MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
Fakulta sociálních studií
Katedra sociologie
Tolerují Češi násilí?
Metody výzkumu v sociologii (SOC 707)
Seminární práce
podzimní semestr 2004/2005
Pavel Maškarinec (SOC-POL)
Jiří Pytelka (SOC-POL) Liberec, Praha 15. 12. 2004
1. Úvod

Cílem této práce je vypracovat nový výzkumný postup, sloužící pro zachycení míry tolerance,
kterou česká společnost vykazuje vůči fenoménu násilí. Konkrétní oblastí zájmu na níž se
soustředil náš výzkum, je násilí vykonávané jedinci na vlastní osobě. Jako výzkumná technika
pro potřeby našeho výzkumu byla zvolena metoda sémantického diferenciálu.1
Konečným
závěrem této práce tedy bude poskytnout zjištění, zda je možno pomocí sémantického
diferenciálu měřit míru tolerance české populace vůči násilí vykonávaném jedinci na vlastní
osobě.
2. Koncept výzkumu
Násilí je jev, který je přítomný ve společnosti od nepaměti. Jednotlivé formy násilí a míra jejich
akceptace většinovou společností se ovšem mohou v jednotlivých kulturách výrazně odlišovat.
Základní výzkumná otázka našeho výzkumu tedy zní: Toleruje česká společnost násilí
vykonávané jedinci na vlastní osobě ?
Násilí vykonávané jedinci na vlastní osobě pak pro potřeby výzkumu definujeme jako:
Osobní jednání konkrétního jedince, kterým tento jedinec působí nějakou škodu své
vlastní osobě (fyzickou, psychickou, sociální).
Ze základní výzkumné otázky jsme odvodili následující odvozenou otázku: Do jaké míry
závisí tolerance k násilí vykonávaném jedinci na vlastní osobě na socio-demografických
charakteristikách jedinců, kteří ho hodnotí?
Pro odpověď na tuto otázku jsme stanovili následující hypotézy:
a) Ženy jsou při hodnocení sebeobětování života pro určitou myšlenku tolerantnější než
muži.
b) Lidé bez vlastních dětí jsou tolerantnější při posuzování sebevraždy než lidé s dětmi.
c) Mladší lidé tolerují euthanasii ve větší míře než starší lidé.
d) Nezaměstnaní lidé jsou tolerantnější při pohledu na sportovní doping než zaměstnaní.
e) Pravicoví respondenti ve větší míře tolerují workoholismus, spíše než respondenti
charakterizující se jako levicoví.
f) Lidé s nižším vzděláním tolerují kouření ve větší míře než lidé s vyšším vzděláním.
g) Vyšší společenské třídy jsou tolerantnější ke gamblerství než nižší třídy.
1
Sématický diferenciál byl vytvořien Charlesem Osgoodem a jeho spolupracovníky. [Osgood, Suci, Tannenbaum
1957] Slouží k měření konotativních významů zkoumaných pojmů v sémantickém prostoru. Cílem této metody je
tedy lokalizace námi zkoumaných pojmů v sémantickém prostoru a zjištění zda jsou si v tomto prostoru některé
pojmy bližší než jiné. Umístění jednotlivých pojmů v sémantickém prostoru je výsledkem hodnocení jednotlivých
pojmů na zpravidla sedmistupňové škále bipolárních adjektiv. Osgood a jeho spolupracovníci zjistili, že se většina
adjektiv shlukuje do tří základních faktorů. Jedná se o faktory následujících dimenzí: hodnotící, aktivity a potence.
2

