Právo zaměstnanosti, pracovní právo a právo kolektivního vyjednávání
JUDr. Lenka Povolná
lena.povolna@gmail.com
Jaro 2025

Úvod do pracovního práva, právo zaměstnanosti, kontrolní činnost
u
u
u
u
u
u Přednáška 18. 2. 2025

Kdo jsem já a naše společné cíle pro následující týdny…
uJUDr. Lenka Povolná
ulena.povolna@gmail.com
uhttps://www.linkedin.com/in/lenka-povolna/
u
uOrganizační pokyny k předmětu (možná absence, zkouška, podrobnost prezentací, další)
u
uCíle tohoto předmětu
u

Pracovní právo – pojem a předmět
uPrávní odvětví upravující vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci při výkonu práce.
uCíl: zaměstnavatelům slouží jako nástroj k organizaci a řízení práce.
u
uPředmětem právní úpravy jsou:
u1. Individuální pracovní vztahy vznikající při účasti v pracovním procesu
a v souvislosti s ním. u2. Individuální pracovní vztahy vznikající v souvislosti s uplatňováním na
trhu práce a se státní kontrolou pracovního procesu. u3. Vztahy vznikající při sociálním dialogu
mezi sociálními partnery, které tvoří tzv. kolektivní pracovní právo.

Pracovní právo – pojem a předmět
uPředmětem právní úpravy je vždy chování subjektů ve společenských vztazích:
-vznikajících při výkonu závislé práce mezi člověkem jako pracovní silou
a osobou, pro kterou je práce vykonávána,
-předcházejících zapojení do pracovního procesu,
-vznikajících při vstupu na trh práce a hledání zaměstnání,
-navazujících na vztahy při výkonu závislé práce a
-vznikajících při realizaci práva shromažďovat se k ochraně hospodářských
a sociálních zájmů.
uPředmětem pracovního práva je lidská práce tehdy, pokud je využívaná jako výrobní faktor, který
slouží k uspokojování fyzických i duševních potřeb. Taková lidská práce ale musí splňovat určité
znaky, které naplní pojem ZÁVISLÁ PRÁCE.
u

Pracovní právo – pojem a předmět
uZnaky závislé práce (§ 2 odst. 1 a 2 zákoníku práce):
-Vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance (praxe – před podpisem pracovní
smlouvy, informovanost, dobrovolnost)
-Osobní výkon práce ze strany zaměstnance, a to:
-podle pokynů zaměstnavatele,
-jménem zaměstnavatele,
-za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
-v pracovní době,
-na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě
-na náklady zaměstnavatele a
-na odpovědnost zaměstnavatele.
uZávislá práce posuzována jako činnost, nikoliv její výsledek (srovnejme ale např. s DPP).
u??? Jakou sílu mají jednotlivé znaky? Které musí být vždy splněny? Může některý z nich zcela
chybět?
-
u
u
u
u
u
u
u
uA proč jsou tak důležité?

Postavení zákoníku práce
(z. č. 262/2006, Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) - ZP
uZákoník práce a prováděcí vyhlášky (jak to chápat), vztah k občanskému zákoníku
u
u§ 4 ZP
uPracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským
zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.
u
uPOJMY: platnost, účinnost, právní jednání a další
u
u
u

Systém pracovního práva
uRozumíme jím jeho vnitřní uspořádání a členění na jednotlivé instituty.
uMůžeme rozdělit na:
u- obecnou část - zařadíme sem zejm. pojem a předmět pracovního práva, funkce
a základní zásady, prameny pracovního práva a jejich působnost, pracovněprávní vztahy a jejich
prvky.
u- zvláštní část – ta zahrnuje jednotlivé instituty pracovního práva – vznik, změna
a zánik pracovněprávních vztahů, pracovní doba a doba odpočinku, odměňování, bezpečnost a ochrana
zdraví při práci (BOZP), pracovní podmínky, odpovědnost
v pracovním právu, ale také aktivní a pasivní nástroje zaměstnanosti, sociální dialog
a kolektivní pracovní spory.
u
uSystém pracovního práva však není systematika zákoníku práce. Systematika ZP zahrnuje předmět
právní úpravy jak v části individuálního pracovního práva, tak
v části kolektivního pracovního práva. Viz dále.

