MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
Fakulta sociálních studií
Katedra sociologie
ŠKÁLA SPOKOJENOSTI SE ŽIVOTEM
A MOŽNOSTI JEJÍHO POUŽITÍ V ČESKÉM PROSTŘEDÍ
Metody výzkumu v sociologii (SOC107)
Seminární práce
Zdeňka Hauková (SPSP)
Juraj Horský (SOC­POL)
Jiří Navrátil (SOC­POL) Brno 7.5 2003
Jan Novotný (SPSP) jarní semestr 2002/2003

2
Úvod
Úkolem této statě bylo pokusit se o další úspěšné rozšíření množiny pokusů o interkulturní apli-
kaci škály SWLS, měřící spokojenost se životem (jako součásti konceptu Subjektivní spokojenos-
ti). Tato škála byla validizována v severoamerickém kulturním kontextu, a to jak vnitřně, tak po-
mocí vnějších kritérií; byla také úspěšně testována její reliabilita.
Nyní je předkládána dokumentace k provedené pilotní studii na vzorku vysokoškolských
studentů v České republice. Ta měla za cíl zjistit, zda tento konstrukt může být bez větších obav
použit v českém kulturním kontextu (to znamenalo získat empirické důkazy o validitě a reliabilitě
SWLS pomocí dotazníkového šetření). Tím chtějí autoři přispět do řady dalších výzkumů, které
popsaly přenesení škály SWLS do jiných ­ od severoamerického prostředí mnohdy mnohem vý-
razněji odlišných ­ sociokulturních oblastí.
Koncept Subjective Well­Being (SWB)
Koncept subjektivní spokojenosti (v originále ,,Subjective Well­Being" ­ viz dále SWB) odkazu-
je na způsob sebehodnocení lidských životů. Osobní hodnocení života může být realizováno
dvěma způsoby ­ SWB v sobě tedy obsahuje dva aspekty ­ afektivní (dále rozdělený na pozitivní
afekty a negativní afekty) a kognitivní (obecná spokojenost se životem) (Pavot & Diener, 1993;
Diener et al., 1997). Kognitivní způsob hodnocení znamená, že osoba vědomě hodnotí spokoje-
nost s vlastním životem jako celkem, anebo hodnotí jednotlivé specifické oblasti života.1
Afek-
tivní způsob hodnocení je naproti tomu definován tak, že osoba vypovídá o svých pozitivních či
negativních náladách a pocitech, které souvisejí s jejím životem. Všechny tři hlavní komponenty
konceptu SWB (spokojenost se životem, pozitivní a negativní afekty) mohou dále obsahovat růz-
né další subkomponenty.2
SWB tak může být měřená na různých stupních podrobnosti v závislos-
ti od účelu měření.
Kognitivní a afektivní komponenty subjektivní spokojenosti spolu podle Pavota a Dienera
(1993) minimálně středně silně korelují a celkově je SWB strukturovaná tak, že tyto tři kompo-
nenty formují globální faktor souvisejících proměnných (Diener et al., 1997).
Pavot a Diener (1984, dle Pavot & Diener 1993) uvádějí několik kardinálních charakteristik
konceptu SWB. Koncept se podle nich nezaměřuje jen na nežádoucí stavy jako je deprese a úz-
kost, ale snaží se odhalit také faktory odlišující ne příliš šťastné lidi od středně šťastných a ex-
trémně šťastných lidí. Dalšími znaky konceptu SWB jsou to, že je založený na vnitřních zážitcích
1
Může jít například o zaměstnaní, zdraví, manželství a podobně.
2
Jako jsme už zmiňovali, u spokojenosti se životem se jedná o jednotlivé sféry života (láska, manželství, přátelství
a pod.), pozitivní a negativní afekty mohou být dále konkretizovány (radost, hrdost, resp. vina, smutek, strach a
pod.).

3
respondenta bez reflexe externího rámce3
a to, že se zaměřuje na dlouhodobější stanoviska a ne
jenom na momentální nálady.
V případe interkulturních zjištěních o SWB autoři (Diener et al., 1997; Simpson et al., 1996)
píší o některých zajímavých zjištěních. Chudé země podle nich vykazují průměrnou SWB na
úrovni neutrality. Bohatší země, které poskytují vyšší míru osobní svobody a práv, které jsou
předpoklady pro uplatnění individualismu, vykazují vyšší hodnotu SWB. Jiné faktory jako napří-
klad ekonomický růst a kulturní homogenita společnosti nekorelují s průměrnou hodnotou SWB.
Diener a další (tamtéž) také poukazují na fakt, že v zemích, které jsou spíše individualistické, je
SWB vyšší než v zemích více kolektivistických a též se dá říci, že individualisté konstruují posu-
zování spokojenosti se životem jiným způsobem než kolektivisté.
Hodnotu SWB výrazně ovlivňují povahové vlastnosti, zatímco demografický faktory oby-
čejně pouze slabě korelují se subjektivní spokojeností (Diener et al., 1997). Proměnné jako vzdě-
lání, etnická příslušnost a věk většinou korelují se SWB jen velmi nízko. Avšak dá se říci, že ně-
které demografické proměnné SWB poměrně konzistentně predikují.4
Vliv příjmu na subjektivní
spokojenost je dvojaký ­ na jedné straně vyplývá výlučný vliv příjmu na spokojenost v momentě,
kdy jsou ohroženy fyzické potřeby, ale rostoucí příjem nad tuto hranici ovlivňuje subjektivní
chápání pocitu štěstí jen málo. SWB je též ovlivňovaná takovými charakteristikami jako jsou cíle
osob, způsoby poznávaní a aktivity lidí. (Diener et al., 1997, Cooková, 2002).
Měření kognitivní složky SWB ­ škála SWLS
Na měření afektivní složky konceptu SWB se používají například Afektometr (Kammann a Flett
1983), tzv. PANAS (,,The Positive and Negative Affect Schedule", Watson, Clark & Tellegen,
1988) nebo tzv. MUNSCH (,,The Memorial University of Newfoundland Scale of Happiness";
Kozma & Stones, 1980) (cit. dle Pavot & Diener, 1993).
Kognitivní složka SWB se měří prostřednictvím Škály spokojenosti se životem (v originálu
,,Satisfaction with Life Scale" ­ viz dále SWLS). (Pavot & Diener, 1993; Diener et al., 1997).
Škála SWLS se používá na měření spokojenosti se životem jako celkem, přičemž celkovou
spokojenost respondent vyjadřuje prostřednictvím integrace a vážení různých oblastí života podle
vlastní vůle. Při kognitivním hodnocení, které je zahrnuto v měření obecné spokojenosti se živo-
tem, se přitom od jednotlivce požaduje srovnání mezi momentálním stavem jeho vlastního života
3
Jak píše Diener (1997) "když si někdo myslí, že je spokojený, tak je". Tento pohled odlišuje koncept SWB od
pohledu tradiční klinické psychologie.
4
Například lidé žijící v manželství vykazují vyšší pocit štěstí než lidé nikdy nesezdaní, rozvedení nebo žijící oddě-
leně.