h) Svobodní a rozvedení lidé tolerují alkoholismus ve větší míře něž lidé žijící
v manželství.
Z takto námi definovaných hypotéz tedy vzniká následující seznam pojmů, jež budeme
hodnotit pomocí sémantického diferenciálu a socio-demografických charakteristik, které budeme
u respondentů zjišťovat. Jedná se o pojmy: euthanasie, kuřák, gambler, sebevražda, workoholik,
alkoholik, sportovní doping a sebeobětování pro určitou myšlenku a následující socio-
demografické charakteristiky: rodinný stav, vlastní děti, společenská třída, dosažené školní
vzdělání, politická orientace, zaměstnanost-nezaměstnanost,věk, pohlaví a místo bydliště.
3. Sběr dat
Pro potřeby výzkumu bylo použito dotazníkové šetření (survey). Byla použita metoda
nahodilého výběru respondentů.2
Při výběru respondentů bylo snahou, aby výsledný vzorek
zahrnoval v co nejvyšší možné míře různé věkové a sociální vrstvy. Administrace dotazníků byla
prováděna za pomoci tazatelů (autoři projektu), kteří oslovovali vhodné respondenty.3
Velikost
vzorku byla stanovena na 50 respondentů. Sběr dat proběhl v druhém prosincovém týdnu 2004
v Liberci a Praze.
V získaném vzorku bylo 23 mužů a 27 žen. Věk respondentů se pohyboval mezi 19 a 67
lety, průměrný věk byl 39 let.
4. Předvýzkum
Vzhledem k tomu, že pro zjišťování socio-demografických charakteristik byly použity
standardní otázky a nevyskytly se žádné problémy s těmito otázkami, bude tato část plně
věnována problémům, které se projevili při konstrukci sémantického diferenciálu.
Samotný předvýzkum byl proveden v druhé půli listopadu 2004 na vzorku 6 respondentů
(z jedné poloviny mužů a z druhé žen), vybraných pomocí metody nahodilého výběru.
Prvním cílem předvýzkumu bylo zjistit, zda dané pojmy zahrnují celé sémantické pole.
Po analýze dat získaných v průběhu předvýzkumu bylo zjištěno, že seskupení jednotlivých
pojmů je rozloženo v celém sémantickém prostoru a nedochází ke shlukování pojmů v jednom
místě sémantického prostoru, což by způsobilo, že by následná analýza výzkumu neposkytovala
2
Vzhledem k tomu, že nebyla pro sběr dat použita metoda náhodného výběru a nelze tedy závěry tohoto výzkumu
vztahovat na celou populaci, nebudou při analýze dat prováděny testy statistické signifikance.
3
Pro hodnocení pojmů sémantického diferenciálu byly jednotlivým respondentům předloženy karty, které
respondenti osobně vyplnili.
3

žádné smysluplné meritorní poznatky. Lze tedy říci, že dané pojmy se shlukují v různých částech
sémantického prostoru, a proto nám jejich analýza může přinést cenné meritorní poznatky a na
základě odpovědí na námi definované hypotézy odpovědět na základní výzkumnou otázku
našeho výzkumu.
Výše řečené platí pro všechny pojmy s výjimkou dvou u nichž se vyskytly výrazné problémy
s hodnocením. Jednalo se o pojem ,,Dieta", kde většina (5 z 6 respondentů) oprávněně
poukázala na to, že v případě, kdy daná osoba dodržuje dietu předepsanou lékařem ­ na základě
zdravotních důvodů ­ nelze jí hodnotit jako formu násilí, jež by jedinec vykonával na vlastní
osobě. Na základě tohoto zjištění bylo možné přeformulovat znění tohoto pojmu a užít např.
pojmu ,,Anorexie". U tohoto pojmu by se ovšem mohl následně vyskytnout problém, že ne
všichni respondenti by dobře znali význam tohoto slova a mohli by odpovídat na něco jiného,
než bylo cílem otázky. Případný český ekvivalent ,,Porucha příjmu potravy" se nám též nezdál
příliš vhodný, a proto byl pojem ,,Dieta" vyřazen, bez toho, že by byl nahrazen jiným pojmem
snažícím se o zachycení této specifické podoby násilí.
Dalším sporně hodnoceným pojmem se ukázal pojem ,,Sebeobětování pro záchranu
života". Při hodnocení tohoto pojmu 4 z 6 respondentů prohlásili, že toto jednání vnímají jako
,,velice prospěšné", případně ,,společností oceňované" a v žádném případě si toto jednání
nespojují s násilným chováním. I tento pojem byl tedy z dotazníku bez náhrady vyřazen.
Vzhledem k tomu, že tyto pojmy byly z dotazníku vyřazeny, byly současně vyřazeny i
hypotézy týkající se těchto pojmů.
V průběhu předvýzkumu byla také testována vhodnost jednotlivých dvojic polárních
adjektiv vzhledem k hodnoceným pojmům. Adjektiva vhodná pro výběr do sémantického
diferenciálu by měla splňovat dvě základní kritéria: reprezentativnost a relevantnost.
Reprezentativnost v tomto případě znamená, že jsme schopni s vysokou mírou přesnosti
určit do které dimenze sémantického prostoru dané adjektivum náleží. Relevantnost naproti tomu
požaduje, aby se dané adjektivum obsahově vztahovalo k hodnocenému pojmu. [Ferjenčík 2000:
192] Naproti tomu podle Buriánka [1988: 647] dané stupnice ,,nemusejí jednoznačně odpovídat
danému objektu (...) předpokládá se, že respondent vyjádří svůj názor na základě asociace". Přes
to, že se tedy podle Buriánka daná adjektiva nemusejí jednoznačně vztahovat k daným pojmům,
upozorňuje dále v textu na následující problém, který z tohoto důvodu může vzniknout.
V případě, že vybraná adjektiva budou neobvyklá, může to u respondentů vyvolat pocit, že jde
pouze o ,,hru" což následně vede ke snížení spolehlivosti získaných údajů. Jako nejlepší řešení
tohoto problému Buriánek navrhuje správně formulovaný pokyn, který respondenty upozorní na
4

