1. domácí práce ze Sociologie -- Metodologie 1. Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství 2. Konformismus k mínění skupiny a míra v níž je skupina pro jedince referenční Tomáš Voňka UČO 136121 1. ročník kombinovaného studia PSY-SOC Zjištění míry sociální kontroly v ulici rodinných domů 1. teoretický úvod determinace pojmů: sousedství -- ( neighbourhood ) Lidé žijící v takové prostorové blízkosti, že se osobně znají, vzájemně si mohou pomáhat, spolupracovat, přímo spolu komunikovat a zároveň podléhat sociální kontrole druhých a spoluvykonávat ji. S. se od primární skupiny odlišuje vyšší formálností vztahů. V širším významu je s. souhrn lidí, kteří v souvislosti s pobytem využívají nějaký prostor větší než dům a menší než čtvrť. S. prodělává značné změny především s postupující anonymizací velkoměstského života, ale svůj význam si udržuje stále1 sociální kontrola -- ( social control ) Procesy a mechanismy, kterými společnost nutí své členy k takovému chování, které je v jejím rámci považováno za žádoucí.Toho je dosaženo vnitřní kontrolou, kdy jedinec považuje společenské normy chování současně za měřítko, které je mu přirozeně vlastní, a vnější kontrolou udělováním pozitivních a negativních sankcí.2 2. teoretická hypotéza "Větší péče o blízké okolí sebou nese i větší míru sociální kontroly" Kde jste ztratil "typ sousedství"? Vždyť péče o okolí je spíše výsledkem typu sousedství nežli jeho ekvivalentem. 3. operacionalizace Indikátory kvality životního prostředí: - údržba okolí domu - třídění domovního odpadu - čistota chodníků - péče o společnou zeleň Proč definujete indikátory kvality životního prostředí, když potřebujete indikátory charakteru sousedství a míry soc. kontroly? Faktory ovlivňující schopnost člena pečovat o životní prostředí: - nemoc - zaměstnání ( celodenní, nebo dlouhodoběji mimo bydliště ) - nekonformita - apraxie - nedostatek finančních prostředků Co toto tady má co dělat??? 4. pracovní hypotézy Je v zimním období ulice převážně průchozí ? Je ochota majitelů domů si před odchodem do zaměstnání přivstat kvůli odklízení sněhu ? Je vyhrnut chodník i před domem nemocného upoutaného na lůžko ? Je vyhrnut chodník i před domem matky -- samoživitelky? Kolik sněhu musí připadnout, aby majitel byl ochoten jít sníh odklidit ? Je odklizen sníh i na společných plochách ? Odkdy se hypotézy formulují jako otázka??!! A opět: kam se vám poděla nezávislá proměnná "typ sousedtví", na níž všechny jevy zahrnuté ve vašich pracovních hypotézách (spíše otázkých) závisejí? Prosím přepracujte! Míra konformismu studenta studujícího při zaměstnání na placené vysoké škole k referenční skupině 1. teoretický úvod determinace pojmů: konformismus -- ( conformity ) ( lat. conformis = shodný podobou ) Osobní postoj vedoucí k přizpůsobování většinovým míněním, postojům a vzorům chování... ... Ze sociologického hlediska je však jistá míra k. nutná pro vytváření a zachování soc. řádu. Přehnaný k. ovšem společnost brzdí, protože ztěžuje inovaci.3 referenční skupina -- ( reference group ) Skupina vztažná. Skupina lidí, ke které vzhlížíme a s kterou se porovnáváme tehdy, když hodnotíme sami sebe a své životní postavení.4 Bez ohledu na to jestli jsme jejími členy, či nikoliv. 2. teoretická hypotéza " Velikost osobních obětí je přímo úměrná rozdílu mezi společenským statutem jednotlivce a referenční skupinou " Máte zjišťovat vztah konformismu s míněním skupiny a míry toho, jak moc je tato skupina pro jedince referenční. Proč do toho pletete společenský status jako nezávislou proměnnou? Nezávislou proměnnou zde má být míra "referenčnosti" skupiny. Jinak míra konformity převedená na velikost osobních obětí při začleňování do skupiny je OK. 3. operacionalizace Indikátory: - množství vynaložených finančních prostředků na získání požadovaného vzdělání - výše školného - rozdílu mzdy a výdajů na vzdělání - životní minimum studujícího - poměr vynaložených finančních prostředků na studium k platu - množství vynaloženého času na studium - podíl plagiátů na vypracovaných úlohách ( neautorizované články např. z internetu ) - množství neomluvené absence - sociální původ - nejvyšší dosažené vzdělání - zaměstnání ( současné i minulé ) - možnost zaměstnatelnosti po dokončení daného vzdělání - rozdíl mezi stávajícím a průměrným platem možným budoucím zaměstnáním - rozdíl mezi zaměstnaneckými výhodami stávajícími a výhodami referenční skupiny 4. pracovní hypotézy Míra konformismu studenta studujícího při zaměstnání na placené vysoké škole k referenční skupině: Je v nepřímé úměře vztah mezi sociálním statutem ( soc. původ , zaměstnání , nejvyšší dosažené vzdělání ) a množstvím vynaložené energie na studium ( finanční prostředky, čas )? Je vztah mezi rozdílem zaměstnaneckých výhod stávajícího zaměstnání a výhod výhledově získaných k rozdílu mzdy a výdajů na vzdělání ? Má vliv podílu plagiátů na vypracovaných úlohách ( neautorizované články např. z internetu ) na množství vynaloženého času na studium ? Prosím přepracujte na základě poznámky výše tak, abyste zjišťoval opravdu to, co zjišťovat máte. Indikátory máte definovat pro míru konformity a míru referenčnosti skupiny, pro nic jiného. Pracovní hypotézy to samé. A navíc nemohou být ve formě otázky! Případné dotazy na garcicova@ccb.cz _______________________________ 1 Jandourek, J. , Sociologický slovník, Praha: Portál, 2001, str. 233 2 Jandourek, J. , Sociologický slovník, Praha: Portál, 2001, str. 131 3 Jandourek, J. , Sociologický slovník, Praha: Portál, 2001, str. 129 4 Jandourek, J. , Sociologický slovník, Praha: Portál, 2001, str. 217