CHIAPAS INDIÁNSKÉ POVSTÁNÍ V NEJJÍŽNĚJŠÍM STÁTĚ MEXIKA 1 POPIS ÚZEMÍ geografické podmínky * nejjižnější stát Spojených států mexických * rozloha 74 211km˛ * velice členitý terén -- od tropických nížin až do 4092 m.n.m (lakandonský prales, údolí řeky Usumacinta, vysokohorské štíty -- Sierra Madre) 1 Popis území osídlení * 3,9 milionu lidí na území Chiapasu (52 obyvatel na km˛) * Populační růst -- od roku 1970 stoupl počet obyvatel Chiapasu 2,5 krát * Nejvíc lidí na pobřeží Tichého oceánu * Demografický vývoj: * Shodný s vývojem v celém Mexiku * Po příchodu Evropanů -- prudký pokles (nemoci, genocida,...) * Později utvoření specifické skupiny -- mesticů (Indián+Španělka), v současnosti nejpočetnější * Kreolové -- evropští předci, ale žijící na am. kontinentu * V současnosti 30% obyvatelstva tvoří Indiáni, různorodé etnikum, 30 jazykových skupin 2 Historie území * Olmékové - 12000-500 př.n.l. * Mayové -- od r. 300př.n.l.,předci dnešních obyvatel Mexika * 900 n.l. -- Toltékové, po nich Aztékové -- největší a nejmocnější říše * 1519-1521 říše dobyta Hernandem Cortézem * Chiapas dobyt v roce 1528 Diegem de Mazariegos * Po celou dobu španělské nadvlády-- projevy nepokojů * 1821 vyústění ve svržení španělského místokrále, vyhlášena nezávislost a ustaveno císařství * 1824 -- zrušení císařství, vyhlášena republika, k moci se dostali liberálové (naděje pro indiánské obyvatelstvo) * Porfírio Díaz - v čele Mexika 35 let * prezentoval Mexiko jako liberální, silný stát (fakticky se jednalo o vojenskou diktaturu). * Iluze pořádku a ekonomického rozvoje zakrývala obrovské sociální problémy obyvatel * 1911 -- svržen Díaz, prezidentem se stal Francisco Madero * Pokračoval v nastoupeném neoliberálním trendu -- odpor jeho bývalých spojenců * Pancho Villa * Emiliano Zapata * Ricardo Flores Magnón * Představitelé nového povstání a zastánci plánu z Ayaly, krvavě potlačeno * 1917 -- článek 27 ústavy o vlastnictví půdy (agrární reforma, občinové vlastnictví půdy) * 1929 vznik Strany národní revoluce, později přejmenované na Institucionální revoluční stranu (PRI) * 70. léta 20. století -- pokles cen ropy přivedl Mexiko do finanční krize, zadluženost a závislost na věřitelích = hlavně USA a mezinár. fin. organizace (světová banka, MMF) * 1992 zrušení článku 27 ústavy = konec nadějí získat legálně půdu 3 Příčiny vzniku konfliktu * Historické příčiny, odkaz plánu z Ayaly * špatná sociální situace * vlastnictví půdy * porušování lidských práv * zdravotní péče * veřejné služby * výživa, vzdělání, zaměstnání a obchod * autonomie indiánského obyvatelstva a svržení vlády jedné strany. * Posledními impulsy bylo zrušení článku 27 ústavy a vstoupení v platnost NAFTA * podoba s guerillovými hnutími latinské Ameriky -- formálně a hierarchií, ale obsahově se podobá novým sociálním hnutím * Nenásilná forma boje 4 Klíčové události ve vývoji sporu * Únor 1994 -- první jednání mezi EZLN a vládou * Říjen 1994 -- přerušení mírových jednání * 20. 4. 1995, zahájena mírová jednání v San Andrés * Srpen 1995 první Consulta 1,3 miliónu Mexičanů z 90% uznává požadavky EZLN * 1.1.1996 -- vznik civilní Zapatovy fronty národního osvobození (FZLN) * 2.