potřebu rychlosti, odpovědnosti a co nejmenší míry používání střední části škály, při vyplňování
dotazníku. [ibid.]
Během předvýzkumu byl respondentům předložen dotazník obsahující 10 pojmů.
K hodnocení každého pojmu pak každý respondent obdržel samostatnou kartu obsahující 13
škál.4
Ve výzkumu jsme se rozhodli použít tří základní faktory do nichž se podle Osgooda
seskupují jednotlivá adjektiva v sémantickém prostoru. Jedná se o faktor hodnocení, potence a
aktivity. Při určení reprezentativnosti jsme částečně vyšli z originálního Osgoodova seznamu5
,
ve kterém byl identifikován seznam 50 škál s jejich faktorovými identifikacemi a silou
identifikací.
[Osgood 1957: 37] Z tohoto seznamu bylo vybráno následujících sedm dvojic adjektiv:
- dobrý ­ špatný (H = faktor hodnotící),
- krásný ­ ošklivý (H),
- čistý ­ špinavý (H),
- lehký ­ těžký (P = faktor potence),
- silný ­ slabý (P),
- aktivní ­ pasivní (A = faktor aktivity),
- rychlý ­ pomalý (A).
K těmto sedmi dvojicím jsme následně na základě vlastní úvahy připojili dalších šest dvojic,
které se podle našeho názoru pojí s danými dimenzemi. Jednalo se o následujících šest dvojic
adjektiv:
- vzdělaný ­ nevzdělaný (H),
- samostatný ­závislý (A),
- poctivý ­ nepoctivý (H),
- neškodný ­ škodlivý (H),
- příjemný ­ nepříjemný (H),
- bezpečný ­ nebezpečný (P).
.
Pro hodnocení relevantnosti jednotlivých škál byly následně spočítány průměry
jednotlivých škál a na základě těchto průměrů byly vyřazeny dvojice adjektiv jejichž průměr se
4
Každá škála je tvořena párem bipolárních adjektiv. V našem výzkumu bylo použito sedmistupňových škál.
Sedmistupňový rozsah škál byl zvolen vzhledem k tomu, že se podle Osgooda ukázal jako účelný. [Kerlinger 1972:
554]
5
Vzhledem k tomu, že jsme neměli k dispozici originální Osgoodův seznam použili jsme 7 párů adjektiv, která se
dají silně identifikovat s některou z dimenzí a jež podle Osgooda [1957: 37] uvádí Kerlinger. [1972: 550]
5

nejvíce blížil hodnotě 4,0.6
Jednalo se dvojice: vzdělaný ­ nevzdělaný, čistý ­ špinavý, krásný ­
ošklivý a příjemný ­ nepříjemný. Pořadí adjektiv ve výsledném dotazníku bylo poté určeno
náhodně a následně byla změněna polarita části adjektiv. Těchto reverzních adjektiv bylo
použito, aby došlo k zabránění stereotypu ve volbě odpovědí (response sets). Jednotlivé osoby
pak tedy nemohou postupovat v dotazníku směrem dolů a označovat všechny škály ve stejném
bodě.
5. Reliabilita
Reliabilní je takové měření, které umožní získat stejné výsledky při opakovaném pokládání
stejných otázek. Jediným spolehlivým nástrojem pro testování reliability je metoda opětovného
testování. Pokud při pokládání stejných otázek stejným respondentům v intervalu od dvou do
čtyř týdnů získáme vysokou míru korelace (od 0,8 výše) můžeme říci, že je daná otázka
spolehlivá. [De Vaus 1991: 54-55]
Vzhledem k tomu, že pro zjišťování socio-demografických charakteristik respondentů byly
v dotazníku zvoleny standardní otázky ­ otestované v již použitých dotaznících, byla ve fázi
předvýzkumu zkoumána pouze reliabilita otázek sémantického diferenciálu.
V průběhu předvýzkumu byly dané otázky v průběhu dvou týdnů opakovaně položeny
stejným respondentům. Na základě analýzy takto získaných dat můžeme říci, že u osmi z deseti
otázek sémantického diferenciálu byla splněna daná podmínka (korelace byla vyšší než
požadovaných 0,8) a dané otázky je tedy možno považovat za reliabilní.7
Dalším důležitým bodem jenž je nutno zmínit s ohledem na reliabilitu, je otázka důkladného
vyškolení tazatelů. Vzhledem k tomu, že metoda sémantického diferenciálu není metodou s níž
by se respondenti mohli setkat v běžném životě, je nutné, aby tazatelé dokázali respondentům
správně objasnit co se od nich očekává. Sami jsme se při sběru dat setkali s tím, že mnoha
respondentům bylo zapotřebí vysvětlit několikrát za sebou co se od nich očekává, než správně
pochopili způsob jímž mají na otázky sémantického diferenciálu odpovídat.
6. Validita
6
Hodnota 4,0 je středem sedmistupňové škály a vyjadřuje neutrální hodnocení daného pojmu respondentem.
Vzhledem k tomu, že hlavní snahou při konstrukci sémantického diferenciálu je pokus zjistit jak se od sebe
v sémantickém prostoru odlišují jednotlivé pojmy, hodnocení na středu škály nedává žádnou smysluplnou
informaci. Z tohoto důvodu tedy byly dvojice adjektiv jejichž průměr se nejvíce blížil hodnotě 4,0 vyřazeny.
7
Nutno ovšem upozornit na to, že vzhledem k minimální velikosti vzorku zahrnujícího pouze šest osob nelze dané
výsledky považovat za statisticky významné. Nelze ani vyloučit, že shodné výsledky v odpovědích respondentů
byly způsobeny náhodou. Pro skutečně důvěryhodné ověření reliability daných otázek by musela být výrazně
rozšířena velikost testovaného vzorku v předvýzkumu.
6

