MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
Fakulta sociálních studií
Katedra sociologie
Ivan Brhlík (UČO 78597)
Radim Brňák (UČO 65606)
Tomáš Nováček (UČO 78882)
Sledovanost televize a vnímání násilí
Metody výzkumu v sociologii (SOC 707)
Seminární práce
V Praze, Brně a Uherském Brodě dne 4. listopadu 2004
1

Obsah
Úvod 3
Cíle výzkumu, hypotézy 3
Co je sémantický diferenciál 4
Metodika výzkumu 5
Sběr dat 8
Pilotáž 9
Validita a reliabilita 10
Analýza dat - výpočty 11
Interpretace dat 13
Závěrečné shrnutí 18
Příloha: Dotazník 20
Příloha: Podpůrné materiály 31
Seznam literatury a pramenů 33
2

Úvod
V posledních letech jsme svědky více či méně vzrušených polemik na téma agrese a
násilí v masových médiích a jeho neblahých důsledků. Klíčovou roli mezi masmédii v dnešní
době hraje televize. Naše veřejnost je do jisté míry rozdělena do dvou nesmiřitelných táborů:
v jednom lidé soudí, že násilí předváděné v televizi diváky více či méně pudí k následnému
páchání násilí v životě, v druhém, že nikoliv. K zodpovězení otázky, do jaké míry českou
populaci ovlivňuje násilí sledované na televizní obrazovce, měla přispět také realizace
následujícího projektu. Ten měl za cíl pokusit se pomocí aplikace sémantického diferenciálu
zachytit to, jak lidé obecně násilí vnímají a v rámci následné analýzy ověřit, zda má
sledovanost televize vliv na vnímání násilí naší veřejností.
Cíle výzkumu, hypotézy
Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda souvisí míra sledovanosti televize
s mírou tolerance násilí. Vzhledem k tomuto cíli jsme zformulovali následující pracovní
hypotézu:
Hypotéza č. 1: Mezi mírou sledovanosti televize a mírou tolerance násilí je pozitivní vztah.
Předpokládali jsme tedy, že populace sledující často televizi se bude vyznačovat vyšší
tolerantností k násilí než populace sledující televizi občas (případně vůbec).
Dílčím cílem šetření bylo také ověření hypotézy, založené na úvaze, že lidé sledující
často televizi budou vnímat násilí jako jev poměrně častý. Naopak lidé televizi nesledující ­ a
tudíž nevystavení percepci každodenních násilností ­ budou násilí považovat za jev víceméně
ojedinělý. V souladu s touto úvahou byla zformulována druhá hypotéza:
Hypotéza č. 2 Mezi mírou sledovanosti televize a vnímáním násilí jako častého jevu je
pozitivní vztah.
3

Z hlediska metodologického si výzkum kladl za cíl navrhnout, vytvořit a statisticko-
empiricky ověřit nástroj, jímž by bylo možno - v souladu s hlavním cílem projektu - měřit
vnímání násilí. K tomuto účelu se jevilo být vhodné využít techniku tzv. sémantického
diferenciálu. Celý výzkum tedy spočíval na správném uchopení zkoumané problematiky
prostřednictvím této techniky. Byl tak nejen samotným pokusem o zodpovězení vytyčených
otázek, ale též snahou o navržení, odzkoušení a vyhodnocení techniky sémantického
diferenciálu.
Co je sémantický diferenciál?
Sémantický diferenciál je technika vyvinutá v roce 1956 Osgoodem, Sucim a
Tannenbaumem (Disman: 160). Osgood a jeho spolupracovníci ji vyvinuli pro měření
konotativního významu pojmů, přičemž podstata této techniky spočívá v teoretickém
předpokladu, že subjektivní konotativní (asociovaný) význam pojmu lze vyjádřit jako bod v
sémantickém prostoru. Časem se ukázalo, že tuto metodu lze s úspěchem používat všude tam,
kde je třeba postihnout subjektivní percepční a postojové konstrukce (Surynek, Komárková,
Kašparová: 109). To znamená především při zkoumání postojů, představ a zjišťování
subjektivního hodnocení stejného předmětu různými posuzovateli ­ v případě našeho projektu
tedy vnímání násilí námi zkoumanou populací.
Nejzávažnějším a nejchoulostivějším krokem při používání této metody je konstrukce
a ukotvení sedmibodových škál, kterých bývá u sémantického diferenciálu 5-24 (podle
předmětu výzkumu). Neexistuje ani jediná standardní škála, která by se dala zopakovat
v různých výzkumech. Pro každý předmět výzkumu je třeba vytvořit vždy znovu odpovídající
škály. Podstatou této techniky je, že respondent má charakterizovat určitý pojem nebo svou
představu předmětu na škále protikladných atributů. Výběr vhodných atributů se obvykle
provádí pomocí faktorové analýzy, která zpracuje empirická data získaná v předvýzkumu
(Surynek, Komárková, Kašparová: 109).
V předvýzkumu, který musí mít povahu reprezentativního výzkumu, se určí pojmy,
které respondenti spojují s předmětem výzkumu, a následná faktorová analýza analyzuje
vnitřní strukturu matice těchto pojmů pomocí vzájemných korelací. Výsledkem faktorové
analýzy je uspořádání vlastností do obecnějších celků, které se nazývají faktory.
Hlavní empirické šetření následuje po vytvoření vyšších kategorií - faktorů, které tvoří
skupiny polaritních vlastností. V tomto hlavním šetření se soubor respondentů vyjadřuje tím,
že předmět zkoumání hodnotí jednotlivými body na sedmistupňových škálách. Za celý
4

