2/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) Abstrakt Tento článek se zaměřuje na zkoumání vlivu míry nezaměstnanosti na Západním břehu Jordánu na počet teroristických útoků v této oblasti v letech 2000 až 2019. Na základě teoretických konceptů vychází z hypotézy, že nezaměstnanost ovlivňuje míru terorismu. Analýza dat však neprokázala žádný statistický význam mezi těmito dvěma proměnnými a je tudíž možné konstatovat, že míra nezaměstnanosti na Západním břehu na počet teroristických útoků ve zkoumaném případě nemá vliv. 3/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) Obsah Abstrakt.................................................................................................................................................................2 1. Úvod................................................................................................................................................................4 2. Přehled literatury a teoretické koncepty .........................................................................................5 3. Cíle výzkumu ...............................................................................................................................................7 4. Data a proměnné........................................................................................................................................8 5. Popis zvolených metod výzkumu..................................................................................................... 12 6. Analýza dat a interpretace výsledků............................................................................................... 14 6.1. Betlém.............................................................................................................................................. 16 6.2. Hebron............................................................................................................................................. 16 6.3. Jericho.............................................................................................................................................. 16 6.4. Jeruzalém........................................................................................................................................ 16 6.5. Náblus.............................................................................................................................................. 16 6.6. Qalqiliya .......................................................................................................................................... 17 6.7. Ramallah ......................................................................................................................................... 17 6.8. Jenin.................................................................................................................................................. 17 6.9. Tubas................................................................................................................................................ 17 6.10. Tulkarm........................................................................................................................................... 17 6.11. Salfit.................................................................................................................................................. 18 7. Diskuze a limity práce........................................................................................................................... 19 8. Závěr............................................................................................................................................................ 20 Zdroje literatury.............................................................................................................................................. 21 Zdroje datových souborů............................................................................................................................. 22 Zdroje obrázků ................................................................................................................................................ 