Validní měření je podle Dismana [2002: 62] ,,takové měření, které měří skutečně to, co jsme
zamýšleli měřit." Pro ověření validity námi zkonstruovaného sémantického diferenciálu jsme
v průběhu předvýzkumu použili metodu souběžného testování validity. Souběžná validita je
testována tak, že měření konkrétní vlastnosti je současně prováděno několika různými postupy
(nejméně dvěma). [Disman 2002: 65] V našem případě jsme se rozhodli použít pro měření
validity sémantického diferenciálu současné měření pomocí otázek, kdy je jedincům předložen
daný pojem a oni mají hodnotit na kolik s daným pojmem souhlasí nebo nesouhlasí, tzv Likertův
formát otázky. Formát této otázky může být verbální, nebo schematický.
V našem případě jsme se rozhodli použít verbální formát. Následná otázka tedy vypadala
následovně: Někteří lidé říkají, že sebevraždu je možné tolerovat ve všech případech. Jaký je Váš
názor na tenko výrok?
Na tuto otázku mohli respondenti odpovídat pomocí pěti nabídnutých opovědí:
- naprosto souhlasím,
- souhlasím,
- nemohu se rozhodnout,
- nesouhlasím,
- naprosto nesouhlasím.
Takto zkonstruované otázky byly v průběhu předvýzkumu použity pro všechny zkoumané
pojmy. I u takto zkonstruovaných otázek se vyskytl obdobný problém při hodnocení pojmů
,,Dieta" a ,,Sebeobětování pro záchranu života", který již byl zmíněn výše v kapitole 4.
Respondenti se ve většině případů rozhodli pro odpověď ,,nemohu se rozhodnout". U ostatních
pojmů se tento problém nevyskytoval a respondenti odpovídali po obou stranách nabídnutého
spektra.
Výsledná analýza tedy potvrdila, že pojmy hodnocené na jedné straně spektra pomocí otázek
Likertova formátu se shodují s odpověďmi získanými při analýze sémantického diferenciálu.
Na základě předvýzkumu tedy můžeme konstatovat, že test souběžné validity potvrdil, že
sémantický diferenciál měří to co očekáváme a může být použit jako vhodná výzkumná metoda
pro zkoumání násilí vykonávaného jedincem na své vlastní osobě.
7. Zpracování a analýza dat
7

Zpracování a analýza sebraných dat byla prováděna v prostředí počítačových programů SPSS a
Microsoft Excel. Sbíraná data byla kódována standardním způsobem (viz Příloha č. 1) a
v dalších krocích byla tato data vložena jako proměnné do programu SPSS, v němž probíhala
jejich následná meritorní analýza.
Škály jejichž polarita byla v dotazníku otočena, aby došlo k zabránění stereotypu ve
volbě odpovědí (response sets) byly před provedením analýzy rekódovány zpět. Pro výslednou
analýz dat byla zvolena metoda analýzy odpovědí na úrovni jednotlivých položek. Ta se provádí
takovým způsobem, kdy nejprve zjistíme průměrné hodnoty pro každé adjektivum a tyto
hodnoty následně vynášíme do podoby přehledného grafu. V následující fázi se pak porovnávají
průměry několika pojmů (minimálně dvou), nebo jeden pojem pro rozdílné skupiny respondentů.
[Ferjenčík 2000: 193]
V důsledku nutnosti potvrdit, nebo vyvrátit námi navržené hypotézy, byla proměnná
,,věk" trichotomizována do nové proměnné ,,Věk_tri" v rámci níž byly vytvořeny tři věkové
skupiny respondentů (19-35 let, 36-59 let, 60 a více let) a proměnná politická orientace byla
dichotomizována do nové proměnné ,,Polit_di" jež rozdělila respondenty do dvou skupin na ose
levice - pravice.
Škálový rozptyl u jednotlivých pojmů uvádíme v následujících grafech získaných
v programu Microsoft Excel:
Legenda škál:
1 - rychlý (1,0) - pomalý (7,0)
2 - dobrý (1,0) - špatný (7,0)
3 - samostatný (1,0) - závislý (7,0)
4 - lehký (1,0) - těžký (7,0)
5 - poctivý (1,0) - nepoctivý (7,0)
6 - neškodný (1,0) - škodlivý (7,0)
7 - silný (1,0) - slabý (7,0)
8 - aktivní (1,0) - pasivní (7,0)
9 - bezpečný (1,0) - nebezpečný (7,0)
Graf 1. Pojem ,,euthanasie" v jednotlivých škálách
8

