Třídní příslušnost a volební preference voličů Vymezení předmětu a cíle výzkumu: Cílem tohoto výzkumu je zjistit, zda třídní postavení individua ovlivňuje jeho volební preference, a na jakou stranu politického spektra se daný volič se svým třídním zařazením přiklání. Jsem si vědom toho, že preference ovlivňuje mnoho faktorů, a jedním ze silných faktorů může být, že režim před rokem 1989 se označoval za levicový1. Proto tento výzkum budu provádět na velkém vzorku dotazovaných a na mnoha místech po České republice, kde bude tento výzkum prezentovat své výsledky zřetelněji. Tento výzkum bude vypovídat o současném pohledu voličské populace na politické strany dle třídní příslušnosti na území ČR2. Identifikace problému: Sociálně-politologická otázka je, zda třídní příslušnost individua má vliv na volební preference. Předpokládám, že lidé z příslušností k nižší třídě preferují levicové strany, a lidé z vyšších tříd preferují pravicové strany. Výzkumná otázka: Ovlivňuje třídní příslušnost volební preference? Odvozené výzkumné otázky: Dle své třídní příslušnosti volíte levici či pravici? Je program vámi volených stran dostatečný? Je pro vás výběr politických stran vašeho spektra dostatečný? Jaké strany si pod pojmem levice či pravice představuje? Kontext výzkumu: Dle nízké volební účasti usuzuji,že v současnosti je zájem o politickou scénu volebních stran malý, nejen v ČR, a ve společnosti dochází k určitému pohybu. Jsme v situaci, kdy levicové strany z důvodu tlaku neoliberální ekonomiky vykonávají liberální politiku. Tento výzkum má za cíl zjistit údaje a porovnat je z údaji z dřívějších výzkumů od roku 1989. Způsob výzkumu: Výzkum bude prováděn dotazníkem, který bude pro náš výzkum nejefektivnější. Otázky budou stanoveny stejně a dle pořadí pro všechny respondenty. Pro výpočet příklonu k levicové či pravicové straně dle příjmu bude užito výsledku matice (koeficientu), a následným párovým srovnáním. K sběru dat využijeme práci dobrovolníků ze středních škol. Zkoumaná populace: Výzkum bude prováděn v pěti městech a obcích České republiky. Dotazovanými budou lidé splňující zákonem ČR požadované podmínky pro účast na volbách, kteří by šli k nastávajícím volbám či ti, kteří se voleb účastní. Dotazovaných bude 5 0003. Výzkumný problém může být zkoumán pomocí konceptu: Do jaké třídy na základě platu, postavení ve své hlavní pracovní činnosti patří dotazovaný. Stanovení příjmových ukazatelů vychází na základě našeho výzkumu reálné mzdy.(Pavel Bartoš, Výzkum reálné mzdy, 30. 6. 2004). Třídní zařazení, jako prvek ovlivňující volební preference. Volí-li dotazovaný levici či pravici. Operacionalizace: Třídní příslušnost bude hlavně stanovena na základě příjmu dotazovaného. Volební spektrum je stanoveno na levici a pravici. Indikátory: Nižší třída: se zdaněným příjmem do 10 000,-/měsíc. Střední třída:se zdaněným příjmem do 30 000,-/měsíc. Vyšší třída: se zdaněným příjmem nad 30 000,-/měsíc. Levice: KSČM, ČSSD. Pravice: ODS, KDU-ČSL, US-DEU. Zdůvodnění zájmu: Údaje budou zveřejněny v sociologickém časopise katedry FSS, Masarykovy Univerzity v Brně. Použitá literatura: Maříková, Petrusek, Vodáková, Velký sociologický slovník, Karolinum, Praha 1996 Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství Cíl a předmět výzkumu: Mírou sociální kontroly v sousedství myslím konfrontaci chování jedince či skupiny s kolektivně sdílenými hodnotami a normami.Sousedství vymezíme na oblast maloměsta. Výzkum bude zaměřen na maloměsto odkud pocházím. Jednou ze složek sociální kontroly je socializace. Výzkum