22 4/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 1. Úvod Terorismus je možné považovat za multikauzální jev, tedy jev, který je způsobený řadou příčin. Jednou z hlavních příčin je dle řady autorů, jak v následující kapitole článek demonstruje, právě nezaměstnanost, jejíž nárůst dle mnohých způsobuje také nárůst počtu teroristických útoků. Tento článek zkoumá dané jevy na příkladu izraelskopalestinského konfliktu, konkrétně Západního břehu Jordánu v letech 2000 až 2019, který poskytuje nejen dostatek dat pro analýzu, ale také značný význam těchto výstupů vzhledem k současné eskalaci tohoto konfliktu. V případě získání statisticky významných výsledků v rámci analýzy by bylo ze strany zainteresovaných politických představitelů možné na základě těchto dat přistupovat k nezaměstnanosti tak, aby vedla k nezvýšení či dokonce ke snížení počtu teroristických útoků na Západním břehu. 5/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 2. Přehled literatury a teoretické koncepty Tento výzkum zkoumající vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu je zakotvený v již existující teorii, která se zaměřuje na socioekonomické důvody jako jedny z možných příčit terorismu. Poznatky zahrnuté v této kapitole slouží jako teoretický rámec, ze kterého výzkum vychází a na základě kterého čerpá koncepty, které slouží jako teoretické ukotvení výzkumných otázek a hypotéz. Mezi jedny ze tří hlavních příčin nárůstu terorismu je dle Irfan, Sami, Suleiman a Liaquat (2022) na základě analýzy 40 akademických studií řazena míra nezaměstnanosti. Za jeden z možných vlivů na přítomnost terorismu nezaměstnanost považuje také Goldstein (2005) či Richardson (2011), která zkoumá možné ekonomické faktory a jejich vliv na terorismus. Zkoumání vztahu mezi nezaměstnaností a terorismem není nic nového. Na tuto problematiku však ani v současnosti neexistuje ucelený názor, přičemž řada autorů, kteří se ve svých výzkumech zaměřili přímo na kvantitativní analýzu vlivu nezaměstnanosti (jakožto jediné nezávislé proměnné) na terorismus, došla ve svých analýzách k odlišným závěrům. Velmi silný vliv nezaměstnanosti na terorismus prokázala právě již zmiňovaná Richardson (2011), která na analýze teroristických útoků v 56 zemích v letech 1980 až 2008 zjistila silnou pozitivní korelaci v míře nezaměstnanosti na počet teroristických útoků. Silnou pozitivní korelaci mezi nezaměstnaností (jakožto jednou z více zkoumaných proměnných) a terorismem prokázali také Nurunnabi a Sghaier (2018). Adekoya a Razak (2018) či Poveda (2012) na základě své analýzy také potvrdili vliv nezaměstnanosti na míru terorismu ve zkoumané oblasti. Nepozorovali však tak silnou korelaci jako autoři ve výše uvedených případech. Goldstein (2005) nezaměstnanost považuje pouze za jednu z možných příčin terorismu, která nicméně dle jeho závěrů vysvětluje pouze malé množství teroristických útoků. Stejně tak pozitivní vliv nezaměstnanosti objevili Demombynes a Özler (2005), avšak nedokázali prokázat významnou souvislost těchto dvou proměnných. Seekings a Thaler (2014) pak pro svou hypotézu, že nezaměstnanost vede k násilí, našli pouze málo důkazů. Ke zcela odlišným závěrům došla Butler (2015), kdy na základě analýzy míry nezaměstnanosti a terorismu v několika zemích v průběhu 20 let mezi těmito jevy zjistila negativní korelaci, a konstatovala tedy, že s nárůstem nezaměstnanosti se počet teroristických útoků snižuje. Pro tyto výstupy však byla sledovaná nízká míra významnosti. V oblasti zkoumání vlivu nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu je možné zmínit výzkum Miaari, Zussman a Zussman (2014), který uvádí silný vztah mezi razantním nárůstem nezaměstnanosti a nárůstem zapojení se do ozbrojeného konfliktu v průběhu druhé intifády. Naopak Krueger a Malečková (2003) uvádí, že na základě jejich analýzy je možné sledovat menší míru podpory ozbrojeného násilí vůči Izraeli mezi nezaměstnanými. 