1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Škály
Graf 2. Pojem ,,kuřák" v jednotlivých škálách
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Škály
Graf 3. Pojem ,,gambler" v jednotlivých škálách
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Škály
Graf 4. Pojem ,,sebevražda" v jednotlivých škálách
9

1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Škály
Graf 5. Pojem ,,workholik" v jednotlivých škálách
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Škály
Graf 6. Pojem ,,alkoholik" v jednotlivých škálách
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Škály
Graf 7. Pojem ,,sportovní doping" v jednotlivých škálách
10

1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Škály
Graf 8. Pojem ,,sebeobětování pro určitou myšlenku" v jednotlivých škálách
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Škály
Na základě zjištěných dat jsme následně přistoupili k vlastnímu testování hypotéz v SPSS.
11

1. hypotéza
Ženy jsou při hodnocení sebeobětování života pro určitou myšlenku tolerantnější než muži.
Tabulka 1. Descriptives
Pohlaví Statistic Std. Error
Sebeobětování muž Mean 4,274 ,1022
žena Mean 4,222 ,1085
Z dosaženého výsledku vyplývá, že ženy jsou skutečně tolerantnější k sebeobětování života za
určitou myšlenku (průměr 4,22) než muži (průměr 4,27). Vzhledem k minimální rozdílu
v získaných datech ovšem můžeme tuto hypotézu zamítnout.
2. hypotéza
Lidé bez vlastních dětí jsou tolerantnější při posuzování sebevraždy než lidé s dětmi.
Tabulka 2. Descriptives
Děti Statistic Std. Error
Sebevražda ano Mean 3,352 ,1093
ne Mean 3,279 ,1504
Rozdíl v odpovědích u lidí s vlastními dětmi a lidí bez vlastních dětí je i tomto případě
minimální (průměr 3,35 pro respondenty s vlastními dětmi oproti 3,28 pro respondenty bez
vlastních dětí), a proto můžeme i tuto hypotézu zamítnout.
3. hypotéza
Mladší lidé tolerují euthanasii ve větší míře než starší lidé.
Tabulka 3. Descriptives
Věk_tri Statistic Std. Error
Euthanasie do 35 let Mean 3,933 ,0826
36-59 let Mean 4,150 ,1710
60 a více let Mean 4,033 ,0882
Při analýze vztahu mezi věkovou skupinou a přijetím euthanasie se jako nejvíce tolerantní
ukázala nejmladší věková skupina 19-35 let (průměr 3,93). Věková skupina lidí ve středním
věku 36-59 let se naproti tomu ukázala jako nejméně tolerantní (průměr 4,15). V tomto případě
12

ovšem musíme upozornit na to, že v nejstarší věkové skupině 60 a více let (průměr 4,03) byli
zastoupeni pouze tři respondenti a z tohoto důvodu lze říci, že pro smysluplné vyhodnocení je
v tomto případě možné mluvit pouze o dvou věkových skupinách a to 19-35 let a 36 a více let.
V tomto případě tedy můžeme konstatovat, že rozdíl při hodnocení tohoto pojmu opravdu
existuje a můžeme tedy přijmout naši hypotézu.
4. hypotéza
Nezaměstnaní lidé jsou tolerantnější při pohledu na sportovní doping než zaměstnaní.
Tabulka 4. Case Processing Summary
Zaměstnání Cases
Valid Missing Total
N Percent N Percent N Percent
Doping ano 50 100,0% 0 ,0% 50 100,0%
Tato námi navržená hypotéza nebyla testována. Důvodem bylo, že při analýze sebraných dat
bylo zjištěno, že se v našem vzorku nenalézají nezaměstnané osoby.
5. hypotéza
Pravicoví respondenti ve větší míře tolerují workoholismus, spíše než respondenti
charakterizující se jako levicoví.
Tabulka 5. Descriptives
Polit_di Statistic Std. Error
Workoholik levice Mean 4,087 ,1281
pravice Mean 3,745 ,0910
Na základě výsledků analýzy můžeme říci, že respondent charakterizující se jako pravicoví
(průměr 3,75) tolerují workoholismus více než respondenti charakterizující se jako levicoví
(průměr 4,09) a můžeme tedy přijmout naši hypotézu.
6. hypotéza
Lidé s nižším vzděláním tolerují kouření ve větší míře než lidé s vyšším vzděláním.
Tabulka 6. Case Processing Summary
Nejvyšší stupeň Cases
13

