Nerovnoměrný rozvoj světa Příklady evidence nerovností HDP na obyvatele (PPP, 2001) USA 34 320 $ Sierra Leone 470 $ 2001: 497 miliardářů -- majetek 1 540 mld $ více než příjmy chudší poloviny lidstva 1,3 mld. lidí žije za méně než 1 $ denně 790 mil. lidí (13%) trpí podvýživou Poměr příjmů 20% lidí v nejbohatších zemích a 20% lidí v nejchudších zemích: 1960 30 : 1 1997 74 : 1 * Vývoj systému světového hospodářství w vytváření struktury jádro-periferie w kolonialismus w dekolonizace * Dědictví kolonialismu w důsledky w OPEC a malí tygři w diferenciace "třetího světa" * Diskurz rozvoje w modernizace w teorie závislosti w neoliberalismus a dlužní krize w kritika rozvoje Immanuel Wallerstein: tři historické typy společností (formy společenské organizace produkce a reprodukce) * Minisystémy (mini-systems) Dělba práce založena na věku a pohlaví. Prostá reciproční výměna zboží a služeb. * Světová impéria (world-empires) Redistributivně-daňový výrobní způsob. Třídní společnost. * Systém světového hospodářství (world-economy) Akumulace kapitálu, založená na principu trhu. Ceny a mzdy určovány nabídkou a poptávkou. Systém světového hospodářství * Počátek ve 2. polovině 15. století v Evropě * Šíření z Evropy do zbývajících částí světa * Historie šíření SHS = historie kolonialismu w 1. fáze (1500 -- 1800) w 2. fáze (1800 -- 1914) Kolonialismus: 1. fáze * Objevitelské a dobyvatelské výpravy * Portugalsko Obchodní stanice na cestě do Indie a na Dálný Východ. Brazílie. * Španělsko Latinská Amerika: drancování, těžba nerostů, plantáže. Trojúhelníkový obchod - počátek mezinárodní dělby práce * Evropa: Dodavatel hotových výrobků, provozovatel obchodu, místo konečné akumulace zisku, zdroj investic * Afrika: Zdroj levné pracovní síly * Amerika: Dodavatel primárních surovin (nerostných a zemědělských) Merkantilismus - první hospodářská politika * Bohatství světa je konečné. Nárůst bohatství v jedné zemi je možné dosáhnout jen na úkor jiné země. * Nejlepší způsob zvýšení bohatství: export výměnou za drahé kovy. * Silná podpora obchodu ze strany státu. * cla * obchodní privilegia * ochrana obchodních cest... Rivalita mocností * Španělsko a Portugalsko (16. stol.) * Nizozemí (1. pol. 17. stol.) w Navigation Act (1651) * Francie a Velká Británie (pol. 17.--pol. 18. stol.) Colbert (F) Sedmiletá válka (1756 -- 1763) * Velká Británie (19. stol.) Kolonialismus: 2. fáze * 1780: průmyslová revoluce * Ekonomický význam kolonií: w Zdroj levných surovin pro domácí průmysl w Zajištěná odbytiště hotových výrobků ("economy of scale") w Bezpečná místa pro investice Těžba nerostů, plantážní produkce tržních plodin, železnice, technická infrastruktura... Hospodářská politika volného trhu (laissez-faire) Adam Smith (1776): Wealth of Nations Ricardo: komparativní výhody * Každý stát se má specializovat na výrobu toho, pro co má nejvhodnější podmínky. * Volný trh povede k vytvoření systému mezinárodního obchodu, který bude prospívat všem. * Volný trh je nejlepší politikou pro všechny státy. Laissez-faire v praxi Britská Východoindická společnost a výroba bavlněných látek v Bengálsku (19. stol.): * Bengálsko: rozvinutá protoindustriální (domácí) výroba bavlněných látek. * Politika EIC: w různá cla na dovoz a vývoz hotových výrobků w diferencovaná pozemková daň (nejnižší sazba: bavlna) * Důsledky: w bengálská textilní výroba upadala w zvýšil se export bavlněných výrobků z Británie do Indie (1850: 25% britského exportu bavlněných látek) w začaly hladomory Typy kolonií * Formální kolonie w Přímá politická správa Příklad: Indie po roce 1857) * Neformální kolonie w Těsné obchodní a hospodářské vztahy, ale politicky nezávislé Příklad: země Latinské Ameriky v 19., stol.) * Semiformální kolonie w Nebyly formálně prohlášeny koloniemi, mají vlastní vládu, ale zahraniční obchod a finance kontrolovány z jiného státu Příklad: Egypt po roce 1882, Persie) Teorie kolaborace (Robinson) Konec éry volného obchodu * 1873 -- světová hospodářská recese * Celní bariéry * Neomerkantilismus w "ekonomický nacionalismus" * Rychlý nárůst plochy kolonií průměrně 620 000 km2 za rok (1870 -- 