6/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) Napříč akademickou obcí je tedy možné sledovat neshody v otázce přítomnosti korelace a její případné míry významnosti na základě sledování míry nezaměstnanosti a počtu teroristických útoků, což přináší prostor pro další výzkum. Zkoumání těchto jevů na Západním břehu je pak významné především z důvodů, že jde o ekonomicky relativně izolovanou oblast, jejíž ekonomická aktivita a zaměstnanost se odvíjí právě od vývoje izraelsko-palestinského konfliktu (Hamada a Ghodieh 2022). Řada Palestinců pak legálně (za nutnosti získání pracovního povolení) či nelegálně pracuje v Izraeli a otázka jejich zaměstnanosti tudíž závisí na Izraeli. To demonstrovala například nedávná eskalace konfliktu, na základě které bylo 140 000 pracovníkům ze Západního břehu odebráno povolení pracovat v Izraeli (Tzoreff a Klor 2024). Náchylnost oblasti se projevila také například během koronavirové pandemie, kdy svými protipandemickými opatřeními Izrael značně omezil turismus také na Západním břehu, na kterém je řada měst ekonomicky závislá (Hamada a Ghodieh 2022). Právě tyto podmínky ze Západního břehu tvoří významnou oblast pro výzkum, neboť případná pozitivní korelace zkoumaných jevů může poskytnout potřebná data pro politická rozhodnutí izraelských a palestinských představitelů vzhledem k nezaměstnanosti v návaznosti na nedávnou eskalaci izraelskopalestinského konfliktu. Zároveň jde také o oblast, kde v návaznosti na řadu faktorů dochází ke skokovým nárůstům nezaměstnanosti, což může vyústit v cenné poznatky ve spojitosti s vývojem počtu teroristických útoků (PCBS 2020). 7/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 3. Cíle výzkumu Cílem výzkumu je prozkoumat zákonitosti mezi mírou nezaměstnanosti a počtem teroristických útoků na Západním břehu v letech 2000 až 2019. Výzkum si zároveň bere za cíl zjistit, zda je možné hledat vztah mezi mírou nezaměstnanosti na Západním břehu a počtem teroristických útoků v této oblasti, konkrétně, zda vyšší míra nezaměstnanosti způsobuje nárůst teroristických útoků na Západním břehu. Na základě výše uvedené teorie, kdy většina uvedených výzkumů konstatovala alespoň slabý vliv nezaměstnanosti na počet teroristických útoků a kdy Richardson (2011) podložila daty z 56 zemí napříč téměř 30 lety silnou pozitivní korelaci těchto dvou proměnných, tato práce vychází z hypotézy, že míra nezaměstnanosti má vliv na počet teroristických útoků na Západním břehu. Pro potřeby výzkumu bude tato hypotéza označena jako alternativní hypotéza. Zároveň je možné stanovit nulovou hypotézu která předpokládá, že míra nezaměstnanosti na počet teroristických útoků v oblasti nemá vliv a zkoumané proměnné tak nejsou statisticky závislé. V souladu s cíli výzkumu dále text pracuje s výzkumnou otázkou, která se ptá jaký vliv má míra nezaměstnanosti na Západním břehu na počet teroristických útoků v této oblasti v letech 2000 až 2019? VO Jaký vliv má míra nezaměstnanosti na Západním břehu na počet teroristických útoků v této oblasti v letech 2000 až 2019? HA Míra nezaměstnanosti na Západním břehu má vliv na počet teroristických útoků na Západním břehu v letech 2000 až 2019. H0 Míra nezaměstnanosti na Západním břehu nemá vliv na počet teroristických útoků na Západním břehu v letech 2000 až 2019. 8/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 4. Data a proměnné Práce zkoumá vliv nezaměstnanosti na Západním břehu (jakožto nezávislé proměnné, X) na počet teroristických útoků v této oblasti (jakožto závislé proměnné, Y) na základě propojení dvou datových souborů. První z nich obsahuje informace o míře nezaměstnanosti v letech 2000 až 2019 dle statistik Palestinian Central Bureau of Statistics (PCBS 2020) v jedenácti guvernorátech, tedy správních celcích, na které se z hlediska Palestinské samosprávy dělí Západní břeh. Jde o jedenáct oblastí okolo velkých palestinských měst, jmenovitě Jenin, Tubas, Tulkarm, Náblus, Qalqiliya, Salfit, Ramallah, Jericho, Jeruzalém,1 Betlém a Hebron. Geografické umístění jednotlivých guvernorátů v rámci Západního břehu zobrazuje obrázek č. 1 a míru nezaměstnanosti napříč guvernoráty v letech 2000 až 2019 je možné hledat na obrázku č. 2. Obrázek č. 1: Guvernoráty na Západním břehu (Saadeh, Al-Khatib a Anayah 2022). 1 Do analýzy nezaměstnanosti a teroristických útoků je zahrnutý pouze Východní Jeruzalém. 