vzdělání
Valid Missing Total
N Percent N Percent N Percent
Kuřák základní 2 100,0% 0 ,0% 2 100,0%
vyučen 4 100,0% 0 ,0% 4 100,0%
vyučen s
maturitou
1 100,0% 0 ,0% 1 100,0%
SŠ s maturitou 22 100,0% 0 ,0% 22 100,0%
VŠ 21 100,0% 0 ,0% 21 100,0%
Tabulka 7. Descriptives(a)
Nejvyšší stupeň
vzdělání
Statistic Std. Error
Kuřák základní Mean 3,850 ,1500
vyučen Mean 4,425 ,2529
SŠ s maturitou Mean 3,627 ,1373
VŠ Mean 3,886 ,0957
a Kuřák is constant when Nejvyšší stupeň vzdělání = vyučen s maturitou. It has been omitted.
Hypotéza nebyla potvrzena. Ukázalo se, že nejvíce tolerují kouření respondenti se
středoškolským vzděláním (průměr 3,63) po nich následují respondenti se základním vzděláním
(průměr 3,85), za nimi s minimálním rozdílem následují vysokoškolsky vzdělaní respondenti
(3,89) a jako nejméně tolerantní se ukazují vyučení respondenti (průměr 4,43). Vzhledem k
tomu, že spolu s narůstajícím vzděláním respondentů nedochází současně k nárůstu jejich
netolerance vůči kouření, musíme naší hypotézu zamítnout.
7. hypotéza
Vyšší společenské třídy jsou tolerantnější ke gamblerství než nižší třídy.
Tabulka 8. Case Processing Summary
Společenská
skupina
Cases
14

Valid Missing Total
N Percent N Percent N Percent
Gambler vyšší třída 1 100,0% 0 ,0% 1 100,0%
vyšší střední
třída
10 100,0% 0 ,0% 10 100,0%
střední třída 27 100,0% 0 ,0% 27 100,0%
nižší střední
třída
9 100,0% 0 ,0% 9 100,0%
nižší třída 1 100,0% 0 ,0% 1 100,0%
Tabulka 9. Descriptives(a,b)
Společenská
skupina
Statistic Std. Error
Gambler vyšší střední třída Mean 3,580 ,1611
střední třída Mean 3,481 ,0987
nižší střední třída Mean 3,767 ,1130
a Gambler is constant when Společenská skupina = vyšší třída. It has been omitted.
b Gambler is constant when Společenská skupina = nižší třída. It has been omitted.
Nejvíce tolerantní ke gamblersví jsou respondenti zařazující se do střední třídy (průměr 3,48), za
nimi následují respondenti zařazující se do vyšší střední třídy (průměr 3,58) a nejméně tolerance
projevují respondenti z nižší střední třídy (průměr 3,77). I tuto hypotézu tedy musíme
zamítnout.
8. hypotéza
Svobodní a rozvedení lidé tolerují alkoholismus ve větší míře něž lidé žijící v manželství.
Tabulka 10. Descriptives
Rodinný stav Statistic Std. Error
Alkoholik ženatý/vdaná Mean 3,926 ,1156
rozvedený/rozved
ená
Mean 3,813 ,1025
svobodný/svobdná Mean 3,778 ,1325
Nejvíce tolerantní k alkoholismu projevují svobodní respondenti (průměr 3,79), za nimi
následují rozvedení respondenti (průměr 3,81) a nejméně tolerantní jsou lidé žijící v manželství
(průměr 3,93). Tuto hypotéza tedy můžeme přijmout.
Stejně jako u většiny předešlých hypotéz je ovšem nutno upozornit na to, že rozdíly mezi
jednotlivými respondenty z hlediska jejich socio-demografického zařazení při hodnocení pojmů
15

