Školní program proti šikanování Výzkumy výskytu školního šikanování v ČR * 2001 proběhl celonárodní výzkum výskytu šikanování na ZŠ -- ukázalo se, že je v ČR šikanováno přibližně 41% žáků (Havlínová- Kolář, 2001) * Rážová, Czemy, Provazníková, Sovinová (1999) - zjistili, že obětí šikany se stává přibližně 36,8% žáků * školní šikanování je závažný celospolečenský problém Nepřímé znaky šikanování (1) * Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. * Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. * O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. * Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. * Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Nepřímé znaky šikanování (2) * Stává se uzavřeným. * Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. * Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. * Zašpiněný nebo poškozený oděv. * Stále postrádá nějaké své věci. Nepřímé znaky šikanování (3) * Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. * Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. * Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. * Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. Přímé znaky šikanování (1) * Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo "legrací" zranitelný. * Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem. * Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Přímé znaky šikanování (2) * Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, * a skutečnost, že se jim podřizuje. * Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. * Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. * Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout. Rodiče žáků si mohou všimnout 1: * Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi. * Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod. * Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem. * Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. * Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem. Rodiče žáků si mohou všimnout 2: * Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu). * Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!" * Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně. * Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí. * Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze. Rodiče žáků si mohou všimnout 3: * Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí. * Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům. * Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.) * Dítě se vyhýbá docházce do školy. * Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku. Strategie vyšetřování 1. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s obětmi. 2. Nalezení vhodných svědků. 3. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů). 4. Zajištění ochrany obětem. 5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. Struktura programu proti šikanování * Společné vzdělávání a supervize * Užší realizační tým * Zmapování situace a motivování pedagogů pro změnu * Společný postup při řešení šikanování * Prevence v třídních hodinách * Prevence ve výuce * Prevence ve školním životě mimo vyučování * Ochranný režim * Spolupráce s rodiči * Školní poradenské služby * Spolupráce se specializovanými zařízeními * Vztahy se školami v okolí Doporučená literatura * Kolář, M.: "Skrytý svět šikanování ve školách", Portál, Praha 1997, 2000 * Říčan, P.: "Agresivita a šikana mezi dětmi", Portál, Praha 1995 * Parry, J., Carington, G.: "Čelíme šikanování - sborník metod". Metodický materiál IPPP, Praha 1995 * Fontana, D.: "Psychologie ve školní praxi", Portál, Praha 1997 * Kolář, M.: Bolest šikanování. Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách, Portál, Praha 2001 * Časopisy: Kolář, M.:" Omyly kolem šikanování", Moderní vyučování, č. 9/1997 Doporučená literatura * Fojtíková, Z.: "Cesta k nápravě", Rodina a škola č. 6-7/2000 * Fojtíková, Z.: Nebezpečná epidemie. Cyklus o šikaně s dr. Kolářem. Rodina a škola č. 3,4,5, * 6-7,8-9,10,11,12/2000 * Kolář, M.: Poplachový plán při výbuchu brutální šikany. Školní "lynčování" vyvolává zatím jen bezmoc. Bezpečnostní teorie a praxe, in Sborník Policejní akademie ČR, č. 1/2000 * Kolář, M.: Soudce Lynch na českých školách ? Vyšetřování a léčba specifických typů šikan. in Sborník "Prevence šikanování ve školách", Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, Praha 1998 * Kolář, M.: Zkrácená závěrečná zpráva projektu MŠMT: Specifický Program proti šikanování a násilí ve školách a školských zařízeních. (http://www.msmt.cz/files/htm/KTSkolniprogramprotisikanovani.htm)