9/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) Obrázek č. 2: Míra nezaměstnanosti napříč guvernoráty (vlastní zpracování). Data o počtu teroristických útoků na Západním břehu, se kterými výzkum jakožto s druhým datovým souborem v rámci analytické části pracuje, pocházejí z Global Terrorism Database (GDT) v rámci výzkumného centra Study of Terrorism and Responses to Terrorism (GTD 2020). Pro potřeby výzkumu, který sleduje data v rámci guvernorátů jako celků, byla následně data o místě útoku zobecněna na guvernoráty, ve kterých k útoku došlo. Teroristický útok, který se odehrál například ve městě Balata je tudíž v datech označen jako Náblus, neboť se město Balata nachází v guvernorátu Náblus. Po heslem Náblus se tedy skrývají všechny teroristické útoky, ke kterým došlo v rámci guvernorátu Náblus. Počet teroristických útoků v letech 2000 až 2019 na Západním břehu graficky znázorňuje obrázek č. 3. Totožná data je pak možné dohledat v tabulce jako obrázek č. 4. Obrázek č. 3: Počet teroristických útoků v letech 2000 až 2019 napříč guvernoráty (vlastní zpracování). 10/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) Obrázek č. 4: Počet teroristických útoků v letech 2000 až 2019 napříč guvernoráty (vlastní zpracování). Ve snaze o analýzu relativně izolovaného území se specifickými podmínkami, které jsou uvedeny v předchozí kapitole, se výzkum zaměřuje pouze na teroristické útoky, které se odehrály na Západním břehu a nikoliv v Izraeli či v Pásmu Gazy, tedy na územích s jinými podmínkami a možnými nezávislými proměnnými. Výzkum je zároveň vystavěn na datech z let 2000 až 2019 právě z důvodu, že jde o politicky i bezpečnostně o relativně ucelený časový úsek se specifickými podmínkami. V roce 2000 začala druhá intifáda, která nastavila nový kurz bezpečnosti a politických rozhodnutí v rámci izraelskopalestinského konfliktu a je možné ji považovat za počátek nové etapy tohoto konfliktu (Pressman 2003; Wang 2020). Z opačného konce je pak analýza ohraničena rokem 2019, tedy posledním rokem před začátkem pandemie covidu-19, který by do výzkumu mohl přinést řadu zavádějících proměnných (či matoucích proměnných, Z), které by mohly mít vliv na chování zkoumaných proměnných. 11/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) Z hlediska konceptualizace jednotlivých pojmů výzkum vychází z definic použitých autory datových souborů. V případě prvního zkoumaného datového souboru se nezaměstnaností dle PCBS (2020) rozumí míra nezaměstnanosti mezi osobami na trhu práce ve věku 15 let a více nezávisle na pohlaví. V případě druhého datového souboru jde dle GDT (2021) v otázce konceptualizace termínu teroristický útok o „vyhrožování či skutečné použití nezákonné síly a násilí nestátním aktérem k dosažení politického, ekonomického, náboženského nebo sociálního cíle prostřednictvím strachu, nátlaku nebo zastrašování.“ Zaznamenané případy, které jsou ve výzkumu považované za teroristické útoky, tedy splňují všechny tato kritéria. Z datového souboru byla v neposlední řadě odstraněna neúplná data, která by mohla způsobit zkreslení výsledků. 12/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 5. Popis zvolených metod výzkumu Výzkum pracuje s jedenácti nezávislými a jedenácti závislými proměnnými, kdy nezávislé proměnné značí míru nezaměstnanosti v jednotlivých guvernorátech a závislé proměnné představují počet teroristických útoků v těchto guvernorátech. Analytická část výzkumu se zaměřuje na zkoumání těchto proměnných v rámci jednotlivých případů. Zkoumá tedy vliv nezávislé proměnné U_Bethlehem2 znázorňující míru nezaměstnanosti v guvernorátu Betlém v daných letech na závislou proměnnou Bethlehem 3 znázorňující počet teroristických útoků v guvernorátu Betlém v daných letech. Obdobně jsou pak analyzovány dvojice proměnných i ve zbylých guvernorátech. Výzkumná otázka i hypotézy budou v rámci analytické části práce zohledňovány pro jednotlivé zkoumané případy (tedy guvernoráty, ve kterých byla data naměřena), a na závěr budou zodpovězeny pro Západní břeh jako celek. Pokud bude dojde k zamítnutí nulové hypotézy ve více než pěti případech z jedenácti (tedy ve více než polovině případů), bude možné výsledek