byly minimální a navíc se ve většině případů pohybovaly na středu hodnotící škály což snižuje
hodnotu takto získaných poznatků na minimum.
7. Závěry
Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zda lze za pomoci použití metody sémantického
diferenciálu měřit míru tolerance české společnosti, vůči násilí vykonávaném jedinci na vlastní
osobě. Jako hlavní problém při analýze námi sebraných dat se ukázal fakt, že při hodnocení námi
navržených pojmů pomocí škál bipolárních adjektiv, se většina těchto pojmů soustředila na
středu námi navržené sedmistupňové škály. Vzhledem k tomu, že cílem metody sémantického
diferenciálu je lokalizace jednotlivých pojmů v sémantickém prostoru a zjištění zda jsou si
v tomto prostoru některé pojmy bližší než jiné, ukázalo se, že námi zkonstruovaný sémantický
diferenciál takto nepracuje. Většina námi hodnocených pojmů se sice umístila v tolerantnější
části spektra, ale jejich umístění bylo v těsné blízkosti středu škály a navíc ani rozdíly mezi
jednotlivými skupinami respondentů, dané jejich socio-demografickými charakteristikami na
tomto faktu nic nezměnily.
Důvodů proč k tomuto problému došlo vidíme několik. Hlavní spatřujeme ve velikosti
vzorku předvýzkumu. Tento vzorek zahrnoval šest respondentů, a přestože jsme použili metodu
opětovného testování k ověření reliability a metodu souběžného ověření validity ­ za pomoci
užití tzv. Likertova formátu otázky ­ k ověření validity námi zkonstruovaného sémantického
diferenciálu, ukázalo se, že míra testování reliability a validity nebyla dostatečná. V dalším
výzkumu by tedy bylo zapotřebí rozšířit velikost vzorku během provádění předvýzkumu, pokud
bychom chtěli zkonstruovat funkční sémantický diferenciál měřící tento druh násilí.8
Dalším možným problémem pak mohl být příliš malý rozsah pojmů uvedený
v předvýzkumu (10 pojmů), který nedostatečně zahrnoval sémantické pole k jehož měření měl
přispívat.
Poslední z možných problémů pak vidíme v nedostatečném rozsahu bipolárních škál
předložených v předvýzkumu. Bylo předloženo třináct škál rozdělených do tří dimenzí
nalezených Osgoodem. Zde vidíme možná největší problém výzkumu. Pro jeho vyřešení by
podle nás bylo zapotřebí v průběhu předvýzkumu předložit respondentům výrazně rozsáhlejší
seznam škál a následně za pomoci faktorové analýzy zjistit, zda se opravdu seskupují do dimenzí
nalezených Osgoodem, případně zda je možno použít pouze některou z těchto dimenzí, nebo
v případě pokud by faktorová analýza odhalila dimenzi zcela novou, použít v následném
8
Converse a Presser [1986: 69] navrhují jako ideální velikost vzorku v předvýzkumu rozsah mezi 25-75
respondenty.
16

výzkumu pouze tuto novou dimenzi, bez ohledu na dříve zjištěné, nejčastěji se vyskytující
dimenze.
Domníváme se tedy, že přestože námi navržený sémantický diferenciál nedokázal
odpovědět na námi položenou základní výzkumnou otázku, zda česká společnost toleruje násilí
vykonávané jedinci na vlastní osobě, protože námi získané výsledky se vesměs pohybovali
uprostřed sedmistupňové hodnotící škály, v případě, pokud by byly provedeny všechny námi
výše navržené kroky k nápravě tohoto problému, mohl by sémantický diferenciál být užitečným
nástrojem pro měření tohoto druhu násilí.
Literatura
Babbie, E. 2001. 9th Edition. The Practice of Social Research. Belmont, CA: Wadsworth
Publishing Company.
Buriánek, J. 1988. "Sémantický diferenciál jako technika sociologického výzkumu."
Sociologický časopis 24 (6): 645-656.
17

Converse, J. M., S. Presser 1983. Survey questions: Handcrafting The Standardized
Questionnaire. Newbury Park, London, New Delhi: Sage Publications.
De Vaus, D. E. 1991. Surveys in Social Research. London: UCL Press, Allen & Unwin.
Disman, M. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
Ferjenčík, J. 2000. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
Kerlinger, F. N. 1972. Základy výzkumu chování. Praha: Academia.
Osgood, C. E., G. J. Suci, P. H. Tannenbaum 1957. The Measurement of Meaning. Urbana:
University of Illinois Press.
PŘÍLOHA č. 1 ­ Použitý dotazník
Pokyn: Přečtěte úvodní prohlášení.
Vážená paní, vážený pane,
18

dovolte nám, abychom vás poprosili o krátký rozhovor. Cílem našeho výzkumu je zjistit, jak
česká populace toleruje násilí. Chtěli bychom především znát Vaše názory na násilí
vykonávaném jedinci na vlastní osobě. Násilí na vlastní osobě definujeme jako činnost, kdy
jedinec svým vlastním jednáním ubližuje své vlastní osobě. Položíme Vám také několik
doplňujících otázek, které nám pomohou přesněji vyhodnotit náš výzkum. Je pro nás velice
důležité vědět, co si o této problematice myslíte a jaké jsou Vaše názory. Výzkum je přísně
anonymní, jeho výsledky budou zpracovány statisticky a budou použity pro naši práci
v rámci studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Pokyn: Přečtěte.
Nejdříve bychom se Vás rádi zeptali co si představujete pod různými pojmy a situacemi se
kterými se můžete setkat v běžném životě.
Na stupnici označte intenzitu své představy. Snažte se jednotlivé položky označovat na
základě ,,prvního dojmu", příliš o svých odpovědích nepřemýšlet a při hodnocení používat
v co nejmenší možné míře střední části hodnotících škál.
Pokyn: Předložte KARTU
1. EUTHANASIE
Rychlý Pomalý
19