4
a samostatně definovanými očekáváními ohledně jeho života nebo srovnání se životem jiných
lidí.
Vnitřní validity (content validity) škály SWLS bylo docíleno tak, že z původních 48 položek
tvořících škálu bylo vybráno 10, a to tak, aby škála splňovala podmínku jednodimenzionality.
Mezi původními 48 položkami byly zjištěny tři faktory, po redukci na 10 položek už pouze jeden
(Pavot & Diener, 1993).5
Pět z těchto položek bylo vyřazeno jako nadbytečné při artikulaci voleb
respondenta. Tímto byla tedy vytvořena pětistupňová škála ve své současné podobě. Její původní
verze byla do české podoby přeloženo následovně:
1. Ve většině ohledů se můj život blíží mému ideálu.
2. Moje životní podmínky jsou výborné.
3. Jsem spokojený se svým životem.
4. Dosud jsem získával ty důležité věci, které v životě chci.
5. Kdybych svůj život mohl prožít ještě jednou, neměnil bych na něm skoro nic.6
(Respondent má na výběr ze sedmi odpovědí ­ zcela nesouhlasím; nesouhlasím; spíše nesouhla-
sím; ani nesouhlasím, ani souhlasím; spíše souhlasím; souhlasím.)
Vnější validita (construct validity) byla rovněž prokazována v několika šetřeních. Tato vali-
dita škály SWLS byla prokazována ve studiích, kde byla korelována s deseti dalšími nástroji na
měření subjektivního pocitu spokojenosti7
. Většina korelací byla vyšších než r = 0.5 (sig. < 0,01)
(Pavot et al., 1991). Byly provedeny také korelace mezi škálou SWLS a hodnocením tazatele,
vrstevníků a dalších objektivních nástrojů měření8
.
Byla zjištěna stabilita škály ­ i její citlivost ke změnám během života (Pavot & Diener,
1993). Rovněž aplikace škály na skupiny s očekávaným nízkým skóre na škále SWLS (pacienti
psychiatrie, vězni, zneužité ženy, váleční veteráni apod.) skutečně vykazovali nižší hodnoty. Dále
5
Zbývajícími dvěma položkami / faktory ­ kromě konceptu globální spokojenosti ­ byly již zmíněné pozitivní a
negativní afekty (Pavot & Diener, 1993) ­ viz též Center for Outcome Measurement of Brain Injury
(http://www.tbims.org/combi/swls/swlsprop.html).
6
V anglickém originále:
1. In most ways my life is close to my ideal.
2. The conditions of my life are excellent.
3. I am satisfied with my life.
4. So far I have gotten the important things I want in life.
5. If I could live my life over, I would change almost nothing.
7
Například hodnocení vrstevníků či rodičů respondenta, dále index okamžité spokojenosti, škála LSI­A a další.
Zejména hodnocení života respondenta jeho vrstevníky, či rodiči je zajímavý pokus o validizaci škály pomocí více
objektivních kritérií, než je pouhé subjektivní sebehodnocení respondenta.
8
Například korelace mezi sebehodnocením na škále SWLS a hodnocením vrstevníků či blízkých osob (peers), po-
případě rodičů, byla r = 0,54, p < 0,01.

5
bylo opakovaně prokázáno spojení mezi mírou pozitivního a negativného afektu s touto škálou
(Cooková, 2002; Pavot & Diener, 1993; Pavot et al., 1991).
Ve vztahu k validitě založené na schopnosti předpovídat některé vlastnosti (criterion­related
nebo predictive validity) škála spokojenosti se životem koreluje středně až silně s ostatními šká-
lami subjektivní spokojenosti a koreluje předpověditelně se specifickými osobnostními charakte-
ristikami jako je například samota, úzkost, stydlivost, fyzická atraktivita a podobně. (Diener et
al., 1997; Diener, 1993; Neto, 1993; Cooková, 2002). Pokud škála SWLS měří právě individuální
posouzení spokojenosti se životem při použití vlastního osobního kriteria, doporučuje se jako
doplňková škála ke škálám, které jsou zaměřené na psychopatologickou nebo emocionální spoko-
jenost. (Diener, 1993).
Skórovaní na škále může být interpretováno v relativních i absolutních číslech. Skóre 20 re-
prezentuje (za předpokladu sedmistupňové škály) neutrální bod, kdy je respondent stejně spoko-
jený jako nespokojený, skóre 21 až 25 znamená trochu spokojený a 15 až 19 trochu nespokojený.
Skóre mezi 26 až 30 reprezentuje vysokou spokojenost a skóre 5 až 9 indikuje extrémní nespoko-
jenost. (Pavot & Diener, 1993).
Dle Pavota a Dienera (1993) má škála SWLS potenciál být interkulturním indexem spokoje-
nosti se životem a to na základe už sebraných dat z výzkumů v různých zemích. Škála SWLS
byla přeložena do několika jazyků a použita v různých, vzájemně velmi odlišných kulturních pro-
středích, a to od frankofonních oblastí Kanady, přes Holandsko, Izrael, Koreu či Čínu9
(Pavot &
Diener, 1993). Dodávají však, že je potřebné ještě provést další výzkumy kvůli zjištění interpre-
tací škály v různých kulturách a subkulturách, aby se daná teze ještě více potvrdila.
Metoda
Konstrukce vzorku.
Subjektem této studie byl vzorek 100 studentů. Při výběru vzorku byl postup již do jisté míry
určen zadavatelem. Jednalo se o vícestupňový náhodný výběr, s pevně určenou základnou pro
další, užší výběr. Touto základnou byla populace vysokoškolských, studentů Masarykovy univer-
zity, s omezením na studenty humanitních oborů (respektive příslušných fakult). Dalším (již zvo-
leným) stupněm výběru byla populace studentů Právnické fakulty, mezi kterými byl metodou
náhodného výběru vybrán uvedený počet jedinců. Jedná se o studenty různých ročníků, mezi kte-
rými byl následně administrován dotazník. Vyplňování dotazníku probíhalo bez asistence tazate-
lů. Tato metoda byla zvolena kvůli charakteru pokládaných otázek.
9
Viz provedené výzkumy: Francie (Blais et al., 1989), Nizozemí (Arrindell et al., 1991), Rusko (Balatsky & Die-
ner, 1993), Čína (Shao & Diener, 1992) a některé další.