zobecnit na celý Západní břeh a konstatovat, že míra nezaměstnanosti na Západním břehu má vliv na počet teroristických útoků v oblasti. V opačném případě bude výsledkem analýzy, že míra nezaměstnanosti na Západním břehu na počet teroristických útoků vliv nemá. Otázka závislosti těchto proměnných je v rámci analytické části práce zkoumána na základě porovnání zjištěné p-hodnoty a hodnoty alfa, která je v tomto výzkumu stanovena na α=0,05. P-hodnota je zde nejmenší hladinou významnosti, při které můžeme zamítnout nulovou hypotézu (H0). Hladina významnosti α značí pravděpodobnost, že zamítneme nulovou hypotézu. Pokud p-hodnota dosahuje vyšších hodnot než alfa, bude přijata nulová hypotéza konstatující, že míra nezaměstnanosti na Západním břehu nemá vliv na počet teroristických útoků. V případě, že bude naměřená hodnota menší než alfa, dojde k zamítnutí nulové hypotézy. p > α = přijetí H0 p < α = zamítnutí H0 Pro zjištění p-hodnoty je v práci využitý Spearmanův korelační koeficient z důvodu, že použitá data je na základě vizualizací uvedené v analytické části práce možné považovat za nerovnoměrně distribuovaná. Dle vizualizací data zároveň obsahují řadu odlehlých hodnot, vůči kterým je Spearmanův korelační koeficient méně citlivý. Běžně využívaný Pearsonův koeficient, který bývá aplikovaný při rovnoměrné distribuci dat, tak ve zkoumaných případech není možné aplikovat (Mukaka 2012). 2 S hodnotami $U_Bethlehem:num[1:20]. 3 S hodnotami $Bethlehem:num[1:20]. 13/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) Analýza se zároveň zaměří na zkoumání hodnoty ϱ (ró), která sleduje, zda je vztah mezi zkoumanými proměnnými pozitivní (v případě naměření pozitivních hodnot) či negativní (v případě naměření negativních hodnot), tedy zda s nárůstem nezaměstnanosti počet teroristických útoků v oblasti stoupá (pozitivní hodnoty) či klesá (negativní hodnoty). Hodnoty ϱ také zohledňují, kde na škále mezi velmi silným a velmi slabým vztahem těchto proměnných se zkoumaný příklad nachází. 14/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 6. Analýza dat a interpretace výsledků Na základě analýzy vztahu jedenácti nezávislých a jedenácti závislých proměnných bylo možné sledovat následující distribuci dat napříč zkoumanými případy. 15/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) Na základě analýzy za pomoci Spearmanova korelačního koeficientu byly zároveň zjištěny následující hodnoty pro jednotlivé guvernoráty na Západním břehu. Guvernorát na Západním břehu Hodnota ϱ p-hodnota Betlém 0.2186719 0.3543 Hebron -0.4006939 0.07998 Jericho -0.1789621 0.4503 Jeruzalém -0.006836569 0.9772 Náblus 0.3010554 0.1971 Qalqiliya -0.07577311 0.7509 Ramallah -0.03296722 0.8903 Jenin 0.1730628 0.4656 Tubas 0.4626326 0.03998 Tulkarm -0.1663258 0.4834 Salfit 0.06525652 0.7846 16/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 6.1. Betlém V případě analýzy dat naměřených v Betlémě bylo možné sledovat ϱ=0.2186719 a p=0.3543. Dle naměřené hodnoty ϱ je možné konstatovat, že se mezi nezaměstnaností a teroristickými útoky v Betlémě objevuje slabá pozitivní korelace, tedy že v případě, že naroste nezaměstnanost, se zvýší také počet teroristických útoků. Vzhledem k naměřené p-hodnotě však tento výsledek není statisticky významný, neboť je p-hodnota větší než α=0,05 a dochází tak k přijetí nulové hypotézy, podle které v Betlémě míra nezaměstnanosti nemá vliv na počet teroristických útoků. 6.2. Hebron Analýza dat z Hebronu ukazuje hodnoty ϱ=-0.4006939 a p=0.07998. Dle ϱ můžeme vyvodit závěr, že je mezi závislou a nezávislou proměnnou středně silný negativní vztah, tedy že s nárůstem nezaměstnanosti jakožto nezávislé proměnné má počet teroristických útoků jakožto závislá proměnná tendenci klesat. Vzhledem k naměřené hodnotě p, která je větší než α=0,05 je však pozorovaný korelační koeficient náhodný a není možné jej považovat za statisticky významný. 6.3. Jericho Dle analýzy dat naměřených v Jerichu můžeme sledovat hodnoty ϱ=-0.1789621 a p=0.4503. Naměřená hodnota ϱ ukazuje, že je mezi proměnnými velmi slabý negativní vztah. Dle naměřené p-hodnoty však tento vztah není statisticky významný. Dochází tak k přijetí nulové hypotézy, dle které míra nezaměstnanosti nemá vliv na počet teroristických útoků v Jerichu. 