1. Míra sociální kontroly v sousedství a charakter tohoto sousedství.

   

   Sousedství:  lidé, žijící v takové prostorové blízkosti, že se osobně znají, vzájemně si mohou
   pomáhat, spolupracovat, přímo spolu komunikovat a zároveň podléhat sociální kontrole druhých a
   spoluvykonávat ji. Od primární skupiny se odlišuje vyšší formálností vztahů.  V širším významu
   je sousedství souhrn lidí, kteří v souvislosti s pobytem využívají nějaký prostor větší než
   dům a menší než čtvrť. Sousedství prodělává značné změny, především s postupující anonymizací
   velkoměstského života, ale svůj význam si udržuje stále.

   Sociální kontrola:  procesy a mechanismy, kterými společnost nutí své členy k takovému
   chování, které je v jejím rámci považováno za žádoucí. Toho je dosaženo vnitřní kontrolou, kdy
   jedinec považuje společenské normy chování současně za měřítko, které je mu přirozeně vlastní,
   a vnější kontrolou udělováním pozitivních a negativních sankcí. Sociální kontrola probíhá při
   každodenní interakci, v malých skupinách a během celého procesu socializace.

   Dimenze:

   ˙      komunikační

   ˙      morální

   ˙      politická

   ˙      hospodářsko -- ekologická

   ˙      interakční

   ˙      emocionální

   Indikátory:

   Sousedství:  

   ˙      koncentrace obyvatel

   ˙      míra vzájemných vztahů s lidmi z okolí

   ˙      vstřícnost, vzájemná výpomoc

   ˙      vzdálenosti mezi obyvateli

   ˙      četnost spolků, sdružení, klubů

   ˙      míra znalosti o lidech ze sousedství

   

   Sociální kontrola:

   ˙      počet domovních krádeží

   ˙      sledování výchovy ostatních dětí

   ˙      pozorování deviací

   ˙      počet případů vandalismu

   

   Teoretická hypotéza:

   Míra sociální kontroly s rostoucí urbanizací a hustotou zalidnění klesá.

   Pracovní hypotéza:

   Počet právních sporů mezi sousedy roste s počtem obyvatel města.

   Počet právních sporů má být indikátorem čeho? Sociální kontroly? Tak proč ho nemáte mezi
   indikátory, když ho pak používáte? Podle mě ale není validní.

   

    2. Míra stigmatizace klientů sociálního státu a charakter sociální pomoci, jíž se jim
       dostává.

   

   Míra stigmatizace je definována připisováním různých stigmat ze strany druhých lidí.
   Stigmatizace omezuje jedince v jeho sociální identitě a plném přijetí ze strany druhých. 
   Sociální pomoc shrnuje prostředky zvyšující možnost klientovy identifikace ve společnosti. 
   Míra stigmatizace je určena prostředím, obecnými kritérii psychické, fyzické a sociální
   normality.

   Dimenze:

   ˙      zdravotní

   ˙      finanční

   ˙      etnické

   ˙      národnostní

   ˙      komunikační

   Indikátory:

   Stigmatizace:

   ˙      míra rasismu

   ˙      četnost nakažlivých nemocí

   ˙      četnost zdravotních i psychických onemocnění

   ˙      handicap

   ˙      nezaměstnanost

   ˙      nemanželské dítě

   ˙      svobodná matka

   Sociální pomoc:

   ˙      sociální dávky

   ˙      počet poraden, léčeben

   ˙      návštěvnost terapií

   ˙      četnost pomoci organizací a sociálních pracovníků

   ˙      počet bezbariérových pracovišť

   Teoretická hypotéza:

   Prostředky sociální pomoci, které formují obecné pojetí normality, pozitivně  ovlivňují  míru
   stigmatizace.

   Pracovní hypotéza:

   Počet bezbariérových pracovišť snižuje ve sledované lokalitě nezaměstnanost fyzicky
   handicapovaných jedinců.

   To je celkem bizarní. Když na ni přistoupím, tak metodologicky to je ok.