6
Vzorek tvořilo 47 mužů 52 žen (1 respondent na tuto otázku neodpověděl). Průměrný věk re-
spondentů byl 22,35 roku. Nejstaršímu respondentovi bylo 35 let, nejmladšímu pak 20 let. Nej-
častější věk respondenta bylo 22 let.
Validizace.
Úkolem této statě je přistoupit ke kritickým vlastnostem, které souvisí s možností aplikace škály
SWLS na českou populaci. Cílem je postihnout (popřípadě vyloučit) riziko, že by případné použi-
tí škály SWLS na českou populaci bylo nereliabilní či nevalidní.
Jde tedy především o prokázání vnitřní a vnější validity (construct validity) a reliability škály
SWLS. K testování vnitřní validity a reliability bylo možno přistoupit až po získání empirických
dat (viz dále).
K vnější validizaci škály SWLS v českém prostředí lze preliminárně přistupovat na několika
úrovních, a to v závislosti na typu validity, kterou chceme prokázat.
Validita založená na členství ve známé skupině zde nemůže být pro obecnost konceptu pou-
žita s velkým účinkem. Rovněž prediktivní validita není v tomto případě možná, respektive neby-
la autory této statě provedena z časových důvodů. Pro naše účely tedy posloužil model souběžné
validity (v jednom případě se opřeme o proměnnou, použitou v modelu konstruované validity).
Nástroje vnější validizace.
Mezi oblastmi proměnných, které byly použity k vnější validizaci škály SWLS v českém prostře-
dí, lze rozlišit čtyři skupiny použitých proměnných (podle zdrojů a způsobů validizace). Všechny
tyto proměnné prokázaly v některém z dřívějších výzkumů vysokou hodnotu korelace se škálou
SWLS ­ právě proto byly zvoleny jako externě­validizační kritéria. Jedná se o:
1. proměnné z výzkumu v portugalském prostředí (Neto, 1992)
2. proměnné z výzkumu v americkém prostředí (Cooková, 2002; část. Pavot et al., 1991)
3. proměnná kontrola nad životem, již použitá v českém prostředí a korelující se spokojenos-
tí se životem
4. proměnná anomie, tvořící součást hypotézy v konceptu konstruované validity
Ad. 1: Neto (1992) provedl validizaci škály SWLS v portugalském prostředí na vzorku ado-
lescentů10
. Zajímal se především o to, zda lze některá zjištění referovaná Dienerem (Diener et al.,
1997) vztáhnout na odlišnou třídu subjektů: odlišených jak svým kulturně­národním prostředím,
tak věkem. Šlo tedy o obdobu úkolu, který se snaží objasnit tato stať: validizovat škálu SWLS
10
Ve svém výzkumu použil Neto vzorku 217 adolescentů mezi 14 a 17 lety. Lze se domnívat, že věk výběrového
souboru při používání SWLS nehraje roli (Pavot et al., 1991).

7
v neamerickém prostředí. Hlavními položkami, u kterých Neto prokázal vysokou korelaci a vel-
kou predikční schopnost v souvislosti se škálou SWLS byly:
- sebehodnocení pocitu štěstí11
(sedmistupňová škála ­ velmi nešťastný/­á až vel-
mi šťastný/­á)
- sebehodnocení fyzické atraktivity (sedmistupňová škála ­ neatraktivní až vysoce
atraktivní)
- sebehodnocení ostýchavosti (sedmistupňová škála ­ vůbec ne stydlivý/­á až velmi
stydlivý/­á)
- položky měřící sociální schopnosti a kompetence ­ zde je nejdůležitější položkou
osamělost, jako ukázka efektu špatných sociálních dovedností, osamělost měla ta-
ké silnou negativní korelaci se škálou SWLS (u sebehodnocení osamělosti byly
korelace nižší než u nepřímé míry osamělosti) (v dotazníku měřeno sedmistupňo-
vou škálou ­ podle pocitu osamělosti v posledních dvou měsících ­ téměř vůbec
až téměř pořád).
(dalšími silně korelujícími položkami, které nebyly testovány v této práci byly sociální úzkost,
obecné sebepojetí, psychologická vyspělost a některé další).
Ad. 2: Cooková12
(2002) provedla výzkum, jehož hlavním účelem bylo zjistit rozdíly mezi stu-
denty různých oborů na jedné americké univerzitě ve vztahu k jejich hodnotám a postavení na
škále individualismus­kolektivismus. Důležitější však je, že zde byla použita škála PANAS (viz
výše), u které byla prokázána poměrně silná korelace pozitivního afektu se škálou SWLS13
.
PANAS je konstruována jako seznam 20 emocí (10 pozitivních a 10 negativních ­ ty jsou
v dotazníku smíchány), ke kterým se respondent vyjadřuje z hlediska vlastní intenzity jejich pro-
žívání ­ slabě nebo vůbec; trochu; průměrně; docela dost; extrémně. Z deseti položek pozitivního
a deseti položek negativního afektu pak byly odděleně vytvořeny součtové indexy (index pozitiv-
ního afektu a index negativního afektu), nabývající hodnotu <10; 50>.
11
Tyto korelace byly následující (rozděleno podle pohlaví ­ 1.chlapci, 2.dívky): osamělost: r = ­0,48, p < 0,001
respektive r = ­0,39, sig. < 0,01; fyzická atraktivita: r = 0,35, sig. < 0,001 respektive r = 0,28, sig. < 0,001; ostý-
chavost: r = ­0,42, sig. < 0,001 respektive r = ­0,21, sig. < 0,01; pocit štěstí: r = 0,71, sig. < 0,001 respektive r =
0,66, sig. < 0,001
12
Jedná se o studentský projekt, autorka je studentkou na Buena Vista University v Iowě, USA.
13
Tato korelace byla rozdělena podle dvou hlavních studijních směrů ­ ekonomického a humanitního ­ a podle
pohlaví. Pro první směr to tedy bylo r = 0,42, sig. < 0,01, respektive r = 0,27, sig. < 0,05, a pro druhý r = 0,56, sig. <
0,01, respektive r = 0,50, sig. < 0,01.