Systematika zákoníku práce
uČást první Všeobecná ustanovení (zahrnuje předmět právní úpravy, účastníky pracovněprávních
vztahů, základní zásady pracovněprávních vztahů a právní jednání)
uČást druhá Pracovní poměr (úpravy vzniku, změny a zániku tohoto základních pracovněprávního
vztahu)
uČást třetí Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce – DPP, dohoda o
pracovní činnosti – DPČ)
uČást čtvrtá Pracovní doba a doba odpočinku
uČást páté Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
uČást šestá Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmů
uČást sedmá Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce
uČást osmá Překážky v práci
uČást devátá Dovolená
uČást desátá Péče o zaměstnance
uČást jedenáctá Náhrada škody
uČást dvanáctá Informování a projednávání v pracovněprávním vztahu
uČást třináctá Společná ustanovení (vymezení některých pojmů a obecných institutů § 300 a násl. –
AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, KONKURENČNÍ DOLOŽKA, OSOBNÍ SPIS, DORUČOVÁNÍ aj.)
uČást čtrnáctá Přechodná a závěrečná ustanovení
u

Postavení pracovního práva v právním řádu
uZákladní vazba na právo ústavní (základní subjektivní práva osob)
uListina základních práv a svobod  (LZPS), a to
uPrávo na práci a na svobodnou volbu povolání (čl. 26 Listiny)
uPrávo svobodně se sdružovat s jinými k ochraně svých hospodářských a sociálních zájmů (čl. 27
Listiny)
uPrávo na spravedlivou odměnu a na uspokojivé pracovní podmínky (čl. 28 Listiny)
uPrávo žen, mladistvých a osob zdravotně postižených na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na
zvláštní pracovní podmínky (čl. 29 Listiny)
uPrávo těhotných žen na ochranu v pracovněprávních vztazích (čl. 32 odst. 2 Listiny)
u
uVeřejnoprávní část pracovního práva – úprava zaměstnanosti – má velmi úzký vztah ke správnímu
právu. Další vazba i na právo sociálního zabezpečení.
u

Základní zásady pracovního práva
uJsou důležité pro postavení jako samostatného právního odvětví a pro začlenění do komplexu dalších
právních odvětví a stanovení vazeb k nim (právo občanské – základ soukromoprávní oblasti právní
úpravy).
uObčanský zákoník se použije na vztahy:
-nevylučuje-li to výslovně zákoník práce
-nemá-li zákoník práce použitelnou úpravu
-způsobem neodporujícím základním zásadám (§ 1a ZP)
u
uRealizace principu: „CO NENÍ ZAKÁZÁNO, JE DOVOLENO.“
u!!! ZÁSADY MAJÍ KLÍČOVÝ VÝZNAM PRO VÝKLAD A APLIKACI USTANOVENÍ ZÁKONÍKU PRÁCE.
u

Základní zásady - obecné
uNa pracovní právo vztahujeme i některé zásady občanského zákoníku (princip subsidiarity – ten je
účinný i pro právo pracovní), jedná se např. o:
u- zásadu autonomie vůle, resp. smluvní volnosti
u- ochranu dobrých mravů, zásadu ochrany dobré víry
u- zásadu rovnosti účastníků
u- neznalost zákona neomlouvá a další.
u---------------------------------------------------------------------------------------------
uZásada autonomie vůle:
u- jako svoboda rozhodnutí, zda učinit nebo neučinit právní jednání
u- jako svobodná volba adresáta právního jednání
u- jako svobodná volba obsahu právního jednání (např. v pracovní smlouvě)
u- jako svobodná volba formy právního úkonu