soubor, případně za jednotlivé dílčí podsoubory, se pak vypočítává aritmetický průměr
hodnocení respondenty buď souhrnně za celé faktory, a/nebo za jednotlivé škály. V závěru se
výsledky znázorňují graficky. Vždy má podstatně větší cenu provádět sémantický diferenciál
u více než jednoho předmětu, značek, symbolů apod., protože je pak možné srovnání.
Závěrem k této technice lze říci, že patří k velmi významným nástrojům nejen v
sociologickém a sociálně psychologickém výzkumu, ale má širší použití i v psychologii
osobnosti, klinické psychologii, lingvistice, politologii a jinde. Je to technika náročná, ale její
náročnost vyváží možnosti, které poskytuje z hlediska poměrně přesných výsledků (Surynek,
Komárková, Kašparová: 111).
Metodika výzkumu
Pro operacionalizaci předmětu našeho zkoumání ­ tedy vnímání násilí respondenty ­
byla vybrána výše zmíněná metoda sémantického diferenciálu. Prvním krokem při tvoření
sémantického diferenciálu byl výběr pojmových indikátorů, které měly být hodnoceny
následně vybranými adjektivy. Výběr pojmů a jejich počet jsme se snažili určit s ohledem na
to, aby byly pojmy schopny vyvolat různé odpovědi a také velkou varianci - jak radí F. N.
Kerlinger (Kerlinger: 551). Dále aby byly pokud možno co nejsilněji ,,vázány" na téma násilí,
a rovněž aby výběr dostatečně pokrýval jednotlivé dimenze zkoumaného tématu. Byly
vybrány následující slova (pojmy): VRAŽDA, KOMPROMIS, USÁMA BIN LÁDIN,
SEBEOBRANA, TREST SMRTI, RVAČKA, PRŮBOJNÝ ČLOVĚK, TĚLESNÝ TREST.
Vedle pojmů poměrně úzce spjatých s násilím, jako jsou VRAŽDA nebo RVAČKA, tak byly
vybrány i pojmy s násilím zdánlivě nesouvisející (např. PRŮBOJNÝ ČLOVĚK) nebo též
pojmy opačné jako např. KOMPROMIS. Nebyly také vybrány pouze samotné pojmy, ale i
jména známých osobností, silně spjatých s násilím ­ viz pojem USÁMA BIN LÁDIN.
Účelem tedy nebylo pouze zachycení násilí v jeho typické, čisté podobě.
Druhým krokem při sestavování sémantického diferenciálu bylo sestavení celkem
desíti škál adjektiv, pomocí nichž byl vymezen sémantický prostor. Při výběru vzorku
adjektiv jsme se snažili, aby vybraná adjektiva reprezentovala co nejvíce částí tzv.
sémantického prostoru a splňovala tak podmínku pro výběr adjektiv, známou jako faktor
reprezentativnosti. Stejně tak bylo třeba dodržet další podmínku ­ tzv. faktor relevance ­ a
snažit se vybrat adjektiva pokud možno co ,,nejrelevantnější" vůči posuzovaným pojmům.
5