1918) mezi 6 největších koloniálních mocností rozdělena či přerozdělena čtvrtina povrchu souše (Hobsbawm) * Zvýšení tempa prostorového šíření systému světového hospodářství Scramble for Africa * před rokem 1880: nehostinný "černý" kontinent * 1882: Británie obsadila Egypt (1869 otevřen Suezský průplav) * střety mezi mocnostmi * Berlín: konference o Africe (1884-85) w rozdělení sfér vlivu w stanovení pravidel pro vyhlašování svrchovanosti (v budoucnu) w odstartován závod o Afriku Afrika 1880 Afrika 1914 Konec územní expanze * Vyčerpány možnosti územního rozšiřování systému světového hospodářství Nová území jen na úkor jiného státu * Jedna z příčin světové války (1914-18) Marxistická teorie: kapitalismu je založený na neustálém růstu a akumulaci. Nemožnost dalšího růstu bude příčinou jeho zániku. * Územní expanze nahrazena vnitřní diferenciací (nerovnoměrný rozvoj) Prohlubování územních (i sociálních) nerovností). Kolonialismus -- metoda územní expanze -- se stal překážkou transformace systému. Dekolonizace. Dekolonizace Tři fáze: * Latinská Amerika (1810 -- 1826) Transformace na neformální kolonie. Nezměnila přesvědčení o "přirozenosti" koloniálního uspořádání světa. * Asie (1947 -- 1954) * Afrika (1957 -- 1975) Boj za nezávislost Příklad: Indie * Britská politika: efektivní a levný systém správy. "Rozděl a panuj!" * 1857: Great Mutiny * 1885: založen Indický národní kongres w Cíl: - nejdříve spolupráce, role "černých Britů" s později odpor, vyhnání Britů (Gándhí, Néhrú, ...) svadéší, svarádž, Quit India! Mandátní systém Společnosti národů * Roosevelt: sebeurčení národů * Poprvé myšlenka možné budoucí nezávislosti kolonií * Bývalé kolonie Osmanské říše a Německa * Rozdělena do tří kategorií podle stupně "hospodářského a politického rozvoje" * Mandát SN, ale svěřena do správy nejčastěji Británii nebo Francii. Mandátní území SN * Mandát A "Dostatečně vyspělá" území pro možnou samostatnou existenci po "určité době" mandátní správy. Irák, Palestina, Zajordánsko (Británie), Sýrie, Libanon (Francie) * Mandát B Samostatnost se nepředpokládala, snad jen v daleké budoucnosti. Tanganika, SZ Kamerun, Z Togo (Británie), Kamerun, Togo (Francie), Ruanda-Urundi (Belgie) * Mandát C Území "neschopná samostatná existence". Přímo administrativně začleněna. Jihozápadní Afrika (JAR), Nová Guinea (Austrálie), Západní Samoa (Nový Zéland), tichomořské ostrovy (Japonsko), Nauru (Británie) Dekolonizace po 2. sv. válce * OSN, SSSR, veřejné mínění: dekolonizace! * USA: nerozhodný postoj vazby se spojenci * Studená válka w antikoloniální hnutí hodnocena ideologicky 2. fáze: Asie Indie 1947, Barma 1948, Indonésie 1947, Vietnam 1954 3. fáze: Afrika Ghana 1957, francouzská území 1960 (Rok Afriky), ... portugalská území (1975), Zimbabwe (1980), Namibie (1990) Dekolonizace v Africe Třetí svět Alfred Sauvy (1952) * Studená válka V době 2. a 3. fáze dekolonizace svět ideologicky rozdělen. * Elity postkoloniálních zemí: nutnost volby * Možnost "třetí cesty": transformace bipolárního světa na tripolární. * Hnutí nezúčastněných Bandung 1955, Bělehrad 1961, ... * OSN Konference OSN o obchodu a rozvoji (Ženeva 1964...) * Cíl: Nové mezinárodní hospodářské uspořádání (NIEO) Kolonialismus: komplexní dědictví * Hospodářské * Mezinárodně politické * Vnitropolitické * Kulturně politické * Demografické * Ideologické * Psychologické * Symbolické Hospodářské důsledky * Hospodářská specializace w produkce primárních komodit (nerostné a zemědělské) w Regionální specializace * vysoký podíl jedné komodity na příjmech z exportu: s Zambie: měď 90% s Jamaika: bauxit a hliník 60% s Mauricius: cukr 90% * Nerovná obchodní výměna (unequal exchange) w velké rozdíly v úrovni mezd w výše mezd je součástí ceny zboží w výrobky ze zemí s vysokou úrovní mezd jsou na světových trzích "drahé" (tržní cena vyšší než hodnota). w velká část tržní ceny směřuje k producentům Politické hranice * V Evropě: postupný vývoj Po vzniku teritoriálních států postupná ideologická "homogenizace" (nacionalismus) * Mimo Evropu: často vymezovány bez ohledu na jazykové, kulturní, hospodářské vztahy Příklady: w