1. Genderová identita jako ,,vrůstání" do genderových struktur
2. ,,Normální biografie žen"
3. Souhrnné zhodnocení a kritika socializačních teorií
4. Reifikace genderu a nutnost jeho dekonstrukce
Literatura: Šmausová, G. (2002): Proti tvrdošíjné představě o ontické
povaze gender a pohlaví (in: Sociální studia 7, str. 15-27)
10.00-11.40; 12.00-13.30, místo J 31
VII. Socializace jako umísťování ve společenských strukturách

Lévy, René, Der Lebenslauf als Statusbiographie: die weibliche Normalbiographie in
makrosoziologischer Perspektive, Stuttgart 1977
Biografie žen jako statusová biografie,
identita jako statusová konfigurace
Teze: Individua se v průběhu života snaží zaujmout co nejvyšší pozici
ve vertikální struktuře,
vyrovnat nerovnosti z pozic v různých strukturách,
dosáhnout plné statusové konfigurace.
Biografie není předurčena jen vývojem a podmínkami v ranném dětství,
ale do značné míry uskutečňováním určitých anticipujících projektů.
Anticipací a vědomá rozhodnutí jsou ve vysoké míře závislá
na genderovém a věkovém uspořádání společnosti.
1. Socializace jako umísťování ve společenských strukturách

Neustálá nutnost volby určitých trajektorií v "rozhodujících" životních
momentech, konstruovaných jako
institucionalizované přechody z jedné životní fáze do druhé.
Škola,
volba budoucího povolání a umístění v pracovních hierarchiích.
Sňatkový trh: význam módy, ženskost a sexuální atraktivita,
Rozhodnutí pro buďto
manželství (solidarita a podpora, zlepšení pozice ve vertikální struktuře,
závislost a subordinace) nebo
,,svobodnou" existenci (individualismus, nezávislost, svoboda,...omezenější
přístup ke zdrojům, osamocenost?).
Nesoučasnost mužské a ženské statusové biografie.
2. Normální biografie žen

Rozhodnutí pro dítě a pro počet dětí,
volba různých modelů ­ jen mateřská role, povolání i mateřství,
dělba rodinných prací,
způsob organizace výchovy dětí ­ matka, oba rodiče, příbuzní, starší děti,
instituce,
rozdíly podle společenských vrstev (podle vzdělání).
Dočasnost mateřského statusu ­ neúplná statusová konfigurace,
fáze ,,prázdného hnízda", zakrývání ztráty mateřského statusu
psychosomatickými problémy klimakteria a náhradními pomocnými statusy
(nemoc).
Význam věku v statusové konfiguraci, nesoučasnost mužské a ženské
statusové biografie,
subjektivní (ne)spokojenost žen se svými volbami.

3. Souhrnné zhodnocení socializačních teorií
Socializační teorie prokázaly, že gender je produktem výchovy.
Normální" biografie s nátlakem k heterosexualitě končí přijetím gender,
které koresponduje s pohlavím, připsanému tělu (Laqueur 1992).
Na povrch nebo do těla vepsané genderové znaky zřejmě tvoří část oné kvasi-
reziduální identity, která je předpokladem viditelnosti ,,žen" a ,,mužů".
Kritika socializačních teorií: nakonec kontraproduktivně afirmativně potvrdily
genderovanou skutečnost:
rozdílnosti mezi muži a ženami se chápou stejně bytostně (onticky), jako by byly
vrozené,
naučené rozdíly se stávají jakousi druhou přirozeností.
Většina genderových výzkumů zastává toto stanovisko při výzkumu rozdílného
postavení, postojů, reakcí atd. mužů a žen v dnešních společnostech.
Společenskopolitický diskurs otázky, zda se má podporovat diference mezi muži a
ženami anebo jejich rovnost.

4. Reifikace genderu a nutnost jeho dekonstrukce
Pro konstruovanou povahu všech společenských jevů v sociologii není místo pro
reifikované, tj. zvěcnělé genderové kategorie.
Sociologie musí zodpovědět tyto otázky:
cui bono genderové rozdíly v životních šancích a sociální situace mužů a žen,
jak historicky proměnné jsou rodové a rolové kategorie,
jakým způsobem jsou konstruovány a reprodukovány,
kdo je oním nadřazeným ,,třetím" (aktérem či subjektem), který rozhoduje o existenci a
reprodukci dvou na sebe vztažených sociálních kategorií ,,muži" a ,,ženy",
tj. kdo garantuje jednotu diference.
Nadvláda mužů se neudržuje ,,tradičně" nebo sama od sebe, ale má své strážce
(Giddens).