V případě výběru pojmů doporučuje C. Osgood posuzovat každý pojem z hlediska tří
faktorů, které označuje jako faktor hodnoceni, faktor potence a faktor aktivity. Faktor
hodnocení lze interpretovat jako dobro, či zlo k hodnocenému pojmu, faktor potence jako sílu
pojmu a faktor aktivity jako aktivitu tohoto pojmu. Určíme-li u zkoumaného pojmu tyto tři
faktory, je tím podle Osgooda určen jeho individuální význam. Významy jednotlivých pojmů
lze potom znázornit jako body v trojdimenzionálním prostoru, jež se označuje (jako již
zmiňovaný) sémantický prostor (Chráska: 71).
Pro analýzu sémantického prostoru byly tedy po vzoru Osgooda zavedeny následující
dimenze: hodnocení, síly a aktivity. Nešlo však o výsledek faktorové analýzy, pomocí jíž
bývají faktory obvykle určovány, ale o určité pracovní rozčlenění použitých škál podle
převažujícího obsahu.1
Hodnotící dimenze je tak reprezentovaná kontinuí: ospravedlnitelný-
neospravedlnitelný, správný-špatný, přitažlivý-odpuzující, zajímavý-nudný a chytrý-hloupý;
dimenze síly obsahuje kontinua silný-slabý a statečný-zbabělý a dimenze aktivity kontinua
rozvážný-ukvapený, častý-ojedinělý a aktivní-pasivní.
Každá jednotlivá škála byla sedmibodová a byla uspořádána tak, že číslo 1 znamenalo
extrémní pozitivní kvalitu a číslo 7 extrémní negativní kvalitu; číslo 4 pak představovalo
neutrální hodnocení. Čísla 3 a 2 tedy odpovídala stupňujícímu se pozitivnímu hodnocení,
čísla 4 a 5 stupňujícímu se negativnímu hodnocení.
Sémantický diferenciál celkem obsahoval 10 párů adjektiv, přičemž pro posouzení
každého z výše vybraných pojmů bylo vždy použito těchto deset stejných adjektiv. To
umožňovalo zjišťovat stupeň shody, resp. vzdálenost mezi hodnoceními jednotlivých pojmů.
Každý respondent zaznamenával u každého páru adjektiv, resp. na jednotlivých škálách,
stupeň svého hodnocení daného objektu ­ tedy jednotlivých pojmů. Ze všech těchto
posouzení byl posléze pro daný pár adjektiv a pro daný objekt (pojem) počítán průměr, který
měl pro výzkum vypovídací hodnotu.
Abychom se vyhnuli tendencím k zaujatosti při posuzování pojmů (tj. takzvanému
,,response setu"), použili jsme, na radu M. Dismana (Disman: 177), tzv. reverzních škál ­ to
znamená, že polovině škál jsme přiřadili reverzní adjektiva tak, aby měly škály opačný smysl
hodnocení, čímž jsme se vyvarovali nakupení pozitivních adjektiv na jedné a negativních na
druhé straně proti sobě. Grafické záznamy respondentů byly po provedeném šetření
1
Stejně jako Osgood (Kerlinger: 551) ani my jsme nutně netrvali na tom, aby adjektiva vyplňovala všechny tři
navržené dimenze. Pokud by se při následné analýze ukázala některá z dimenzí zbytečná nebo nerelevantní
ke zkoumaným pojmům, byli jsme připraveni použít adjektiv méně nebo případně adjektiva přeřadit a
analyzovat v rámci jiné, nové, např. na základě analýzy vniklé, dimenze.
6

převedeny na čísla l až 7. Záznamový arch s řazením jednotlivých adjektiv viz níže tabulka č.
1.
Tabulka 1: Záznamový list pro posuzování pojmového indikátoru VRAŽDA
Vražda
Ospravedlnitelná Neospravedlnitelná
Správná Špatná
Odpuzující Přitažlivá
Zajímavá Nudná
Zbabělá Statečná
Ukvapená Rozvážná
Silná Slabá
Chytrá Hloupá
Častá Ojedinělá
Pasivní Aktivní
Kromě metody sémantického diferenciálu bylo pro výzkum v rámci navrženého
dotazníku použito též tzv. Likertovy škály ­ pro zjišťování sady nejrůznějších výroků
týkajících se, ať už přímo či nepřímo, násilí ­ a také dalších víceméně faktografických a
demografických otázek. Co se týče otázek zjišťujích postoje k jednotlivým výrokům, jednalo
se spíše o doplňkové otázky (otázky č. 2, a 3a, 3b, 3c), jejichž prostřednictvím byli
respondenti vyzváni k vyjádření míry svého souhlasu s určitým výrokem pomocí pětistupňové
7

odpověďové škály, tj. od odpovědi ,,silně souhlasím" až k ,,silně nesouhlasím". Výjimkou
mezi ,,doplňkovými" otázkami byla otázka č. 1, týkající se postoje k domácímu násilí, od níž
jsme si slibovali, že by nám mohla napomoci při zjišťování postojů k násilí a doplnit tak
výsledky získané sadou pojmových indikátorů, použitých v rámci naší hlavní metody, tedy při
aplikaci sémantického diferenciálu.
Poměrně velký důraz při výběru otázek doplňujících sémantický diferenciál byl kladen
na otázky týkající se naší hlavní nezávislé proměnné, tj. míry sledovanosti televize našimi
respondenty. Protože není snadné dostatečně přesně zjistit kolik času respondent tráví u
televizní obrazovky, byla hlavní otázka zjišťující tuto proměnnou (č. 5, Zkuste prosím
odhadnout, jak často sledujete televizi) doplněna podrobnou otázkou č. 8 (Odhadněte počet
hodin, po které jste sledovali televizi v jednotlivých dnech minulého týdne - podle přiloženého
televizního programu za minulý týden) a také nepřímými otázkami - č. 4 (Jak trávíte čas
v jednotlivých částech dne?) a č. 7 (Myslíte si, že výše poplatku za televizi by se měla odvíjet
od počtu sledovaných hodin?) Od těchto nepřímých otázek jsme si slibovali, že mohly
prozradit, zda respondent spíše skutečně televizi sleduje (otázka č. 4) nebo naopak televizi
nesleduje téměř vůbec (pokud by plně souhlasil s otázkou č. 7). Přesto jsme tyto ,,nepřímé"
otázky nakonec považovali spíše za doplňující či víceméně kontrolní a pro analýzu
sledovanosti televize jsme počítali především s otázkami přímými, tj. s otázkou č.5 a č. 8.
Otázkami zjišťujícími další nezávislé proměnné byly běžné demografické otázky typu věk,
pohlaví apod.
Sběr dat
Protože cílem naší studie nebylo přinést meritorní poznatky a generalizace na nějakou
určitou populaci, nýbrž šlo o výzkum metodologické povahy, zkoumaný soubor nebyl nijak
reprezentativní. Přesto jsme se snažili při výběru vzorku dodržet určitá pravidla. Výběrový
soubor pocházel z místa trvalého bydliště autorů projektu (tj. z Prahy, Brna a Uherského
Brodu) a byl rozložen do všech věkových a sociálních vrstev. Výzkumu se zúčastnilo celkem
50 respondentů, z nichž bylo 24 mužů a 26 žen. Věk respondentů se pohyboval mezi 15 a 81
lety a průměrný věk byl 39 let. Nejvíce byli ve vzorku zastoupeni lidé do 29 let, kteří tvořili
40 % zkoumaného vzorku. Pokud jde o techniku samotného výběru respondentů, byla
vybrána metoda nahodilého výběru. Sběr dat proběhl v první polovině měsíce prosince 2004,
přičemž data jsme se snažili sebrat pokud možno ještě před vánočními svátky - kdy je
8