Co není zakázáno, je dovoleno.
uSmluvní princip „CO NENÍ ZAKÁZÁNO, JE DOVOLENO“
uVychází z autonomie vůle – smluvní volnosti.
uV čem to spočívá: Práva a povinnosti mezi stranami mohou být upravena odchylně od zákoníku práce,
POKUD to zákon výslovně nezakazuje a pokud to neporušuje dobré mravy, veřejný pořádek, základní
zásady nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
u
uKOGENTNÍ vs. DISPOZITIVNÍ povaha ustanovení (obecně i v rámci zákoníku práce).
u
uKogentní ustanovení – vyjádřeno slovy např. „pouze“, „jen“, „musí“ – není možné se odchýlit.
u
u

Zásady pracovního práva dle § 1a ZP
uZvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance
uUspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce
uSpravedlivé odměňování zaměstnance
uŘádný výkon práce v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele
uRovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace
u
uNezapomenout na zákaz nucené práce obsažený přímo v LZPS, ale také
v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (209/1992 Sb.),
Úmluvě č. 29 o nucené nebo povinné práci (čl. 2 odst. 1).
uZAMĚSTNANEC MUSÍ S VÝKONEM PRÁCE SOUHLASIT (výjimkou může být veřejný zájem, který přesahuje zájem
zaměstnavatele).

Zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance
uMožnost odchýlit se od zákona (smluvní volnost) je v pracovním právu omezena právě z důvodu
ochrany zaměstnance - podřízené (slabší) strany právního vztahu.
uSvobodná vůle při uzavírání pracovněprávního vztahu.
u
u§ 4a odst. 4:
uVzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis
poskytuje, nepřihlíží se k tomu.
u
uGarance
uNerovnost v postavení je „dorovnávána“ zákonnou ochranou, jistým zvýhodněním.
uOchranou může být i stabilita zaměstnání a ochrana pracovních podmínek.

Uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky (§ 1a odst. 1, písm. b) ZP)
uPromítnuta např. zejm. v oblasti BOZP, odměňování, dalších (kogentní právní úpravou).
uOchrana zdraví zaměstnance.
uVíce bude řečeno v části o pracovním poměru.
u
u
u

Rovné zacházení a zákaz diskriminace
(§ 16 odst. 1 ZP)
uPovinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky,
odměňování za práci, odbornou přípravu, funkční nebo jiný postup v zaměstnání.
uPro oblast zaměstnanosti je tato zásada vyjádřena v zákoně o zaměstnanosti (§ 4 odst. 1) jako
povinnost účastníků právních vztahů zaměstnanosti (státu, zaměstnavatelů a PO a FO vykonávajících
činnost dle tohoto zákona) zajistit všem osobám, které uplatňují právo na zaměstnání, rovné
zacházení
v přístupu k zaměstnání. A v této souvislosti je zakázána jakákoliv diskriminace (přímá i nepřímá).
uPŘÍMÁ DISKRIMINACE  - jednání nebo opomenutí, kdy je mezi zaměstnanci rozlišováno z důvodu
diskriminačního znaku (zaměstnanec je znevýhodněn vůči jinému zaměstnanci na základě důvodu, který
je diskriminačním znakem).
uNEPŘÍMÁ DISKRIMINACE – jednání nebo opomenutí, které je samo o sobě neutrální, ale ve svém
důsledku některé zaměstnance z důvodu diskriminačního znaku znevýhodňuje.