6.4. Jeruzalém Data z Jeruzaléma ukazují hodnoty ϱ=-0.006836569 a p=0.9772, které značí velmi slabý negativní vztah mezi proměnnými. Tento vztah však vzhledem k porovnání p-hodnoty a předem stanovené hodnoty α není možné označit za statisticky významný a dochází k přijetí nulové hypotézy, která konstatuje, že nezávislá proměnná nemá vliv na zkoumanou závislou proměnnou. 6.5. Náblus V Náblusu byla na základě analýzy dat naměřena hodnota ϱ=0.3010554 a dále p=0.1971. Dle těchto hodnot tedy můžeme dojít k závěru, že je mezi nezávislou a závislou proměnnou slabý až středně silný pozitivní vztah, který však vzhledem k porovnání p-hodnoty a hodnoty α není statisticky významný. Dochází tedy k přijetí nulové hypotézy stanovené na začátku výzkumu, dle které naměřená míra nezaměstnanosti nemá vliv na počet teroristických útoků v Náblusu. 17/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 6.6. Qalqiliya Na základě analýzy dat získaných v Qalqiliyi byla naměřena hodnota ϱ=-0.07577311 a hodnota p=0.7509. Z těchto výsledků je možné usoudit, že se mezi proměnnými nachází velmi slabý negativní vztah. Mělo by tudíž dojít k mírnému poklesu počtu teroristických útoků v případě, že v Qalqiliyi naroste míra nezaměstnanosti. Na základě porovnání p-hodnoty a hodnoty α nicméně tento vztah není statisticky významný a stejně jako u předchozích případů dochází k přijetí nulové hypotézy. 6.7. Ramallah Analýza zkoumaných dat v Ramallahu vyvozuje hodnoty ϱ=-0.03296722 a pro p-hodnotu vykazuje p=0.8903. Stejně jako v předchozím zkoumaném případě je tedy možné konstatovat, že i v Ramallahu je možné sledovat velmi slabý negativní vztah dvou zkoumaných proměnných, který není statisticky významný. 6.8. Jenin Hodnota ró v Jeninu dosahuje ϱ=0.1730628 a p-hodnota dosahuje p=0.4656, což značí, že se mezi dvěma zkoumanými proměnnými nachází velmi slabý pozitivní vztah, který však dle porovnání p-hodnoty a hodnoty α není statisticky významný. Na základě tohoto tvrzení je tudíž přijata nulová hypotéza, dle které míra nezaměstnanosti nemá vliv na počet teroristických útoků v Jeninu. 6.9. Tubas V případě Tubasu je možné sledovat hodnotu ϱ=0.4626326. Na rozdíl od všech ostatních případů je však p-hodnota, která dosahuje p=0.03998, menší než α=0,05. V tomto případě tedy můžeme konstatovat, že je v Tubasu středně silný pozitivní vztah mezi nezaměstnaností a počtem teroristických útoků a že tento vztah je statisticky významný. Dochází tudíž k zamítnutí nulové hypotézy, dle které by nezaměstnanost neměla mít na počet teroristických útoků vliv. 6.10. Tulkarm Analýza dat naměřených v Tulkarmu vykazuje hodnoty ϱ=-0.1663258 a p=0.4834. Dle těchto dat můžeme konstatovat, že se mezi zkoumanými proměnnými nachází slabý negativní vztah, který však na základě porovnání p-hodnoty s hodnotou α=0,05 nemůžeme označit za statisticky významný a dochází tak k přijetí nulové hypotézy. 18/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 6.11. Salfit V neposlední řadě byla analyzována data zkoumající vliv nezaměstnanosti na počet teroristických útoků v Salfitu. Na základě hodnot ϱ=0.06525652 a p=0.7846 je možné sledovat slabý pozitivní vztah mezi proměnnými. Tento vztah však na základě porovnání p-hodnoty s předem stanovenou hodnotou α=0,05 není statisticky významný a dochází tak k přijetí nulové hypotézy, dle které míra nezaměstnanosti v Salfitu nemá vliv na počet teroristických útoků v této oblasti. 19/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 7. Diskuze a limity práce Na základě dat představených v předchozí kapitole je možné konstatovat relativně nekonzistentní závěry. Mezi zkoumanými oblastmi byly případy, kdy dle hodnot ϱ bylo mezi nezávislými a závislými proměnnými možné pozorovat jak pozitivní tak negativní vztah o různé intenzitě. V deseti ze zkoumaných jedenácti případů však p-hodnota převyšovala hodnotu α=0,05 a tyto případy tudíž není možné považovat za statisticky významné a na základě zkoumaných dat se tudíž neobjevily žádné důkazy, které by v těchto případech potvrdily, že existuje statisticky významný vztah