8
Korelace mezi pozitivním a negativní afektem, a škálou SWLS je uváděna také Dienerem a
dalšími (Pavot et al., 1991; Diener et al., 1997) a logicky vyplývá také z konceptu SWB (a jeho
tří složek)14
.
Další důležitou proměnnou, která zde byla použita bylo měření subjektivní spokojenosti
s různými oblastmi života15
. Měřeno zde bylo pět oblastí (romantický vztah, finance, známky,
rodina a sociální život / přátelé), které byly v českém prostředí použity v mírně obměněném zně-
ní, a některé byly přidány navíc. Výsledný seznam byl: studium, popřípadě zaměstnání; partner-
ský vztah, popřípadě manželství; rodina; přátelé a společenský život; finance; zdraví a politika.
S těmito oblastmi respondenti vyjadřovali svoji spokojenost na desetistupňové škále ­ úplná ne-
spokojenost až úplné uspokojení. Z těchto položek byl následně vytvořen součtový index (nabý-
vající hodnot <7; 70>) ­ index spokojenosti v životních oblastech.
Ad. 3: Z českého prostředí jsme použili položku kontroly nad životem, která v reprezentativním
šetření European Value Study v České republice v roce 1999 vykazovala vysokou korelaci
s proměnnou spokojenost se životem16
. Kontrola nad životem (v této studii i v EVS) byla měřena
otázkou o možnosti respondenta ovlivňovat vlastní život, na kterou odpovídal respondent na de-
setistupňové škále ­ vůbec ne až plně. Toto validizační kritérium bylo zkonstruováno s vědomím,
že položka spokojenost se životem byla v šetření EVS reprezentovaná jedinou otázkou (nebyla
zde použita škála SWLS). Riziko redukce validity škály SWLS bylo podle autorů této statě kom-
penzováno zjištěním z některých výzkumů, kde byla rovněž zjištěna vysoká korelace mezi spoko-
jeností se životem17
a pocitem kontroly nad životem (např. Marshall et al., 1996)18
.
Ad. 4: Kromě výše uvedených konceptů, které reálně korelovaly se škálou SWLS, byl použit také
koncept anomie, a to v souvislosti s metodou konstruované validity (Disman, 2000). Autoři této
statě se domnívají, že lze vyslovit hypotézu o inverzním vztahu mezi anomií (viz např. Mareš &
14
Zde byly hodnoty korelace mezi PA a SWLS r = 0,62, mezi NA a SWLS r = ­0,30 (u obou signifikance byla
menší než 0,01).
15
Hodnoty korelací bohužel ve studii nebyly uvedeny, ba co více se zdá, že autorka rezignovala na hledání vztahu
mezi těmito proměnnými. Do této studie byl rozšířený a pozměněný seznam životních oblastí použit zejména
z jiného hlediska ­ nakolik je schopen výčet důležitých životních domén vytvořit nástroj pro měření obecné spoko-
jenosti se životem. Viz též níže.
16
Hodnota této korelace se spokojeností se životem byla r = 0,42, sig. < 0,01.
17
Spokojenost se životem byla v této studii (Marshall et al., 1996) měřena ne pomocí SWLS, nýbrž pomocí hodno-
cení několika životních oblastí (bydlení, jídlo, zdraví ...) na sedmistupňové škále. Diener i Pavot sice upozorňují, že
SWLS měří na rozdíl od životních domén spíše obecnou spokojenost respondenta se životem, nicméně (zdrženlivě)
uznávají že ,,ohodnocení respondentovy spokojenosti s běžnými oblastmi života může rovněž dodatečně poskytnout
užitečné informace" (Diener & Pavot, 1993). Později je explicitně uváděna možnost rozložení globální spokojenosti
do různých životních domén ­ stejně jako rozdělení pozitivního a negativního afektu na dílčí emoce (Diener et al.,
1997)
18
V této studii byly nalezena silná korelace mezi kontrolou nad životem (self­mastery) a spokojeností se životem,
autoři ale také zdůraznili nekauzálnost tohoto spojení, čili že počáteční kontrola nad životem nezpůsobuje následnou
spokojenost se životem. Spokojenost se životem zde nebyla měřena na škále SWLS.

9
Rabušic, 1996) a spokojeností se životem. Lze totiž předpokládat, že anomie jako nedostatek
sociálních norem může vést k úzkosti, ztrátě smyslu jednání, deviantnímu chování a rovněž sni-
žuje předpověditelnost lidského chování (Durkheim, 1966; Merton, 1957; cit. dle Mareš & Rabu-
šic, 1996). Tato položka by tedy podle naší hypotézy měla korelovat jak se škálou SWLS (nega-
tivně), tak s pocitem kontroly nad životem (také negativně).
Anomie byla měřena na škále, která již byla v českém prostředí použita (Mareš & Rabušic,
1996):
1. Nemá cenu obracet se na úřady, protože ty se o problémy obyčejného člověka příliš neza-
jímají.
2. Člověk dnes musí žít jen pro přítomnost, budoucnost se o sebe bude muset postarat sama.
3. Ať si říká, kdo chce co chce, průměrný člověk se má stále hůře.
4. Není příliš poctivé přivádět děti na svět, když budoucnost je tak nejistá.
5. Dnes člověk vskutku neví, na koho se může spolehnout.
Odpovědi byli reakce na jednotlivé položky ­ souhlasím, nesouhlasím. Dále byl vytvořen součto-
vý index anomie, který nabýval hodnot <0; 5>.
Samotná škála SWLS (viz výše) je konstruována rovněž ve formě součtového indexu (rozsah <5;
35>).
Zjištění
Průměrná míra spokojenosti se životem (měřená na škále SWLS) byla v našem vzorku 23,1 (st.
odchylka 6,3; rozsah 5 ­ 34). To je o přesně jeden bod méně, než referuje Neto (24,1; st. odchyl-
ka 5,9; rozsah 7 ­ 35). Při srovnání s výsledky jiných studií (zejména podobnými složením svého
vzorku respondentů) je to například podobný výsledek jako studenti v USA (v závislosti na růz-
ných výzkumech 23,5; 24,5; 25,2; 23 a 23,7) nebo kanadští frankofonní studenti (muži 23,8; ženy
24,8). Je to výrazně více než u moskevských studentů (18,9), čínských studentů (16,1) nebo ko-
rejských studentů (19,8) (všechna data viz Pavot & Diener, 1993).
Dále bylo zjištěno, jak se liší průměrná míra spokojenosti se životem (měřená škálou SWLS)
mezi pohlavími (viz tabulka č.1) ­ obecně spokojenější zde byly ženy.
Tabulka 1 ­ Srovnání průměru spokojenosti se životem podle pohlaví
pohlaví N průměr st.odchylka st. chyba průměru
muži 47 22,51 6,51 0,95
ženy 52 23,96 5,58 0,77