Gambie, w Caprivi strip, w Vachánský výběžek Válka mezi Ekvádorem a Peru (1995) * Jazyková a kulturní heterogenita společnosti uvnitř koloniálních hranic častou příčinou občanských válek. Politický systém * V Evropě se vytvářel dlouhodobou konfrontací politických institucí a měnící se struktury společnosti. * Mimo Evropu byl tento vývoj přerušen a nahrazen (násilnou) implantací cizího systému. * Vývoj po dosažení nezávislosti: w systém se udržel tam, kde byla umožněna participace místním elitám (Indie) w politická nestabilita, provázející formování nového systému (po zavržení systému koloniálního) w pokračující tlak bohatých zemí ("šíření demokracie") Jazyk * Koloniální správa se opírala o vnucení cizího jazyka. * V mnoha zemích zůstal jediným nebo hlavním komunikačním médiem mezi etnickými skupinami. * Usnadňuje pronikání západní kultury (a s ní spojených hodnot a vzorů). * Tam, kde se část místních elit cítí invazí západních hodnot ohrožena, vzniká prostředí pro vznik fundamentalismu. Demografický přechod (a imigrační politika) * Projevem demografického přechodu je vysoký přirozený přírůstek obyvatel. * V Evropě vrcholil demografický přechod v době koloniální expanze (kolonizace). "white settler colonies" * V postkoloniálních zemích probíhá demografický přechod v prostředí uzavřených státních hranic. pevnost Evropa * selektivní povaha imigrační politiky Orientalismus Edward Said (1978) * Diskurz, který dává do kontrastu vyspělou, nadřazenou Evropu a jí podřízený Orient. * Soubor textů, obrazů a uměleckých děl, jejichž prostřednictvím se v Evropě 19. a 20. stol. vytvářel obraz o Orientu. * Cílem není poznání života, ale konstrukce mýtů a stereotypů. * Pomáhal konstruovat identitu obyvatel Occidentu jako kontrastní k "těm druhým" -- obyvatelům Orientu. Said: "Bez pochopení diskurzu orientalismu není možné vysvětlit nesmírně systematické úsilí, jímž byla evropská kultura v postosvíceneckém období schopna vést a dokonce vytvářet Orient -- politicky, sociálně, vojensky, vědecky i imaginativně." * Vytváření podřízené kultury kolonií, i představy Západu o vlastní nadřazenosti. Symboly koloniální moci * Upevňování moci prostřednictvím vizuální reprezentace v krajině (zvláště městské). * Architektura koloniálních metropolí. * Snaha postkoloniálních elit o vybudování nových hlavních měst. w se symboly nové moci Brasília, Dodoma, Abuja, Yamoussoukro, Islámabád, Čandígarh Diferenciace třetího světa * Systém světového hospodářství: dominují vztahy závislosti * Závislost je oboustranná Za určitých podmínek může i slabší strana využít vztahů závislosti ke zlepšení své relativní pozice v SHS. * Příklady: w země OPEC w "malí tygři" (nově industrializované země) * Důsledek: politická nejednotnost OPEC a ropný šok 1973/74 * Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barel * Politika "sedmi sester": snížit cenu na 1,8 $ * Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu * 1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie 1961 -- Katar 1962 -- Indonésie, Libye ... Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE * 1973: jomkippurská válka * ropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $ Důsledky ropného šoku: globální * Země OPEC: w příliv bohatství * Hospodářsky vyspělé země: w restrukturalizace výroby w vývoj energeticky méně náročných technologií w hledání nových zdrojů ropy w alternativní zdroje energie w počátek nové mezinárodní dělby práce s přesun výroby do vybraných zemí periferie * Země třetího světa importující ropu: w zvýšení nákladů na dovoz energie w snížení poptávky po jejich exportu Zadluženost (účetní bilance) v mld $: Index lidského rozvoje * UNDP: Human Development Report http://hdr.undp.org * 3 komponenty w úmrtnost: * naděje na dožití při narození w vzdělání: * gramotnost * zapsaní studenti (enrollment) w příjmy: * HDP na obyvatele * relativizace proměnných: dosažené maximum = 100 Amartya Sen Index lidského rozvoje (2003) ROZVOJ JAKO DISKURZ Co je to "rozvoj"? Teorie (a politika) rozvoje * Rozvoj jako modernizace * Teorie závislosti * Neoliberální kontrarevoluce * Konec rozvoje? Rozvoj jako