mezi nezaměstnaností a počtem teroristických útoků ve zkoumané oblasti v letech 2000 až 2019. V některých případech se dokonce naměřené p-hodnoty blížily hodnotě 1,0 (zejména Jeruzalém a Ramallah). Zde je tedy možné sledovat značně slabé důkazy proti nulové hypotéze. Na základě těchto tvrzení pak byla ve zmíněných deseti případech přijata nulová hypotéza, dle které míra nezaměstnanosti na Západním břehu nemá vliv na počet teroristických útoků v oblasti. Jediný případ, který se zdánlivě vymykal, bylo město Tubas, kde byla p-hodnota menší než α=0,05 a mělo by tudíž dojít k zamítnutí nulové hypotézy a konstatování, že v této oblasti míra nezaměstnanosti má vliv na počet teroristických útoků. V závěru analýzy zkoumaných dat je tudíž možné přijmout nulovou hypotézu pro celou oblast a konstatovat, že míra nezaměstnanosti na Západním břehu nemá vliv na počet teroristických útoků v této oblasti v letech 2000 až 2019. Odpověď na výzkumnou otázku, která se zkoumá Jaký vliv má míra nezaměstnanosti na Západním břehu na počet teroristických útoků v této oblasti v letech 2000 až 2019?, je, že není možné doložit žádný statisticky významný vliv míry nezaměstnanosti na Západním břehu na počet teroristických útoků v této oblasti v letech 2000 až 2019 na základě zkoumaných dat. Nízká p-hodnota napříč zkoumanými daty však ukazuje nedostatky celého výzkumu, které mohou pocházet právě z chybných datových souborů. V použitých datech je možné sledovat velmi malé počty teroristických útoků právě na základě konceptualizace dle GDT. Je tudíž možné, že data, která by zvolila širší definici teroristického útoku, by vyústila ve více naměřených teroristických útoků a tudíž i v jiné výsledky analýzy. V obdobných výzkumech je zároveň nutné brát v potaz řadu dalších nezávislých proměnných, které hrají značnou roli. Mezi ně je možné řadit například přítomnost židovských osadníků na zkoumaném území a jejich vliv na počet teroristických útoků (Byman a Sachs 2012) či vznik nových teroristických organizací jako je například Lví doupě či Jenin Brigade, které mají značný mediální dosah a vliv na radikalizaci místního obyvatelstva (Drdlová 2024), a řadu dalších proměnných, které na které se tento výzkum nezaměřuje. Budoucí výzkum by se tudíž mohl zaměřit na analýzu dat na základě širšího pojetí pojmu terorismus a zohlednit i jiné proměnné, které mohou mít na míru terorismu na Západním břehu vliv. 20/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) 8. Závěr Jak již bylo zmíněno v diskuzi, za základě analýzy dat došlo k přijetí nulové hypotézy, dle které míra nezaměstnanosti na Západním břehu nemá vliv na počet teroristických útoků v dané oblasti pro roky 2000 až 2019. Statistickou významnost vztahu bylo možné zkoumat pouze v případě guvernorát Tubas (tedy v jednom případě z jedenácti zkoumaných), kdy byl doložený středně silný pozitivní vliv nezaměstnanosti na počet teroristických útoků. Tato studie se tedy v kontextu již existujících výzkumů řadí k těm, které silný vliv nezaměstnanosti na terorismus nemohou prokázat. Opakování studie se větším množstvím dat na základě širší konceptualizace teroristického útoku by však mohlo přinést odlišné výsledky. 21/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) Zdroje literatury Adekoya, Adenuga Fabian, Nor Azam Abdul Razak. 2018. „Unemployment and Violence: ARDL Endogeneity Approach.“ Ensayos. Revista de economía, 37(2). https://www.scielo.org.mx/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S2448-84022018000200155. Butler, Taryn. 2015. „What Causes Terrorism?“ McKendree University, 25. https://www.mckendree.edu/academics/scholars/butler-issue-25.pdf. Byman, Daniel, Natan Sachs. 2012. „The Rise of Settler Terrorism: The West Bank's Other Violent Extremists.“ Council on Foreign Relations, 91(5). https://www.jstor.org/stable/41720862. Demombynes, Gabriel, Berk Özler. 2005. „Crime and local inequality in South Africa.“ Journal of Development Economics, 76(2). https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0304387804001117. Drdlová, Martina. 2024. „Lion’s Den: Analysis of the Group.