bude zaměřen na míru ovlivňování výchovy jedince. Identifikace výzkumného problému: Do jaké míry sousedské vztahy skrze sociální kontrolu socializují jedince. Základní výzkumná otázka: Jakou mírou sousedské vztahy socializují jedince? Odvozené výzkumné otázky: Jak často se setkáváte se svými sousedy? Pokládáte své sousedy za dobré či špatné? Jak velké množství osob pokládáte za své sousedy? Kontext výzkumu: Dle mé zkušenosti usuzuji, že obyvatelé maloměsta jednají s velkým ohledem na mínění ostatních obyvatel, zvláště pak těch, kteří se jim zdají blíže. Působením sociálního faktu ze strany sousedů se jedinec socializuje. Tato socializace závisí na hustotě střetávání mezi jedincem a sousedy. Konceptualizace problému: Výzkum bude vycházet s dimenzí- rozsahu -střetávání jedince se sousedy tzn. jak často v týdnu se jedinec střetává se svými sousedy. - informační -jedinec v každém střetnutí dostává informace, které mají vliv v jeho socializaci4. Zkoumaná populace: Bude dotazováno na 200 respondentů, starších 18 let, kteří v obci trvale bydlí a nepobývají mimo nějaké dny v týdnu mimo své trvalé bydliště. Způsob výzkumu: Data budou sbírána pomocí dotazníku, dle předem navržených otázek stejných pro všechny respondenty. Sběr provedou dobrovolníci z Domu dětí a mládeže, Miroslav. Operacionalizace: Výzkum bude vycházet s dimenzí informační a rozsahu. Indikátory: Soused:obyvatel dané obce Rozsah: četnost zdravení a vzájemné komunikace Přínos informací: důležité, nedůležité. Zdůvodnění výzkumu: Údaje budou zveřejněny v sociologickém časopise katedry FSS, Masarykovy Univerzity v Brně. Použitá literatura: Maříková, Petrusek, Vodáková, Velký sociologický slovník, Karolinum, Praha 1996 Závěr: Úkol č.1 splněn. Přesto byste měl některé metodologické problémy, které jsem se vám snažil ukázat, více promyslet a snažit se je alespoň částečně vyřešit. Je vidět, že jste se držel struktury v příloze k sylabu, chybí vám však formulace teoretických a pracovních hypotéz,což byl hlavní úkol. Jejich absence vám v další fázi způsobí nepřekonatelné problémy v kontrole výsledků. Nebudete vlastně vědět, co jste vyzkoumal. Bez jednoznačné formulace hypotéz se nepohnete dál, proto vám doporučuji tento nedostatek co nejdříve odstranit. Přeji hodně štěstí _______________________________ 1Asi vím, co tím myslíte, ale domnívám se, že věta není příliš šťastně formulována. Spíše bych doporučil soustředit se na názory občanů ČR na změny po roce 89. Tyto názory mohou sloužit jako důležitý ukazatel ovlivňující volební preference. Je třeba si uvědomit, že každá revoluce má své vítěze a své poražené. V této souvislosti by bylo možné například vyslovit hypotézu, že s přibývajícím věkem a snižujícím se sociálním postavením jsou názory na změny po roce 89 negativnější a volební preference levicovější. 2Tady bych doporučoval načíst si základní metodologickou literaturu, kde jsou kapitoly o populačních výběrech. Je třeba si ujasnit, jakým způsobem budete vybírat jednotky do výzkumu. Pokud chcete použít reprezentativní výběr, nelze jen říct, že výzkum bude prováděn na mnoha místech ČR, ale musíte vědět, zda použijete kvótní, náhodný nebo stratifikovaný výběr. 3Navazuji na předešlou poznámku. Velikost vzorku je zbytečně nadsazená. Výběry u většiny reprezentativních výzkumů se pohybuje kolem 1000 respondentů. Zjistěte si něco ohledně spolehlivosti a přesnosti výběru. Stačí Disman. 4Pokud jsme správně porozuměl, chcete naznačit, že sociální kontrola má svou kvantitativní (rozsah) a kvalitativní (informace) složku.