ÚVOD

Průmyslová  revoluce  na  konci 18. století  s  sebou  přinesla
bouřlivý  rozvoj měst. Nové továrny a další průmyslové  podniky
potřebovaly mnoho zaměstnanců a tak se do měst za prací  začali
stěhovat lidé z chudého venkova. Města se rozrůstala, na jejich
okrajích  vznikaly dělnické kolonie a vzrůstal počet  obyvatel.
Tyto procesy byly projevem urbanizace. Důsledkem tohoto procesu
se snížil počet obyvatel venkova, kde je míra sociální kontroly
větší.  Obyvatelé vesnic mají i dnes hlubší vztah  k  tradicím,
oproti  tomu  žijí  v předsudcích a mnoho moderních  otevřených
témat je tabuizováno. Samozřejmě záleží na typu komunity a dané
lokalitě   obce.  Obyvatelé  vesnice  na  okraji  města   budou
otevřenější   a   přístupnější   vnějšímu   působení    moderní
společnosti  než  zapadlá vesnice v horách. Členové  vesnických
komunit jsou obvykle komformnější, než obyvatelé měst.
Lidé na vesnicích se většinou znají, každý o každém všechno ví,
jakákoliv  větší  údalost je pro obyvatele  "atrakcí".  Lze  to
uvést na příkladu. Pokud zemře násilnou smrtí nebo při havárijí
člověk na malé vesnice, mluví se o tom několik dnů. Pokud by se
ve  větším  městě měl objevit tento jev, musela by  být  taková
tragédie  mnohem  většího rozsahu co do počtu mrtvých  nebo  do
dramatičnosti.
Rovněž  stigmatizovaní občané jsou na menších  obcích  víc  pod
drobnohledem než ve městě. Tito klienti sociálního  státu  jsou
většinou  poživately sociálních dávek. Pokud jsou ve  styku  se
sociální pracovnicí zaměstnanou obecním úřadem malé obce,  může
být  tato  pracovnice  negativně ovlivněna předsudky  vzniklými
v  důsledku  sociální kontroly v sousedství a bude neobjektivně
hodnotit klentovu životní situaci..
V tomto empirickém výzkumu se budu zaobírat srovnáváním vesnice
a  města, protože jsem většinu života strávil na vesnici a jako
sociální  pracovník  městského úřadu  mám  možnost  monitorovat
nuance životních situací klientů města a vesnice.
V úvodu jasně formulujete východiska pro svůj výzkum. Napadá mě
k tomu jen jedna poznámka. Kromě velikosti sídla, které
ovlivňuje míru sociální kontroly, pracujete s pojmem
stigmatizace. Míra stigmatizace však závisí i na charakteru
místa. Např. v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti bude
míra stigmatizace poživatelů podpory v nezaměstnanosti nižší,
než např. v Praze. Tuto možnost by bylo třeba v teoretické
části také diskutovat.

TEORETICKÁ-HLAVNÍ  HYPOTÉZA

Sociální kontrola v sousedství více stigmatizuje klienty
sociálního státu na venkově než ve městech. Hypotéza je
formulována velmi dobře.

PRACOVNÍ HYPOTÉZA

Dostupnost informací klientů sociálního státu na vesnicích je
menší než dostupnost informací klientů sociálního státu ve
městech (vyvrátí nebo potvrdí výzkum v obou lokalitách).
Z hypotézy zmizela proměnná sociální kontroly. Přestože je
formulována dobře, týká se jiného výzkumu. Proto je lepší již
před formulováním pracovní hypotézy vymezit obsah zkoumaných
pojmů, jejich dimenze a indikátory. V tom by vám také mohla
pomoci operační definice (viz Disman, 1993: 79-82). Např.
sociální kontrolu můžeme vnímat institucionálně, jako působení
oficiálních institucí (indikátory: veřejné schůze, vymáhání
dodržování zákonů, vyhlášek), nebo jako výsledek vztahů mezi
konkrétními lidmi (indikátory: dodržování nepsaných norem;
tabu, obřady, rituály, veřejné mínění).
Stejně tak stigmatizace (osoby, rodiny) může být zkoumána řadou
indikátorů (snížení sociálních kontaktů -- návštěv, pozdravů na
ulici; snížení socioekonomického statusu -- omezení spotřeby,
prestiže v okolí; atd.) Pracovní hypotéza by pak mohla znít:
Osoby, které pobírají sociální dávky, jsou na vesnici vnímány
negativněji, než ve městě.

Indikátor sociální kontroly v sousedství:
  .
Představitel a vykonavatel soicální práce v dané lokalitě
To může být konkrétní příklad projevu stigmatizace, ale ne
indikátor. Sám o sobě sociální pracovník nepředstavuje
stigmatizaci.
Indikátor stigmatizace klientů sociálního státu:

Odlišnost čeho?

Vybral jste si náročnější variantu pro vypracování úkolu. Místo
dvou samostatných částí úkolu, jste se snažil propojit tři
proměnné: sociální kontrolu, sousedství a stigmatizaci. Jen by
bylo třeba každou z nich podrobněji charakterizovat.
K tomuto tématu si můžete přečíst např. knihu:
Murray, Ch. 1998. Příliš mnoho dobra. Praha. SLON.
Goffman, E. 2003. Stigma. Praha. SLON.

S pozdravem

Daniela Ryšavá