Špatný Dobrý
Samostatný Závislý
Lehký Těžký
Nepoctivý Poctivý
Neškodný Škodlivý
Slabý Silný
Aktivní Pasivní
Nebezpečný Bezpečný
Pokyn: Předložte KARTU
2. KUŘÁK
Rychlý Pomalý
20

Špatný Dobrý
Samostatný Závislý
Lehký Těžký
Nepoctivý Poctivý
Neškodný Škodlivý
Slabý Silný
Aktivní Pasivní
Nebezpečný Bezpečný
Pokyn: Předložte KARTU
3. GAMBLER
Rychlý Pomalý
21

Špatný Dobrý
Samostatný Závislý
Lehký Těžký
Nepoctivý Poctivý
Neškodný Škodlivý
Slabý Silný
Aktivní Pasivní
Nebezpečný Bezpečný
Pokyn: Předložte KARTU
4. SEBEVRAŽDA
Rychlý Pomalý
22

Špatný Dobrý
Samostatný Závislý
Lehký Těžký
Nepoctivý Poctivý
Neškodný Škodlivý
Slabý Silný
Aktivní Pasivní
Nebezpečný Bezpečný
Pokyn: Předložte KARTU
5. WORKOHOLIK
Rychlý Pomalý
23

Špatný Dobrý
Samostatný Závislý
Lehký Těžký
Nepoctivý Poctivý
Neškodný Škodlivý
Slabý Silný
Aktivní Pasivní
Nebezpečný Bezpečný
Pokyn: Předložte KARTU
6. ALKOHOLIK
Rychlý Pomalý
24

Špatný Dobrý
Samostatný Závislý
Lehký Těžký
Nepoctivý Poctivý
Neškodný Škodlivý
Slabý Silný
Aktivní Pasivní
Nebezpečný Bezpečný
Pokyn: Předložte KARTU
7. SPORTOVNÍ DOPING
Rychlý Pomalý
25

Špatný Dobrý
Samostatný Závislý
Lehký Těžký
Nepoctivý Poctivý
Neškodný Škodlivý
Slabý Silný
Aktivní Pasivní
Nebezpečný Bezpečný
Pokyn: Předložte KARTU
8. SEBEOBĚTOVÁNÍ PRO URČITOU MYŠLENKU
Rychlý Pomalý
26

Špatný Dobrý
Samostatný Závislý
Lehký Těžký
Nepoctivý Poctivý
Neškodný Škodlivý
Slabý Silný
Aktivní Pasivní
Nebezpečný Bezpečný
Pokyn: Přečtěte.
A nyní ještě několik dalších informativních otázek, které slouží ke statistickému
zpracování získaných údajů.
27

9. Jaký je Váš současný rodinný stav?
Pokyn: Přečtěte varianty odpovědí.
Ženatý /Vdaná 1
Vdovec/ Vdova 2
Rozvedený/Rozvedená 3
Svobodný/Svobodná 4
Neodpověděl(a) -2
10. Máte Vy osobně nějaké děti?
Ano 1
Ne 2
Neodpověděl(a) -2
11. Do které z následujících společenských skupin nebo tříd byste se sám(a) zařadil(a)?
Pokyn: Přečtěte varianty odpovědí.
Vyšší třída 1
28

Vyšší střední třída 2
Střední třída 3
Nižší střední třída 4
Nižší třída 5
Nevím -1
Neodpověděl(a) -2
12. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené školní vzdělání?
Pokyn: Přečtěte varianty odpovědí.
Neúplné základní vzdělání 1
Základní vzdělání 2
Vyučen 3
Učňovská škola s maturitou 4
Středoškolské vzdělání
s maturitou
5
Vysokoškolské vzdělání 6
Neodpověděl(a) -2
13. V politice se často hovoří o ,,levici,, a ,,pravici,,. Kam byste zařadil(a) své názory na
této škále?
Pokyn: Předložte škálu a nechte respondenta zaškrtnout položku.
29

Levice Pravice
14. Jste v současné době zaměstnán(a)?
Pokyn: Přečtěte varianty odpovědí.
Ano 1
Ne (dobrovolně) 2
Ne (nedobrovolně) 3
Neodpověděl(a) -2
15. Můžete mi prosím sdělit rok svého narození?
Pokyn: Vypište do rámečku.
Pokyn: Přečtěte.
Děkujeme Vám za Vaše odpovědi.
Konec rozhovoru ­ následují otázky určené pouze pro tazatele.
Pokyn: Kóduje sám tazatel.
16. Pohlaví respondenta:
30

Muž 1
Žena 2
17. Místo bydliště:
Praha 1
Liberec 2
datum: ............... tazatel: .................................................
(vypište čitelně příjmení, jméno)
........................................
(podpis tazatele)
číslo dotazníku pro anonymní zpracování:
Další poznámky a poznatky tazatele:
31