), nebo může být předmětem reflexivní samostatné části. Adobe Systems 19 Checklist Tematická analýza Adobe Systems 20 Chyby Tematická analýza ̶„Nalezená“ témata odpovídají jednotlivým účastníkům: Analýza není dokončena, jde nám o fasety intersubjektivního významu, ne individuálních smyslů. ̶ ̶Jde o sbírku výňatků: Data sama neříkají co si o nich myslet, to dělají až vyšší úrovně analýzy, které zjevně nebyly provedeny. ̶ ̶Sbírka témat ve stylu „…a další vlastnost“: Analýza není dokončena, nalezení a vyložení témat bez jejich sofistikovaněji strukturace v arbitrárním pořadí není dobrý výsledek. ̶ ̶Výňatky neilustrují vhodně interpretační text: buď v analýze nebyla věnovaná pozornost alternativním významům, nebo jsou data chudá (prezentuje se to, co je po ruce), nebo nebyly dostatečně kvalitně provedeny finální kroky analýzy Adobe Systems 21 Základní logika a pojmy Zakotvená teorie ̶Poměrně sofistikované názvosloví (očekává se při použití metody) a sevřený průběh ̶Teoretická citlivost: vše, co si výzkumník s sebou nese do terénu i do analýzy (své předpoklady, hodnoty, úsudky a teoretické znalosti) - bez ní by nebyla analýza možná ̶Teoretické vzorkování: úprava zdrojů dat (typicky osoby nebo materiál) nebo úhlů pohledu na základě zjištění z průběžné analýzy. ̶Teoretická saturace: situace, kdy se v datech již neobjevují nové vzorce (ideální stav pro vybudování v datech zakotvené teorie). ̶Pojem: označení přidělené segmentu dat ̶Kategorie: třída/shluk pojmů ̶ ̶Tři úrovně kódování (nejde o zcela oddělené aktivity, v čase se mohou různě vracet): ̶Otevřené kódování ̶Axiální kódování ̶Selektivní kódování ̶ Adobe Systems 22 Otevřené kódování Zakotvená teorie ̶První stupeň analýzy: označování a kategorizace pojmů (vlastně jde o přiřazování pojmů, tedy „kódů“ segmentům dat a jejich shlukování) ̶Cílem je segmentovat a redukovat data ̶Při čtení dat neustále odpovídáme na otázku, „Co se tady děje?“ ̶Vhodné užívat maximálně několikaslovné pojmenování pojmů ̶Výsledkem je seznam pojmů, které označují různé záležitosti (strach, nadšení, redakční dozor, domácí úlohy) ̶Následně tyto pojmy porovnáváme s ostatními na základě podobnosti nebo rozdílnosti (např. strach a nadšení mohou být emoce při výkonu praxe), tak vznikají kategorie ̶Kategorie by měly být tvořeny co nejhomogennějším shlukem pojmů ̶Pojmenování kategorii může být v úvodu dost deskriptivní, ale obecnější a abstraktnější než názvy samotných pojmů ̶Lze je vyvodit z dat (indukce): lze použít i „in vivo“ jazyk účastníků/ic Klad: Nic důležitého neunikne Zápor: Těžko se hledá obecnost ̶I z literatury (dedukce) Klad: Pomáhá s interpretací Zápor: Omezuje imaginaci ̶ Adobe Systems 23 Otevřené kódování Zakotvená teorie ̶Kategorizací (vytvářením kategorií) přiřazujeme pojmům jejich ̶Vlastnosti: povaha ̶Dimenze (rozsah): valence, jednotka Adobe Systems 24 Axiální kódování Zakotvená teorie ̶Postup dalšího rozvíjení vzniklých kategorií za účelem jejich bližší specifikace pro pozdější spojování do obecnějších ceků ̶Druhá úroveň kategorizace, abstrakce a redukce dat ̶Přiřazujeme kategoriím (shlukům pojmů) komplexní „vějíř“ vlastností (tvoříme subkategorie): ̶Příčinné podmínky: události nebo dění vedoucí k nějakému účinku nebo jednání (prvotní příčina), někdy může tuto roli hrát kontext – „kvůli, když, zatímco, od té doby, následkem“ ̶Kontext: vlastnosti jevu definované pozicí na ose vlastností a dimenzí, soubor podmínek pro výskyt nebo absenci ̶ ̶(Strategie) jednání a interakce: aktér a jeho aktivita a činnost ve vztahu k okolí (vždy nějaké ego a protějšek, má nějaký vývoj v čase, má cíl=smysl, je záměrné nebo nezáměrné, má aktuální nebo neaktuální důsledky, zasahují do něj intervenující podmínky) – slovesa nebo přechodníky činné („pracovat, zjistit, snažit se, držet se“) ̶ ̶Intervenující podmínky: obecné usnadňující nebo znesnadňující vlivy pro dané jednání v daném kontextu (čas, prostor, kultura, socioekonomické postavení, technika, historický