modernizace Modernizace Proces společenských změn, vyplývajících z šíření a přijímání typických rysů expanzivních a zdánlivě vyspělejších společností společnostmi zdánlivě méně vyspělými. Modely stádií růstu Walt Whitman Rostow (1960) * Tradiční společnost Primitivní technologie, neracionalita, chování podmíněno zvyky a tradicemi. * Předpoklady hospodářského růstu Formování nových elit, budování infrastruktury, centralizace moci státu. * Hospodářský růst (take-off) "Velký předěl" -- období (10 až 30 let) rychlého hospodářského růstu. * Cesta ke zralosti Diverzifikace hospodářské struktury, stabilizace, pokles importu * Věk vysoké masové spotřeby Modernizace Rozvoj chápán jako w industrializace w urbanizace w přesun pracovních sil ze zemědělství w sociální a kulturní transformace Doporučované strategie * Export primárních komodit ("Agroexport model") * Industrializace nahrazující dovoz (Import substitution industrialization) * mobilizace domácích zdrojů * příchod zahraničního kapitálu * celní bariéry * státní programy industrializace * stimulace domácí poptávky Hlavní aktér: stát Teorie závislosti * Zdůraznění propojenosti světa w všechny státy jsou součástí globálního systému světového hospodářství * Nerozvinutost "rozvojových" zemí je důsledkem rozvinutosti zemí vyspělých. * Vyspělé země používají svoji ekonomickou a politickou moc k udržení a prohloubení vztahů závislosti. * Kolonialismus nahrazen neokolonialismem. Teorie závislosti * Andre Gunder Frank hierarchie vztahů závislosti (Latinská Amerika) * Paul Baran srovnání ekonomické historie Japonska a Indie * Arghiri Emmanuel w nerovná obchodní výměna Doporučovaná strategie * Omezit vztahy s vyspělými zeměmi A. G. Frank: Třetí svět musí volit mezi pokračováním barbarství kapitalismu a velkým příslibem socialismu Vzestup NIC: pokles důvěryhodnosti teorií závislosti Neoliberální kontrarevoluce * Hospodářská transformace a politické změny ve vyspělých zemích * fiskální krize sociálního státu * dezintegrace fordistického režimu akumulace * nástup "nové pravice" (reaganismus, thatcherismus) * Kritika programů industrializace nahrazující dovoz * nereálná v prostředí omezené domácí poptávky * celní bariéry brání nejen dovozu výrobků, ale i technologií; jsou bariérou i pro vývoz * silný rozvojový stát může selhat stejně jako trh * princip plánování a byrokratického řízení je neefektivní Doporučovaná strategie * Exportně orientovaná industrializace w uvolnění všech administrativních regulací trhu w otevření domácí ekonomiky w vytvoření podmínek pro příchod zahraničního kapitálu (nadnárodní společnosti) w snížení domácí spotřeby (zrušení minimální mzdy, odbourání dotací na základní potraviny, omezení výdajů na školství, zdravotnictví, životní prostředí... w devalvace měny w privatizace státních podniků Dlužní krize * V 70. letech si mnoho RZ vzalo vysoké půjčky na financování strategií rozvoje. byly pro to vhodné podmínky: * nízké úrokové sazby (příliv "petrodolarů" na finanční trh * krátkodobě vzrostla cena primárních surovin * formovala se společná politika zemí třetího světa (Nové mezinárodní hospodářské uspořádání) * doporučovaly to mezinárodní instituce * Přelom 70./80. let: hospodářská krize * zvýšení úrokových sazeb * snížení poptávky po primárních komoditách * snížení poptávky po hotových výrobcích * Výsledek: fiskální krize w 1982 Mexiko, Venezuela, Brazílie... Programy strukturálního přizpůsobení * "Řešení" dlužní krize: w poskytovány úvěry na splácení úroků w spojeno s podmínkami: "strukturální přizpůsobení" * Dopady: w hluboké změny ve struktuře hospodářství i společnosti, v duchu neoliberální politiky w šíření chudoby, pokles životní úrovně w prohloubení sociálních i regionálních rozdílů w posílení postavení Světové banky a MMF Rozvoj jako konec rozvoje Jaký je rozdíl mezi rozvojem a kolonialismem? Kritika "rozvoje": diskurz, kterým ten rozvinutější, pokročilejší, chce rozvíjet "ty druhé". Žádné velké teorie Důraz na pochopení konkrétního kontextu Důraz na sociální a environmentální důsledky Zapojit místní komunity (do plánování "rozvoje") Rahnema: "mýtus rozvoje"