sledovanost televize nejvyšší -, abychom tak zabránili zkreslení naší nejdůležitější zjišťované
proměnné, tedy množství času, který respondent tráví u televizní obrazovky.
Samotné dotazníky byly administrovány tazatelem, avšak většina otázek (pojmů s
jednotlivými škálami) byla respondentům předkládána na kartách k samostatnému
zaznamenání odpovědi.
Vzhledem k uvedenému složení výběrového souboru si tedy výzkum nekladl za cíl
prezentovat získané posudky respondentů jako typické pro námi zkoumanou populaci.
Výsledky byly proto interpretovány jen v rámci tohoto zkoumaného souboru a případné
návrhy zobecňujícího charakteru mohou být pouze orientační.
Pilotáž
Přestože jsme si byli vědomi potřeby provést důkladnou pilotáž, jež je pro sestavování
sémantického diferenciálu obzvláště důležitá a měla by se provádět pokud možno na
reprezentativním vzorku (Surynek, Komárková, Kašparová: 110), z ekonomických důvodů
jsme byli nuceni spokojit se skromnějším pretestem ­ navržený dotazník byl pretestován jeho
samotnými autory. I tak byl podroben poměrně důkladné analýze. Byly vyřazeny pojmy a
adjektiva navzájem si podobné (jako např. PŘESTŘELKA, JIŘÍ KÁJÍNEK ­ podobné
pojmům RVAČKA a USÁMA BIN LÁDIN; nebo velký-malý ­ zbytečné pro faktor síly či
běžný-nezvyklý, přijatelný-nepřijatelný - podobné adjektivům častý-ojedinělý a správný-
špatný). Také byly vyřazeny otázky, které pro výzkum nebyly důležité a které by respondenta
mohly zbytečně obtěžovat - např. otázka na zaměstnání nebo výši příjmu. Dále byl dotazník
doplněn o otázku č. 8 (pokus o přesnější určení počtu hodin strávených u televizní obrazovky
podle přiloženého televizního programu) a byl nahrazen pojem DOMÁCÍ NÁSILÍ otázkou č.
1 s pětistupňovou Likertovou škálou.
Protože jsme si uvědomovali nedostatečnost našeho malého a nereprezentativního
pretestu, byli jsme připraveni následně vyřadit jakoukoli z otázek, o níž by se při analýze
ukázalo, že nepřináší očekávanou informaci ­ jak upozorňuje F. N. Kerlinger, například
jestliže je určitý pár adjektiv špatně vybrán a je tedy irelevantní k řadě pojmů, měla by být při
analýze zjištěna velká převaha středních hodnot (hodnota 4) na sedmibodové škále, a poměrně
malý rozptyl (Kerlinger: 551). Podobně tomu bylo u samotných pojmů, jež jsme byli
připraveni vyřadit a neinterpretovat v případě, že by nebyly schopny vyvolat různé odpovědi a
dostatečně velkou varianci.
9

Validita a reliabilita
Věrohodnost měření postojů metodou sémantického diferenciálu je v podstatné míře závislá
na kvalitě škál, kterými se měření uskutečňuje.
U projektu lze provést (eventuálně):
a) ověřit, zda navržené posuzovací škály nástroje mají vyhovující konstuktovou validitu, tj.
ověřit, zda měří skutečně to, co mají měřit
b) ověřit, zda měření postojů sémantickým diferenciálem je dostatečně spolehlivé a přesné, tj.
reliabilní. Akrobat
10

