Téma: Globalizace

        (Globalizace a chudoba obyvatelstva)

   Předmět výzkumu:

   Globalizace,která obecně znamená převádění působnosti a významu jevů do celosvětového
   hlediska,je dnes všudypřítomným jevem lidské činnosti všech oborů. Přední místo světového dění
   však zaujímá globalizovaná ekonomika. Mnohé země,které dosud nedokázaly kvůli stavu svého
   hospodářství využít možností globalizace,nesou zvýšená rizika z jejích negativních důsledků,a
   proto musí stát v popředí zájmu sociologických a ekonomických výzkumů.

   Cíl výzkumu:

   Základním problémem je vztah procesu globalizace a chudoby.

   Cílem výzkumu je využít indikátorů základních pojmů k včasnému prognózování růstu chudoby.

   Základní výzkumné otázky:

 a)hlavní: Za jakých podmínek dochází k redukci chudoby

 

           v souvislosti s prohlubující se globalizací ?

   

   b)odvozené:Jaké jsou nástroje k zabránění růstu chudoby ?

              Jakými indikátory můžeme vyjádřit souvislost

              Úrovně globalizace a míry chudoby ?

   Kontext výzkumu:

   Globalizace,která mění světový hospodářský systém z původně hierarchicky orientované struktury
   na kvalitativně odlišný typ,je provázena krizemi,které v různé síle postihují části tohoto
   systému a jejichž hlavním projevem je finanční nestabilita. Už řadu let probíhají ve světovém
   hospodářství dalekosáhlé změny :vznik nadnárodních společností,kvalitativní i kvantitativní
   změny trhů,pracovní síly,kapitálu i produktu.    Přistupuje k nim nový fenomén-informace.V
   hospodářství jednotlivých států i světové ekonomice probíhá globální restrukturalizace
   ekonomiky a institucí.Globalizace znamená i to,že toky investic a mezinárodních vztahů jsou
   stále méně určovány národními hranicemi. Sféry globalizace nejsou vyrovnané. Například
   finanční trhy jsou dosud málo integrované. Nejvíce zaostává trh práce. Globalizace by měla
   také znamenat vyšší efektivní užití světových zdrojů,a tím i vyšší průměrné důchody ve
   zůčastněných zemích. Tento cíl však nemusí být dosažen. Záleží hodně na vnitropolitickém
   systému-komu poplynou a kdo bude rozdělovat v zemi zisky z účasti na globalizovaném obchodě.
   Negativním příkladem může být například Súdán.Tam nedemokratická vláda z výtěžku obchodu
   s ropou financuje válku namísto investic do snižování chudoby obyvatel.

   V současné době stojí před společností složitý problém:

   Jak rozpoznat nežádoucí změny v nastoupeném procesu globalizace, vedoucí k negativním
   důsledkům.

   Vyhodnocení standardních ukazatelů ekonomické úspěšnosti HDP,případně HNP,je pomalé.Kromě toho
   HDP nepodává informaci o míře udržitelnosti vývoje.Proto je třeba najít alternativní
   ukazatele.

   Operacionalizace:

   -bude spočívat v nalezení vhodných indikátorů pro základní pojmy globalizace a chudoba.

   Indikátory:

   a)pro chudobu obyvatel:

      1)% populace žijící pod hranicí chudoby.Hranicí chudoby je

          nejčastěji myšleno 50% mediánu příjmů.

          Měření chudoby je důležité pro celkové posouzení

          Pokroku země a strategií proti chudobě.

      2)míra nezaměstnanosti-je poměr nezaměstnaných k celkové

          pracovní síle(%).Nezaměstnanost-příčina chudoby.

      3)Giniho index nerovnosti příjmů

         -souvisí s chudobou přes nerovnoměrnou distribuci přijmů

      4)míra závislosti nepracujícího obyvatelstva

         -je počet nepracujících na 100 pracujících

         -je velmi negativní při rostoucím trendu

   b)pro globalizaci:

       1)HDP na osobu-je podíl HDP za rok

       2)přidaná hodnota podle hlavních sektorů ekonomiky

         je podíl na celkové přidané hodnotě v %

       3)míra inflace-tempo růstu spotřebitelských cen v %

       4)indikátor pokroku strukturních reforem podle EBRD

   Použití výzkumných metod:

       a)komparace   b)případové studie   c)statistické metody

   Způsob výzkumu:může být proveden ze statistických dokumentů

   Použitá literatura:                                   země.

   Bauman,Z. 1999.Globalizace: Důsledky pro člověka. Praha:

     Mladá fronta.

   Bernášek,V. Globalizace ve světové ekonomice.    

     Mezinárodní politika,1998,roč.XXII,č.10,s.4-8.

   Cihelková,E., Křížková,J.,Kunešová,H.,Martinčík,D. 2001.

     Světová ekonomika : nové jevy a perspektivy. Praha :

     C.H.Beck.

   Foltýn,J.Globalizace a polycentrismus ve světové

     ekonomice. Mezinárodní politika,1998,roč.XXII, č.10,s.9-11.

   Foltýn,J.Stav a tendence vývoje světové ekonomiky.

     Mezinárodní vztahy,2001,roč.36, č.2,s. 50-68.

   Giddens,A. 2000.Unikající svět: Jak globalizace mění náš

     život. Praha : SLON.

   Holátová,D.ŘLZ v podnicích ČR  v pokračujícím procesu

     globalizace a integrace.In Podniky v podmínkách procesu

     globalizace a integrace. Mezinárodní vědecká konference.

     Ostrava.2003.s.52-57.ISBN 80-248-0498-0.

   Jakš,J. 1998. Quo vadis Evropská unie. Praha : ETC Publishing.

   Jeníček,V. 2002. Globalizace světového hospodářství. Praha:

     C.H.Beck.

   Jenny,F.Competition Law and Policy: Global Governance

     Issues. In World Competition. Law and Economics Review.

     2003,vol.26,no.4,pp.609-624.

   Mezřický,V. 2003.Globalizace.Praha: Portál.

   Novák,M. Chudoby ve světě pomalu ubývá,tvrdí Světová banka. Hospodářské noviny,2004-05-05,s.8.

   Přikryl,I.Ohlédnutí za seminářem o energetických auditech. Energy,2003, roč. VIII,č.7-8,s.8-9.

   

       

          
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                

   Ok!-)