kontext, individuální biografie) ̶ ̶Následky: Dopady, důsledky, účinky jednání (mohou v jiném kontextu být příčinnými podmínkami) ̶ ̶ ̶ Adobe Systems 25 Axiální kódování Zakotvená teorie ̶Postupujeme podle tzv. paradigmatického modelu ̶ ̶ ̶ ̶Jev je nějaká ústřednější kategorie otevřeného kódování ̶Jev je v tomto případě kategorie emoce při výkonu praxe ̶Subkategorie jsou vzájemně tvořeny kategoriemi z otevřeného kódování ̶Výsledkem je jakási síť vzájemně propojených kódů, které se specifikují ̶Jedna kategorie (která se tím stává subkategorií) tedy zaujímá různou pozici podle toho, s jakou jinou kategorií je spojena ̶Pozor na nekonečné hledání spojitostí všeho se vším (některé spojitosti prostě nejsou důležité), zejména u komplexních dat (možná máte málo kategorií (znovu otevřeně kódovat) ̶Dávejte pozor na opakující se pravidelnosti ̶Střídejte induktivní a deduktivní způsob práce, kreslete si diagramy, klaďtě si jednoduché otázky po spojitostech a odpovídejte na ně krátkými odstavci definujícími vztahy v paradigmatickém modelu ̶Zde může končit užití jako alternativa tematické analýzy ̶ ̶ ̶ Adobe Systems 26 Selektivní kódování Analýza ̶Pomůcka pro uvažování nad vztahy (Heřmanský, M. (2019). Analýza a interpretace dat v kvalitativním výzkumu. In Metody výzkumu ve společenských vědách (pp. 415–444). FHS UK.) Adobe Systems 27 Selektivní kódování Zakotvená teorie ̶Poslední úroveň abstrakce a zároveň integrace za účelem interpretace. ̶Dílčí výsledky paradigatických modelů integrujeme do uceleného celku ̶Rozhodnutí o finálním spojení kategorií a interpretaci tohoto spojení ̶Sepsání odstavce textu, který bohatě a hutně popisuje hlavní příběh v datech (tzv. kostra příběhu) ̶Na základě tohoto označíme kategorie, které zahrneme do finálního modelu (teorie) Vybereme jednu centrální, kolem které postavíme několik vedlejších (ty tvoří její rozvedení, barvitost, dimenze a okolnosti) Pokud jednu hlavní nejsme sto vybrat, musíme zastřešující hlavní tezi příběhu pojmout narativně (hlavních kategorií pak bude několik) Postupujeme opět pomocí paradigmatického modelu ̶Když se nedaří: bavte se s okolím – vyložte to jako babičce nebo dědečkovi Adobe Systems 28 Selektivní kódování Zakotvená teorie ̶Cíl: Vytvoříme ideálně jeden obecný hypotetický paradigmatický výrok, který by měl následně pokrýt cca všechna naše data (zakotvíme teorii). ̶Pokud nám nějaké kategorie nebo jejich dimenze narušují odpověď, je možné, že: ̶Jde o liminální (mezní) situaci, která spadá na pomezí dvou kategorií: pak tento případ v tomto smyslu zahrneme do interpretace ̶Jde o „úleťáka“: může být extrémním projevem nějaké (intervenující) podmínky, popíšeme tuto podmínku. ̶Dolaďujeme finální drobné nepřesnosti ̶ Adobe Systems 29 Selektivní kódování Zakotvená teorie ̶Příklad výsledku ̶ Adobe Systems 30 Selektivní kódování Zakotvená teorie ̶Příklad výsledku (pokračování) ̶ Adobe Systems 31 Typy provedení Analýza Vlastnosti „V ruce“ Software Povaha Papír, barevné tužky, štítky PC Předpoklady Hodně prostoru, vzdušné formátování textu a okrajů Software a obeznámenost s ovládáním, větší monitor/display Výhody Jednoduchost činnosti Práce odkudkoliv Fyzický přehled Prohledatelnost a škálovatelnost dat Neomezený prostor Flexibilita práce s daty (barvy, úpravy) Vytváření výstupů (grafické, tabelované) Počítání analýz (shoda kodérů apod.) Nevýhody Málo prostoru pro chybu nebo flexibilitu (barva, pojmenování kategorie, špatné zařazení) Nákladnost Nároky na disciplínu při nakládání s daty (promíchání, ztráta) Nepřehlednost Nutnost znalosti práce Adobe Systems 32 „V ruce“ Analýza Software https://www.flickr.com/photos/rolexpv/14948000998/in/photostream/ ̶Atlas.ti (Studio 5.27), QDA Miner (Lite verze free) ̶Další: NVivo, CAQDAS, Max QDA Adobe Systems 33 O čem to dnes bylo ̶O úspěších i limitech vašich FG ̶Jak na přepis FG ̶Jak analyzovat data FG ̶Užití Tematické analýzy a Zakotvené teorie ̶O analýze s fixy i jedničkami a nulami ̶