Analýza dat - výpočty
Descriptive Statistics
50 2,50 5,00 3,6950 ,59717
50 3,00 5,00 4,0200 ,48666
50 2,13 4,38 3,1575 ,58511
50 1,63 4,75 3,1750 ,83757
50 3,13 5,88 4,2575 ,58544
50 3,00 5,88 4,1350 ,64525
50 1,75 4,88 3,3225 ,67579
50 2,25 4,75 3,7975 ,64131
50 3,38 5,50 4,6625 ,57988
50 3,25 6,25 5,0725 ,66772
50
VYR1 OspravedlnitelnáXNeospravedlnitelná
VYR2 SprávnáXŠpatná
VYR3 OdpuzujícíXPřitažlivá
VYR4 ZajímaváXNudná
VYR5 ZbaběláXStatečná
VYR6 UkvapenáXRozvážná
VYR7 SilnáXSlabá
VYR8 ChytráXHloupá
VYR9 ČastáXOjedinělá
VYR10 PasivníXAktivní
Valid N (listwise)
N Minimum Maximum Mean Std. Deviation
Nejprve jsme provedli redukci nabízeného počtu škál. Ty, které se nejvíce blížily středovým
hodnotám (pasivní X aktivní a zajímavá X nová) jsme pro další analýzu vyloučili jako
nadbytečné.
Component Matrix a
,877 ,211
-,876 -,061
,771 ,283
,753 ,152
-,651 ,512
,544 -,705
-,039 ,686
-,312 -,555
VYR8 ChytráXHloupá
VYR6 UkvapenáXRozvážná
VYR2 SprávnáXŠpatná
VYR1 OspravedlnitelnáXNeospravedlnitelná
VYR5 ZbaběláXStatečná
VYR7 SilnáXSlabá
VYR9 ČastáXOjedinělá
VYR3 OdpuzujícíXPřitažlivá
1 2
Component
Extraction Method: Principal Component Analysis.
2 components extracted.a.
Pomocí faktorové analýzy jsme určili dva faktory pro použití dvojdimenzionální mapy
vnímání indikátorů. Faktor hodnotící ( chytrá X hloupá, ukvapená X rozvážná, správná X
špatná, ospravedlnitelná X neospravedlnitelná, zbabělá X statečná) a faktor aktivity (silná X
slabá, častá X ojedinělá, odpudivá X přitažlivá).
RTV Průměrná denní slednovanost TV (hodiny)
24 48,0 48,0 48,0
26 52,0 52,0 100,0
50 100,0 100,0
Do 2 hodin
Nad 2 hodiny
Total
Valid
Frequency Percent Valid Percent
Cumulative
Percent
8 33,3% 22 84,6%
6 25,0% 4 15,4%
2 8,3%
3 12,5%
5 20,8%
24 100,0% 26 100,0%
každý den
několikrát za týden
asi jednou týdně
méně než jednou týdně
téměř vůbec
Jak často
sledujete
televizi
Total
Count Col %
Do 2 hodin
Count Col %
Nad 2 hodiny
Průměrná denní slednovanost TV (hodiny)
Pro konstrukci třídicí proměnné ,,Průměrná sledovanost TV" jsme použili týdenní průměr
vytvořený z jednotlivých hodnot uváděných v jednotlivých dnech. Pro kontrolu jsme ještě
použili crsosstab přes uváděnou frekvenci sledování TV.
11

I když pochopitelně by bylo daleko vhodnější testování na jemnější kategorizaci, nakonec
jsme použili třídění pouze dvě kategorie proměnné ,,Průměrné sledovanosti TV", a to zejména
s ohledem na četnost souboru (N=50). Sledovanost TV do 2 hodin a sledovanost TV nad 2
hodiny. Tyto dvě kategorie odpovídají zároveň deklarované frekvenci sledování TV každý
den a méně často než několikrát týdně.
Crosstab
3 0 14 2 5 24
3 13 6 1 3 26
6 13 20 3 8 50
50,0% ,0% 70,0% 66,7% 62,5% 48,0%
50,0% 100,0% 30,0% 33,3% 37,5% 52,0%
100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
o --- + o o
o +++ - o o
Do 2 hodin
Nad 2 hodiny
RTV Průměrná denní
slednovanost TV (hodiny)
Total
Do 2 hodin
Nad 2 hodiny
RTV Průměrná denní
slednovanost TV (hodiny)
Total
Do 2 hodin
Nad 2 hodiny
RTV Průměrná denní
slednovanost TV (hodiny)
Total
Count
% within Q9 vzdělání
Adjusted Residual
základní
středoškolské
bez maturity
středošk
olské s
maturitou
vysokoškol
ské
(bakalářský
diplom)
vysokoškol
ské
(magistersk
ý diplom)
Q9 vzdělání
Total
Chi-Square Tests
16,981a
4 ,002
22,078 4 ,000
3,661 1 ,056
50
Pearson Chi-Square
Continuity Correction
Likelihood Ratio
Linear-by-Linear Association
N of Valid Cases
Value df
Asymp. Sig.
(2-sided)
6 cells (60,0%) have expected count less than 5. The
minimum expected count is 1,44.
a.
Co se týká sociodemografického profilu, tak se ukazuje, že TV sledují více a častěji
respondenti s nižším vzděláním (střední bez maturity). Pozn.: Pohlaví ani věk nejsou
signifikantně odlišné od celého vzorku.
Nejčastěji respondenti sledují TV v rozmezí 20-22 hodin (66 %) a mezi 19-20 hodinou (52
%).
Q6 Jaké pořady sledujete
2 4,0 4,0 4,0
2 4,0 4,0 8,0
4 8,0 8,0 16,0
26 52,0 52,0 68,0
9 18,0 18,0 86,0
7 14,0 14,0 100,0
50 100,0 100,0
publicistika
akční film
thriller
zpravodajství
kriminální film (detektivka)
dokumentární film
Total
Valid
Frequency Percent Valid Percent
Cumulative
Percent
Vzhledem k rozložení frekvencí v otázce nejčastěji sledovaných pořadů není možné
analyzovat např. diváky akčních filmů a jeho možný vliv na toleranci násilí.
Descriptive Statistics
50 1 5 2,04 ,947
50 1 5 2,44 1,215
50 1 5 3,22 1,166
50
Q3_1 Když se kácí les
Q3_2 Škoda každé rány
Q3_3 Kdo po mně kamenem
Valid N (listwise)
N Minimum Maximum Mean Std. Deviation
12

