Ve skupinách (dle počtu účastníků) zpracujte referát, který bude prezentován na příslušné (tématicky odpovídající) lekci. 

Referáty jsou zpracovávány jako text ve Wordu, ale i jako prezentace např. PWP. 

Délka základní prezentace se předpokládá přibližně 15 minut + diskuse k referátu 10 minut (diskuse může mít charakter debaty k otázkám, ale lze využít i jiné MOŽNOSTI). Text referátu bude mít délku 2000-3000 slov. Každý referát si stanoví cíl či výzkumnou otázku. K referátu prosím vytvořte alespoň čtyři testové otázky včetně variant odpovědí a klíče. 

Referát se odevzdává do IS (odevzdávárna) 48 hodin před jeho plánovanou prezentací. 

Zdroje k referátu si skupina hledá samostatně. Předpokládají se se nejméně čtyři odborné studie (odborné stati, případně kapitoly z odborné monografie)  a sdílení vlastních zkušeností, názorů a postojů.  V seznamu témat je k dispozici základní námět na zdroj, z něhož lze dobře vyjít. 

Zde je seznam příkladů metod reflektivní praxe, které studenti mohou zvolit pro svůj referát, včetně základních zdrojů, kde najdou další informace:

1. Schönova reflektivní praxe:

   • Metoda: Schön rozlišuje mezi "reflection-in-action" (reflexe v akci) a "reflection-on-action" (reflexe nad akcí), což jsou způsoby, jakými se praktici zamýšlejí nad svými profesními zkušenostmi.
   • Zdroje: Schön, D. A. (1983). The Reflective Practitioner: How Professionals Think in Action. New York: Basic Books.

2. Gibbsův reflexivní cyklus:

   • Metoda: Tento model zahrnuje šest kroků: popis, pocity, hodnocení, analýza, závěr a akční plán, které pomáhají praktikům hlouběji pochopit a učit se ze svých zkušeností.
   • Zdroje: Gibbs, G. (1988). Learning by Doing: A Guide to Teaching and Learning Methods. Oxford: Further Education Unit, Oxford Polytechnic.

3. Kolbův cyklus zkušenostního učení:

   • Metoda: Kolbův model zahrnuje čtyři fáze: konkrétní zkušenost, reflexivní pozorování, abstraktní konceptualizace a aktivní experimentování. Tento cyklus podporuje kontinuální učení skrze zkušenost.
   • Zdroje: Kolb, D. A. (1984). Experiential Learning: Experience as the Source of Learning and Development. Englewood Cliffs, NJ: Prentice-Hall.

4. Johnsův model strukturované reflexe:

   • Metoda: Tento model využívá strukturovaný přístup k reflexi s využitím předem stanovených otázek, které pomáhají praktikům prozkoumat jejich zkušenosti na hlubší úrovni.
   • Zdroje: Johns, C. (1995). Framing learning through reflection within Carper's fundamental ways of knowing in nursing. Journal of Advanced Nursing, 22(2), 226-234.

5. Boud, Keogh a Walkerův model reflexe:

   • Metoda: Tento přístup zdůrazňuje význam emocí a pocitů v reflexním procesu a rozděluje reflexi do tří stadií: návrat k zkušenosti, zaměření na osobní pocity a reevaluace zkušenosti z nových perspektiv.
   • Zdroje: Boud, D., Keogh, R., & Walker, D. (1985). Reflection: Turning Experience into Learning. London: Kogan Page.

6. Mezirowův model transformačního učení:

   • Metoda: Mezirow se zaměřuje na kritickou reflexi přesvědčení a předpokladů, které mohou vést k transformační změně v myšlení jedince.
   • Zdroje: Mezirow, J. (1991). Transformative Dimensions of Adult Learning. San Francisco: Jossey-Bass.

Při výběru metody pro referát by studenti měli zvážit, jak metoda rezonuje s jejich osobním a profesním zájmem, a také dostupnost zdrojů pro hloubkové studium. Doporučuje se, aby studenti při psaní referátu kriticky přistupovali k materiálům a zvažovali různé perspektivy na vybranou metodu. Současně je možmné v referátu vyjít z jiných modelů. 

Praktické nástroje aplikace reflektivní praxe lze odlišit od teoretických modelů a konceptů. Zatímco "modely" reflektivní praxe se věnují teoretickému základu a strukturovaným přístupům k reflexi, praktické metody jsou konkrétní nástroje nebo techniky, které lze využít pro podporu reflektivního procesu. Tyto praktické metody lze nazývat "nástroje reflektivní praxe" nebo "techniky reflektivní praxe". Zde jsou některé příklady:

1. Vedení reflexivního deníku 

   • Jedná se o průběžné zapisování myšlenek, pocitů, zkušeností a reflexí, které se týkají osobního nebo profesního života. Reflexivní deník pomáhá hlouběji porozumět vlastním zkušenostem a podporuje osobní a profesní růst.

2. Peer Reflexe (vzájemná reflexe mezi kolegy):

   • Tato technika zahrnuje sdílení zkušeností a reflexí s kolegy nebo vrstevníky, což může poskytnout nové perspektivy a podporu při řešení profesních výzev.

3. Supervizní setkání:

   • Pravidelné setkání s supervizorem nebo mentorem, které slouží k diskusi o profesních zkušenostech, výzvách a úspěších. Supervize poskytuje strukturovaný prostor pro hloubkovou reflexi a profesní rozvoj.

4. Reflexivní workshop nebo semináře:

   • Organizované setkání nebo školení, které se zaměřuje na specifické téma nebo oblast praxe, a umožňuje účastníkům reflektovat nad svými zkušenostmi v rámci této oblasti v interaktivním a podporujícím prostředí.

5. Akční výzkum:

   • Metoda, která kombinuje akci (změnu) a reflexi (učení se z této změny) v reálném kontextu. Akční výzkum podporuje kontinuální zlepšování praxe skrze cykly plánování, akce, pozorování a reflexe.

Tyto praktické nástroje reflektivní praxe mohou být integrovány do různých modelů a teorií reflektivní praxe a poskytují konkrétní způsoby, jak aplikovat principy reflektivní praxe v každodenním profesním životě. Samozřejmě zde výčet nekončí a lze jej zzšířit o další možnosti. Dnes jsou k dispozici aplikace, které reflexi významně usnadní a podpoří.