“ Bachelor’s Thesis. https://is.muni.cz/th/nrpia/?studium=636802;lang=en;id=360066. GDT. 2021. „Codebook: Methodology, Inclusion Criteria, And Variables.“ Global Terrorism Database. https://www.start.umd.edu/gtd/downloads/Codebook.pdf. Goldstein, Kevin. 2005. „Unemployment, Inequality and Terrorism: Another Look at the Relationship between Economics and Terrorism.“ Undergraduate Economic Review, 1(6). https://digitalcommons.iwu.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1006&context=uer. Hamada, Safaa, Ahmed Ghodieh. 2022. „Effects of COVID-19 on Domestic Tourism in the West Bank, Palestine: A Case Study of Nablus City.“ The Implementation of Smart Technologies for Business Success and Sustainability. https://www.researchgate.net/publication/363839707_Effects_of_COVID- 19_on_Domestic_Tourism_in_the_West_Bank_Palestine_A_Case_Study_of_Nablus_City. Irfan, Asmara, Abdul Sami, Zuraidah Suleiman a Hira Liaquat. 2022. „Root Causes Of Terrorism: A Systematic Review Of Past Decade.“ Journal of Public Value and Administrative Insight, 4(2). https://www.researchgate.net/publication/370357459_Root_Causes_of_Terrorism_A_Systematic_Review_ of_Past_Decade. Krueger, Alan, Jitka Malečková. 2003. „Education, Poverty and Terrorism: Is There a Causal Connection?“ Journal of Economic Perspectives, 17(4). https://www.sas.rochester.edu/psc/clarke/214/Krueger03.pdf. Miaari, Sami, Asaf Zussman, Noam Zussman. 2014. „Employment restrictions and political violence in the Israeli–Palestinian conflict.“ Journal of Economic Behavior & Organization, 101. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0167268114000353. Mukaka, MM. 2012. „A guide to appropriate use of Correlation coefficient in medical research.“ Malawi Medical Journal, 24(3). https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3576830/. Nurunnabi, Mohammad, Asma Sghaier. 2018. „Socioeconomic Determinants of Terrorism.“ Digest of Middle East Studies, 27(2). https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/dome.12139?saml_referrer. Poveda, Alexander Cotte. 2012. „Violence And Economic Development In Colombian Cities: A Dynamic Panel Data Analysis.“ Journal of Development, 24(7). https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jid.2819. Pressman, Jeremy. 2003. „The Second Intifada:Background and Causes of the Israeli-Palestinian Conflict.“ Journal of Conflict Studies, 23(2). https://journals.lib.unb.ca/index.php/JCS/article/view/220. 22/22 Vliv nezaměstnanosti na terorismus na Západním břehu Jordánu / Výzkum konfliktu (BSSn4404) Richardson, Clare. 2011. „Relative Deprivation Theory in Terrorism: A Study of Higher Education and Unemployment as Predictors of Terrorism.“ New York University. https://as.nyu.edu/content/dam/nyu- as/politics/documents/Clare_Richardson_terrorism.pdf. Tzoreff, Yohanan, Esteban Klor. 2024. „Returning Palestinian Workers From the West Bank to Work in Israel.“ The International Institute for National Security Studies, 1835. https://www.inss.org.il/publication/palestinian-workers/. Wang, Yilin. 2020. „The Second Intifada And The Israeli-Palestinian Conflict.“ International Journal of Social Sciences, 6(3). https://grdspublishing.org/index.php/people/article/view/59. Zdroje datových souborů GDT. 2020. „Israel.“ Global Terrorism Database. https://www.start.umd.edu/gtd/search/Results.aspx?start_yearonly=2000&end_yearonly=2019&start_ye ar=&start_month=&start_day=&end_year=&end_month=&end_day=&asmSelect0=&country=155&asmSelec t1=&dtp2=all&success=yes&casualties_type=b&casualties_max=. PCBS. 2020. „Unemployment Rate Among Labour Force Participants of Individuals Aged 15 Years and Above in Palestine by Sex and Governorate, 2000-2019.“ Palestinian Central Bureau of Statistics. https://www.pcbs.gov.ps/Portals/_Rainbow/Documents/uneployment-by-gov2000-2019--2-e.html. Zdroje obrázků Saadeh, Dalia, Issam Al-Khatib, Fathi Anayah. 2022. „The geographic location of the West Bank governorates in Palestine.“ Evaluating strategies for sustainable recovery and recycling of plastic waste in the West Bank of Palestine: The perspectives of plastic companies. https://www.researchgate.net/figure/The- geographic-location-of-the-West-Bank-governorates-in-Palestine_fig1_366621300.