Obecně menší míra variability odpovědí u proměnných, kde byla použita Likertova škála ( 5
bodová škála) než u otázek se sémantickým diferenciálem (7 bodová škála), naznačuje
oprávněnost použití sémantického diferenciálu jako nástroje pro jemnější zachycení postojů
k násilí respondenty.
Correlations
1 -,096
. ,508
50 50
-,096 1
,508 .
50 50
Pearson Correlation
Sig. (2-tailed)
N
Pearson Correlation
Sig. (2-tailed)
N
Q3_2 Škoda každé rány
VR_1 Vražda (ospr-neosp)
Q3_2 Škoda
každé rány
VR_1 Vražda
(ospr-neosp)
Correlations
5 20,8% 6 23,1% 11 22,0%
8 33,3% 14 53,8% 22 44,0%
2 8,3% 2 7,7% 4 8,0%
6 25,0% 4 15,4% 10 20,0%
3 12,5% 3 6,0%
24 100,0% 26 100,0% 50 100,0%
rozhodně souhlasím
spíše souhlasím
ani souhlas ani nesouhlas
spíše nesouhlasím
určitě nesouhlasím
Škoda
každé
rány
Total
Count Col %
Do 2 hodin
Count Col %
Nad 2 hodiny
Průměrná denní slednovanost TV
(hodiny)
Count Col %
Total
Obecně existují velmi silné vazby (korelace) mezi otázkami ,,Když se kácí les, létají třísky" a
tolerantnějšímu přístupu k násilí (ospravedlnění X neospravedlnění vraždy). Pozn.: propojení
Likerta a SD.
13

Interpretace dat
tělesný trest
průbojný člověk
rvačka
Usáma bin Ládin
sebeobrana
kompromis
trest smrti
vražda
2
2,5
3
3,5
4
4,5
5
5,5
6
6,5
7
2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7
faktor hodnotící
faktoraktivity
Mapa vnímání indikátorů
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=50
POZNÁMKA: Vynášeny jsou průměry za jednotlivé faktory, čím vyšší hodnota, tím negativnější vnímání indikátoru,
čím vzdálenější bod od osy vnímání, tím "ostřejší" vnímání indikátoru
osa vnímání (průměrná hodnota 7 bodové škály)
Z mapy vnímání indikátorů respondenty je patrné odlišné vnímání některých skupin
indikátorů. Na jednom pólu negativního vnímání je vražda, tělesný trest. Následuje trest smrti,
který se vymyká ostatním indikátorům. Méně negativně jsou pak vnímány indikátory rvačka a
Usáma bin Ládin. Na zcela opačném pólu se pak umístily obecně velmi přijatelné indikátory
průměrný člověk, sebeobrana a kompromis.
Uvedené naznačuje, že je třeba se zaměřit zejména na nejvíce vzdálené body od osy vnímání
(v absolutní hodnotě). V našem případě to jsou negativně vnímané indikátory vražda a tělesný
trest a podrobit je analýze pro ověření našich hypotéz. Je předpoklad, že mohou být vnímány
signifikantně odlišně mezi jednotlivými skupinami respondentů.
A naopak je předpoklad, že čím blíže je indikátor blíže středu osy vnímání, tím je vnímán
méně odlišně a je tak pro třídění nepoužitelný.
14