Rovné zacházení a zákaz diskriminace
(§ 16 odst. 1 ZP)
uDiskriminační znaky jsou zejména:
uRASA, BARVA PLETI, POHLAVÍ, SEXUÁLNÍ ORIENTACE, VÍRA A NÁBOŽENSTVÍ, JAZYK, POLITICKÉ ČI JINÉ
SMÝŠLENÍ, ČLENSTVÍ NEBO ČINNOST V POLITICKÝCH STRANÁCH ČI POLITICKÝCH HNUTÍCH, V ODBOROVÝCH
ORGANIZACÍCH
A JINÝCH SDRUŽENÍCH, NÁRODNOST, ETICKÝ NEBO SOCIÁLNÍ PŮVOD, MAJETEK, ROD, VĚK, ZDRAVOTNÍ STAV,
MANŽELSKÝ STAV NEBO POVINNOSTI K RODINĚ.
u
u??? Jsou připouštěny výjimky, že lze činit mezi zaměstnanci rozdíly? Stanoví to přímo zákon? Co
když je dán věcný důvod spočívající v povaze práce?
u??? Kde nebo jak by tato zásada měla být u zaměstnavatelů promítnuta?
uPRAXE: Nový šéf na pracovišti a nové pořádky?

Spravedlivé odměňování
uOdměna za práci musí odrážet hodnotu práce.
u
uFaktory ovlivňující výši odměny:
uNáročnost, namáhavost práce, pracovní výsledky, obtížnost, množství, očekávaná kvalita atp.
u
u§ 110/1 ZP
uZa stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům
u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
u
u§ 110/2 ZP
uStejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti,
odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při
stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.

Jednání v souladu se zájmy zaměstnavatele
uJe to ŘÁDNÝ VÝKON PRÁCE V SOULADU SE ZÁJMY ZAMĚSTNAVATELE.
uZásada loajality (jak ji poznáme, jak ji posoudíme?), příklad s osobními plány při ročním
hodnocení.
u
uCo jsou to „zájmy zaměstnavatele“?
uNapř.: dodržování právních předpisů, reprezentace společnosti navenek, ochrana majetku
zaměstnavatele, úspěšná realizace činností zaměstnavatele a další.
u
uVIZE, HODNOTY ZAMĚSTNAVATELE
u
uPromítnuto např. do § 301, písm. d) ZP:
uZaměstnanci jsou povinni:
ud) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit
a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením
a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
u

Právo zaměstnanosti jako část pracovního práva
uAktivní účast práceschopného obyvatelstva na společenské hospodářské činnosti. uJeho cílem je
dosažení jakési rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle, produktivnímu využití zdrojů
pracovní síly a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání.
u
uPráceschopné obyvatelstvo – ekonomicky aktivní, nezaměstnané a ostatní.
uEkonomicky aktivní (zaměstnaný v pracovním nebo obdobném vztahu) je ten, kdo vykonává PLACENOU
práci nebo kdo vykonává samostatnou výdělečnou činnost (např. provozování živnosti, podnikání v
zemědělství atp.).

Právo zaměstnanosti
uNezaměstnaný je ten, kdo je dočasně ekonomicky neaktivní, a práci si aktivně hledá i např. díky
institucím vytvořeným nebo garantovaným státem.
uInstituce: Úřad práce ČR, agentury práce
u
uOstatní tvoří pestrou skupinu těch, kteří by mohli vzhledem k věku být ekonomicky aktivní, tj.
zaměstnaní, ale nechtějí (dobrovolná nezaměstnanost) a nebo z objektivních důvodů nemohou být
zaměstnaní (studium, péče o dítě, důvody zdravotní atp.)
u
uČeský právní řád pojem „zaměstnanost“ výslovně nedefinuje i přes existenci zákona o zaměstnanosti
– z. č. 435/2004 Sb.