10
Při zjišťování, jak se v našem vzorku liší průměrná spokojenost se životem ve vztahu
k politické orientaci respondenta (tabulka č.2) vyšlo najevo, že existují rozdíly mezi levicí, stře-
dem a pravicí, kdy spokojenost se životem klesá od pravicově orientovaných osob ke středu a
nejnižších hodnot dosahují levicově orientovaní respondenti.
Tabulka 2 ­ Srovnání průměrů spokojenosti se životem podle politické orientace
politická orientace N průměr st. odchylka st. chyba průměru
levice 5 20,00 6,82 3,05
střed 47 22,00 6,47 0,94
pravice 45 24,60 5,95 0,89
Další charakteristikou našeho vzorku byla průměrná spokojenost se životem v závislosti na
náboženském přesvědčení respondenta (tabulka č.3). Zde byli překvapivě spokojenější nevěřící
respondenti ­ spíše by bylo možné očekávat opak.
Tabulka 3 ­ Srovnání průměrné spokojenosti se životem podle náboženského přesvědčení
náboženské vyznání N průměr st. odchylka st. chyba průměru
nevěřící 75 23,40 5,810 0,671
věřící 25 22,16 7,619 1,524
Při zjištění, jaké jsou rozdíly napříč sebezařazením se do sociální třídy a spokojeností se ži-
votem (tabulka č.4) bylo zjištěno, že existuje jakýsi vztah mezi těmito proměnnými, nicméně
kvůli špatné obsazenosti jednotlivých kategorií opět nelze vynášet obecnější závěry.
Tabulka 4 ­ Srovnání průměrné spokojenosti se životem podle sebezařazení se do sociálních tříd
soc.třída ­ sebezařazení N průměr st. odchylka st. chyba průměru
nižší střední 4 23,25 5,12 2,56
střední 56 21,64 6,17 0,84
vyšší střední 36 25,14 6,30 1,05
vyšší třída 1 27,00
Poznámka: kategorie nižší třídy nebyla vůbec obsazena, kategorie vyšší třídy pak pouze slabě.
Reliabilita.
Obecně koncept reliability odkazuje na průměrnou přesnost odhadu skutečného skóre ve zkou-
mané populaci. Jak již bylo zmíněno, kontrola reliability pomocí metody test ­ retest nebyla z
časových důvodů provedena. Kontrola reliability škály SWLS tak byla prověřena pomocí modelu
Crombachova Alfa, a byla založená na kontrole mezipoložkových korelací. Jeho vypočtená hod-

11
nota (0,8873) byla dost vysoká na to, abychom jednotlivé položky mohli považovat za vnitřně
konzistentní a tudíž vhodné pro konstrukci součtového indexu (viz tabulka č.5)
Tabulka 5 ­ Statistika jednotlivých položek
průměr škálya variance
škálya
korigovaná položka­
celková korelace
umocněná
vícečetná
korelace
alfaa
Ve většině ohledů se můj život blíží mé-
mu ideálu. 18,94 26,40 0,76 0,66 0,86
Moje životní podmínky jsou výborné. 18,36 26,50 0,71 0,52 0,87
Jsem spokojený se svým životem 18,25 25,76 0,80 0,70 0,85
Dosud jsem získával ty důležité věci,
které v životě chci. 18,23 26,10 0,70 0,51 0,87
Kdybych svůj život mohl prožít ještě
jednou, neměnil bych na něm skoro nic. 18,86 25,14 0,69 0,48 0,87
a
po odstranění položky
Alfa = 0,8873
Alfa standardizovaných položek = 0,8897
Vnitřní validita.
Vnitřní validita škály SWLS byla prověřena pomocí faktorové analýzy. Nejprve bylo třeba se
přesvědčit o vhodnosti této metody. Jedná se o škálu složenou z ordinálních proměnných, které
mají poměrně dlouhé (sedmibodové) stupnice, a které mezi sebou nejsou příčinně vztaženy. Rov-
něž matice interkorelací naznačila, že bylo možno použít faktorovou analýzu (viz tab. č.6)
Tabulka 6 ­ Interkorelační matice
Ve většině ohledů
se můj život blíží
Moje životní
mému ideálu.
podmínky
jsou výborné.
Jsem spoko-
jený se svým
životem
Dosud jsem získá-
val ty důležité věci,
které v životě chci.
Kdybych svůj život mohl
prožít ještě jednou, nemě-
nil bych na něm skoro nic.
Ve většině ohledů se můj
život blíží mému ideálu. 1,00
Moje životní podmínky
jsou výborné. 0,62 1,00
Jsem spokojený se svým
životem 0,79 0,60 1,00
Dosud jsem získával ty
důležité věci, které v
životě chci. 0,56 0,63 0,64 1,00
Kdybych svůj život mohl
prožít ještě jednou, ne-
měnil bych na něm skoro
nic. 0,59 0,56 0,64 0,55 1,00
Rovněž Kaiser­Meyer­Olkinova míra vhodnosti položek pro faktorovou analýzu je u všech
jednotlivých položek vyšší než 0,7 (viz tabulka č.7), čili byla opět potvrzena vhodnost použití
faktorové analýzy. Tomu pak na závěr odpovídá celková Kaiser­Meyer­Olkinova míra a Bartlet-
tův test sféricity a nízká hodnota jeho signifikace (viz tabulka č.8).
Tabulka 7 ­ Míra vhodnosti položek (anti­image korelační matice)

12
položka
korelační koefi-
cient
Ve většině ohledů se můj život blíží mému ideálu. 0,80
Moje životní podmínky jsou výborné. 0,87
Jsem spokojený se svým životem 0,79
Dosud jsem získával ty důležité věci, které v životě chci. 0,86
Kdybych svůj život mohl prožít ještě jednou, neměnil bych na něm skoro nic. 0,92
Tabulka 8 ­ Kaiser­Meyer­Olkinova míra a Bartlettův test
Kaiser­Meyer­Olkin míra vhodnosti položek
0,84
Bartlettův test sféricity Approx. Chi­Square 272,46
df 10
signifikance 0,000
Bylo tedy možné přistoupit k samotné extrakci faktorů. Podle očekávání byl pomocí metody
analýzy hlavních komponent extrahován jediný faktor (viz tabulka č.9 a graf č.1), což spolu
s procentem vysvětlené variance (69,5%) a faktorovými zátěžemi jednotlivých položek (viz ta-
bulka č.10) naznačuje vysokou vnitřní validitu. Z tohoto hlediska je tedy možné prohlásit škálu
SWLS za silně vnitřně validní v českém prostředí.
Tabulka 9 ­ Celková objasněná variance
Položka
výchozí eigenva-
lues
celkem
% variance kumulativní %
Ve většině ohledů se můj život blíží mému ideálu. 3,48 69,49 69,49
Moje životní podmínky jsou výborné. 0,51 10,25 79,74
Jsem spokojený se svým životem 0,44 8,75 88,49
Dosud jsem získával ty důležité věci, které v životě chci. 0,38 7,63 96,12
Kdybych svůj život mohl prožít ještě jednou, neměnil bych na
něm skoro nic. 0,19 3,88 100,00
Graf 1 ­ Suťový graf (Scree Plot)
číslo položky
54321
eigenvalue
4
3
2
1
0
Tabulka 10 ­ Matrice jednotlivých položek (korelace položek s extrahovaným faktorem)