Indikátory a škály
ZÁKLAD:Všichni respondenti, n=50 vražda
kompro
mis
Usáma
Bin Ládin
sebeobra
na
trest
smrti rvačka
průbojný
člověk
tělesný
trest
Ospravedlnitelná X Neospravedlnitelná 5,9 2,1 6,1 1,5 3,3 4,1 1,8 4,6
Správná X Špatná 6,6 2,3 6,4 1,4 3,3 5,2 1,8 5,1
Přitažlivá X Odpuzující 6,8 3,5 6,0 3,1 6,0 5,2 2,5 5,7
Zajímavá X Nudná 3,5 3,0 3,1 2,7 3,4 3,3 2,3 4,1
Statečná X Zbabělá 5,3 2,9 4,4 1,7 4,2 3,8 2,3 5,4
Rozvážná X Ukvapená 5,0 2,1 3,3 3,6 3,4 5,6 2,7 5,2
Silná X Slabá 4,3 3,2 2,5 2,3 3,8 3,3 2,0 5,1
Chytrá X Hloupá 5,5 2,2 2,9 2,0 4,6 5,5 2,4 5,2
Častá X Ojedinělá 5,0 3,0 4,7 4,1 6,4 5,3 3,7 5,1
Pasivní X Aktivní 4,8 5,2 5,2 5,5 4,6 4,9 5,8 4,6
celkové průměry indikátoru: 5,3 3,0 4,5 2,8 4,3 4,6 2,8 5,0
FAKTORY:
hodnotící 5,7 2,3 4,6 2,0 3,8 4,8 2,2 5,1
aktivity 5,4 3,2 4,4 3,2 5,4 4,6 2,7 5,3
Podobnost ve vnímání jednotlivých indikátorů naznačuje i tabulka (indikátora a škály). To
opět ukazuje na nejbližší podobnost tělesného trestu a vraždy (jako nejvíce negativně
vnímaných indikátorů). Tato tabulka je přehledná a pro naše účely dostačující, proto není
třeba vypočítávat jednotlivé vzdálenosti mezi pojmy (D statistika).
Ověření hypotézy č. 1: Mezi mírou sledovanosti televize a mírou tolerance násilí je pozitivní
vztah.
Ojedinělá
Hloupá
Slabá
Rozvážná
Statečná
Přitažlivá
Špatná
NeospravedlnitelnáOspravedlnitelná
Správná
Odpuzující
Zbabělá
Ukvapená
Silná
Chytrá
Častá
1 2 3 4 5 6 7
sleduje TV do 2 hodin denně Sleduje TV nad 2 hodiny denně
Indikátor - Tělesný trest
ZÁKLAD: Všichni respondenti; n=50
POZNÁMKA: Třídění přes průměrný denní počet sledování TV v hodinách
15

Ojedinělá
Hloupá
Slabá
Rozvážná
Statečná
Přitažlivá
Špatná
NeospravedlnitelnáOspravedlnitelná
Správná
Odpuzující
Zbabělá
Ukvapená
Silná
Chytrá
Častá
1 2 3 4 5 6 7
Sleduje TV do 2 hodin denně Sleduje TV nad 2 hodiny denně
ZÁKLAD: Všichni respondenti; n=50
POZNÁMKA: Třídění přes průměrný denní počet sledování TV v hodinách
Indikátor - Vražda
Ukazuje se, že částečně existuje vztah mezi mírou pozitivnějšího vnímání násilí (tělesný trest,
vražda) mezi těmi, kteří sledují častěji TV (nad 2 hodiny denně). Zvýrazněny jsou
signifikantně významné rozdíly mezi průměry (pomocí testu ANOVA, na hladině
významnosti 95 %). To nám nedovoluje naši hypotézu zamítnout. Je ovšem pravdou, že pro
její potvrzení bychom potřebovali větší vzorek respondentů.
Hloupá
Slabá
Rozvážná
Statečná
Přitažlivá
Špatná
NeospravedlnitelnáOspravedlnitelná
Správná
Odpuzující
Zbabělá
Ukvapená
Silná
Chytrá
Častá
1 2 3 4 5 6 7
Sleduje TV do 2 hodin denně Sleduje TV nad 2 hodiny denně
Indikátor - Usama bin Ládin
ZÁKLAD: Všichni respondenti; n=50
POZNÁMKA: Třídění přes průměrný denní počet sledování TV v hodinách
O
Možný vliv TV lze pozorovat i mezi indikátorem Usáma bin Ládin. Tím signifikantně
kategoričtější odsuzující přístup těch kteří sledují více TV (správná X špatná, ospravedlnitelná
X neospravedlnitelná).
16

4
23
0
4
35
15
61
58
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Do 2 hodin Nad 2 hodiny
spíše ano
ani souhlas ani nesouhlas
spíše ne
určitě ne
Vliv sledování TV na toleranci domácího násilí
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=50
POZNÁMKA: Třídění přes průměrný počet sledování TV denně a míra souhlasu s tolerancí d. násilí
Jako kontrolní proměnnou jsme do dotazníku přidali otázku na toleranci domácího násilí
(Likertova škála). I u ní, se částečně projevuje větší míra tolerance k násilí mezi respondenty
sledující TV více. Projevila se u ní menší míra variability odpovědí respondentů. To je
dokladem oprávněnosti použití sémantického diferenciálu v projektu.
Ojedinělá
Hloupá
Slabá
Rozvážná
Statečná
Přitažlivá
Špatná
NeospravedlnitelnáOspravedlnitelná
Správná
Odpuzující
Zbabělá
Ukvapená
Silná
Chytrá
Častá
1 2 3 4 5 6 7
sleduje TV do 2 hodin denně Sleduje TV nad 2 hodiny denně
Indikátor - Trest smrti
ZÁKLAD: Všichni respondenti; n=50
POZNÁMKA: Třídění přes průměrný denní počet sledování TV v hodinách
Pro zajímavost uvádíme třídění sledování TV na názor o trestu smrti. Respondenti sledující
více TV mají konzervativnější postoj k trestu smrti (spíše jsou pro).Ovšem o přímém vlivu
TV na tento indikátor lze s úspěchem pochybovat.
U ostatních indikátorů (sebeobrana, kompromis, průbojný člověk) se neukázali statisticky
významné diference mezi skupinami respondentů. Proto je jejich výběr do projektu
diskutabilní, zejména díky jejich počtu.
17

