Pavla Janoušková
                                                     UČO 143702
                                      Komb. SPSP+SOC, 1. ročník
                                                               

























                Teoretická a pracovní hypotéza
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               
                               

˙   Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto
  sousedství (sociologie).

Teoretická hypotéza:
Bližší vztahy v sousedství způsobují větší sociální kontrolu.

    Sociální kontrola probíhá při každodenní interakci. Pro
každý typ sousedství je charakteristická jiná interakce mezi
sousedy. Na malé vesnici se všichni lidé dobře znají a téměř
každý den spolu přicházejí do styku. Na druhou stranu sousedé
z jedné ulice nebo velkého panelového domu ve velkoměstě se
nemusí celé měsíce ani potkat. Neznají se a nezajímají se o
sebe. Domnívám se, že lidé žijící na vesnici jsou více
ovlivňováni i kontrolováni svými sousedy a více jim záleží na
tom, co si o nich ostatní myslí. Pokud se v sousedství
nevyskytují patologické jevy (kriminalita, drogy,
alkoholismus..), je méně pravděpodobné, že by člověk žijící
v tomto společenství, nějakému takovému patologickému jevu
propadl. Ostatní by ho odsoudili za jeho nepřijatelné chování.

Pracovní hypotéza:
Míra kriminality je větší ve velkoměstě než na vesnici.
Za indikátor sociální kontroly jsem zvolila kriminalitu
sledovanou v sousedství na vesnici a ve velkoměstě.

Dobře, jasně formulováno. Aby pracovní hypotéza obsahovala
všechny proměnné a souvisela s teoretickou hypotézou, bylo by
lepší poněkud přeformulovat. Z toho, jak jste pojmy analyzovala
např. takto: Pravděpodobnost přijetí kriminálního způsobu
jednání je na vesnici nižší, než ve velkoměstě.

˙   Míra stigmatizace klientů sociálního státu a charakter
  sociální pomoci, jež se jim dostává (soc. politika).

Teoretická hypotéza:
Stigmatizace klientů způsobuje větší potřebu sociální pomoci.

    Klienti v sociálním státě mohou dostávat různou sociální
pomoc -- např. peněžní, poradenskou, terapeutickou nebo ve formě
péče. Domnívám se, že ti, kteří s sebou nesou nějaké stigma
(např. příslušníci etnických menšin, dlouhodobě nezaměstnaní)
častěji využívají peněžní formu sociální podpory, protože je
nejvíce zatěžují právě ekonomické problémy.
    
Pracovní hypotéza:
Romové dostávají peněžní formu sociální pomoci častěji, než
lidé bez stigmatu.
Za indikátor stigmatizace jsem zvolila příslušnost k etnické
menšině a sledovala bych, jakou formu sociální pomoci její
příslušníci vyžadují.

Zde je potřeba se zamyslet nad tím, zda do vztahu těchto
proměnných nezasahuje třetí proměnná. (viz Disman, 1993: 20-
24). Není stigmatizace klientů sociálního státu VÝSLEDKEM
dlouhodobého pobírání sociálních dávek? Často jsou např.
nezaměstnaní většinovou společností vnímáni jako "flákači",
kteří se přiživují na společnosti a práci nemají proto, že ji
nehledají. To, že příslušníci etnických menšin, především
Rómové, jsou závislí na sociálních dávkách může být výsledkem
jejich kultury a/nebo jejich diskriminace (nikdo je nechce
zaměstnat).
K problému stigmatizace a sociálního státu si můžete přečíst
knihy:

Murray, Ch. 1998. Příliš mnoho dobra. Praha. SLON.
Hoffman, E. 2003. Stigma. Praha. SLON.


S pozdravem

Daniela Ryšavá