Právo zaměstnanosti - úprava
u
uPředpisy o zaměstnanosti upravují zejména:
u- Práva, povinnosti a nároky FO v době, kdy z nejrůznějších důvodů zaměstnaní nejsou, ale
zaměstnáni být chtějí a zaměstnání si hledají.
u- Práva, povinnosti a nároky FO vůči státu, jakož i PO a podnikajícím FO v době, kdy ze
zdravotních důvodů potřebují ochranu trhu práce bez ohledu na to, zda jsou zaměstnaní či zaměstnání
hledají.
u- Práva a povinnosti cizích státních příslušníků a zaměstnavatelů těchto osob na území ČR.
u- Práva, povinnosti a nároky PO a podnikajících FO vůči státu nebo FO
v souvislosti s činnostmi vykonávanými podle předpisů o zaměstnanosti.
u- Oblast podpory státu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.
u- Kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti.
-

Správní řízení
uVe správním řízení se rozhoduje o právech, povinnostech i nárocích v oblasti zaměstnanosti, kde se
řeší postavení FO nebo PO a její nároky:
u1. Ne/Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání nebo o vyřazení
u2. Ne/Přiznání a výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci
u3. Ne/Vydání povolení k zaměstnání cizinci
u4. Ne/přiznání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením atp.
u

Státní politika zaměstnanosti v ČR
uÚpravu státní politiky zaměstnanosti obsahují předpis o zaměstnanosti – ty musí být formulovány
tak, aby bylo možné kompetencemi a úkoly pokrýt nejen domácí potřeby a zabezpečit fungování, ale
garantovat též mezinárodní závazky. Více na straně 453 a násl. povinné literatury P. Hůrka,
Pracovní právo.
u
uObsah politiky zaměstnanosti musí zahrnovat průběžně se měnící požadavky
v oblasti odstraňování diskriminace při přístupu k zaměstnání, v oblasti rovného zacházení s muži a
ženami, nebo slaďování rodinného a pracovního života. = POŽADAVKY KLADENÉ NAPŘ. SMLOUVOU O ZALOŽENÍ
EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (čl. 2).

Okruh úkolů a činností spadajících pod státní politiku zaměstnanosti
uZpravidla je jejím obsahem:
-Zabezpečování práva na zaměstnání
-Poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, poskytování
podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci
-Sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání predikcí
-Koordinace opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce
-Uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti
-Opatření na podporu a dosažení rovného zacházení mezi muži a ženami a dalšími osobami (zdravotně
postižené osoby, bez ohledu na rasový původ atp.)
-Usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území ČR a z ČR do zahraničí

Politika zaměstnanosti – kdo ji vytváří
uVytváří ji stát a podílí se na ní další subjekty činné na trhu práce:
-Zaměstnavatelé
-Odborové organizace
-Územní samosprávné celky
-Profesní organizace
-Sdružení osob se zdravotním postižením
-Organizace zaměstnavatelů
-
uStátní správa v oblasti státní politiky zaměstnanosti v ČR je vykonávána Ministerstvem práce a
sociálních věcí ČR a Úřadem práce ČR.
-
uV dalším viz str. 455 a násl. povinné literatury P. Hůrka, Pracovní právo.

Kontrolní činnost
uSpočívá v kontrole dodržování práv a povinností daných právními předpisy.
uStátní kontrola je definována jako kontrolní činnost zaměřená na hospodaření s finančními a
hmotnými prostředky ČR a na plnění povinností vyplývajících
z předpisů.
uV ČR tyto složky vykonávající kontrolní činnost:
-Úřad práce ČR,
-inspekce práce (Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty),
-příp. i celní úřady.
uMetoda kontrol – porovnávání stavu skutečného se stavem žádoucím. Společným cílem je pak náprava –
odstranění nedostatků, postižení nedostatků (pokutování). Lhůty k nápravě.

Kontrolní činnost
uZákon o inspekci práce, zákon o zaměstnanosti, kontrolní řád (proces výkonu kontroly)
uKontrola dodržování povinností vyplývajících zejména z:
-právních předpisů (zejm. zákoník práce)
-právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce
-právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení
-kolektivních smluv v konkr. částech (individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců)
-vnitřních předpisů u zaměstnavatele
-z právních předpisů o zaměstnanosti
-
uJak taková kontrola může v praxi probíhat?

u
u
u
uPěkný zbytek dne! J
u
u
uJUDr. Lenka Povolná
ulena.povolna@gmail.com