13
položka faktorová zátěž
Ve většině ohledů se můj život blíží mému ideálu. 0,89
Moje životní podmínky jsou výborné. 0,86
Jsem spokojený se svým životem 0,82
Dosud jsem získával ty důležité věci, které v životě chci. 0,81
Kdybych svůj život mohl prožít ještě jednou, neměnil bych na něm skoro nic. 0,80
Vnější validita.
Prokazování vnější validity je, jak je již zmíněno výše, založeno na srovnávání korelací mezi zvo-
lenými kontrolními proměnnými.
Tabulka 11 ­ Korelace kontrolních proměnných se škálou SWLS
typ proměnné název proměnné Pearsonovo r sig. (oboustranná) N
1 Pocit štěstí 0,48** ,000 99
1 Fyzická přitažlivost 0,23* ,024 98
1 Ostýchavost ­0,21* ,037 100
1 Osamělost ­0,23* ,020 100
2 Index pozitivního afektu19
0,30** ,002 100
2 Index spokojenosti v životních oblastech 0,54** ,000 71
3 Kontrola nad životem 0,39** ,000 100
4 Škála anomie ­0,24* ,024 91
** korelace je signifikantní na hladině významnosti 0.01
* korelace je signifikantní na hladině významnosti 0.05
Ad. 1. Korelace mezi škálou SWLS a proměnnými osamělost, atraktivita, ostýchavost a pocit
štěstí (viz tabulka č.11) naznačují vztah: v případě pocitu štěstí se ­ celkem pochopitelně ­ jedná
o nejsilnější korelaci. V případě dalších proměnných se jedná o slabší, ale stále mírně silný vztah.
Ve všech případech byly korelace signifikantní.
Ve srovnání s výzkumem z portugalského prostředí (Neto, 1992) jsou všechny korelace niž-
ší, a to zhruba o třetinu až polovinu. Vysvětlení tohoto jevu by se zřejmě muselo opřít o několik
různých faktorů: portugalští respondenti byli mladší, významnou roli zde také zcela jistě hraje
vliv sociokulturní prostředí. I tak ale lze konstatovat, že se jedná o významný vztah všech uvede-
ných proměnných ke škále SWLS. Že pocit štěstí bude korelovat s obecnou spokojeností se živo-
tem, lze celkem snadno anticipovat. Zajímavé je, že způsob, jak lidé sami sebe hodnotí z hlediska
fyzické přitažlivosti (což zřejmě souvisí velmi silně s jejich sebevědomím ­ mimo jiné také kvůli
věku respondentů a sociokulturnímu prostředí, pozitivně sankcionujícímu fyzickou atraktivitu až
19
Ač Cooková (2002) tuto korelaci neuvádí (narozdíl od Dienera) vypočítali jsme také korelaci mezi škálou SWLS
a indexem negativního afektu, a to s očekáváním negativní korelace ­ silné a signifikantní podobně jako byla kore-
lace s Indexem pozitivního afektu. Korelace však byla proti očekávání velmi slabá a nesignifikantní (r = ­0,022, sig.
= 0,83).

14
narcismus) poměrně silně souvisí s percepcí kvality jejich života. (Zajímavé by v tomto ohledu
bylo zřejmě srovnání korelací v souboru s vysokým věkovým průměrem).
Potvrzena byla také negativnost pocitu osamělosti a ostýchavosti vůči obecného hodnocení
svého života, dokumentovaná zápornými korelacemi. I v tomto případě se lze zřejmě odvolat na
vliv podobných faktorů, jako v případě pozitivní korelace fyzického vzhledu ­ opět se silným
vlivem osobního sebevědomí a sebejistoty, navázaného na zakotvené společenské normách.
(normální je mít partnera, a hodně přátel a známých).
Ad. 2. Také korelace škály SWLS a indexu pozitivního afektu20
byla střední až podstatná a vyso-
ce signifikantní. Ve srovnání s prací Cookové byla asi o třetinu nižší ­ s výjimkou žen studujících
obor ekonomického směru ­ zde byla také uváděna nižší signifikance než v naší studii.
Co se týče výsledků uváděných Pavotem (Pavot et al., 1991), jedná se také asi o třetinu nižší
korelaci, se stejnou signifikancí.
Korelace mezi indexem negativního afektu (index NA) a škálou SWLS, která je
v dostupných studiích dokumentována vždy zhruba o polovinu nižší a záporná, se ukázala jako
téměř nulová a silně nesignifikantní21
. Především je třeba uznat, že chyba leží spíše v této stati,
než že by se jednalo o převratný meritorní objev. Lze se domnívat, že problém mohl být způso-
ben převodem jednotlivých emocionálních položek z amerického prostředí, a v tomto ohledu
mohly být některé negativní emoce považovány respondenty za spíše kladné (lze například pole-
mizovat o hodnotové polarizaci emocí jako ráznost, vzrušení nebo zaujetí; je těžké dosáhnout
identického sémantického obsahu jako v originálním PANASu). Nicméně se autoři snažili držet
striktního významu těchto pojmů v češtině; minimálně se pak potvrdila teze, že některé složky
SWB (pozitivně­afektivní a kognitivní) spolu souvisí.
Korelace mezi indexem spokojenosti v životních oblastech a škálou SWLS byla velmi silná.
Je tedy evidentní, že ačkoli byla široce diskutována možnost využití míry spokojenosti
v životních oblastech k měření globální, obecné spokojenosti respondentů se životem, měří tyto
dva nástroje velmi podobné vlastnosti, ačkoliv definitivně nelze hovořit o úplném překrytí těchto
konceptů. Otázkou zůstává, zda by bylo možné vytvořit takový výčet životních oblastí, které by
mohly pokrýt většinu celkové životní dimenze (tento výčet by se zřejmě lišil mezi jednotlivými
respondenty), a zda by takto vytvořený index prokázal vyšší korelaci se škálou SWLS, popřípadě
nakolik.
20
Tento index byl vytvořen prostým součtem pozitivních součástí škály PANAS (tu tvoří seznam 10 pozitivních a
10 negativních emocí), obdobně byl vytvořen index negativního afektu.
21
r = ­0,02; sig. = 0,827