července 1998 po 71 letech konec vlády PRI * Leden 2000 -- převzetí moci Stranou demokratické revoluce (PRD),příslib míru nedodržen * 1. ledna 2003 přerušila EZLN dvouleté mlčení -- poklidné a nenásilné obsazením San Cristobal de las Casas více než 20 000 zapatisty. EZLN 5 Charakteristika stran konfliktu Zapatova armáda národního osvobození (EZLN) * zakladatelé hnutí - bílí z měst, naprostá většina Indiáni * Rovnostářská struktura * cíle v rámci celého Mexika - zplnohodnotnit indiánskou identitu a postavit mexické národní vědomí na tradici více než pětisetletého útlaku a boje proti němu * V politické sféře - svrhnout vládu jedné strany * Zbavit se neoliberálního poručníkování ze strany nadnárodních společností a USA * Prosadit práva domorodých obyvatel. Subcomandante Insurgente Marcos * je neoficiálním mluvčím Tajného revolučního domorodého výboru CCRI -- generálního velitelství EZLN Volný trh, ekonomická globalizace, neoliberalismus * deregulace a volný pohyb kapitálu i přes hranice národních států * Nátlak MMF a Světové banky na reformu mexického hospodářství podle pravidel volného trhu * privatizace státních podniků * zlepšení podmínek pro investice zahraničního kapitálu. * snížení sociálních výdajů a zvýšení daní Vláda jedné strany * Od roku 1929 u moci PRI * totalitní politická organizace * Populistické využívání odkazu mexické revoluce * manipulace a falšování výsledků voleb "třetí strana" * Obyčejní obyvatelé Chiapasu * Běžní rolníci a velkostatkáři -- obě skupiny strach o současné mocenské postavení Projevy "hlasu lidu" 6. Síly a události mimo region, ovlivňující vývoj sporu * Nasazení armády * Americké investice a zbraně * 10. ledna 1994 - půlmilionová demonstrace za mír v Mexico City * 1997 - Zapatistická fronta národního osvobození (FZLN), politické křídlo EZLN * kontakty mimo politické spektrum * 1996 - celomexický Národní indiánský kongres, který vyšel z požadavků EZLN * Přispění k poražení PŘI ve volbách * Kritika nové politiky - velký pochod z Chiapasu * Zapatistický boj za uznání v měřítcích Mexika stále pokračuje. Svět * Celosvětové hnutí * Consulty -- možnost ovlivnit směřování EZLN přes internet * Mezikontinentální setkání proti neoliberalismu a za lidskost (6000 lidí) * Posílení "grassroots" hnutí * 1998 - síť Peoples Global Action (PGA) * Stejný nepřítel = společný boj 6. Přehled dosavadních strategií řešení konfliktu * Vojenské řešení -- 50 000 vojáků, technika, bez úspěchu * Pokusy o autonomii, vláda opět zasahuje * Polovojenské protirevoluční oddíly * Násilí a střety -- masakry rolníků * Armáda a teror neustávají * Řešení v nedohlednu Mírové pokusy * Vládní návrh -- EZLN přistupuje k mírovému stolu * Zákon pro dialog, usmíření a důstojný mír v Chiapasu -- uznání práv indiánů * Jednání záhy končí díky neschopnosti vlády uzákonit dohody * Zapatistická radikalita a neústupnost v demokratických požadavcích * Přerušení rozhovorů * Industrializace a daňové zatížení Chiapasu -- EZLN: No, no! * vzájemná nedůvěra * pozemkové spory * chudoba a negramotnost * mocenské zájmy Demokracie v tradiční společnosti? * folklór vs. občanská a právní společnost * Pravděpodobnost kolapsu * Cesta někde mezi tradicionalismem a liberalismem * Paradox sloučení tradice a autonomie * životaschopnost není zaručena 8. Návrh strategie vedoucí k vyřešení konfliktu * oddlužení Mexika * vystoupení z NAFTA * celonárodního shromáždění * rovnoměrné zastoupení jednotlivých národností -- podíl hlasů * omezení vlivu nadnárodních korporací * decentralizace zemědělství FINAL