15
Ad. 3. Potvrdila se hypotéza, že kontrola nad životem úzce koreluje se spokojeností se životem, i
když korelace oproti té v datovém souboru EVS byla nepatrně vyšší (ale stejně signifikantní). Je
zde tedy patrná souvislost, mezi pociťováním možnosti ovlivňovat svůj život a spokojeností
s ním. V závislosti na tom by bylo možné při dalším výzkumu uvažovat i o využití dalších nástro-
jů, měřících koncept kontroly nad životem.
Ad. 4. Rovněž se potvrdila hypotéza o souvislosti mezi indexem anomie a spokojeností se živo-
tem, i když je poněkud slabší a signifikantní pouze na hladině 0,05. Souvislost mezi
anomií jako pocitem úzkosti, beznormovosti, popřípadě frustrace či znechucení pociťovanou je-
dincem (v závislosti na tom, co škála anomie skutečně měří ­ viz diskuse Mareš, Rabušic, 1996)
a spokojeností se životem tedy existuje.
(Podle předpokladu také korelovala negativně proměnná kontrola nad životem s indexem
anomie ­ r = ­0,20; ale signifikace byla příliš vysoká ­ sig. = 0,06).
Závěr
K testování reliability škály SWLS bylo použito Crombachovo Alfa, jehož hodnota ukazuje, že
škálu můžeme považovat za reliabilní. Prostřednictvím faktorové analýzy jsme zjistili, že polož-
ky české škály SWLS tvoří jeden faktor.
Vnější validitu jsme testovali pomocí čtyř skupin nástrojů. Testování proměnných, které by-
ly použité ve výzkumu v Portugalsku (Neto) přineslo výsledky, které jsou s portugalskými vý-
sledky srovnatelné. Všeobecně korelační koeficienty dosahovaly nižších hodnot, ale zároveň
s vysokou statistickou signifikancí. Zjistili jsme tedy, že charakteristiky jako pocit štěstí, fyzická
atraktivita, ostýchavost a osamělost jsou poměrně dobrými prediktory spokojenosti se životem.
Druhým způsobem vnější validizace bylo sledování korelace škály SWLS a pozitivních a nega-
tivních afektů (PANAS). Vytvořený index pozitivního afektu vykazoval korelace s vysokou sig-
nifikancí, avšak index negativního afektu jako jediná proměnná použitá jako validizační kritéri-
um korelovala se škálou SWLS velice nízce a navíc statisticky nesignifikantně. Je pravděpodob-
né, že takový výsledek mohl být do určité míry způsoben ne zcela přesným překladem, respekti-
ve odlišnými konotacemi, které mají jednotlivé pojmy v českém jazyce. Další proměnná, kontro-
la nad životem, kterou jsme použili jako validizačního kriteria, korelovala se škálou SWLS sta-
tisticky signifikantně. Jelikož tato proměnná je v podstatě formulovaná jako samostatná otázka
se skórováním na desetistupňové škále, bylo by ještě vhodné zjistit, jakým způsobem se škálou
SWLS korelují například škály, které měří podobné koncepty jako je kontrola nad životem (viz
diskuse).

16
Na testování konstruované validity jsme použili Sroleho škálu anomie. Naše hypotéza
(anomičtější lidé budou méně spokojeni se životem) se potvrdila, korelační koeficient indikuje
slabý až střední vztah, i když je výsledek je statisticky signifikantní až na hladině 0,05.
Diskuse
V naší stati jsme se pokusili zjistit, zda­li je možné použít škálu SWLS v českém prostředí, a to
na základě testování validity a reliability škály v pilotním výzkumu. Vzhledem k tomu, že statis-
tické výsledky dosáhly požadované hodnoty, mohli bychom škálu prohlásit za použitelnou
v českém prostředí. Menší část naší práce byla věnována také přínosu meritorních výsledků.
Zdá se tedy, že škála SWLS by mohla být poměrně vhodným interkulturním nástrojem mě-
ření spokojenosti se životem, k čemuž přispívá kromě jiných již zmiňovaných výzkumů i tento.
Samotní autoři škály (Pavot & Diener, 1993) uvádějí některé výhody a nevýhody škály
SWLS. Silnými stránkami škály je to, že položky škály SWLS vytvářejí jeden faktor, dále to, že
spokojenost se životem měřená škálou SWLS má podle všeho střední časovou stabilitu, a nako-
nec to, že koncept spokojenosti se životem vykazuje jistou autonomii od příbuzných SWB kon-
struktů.
Nevýhodou též může být, jako už bylo uvedeno, že škála SWLS neměří všechny aspekty
SWB, ale jen jeho kognitivní část. Dalším limitem při použití škály SWLS může být například
fakt, že je založená na osobním hodnocení, takže respondent může vědomě zkreslovat své odpo-
vědi. Kvůli tomuto hendikepu je dobré doplnit SWLS škálami, které jsou založeny na jiném prin-
cipu než subjektivním sebehodnocení (viz výše, například využití referencí rodičů nebo respon-
dentovi jiných blízkých osob k referenci o jeho spokojenosti se životem).
Škálu SWLS je také možné modifikovat a přizpůsobovat podle účelu výzkumu. Například ve
francouzské studii Fouquereauové a Riouxové (2002), která mimochodem vychází ze staršího
převedení škály SWLS do francouzského prostředí (Blais et al., 1989, cit dle Pavot & Diener,
1993) byla škála SWLS upravena tak, aby měřila spokojenost s profesionálním životem. Studie
ukázala a prokázala, že i takto upravená škála je použitelná v odlišném sociokulturním prostředí.
Také tento příklad může dále podporovat tezi, že škála SWLS je vhodným interkulturním ná-
strojem na měření spokojenosti se životem.
Dalším vhodným nástrojem, jak převádět škálu SWLS do cizího kulturního prostředí, by
zcela jistě bylo využití dalších psychometrických nástrojů, zejména těch, které se týkají sebehod-
nocení. Z uvedené literatury může být patrné, že dalšími vhodnými externími validizátory by
mohly být například Rosenbergova škála sebevědomí (viz též Diener & Schimmack, 2002), nebo

17
Neal­Seemanova škála bezmocnosti. Lze se ale domnívat, že tyto škály by nejprve měly být pře-
vedeny do daného kulturního rámce, před tím, než budou jako validizátory využity.
Nyní, po úvodní pilotní pilotáži, bylo velmi zajímavé otestovat škálu SWLS na reprezenta-
tivním vzorku celé české populace, kdy by měly některé meritorní výsledky určitě větší vypoví-
dací hodnotu a na základě čeho by bylo možné generalizovat je na celou českou populaci.
Literatura a zdroje
Cook, J. 2002 ­ ,,Relationship Among College Major, Values and Subjective Well­Being".
http://web.bvu.edu/faculty/tinsley/Stats/statsproject.doc
Center for Outcome Measurement of Brain Injury ­ SWLS Properties
(http://www.tbims.org/combi/swls/swlsprop.html).
Diener, E., Suh, E., Oishi, S. 1997 ­ ,,Recent Findings on Subjective Well­Being".
http://www.psych.uiuc.edu/~ediener/hottopic/paper1.html
Diener, E., Schimmack, U. 2002. ,,Predictive Validity of Explicit and Implicit Self­Esteem for
Subjective Well­Being."
http://www.erin.utoronto.ca/~w3psyuli/msIESEandSWB.pdf
Disman, M. 2000. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
Foquereau, E., Rioux, L., 2002 ­ ,,Élaboration de l´Échelle de satisfaction de vie professionnelle
(ÉSVP) en langue française: une démarche eploratoire". Revue Canadiennes Science du Compor-
tement, 34 (3), str. 210 ­ 215.
Marshall, G.N., Burnham, M.A., Koegel, P., Sullivan, G., Benjamin, B., 1996 ­ ,,Objective Life
Cicumstances and Life Satisfaction: Results from the Course of Homelessness Study". Journal of
Health and Social Behavior, 37 (3), str. 44 ­ 58.
Neto, F. 1993 ­ ,,The Satisfaction with Life Scale: Psychometrics Properties in an Adolescent
Sample". Journal of Youth and Adolescence, 22 (2), str. 125 ­ 128.
Pavot, W., Diener, E., Colvin, R., Sandvik, E. 1991 ­ ,,Further Validation of the Satisfaction With
Life Scale: Evidence for the Gross­Method Konvergence of Well­Being Measures". Journal of
Personality Assessment, 57 (1), str. 149 ­ 161.
Pavot, W., Diener, D. 1993 ­ ,,Review of the Satisfaction With Life Scale". Psychological As-
sessment, 2 (5), str. 164 ­ 172.
Rabušic L., Mareš, P., 1996 ­ ,,Je česká společnost anomická?". Sociologický časopis, 32 (2), str.
175 ­ 187.
Simpson, P.L., Schumaker, J.F., Dorahy, M.J., Shrestha, S.N. 1996 ­ ,,Depression and Life Satis-
faction in Nepal and Australia". The Journal of Social Psychology, 136 (6), str. 783 ­ 790

18
Příloha:
1. Když zvážíte všechny okolnosti, řekl(a) byste, že jste šťastný/-á? Kam byste se zařadili na sedmistupňové škále, kde 1
znamená že jste nešťastný/-á a 7 velmi šťastný/-á?
Nešťastný/-á Velmi šťastný/-á Neví Neodpověděl/-a
2. Když si vzpomenete na to, jaký je Váš vztah k ostatním lidem v posledních dvou měsících, kam byste se zařadil/-a na
sedmistupňové škále, kde 1 znamená, že jste se necítil/-a osaměle téměř vůbec a 7 že jste se cítil/-a osaměle téměř pořád?
Téměř vůbec Téměř pořád Neví Neodpověděl/-a
3. Když se nad sebou celkově zamyslíte, jak si myslíte, že jste atraktivní? Zařaďte se prosím na sedmistupňové škále, kde
1 znamená neatraktivní a 7 vysoce atraktivní.
Neatraktivní Vysoce atraktivní Neví Neodpověděl/-a
4. Když byste měl/-a sebe sama charakterizovat z hlediska stydlivosti, kde se domníváte, že byste se nacházel/-a na sed-
mistupňové škále, kde 1 znamená vůbec ne stydlivý/-á a 7 velmi stydlivý/-á?
Vůbec ne stydlivý/-á Velmi stydlivý/-á Neví Neodpověděl/-a
5. Někteří lidé mají pocit úplně svobodného rozhodování a kontroly nad svým životem a jiní mají pocit, že svůj život
ovlivňovat nemohou, ať dělají co dělají. Prosím Vás, vyjádřete na následující desetistupňové škále, nakolik podle Vás
můžete ovlivňovat svůj život.
Vůbec ne Plně Neví Neodpověděl/-a
6. Tady je seznam některých oblastí života. Nejprve bych chtěl(a), abyste přemýšleli o věcech, které máte na těchto oblas-
tech rádi a které ne, a kolik uspokojení nebo nespokojenosti Vám tyto oblasti života poskytují. Potom míru Vaší spoko-
jenosti označte číslem od 1 do 10, kde 1 je úplná nespokojenost a 10 úplné uspokojení. Oblasti, které se Vás netýkají mů-
žete vynechat.
životní oblast míra uspokojení
A studium, popřípadě zaměstnání
B partnerský vztah, popřípadě manželství
C rodina
D přátelé a společenský život
E finance
F zdraví
G politika
7. Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s následujícími výroky? Použijte sedmistupňovou škálu od 1-7 a ke každému
výroku přiřaďte odpověď. Buďte prosím upřímní.
výrok souhlas / nesouhlas
Ve většině ohledů se můj život blíží mému ideálu.
Moje životní podmínky jsou výborné.
Jsem spokojený se svým životem.
Dosud jsem získával ty důležité věci, které v životě chci.
Kdybych svůj život mohl prožít ještě jednou, neměnil bych na něm skoro nic.
1 = zcela nesouhlasím
2 = nesouhlasím
3 = spíše nesouhlasím
4 = ani nesouhlasím, ani souhlasím
5 = spíše souhlasím
6 = souhlasím
7 = zcela souhlasím

19
8. Níže je uvedeno 20 termínů, které vyjadřují emoce, nálady nebo pocity. Ohodnoťte prosím každou položku podle
toho, jak intenzivně ji obyčejně pociťujete, neboli jak silné máte obvykle tyto pocity.
A Zaujetí
B Tíseň
C Vzrušení
D Rozmrzelost
E Ráznost
F Provinilost
G Vystrašenost
H Nepřátelství
I Nadšení
J Hrdost
K Podráždění
L Ostražitost
M Zahanbenost
N Inspirace
O Nervozita
P Odhodlanost
Q Soustředěnost
R Panika
S Aktivita
T Ustaranost
1 = slabě nebo vůbec
2 = trochu
3 = průměrně
4 = docela dost
5 = extrémně
9. Nyní si přečtěte pět výroků, se kterými můžete buď souhlasit nebo nesouhlasit. Přiřaďte ke každému výroku pouze
odpověď souhlasím nebo nesouhlasím.
Výrok souhlas / nesouhlas
Nemá cenu obracet se na úřady, protože ty se o problémy obyčejného člověka příliš nezajímají.
Člověk dnes musí žít jen pro přítomnost, budoucnost se o sebe bude muset postarat sama.
Ať si říká, kdo chce co chce, průměrný člověk se má stále hůře.
Není příliš poctivé přivádět děti na svět, když budoucnost je tak nejistá.
Dnes člověk vskutku neví, na koho se může spolehnout.
1 = souhlasím 2 = nesouhlasím
10. Do které společenské skupiny nebo třídy v seznamu byste se sám/-a zařadil/-a?
Nižší třída 1
Nižší střední třída 2
Střední třída 3
Vyšší střední třída 4
Vyšší třída 5
Neví -1
11. V politice se hovoří o "levici" a "pravici". Kam byste zařadil(a) své názory na této škále?
Levice Pravice Neví Neodpovědě/-a
12. Jste věřící?
1 = ne
2 = ano
13. Můžete mi, prosím, sdělit rok svého narození?
14. Jste:
1 = muž 2 = žena