Ověření hypotézy č. 2: Mezi mírou sledovanosti televize a vnímáním násilí jako častého jevu
je pozitivní vztah.
kompromis
tělesný trest
vražda
rvačka
1 2 3 4 5 6 7
Sleduje TV do 2 hodin denně Sleduje TV nad 2 hodiny denně
ZÁKLAD: Všichni respondenti; n=50
POZNÁMKA: Třídění přes průměrný denní počet sledování TV v hodinách
Škála - častá X ojedinělá
Tato hypotéza o souvislosti délky sledování TV a vnímání násilí jako častého jevu se ze
získaných dat nepotvrdila. V grafu (Škála ­ častá X ojedinělá) nebylo zaznamenáno
statisticky významných rozdílů ve vnímání nabízených indikátorů (rvačka, vražda, tělesný
trest, kompromis) mezi těmi, kteří sledují TV méně (do 2 hodin denně) a těmi, kteří sledují
TV více (nad 2 hodiny denně). Průměry byly testovány ANOVOU (ONE-WAY ONOVA).
Závěreční shrnutí
Výsledky našeho projektu do jisté míry naznačily správnost naší hypotézy o vlivu sledování
TV na větší toleranci k násilí. Respondenti, kteří sledují TV v průměru déle a častěji, mají
k námi nabízeným indikátorům (tělesný trest a vražda) pozitivnější, tolerantnější přístup než
ti, kteří sledují TV méně nebo vůbec. Vzhledem k omezenému počtu respondentů (N=50) by
však bylo ještě potřeba otestovat hypotézu na větším vzorku respondentů pro její možné
potvrzení.
Zároveň je třeba přiznat i jistá nenaplněná očekávání od výsledků projektu. Především se
nepotvrdila naše hypotéza o vnímání častějšího násilí mezi těmi, kteří sledují TV více.
Dále zůstává otázkou, do jaké míry má TV skutečný vliv na posuzování násilí jako takového.
Zda daleko více nezávisí na sociodemografickém profilu častějších diváku (méně vzdělaní)
než o vlivu TV jako takové. Zde by rovněž mohl větší vzorek respondentů přinést více
informací.
V neposlední řadě se ukázala vhodnost použití sémantického diferenciálu jako metody
k získávání dat o míře tolerance násilí. Např. oproti Likertově škále, zejména díky větší
variabilitě odpovědí, a tím i možnosti zachytit jemnější posuny ve vnímání. A to byl
koneckonců jeden z cílů projektu.
18

Je samozřejmě již teď jisté, že při opakování výzkumu bychom se zaměřily na jiné indikátory,
zřejmě bychom zvýšili počet škál pro jednotlivé indikátory, rozpracovali bychom více
podpůrných proměnných, sebrali větší počet sociodemografik ...
19

Příloha: Dotazník
1. Myslíte si, že je za určitých okolností ospravedlnitelné domácí násilí?
1) Určitě ano
2) Spíše ano
3) Ani souhlas ani nesouhlas
4) Spíše ne
5) Určitě ne
0 nevím
-1 neodpověděl(a)
-2 nehodí se
2. Souhlasíte s výrokem, že pro svou věc je třeba se umět poprat?
1) Určitě ano
2) Spíše ano
3) Ani souhlas ani nesouhlas
4) Spíše ne
5) Určitě ne
0 Nevím
3. Do jaké míry souhlasíte s následujícími tvrzeními?
Když se kácí les, tak padají třísky.
1) rozhodně souhlasím
2) spíše souhlasím
3) Ani souhlas ani nesouhlas
4) spíše nesouhlasím
5) určitě nesouhlasím
Škoda každé rány, která padne vedle.
1) rozhodně souhlasím
2) spíše souhlasím
3) ani / ani Ani souhlas ani nesouhlas
4) spíše nesouhlasím
5) určitě nesouhlasím
Kdo po mě kamenem, já po něm chlebem.
1) rozhodně souhlasím
2) spíše souhlasím
3) ani / ani Ani souhlas ani nesouhlas
4) spíše nesouhlasím
5) určitě nesouhlasím
20

4. Jak trávíte čas v jednotlivých částech dne?
05 ­ 08
1) jsem v zaměstnání
2) věnuji se rodině
3) věnuji se domácím pracím
4) sleduji televizi
5) věnuji se koníčkům
6) dělám něco jiného
08 ­ 14
1) jsem v zaměstnání
2) věnuji se rodině
3) věnuji se domácím pracím
4) sleduji televizi
5) věnuji se koníčkům
6) dělám něco jiného
14 ­ 17
1) jsem v zaměstnání
2) věnuji se rodině
3) věnuji se domácím pracím
4) sleduji televizi
5) věnuji se koníčkům
6) dělám něco jiného
17 ­ 19
1) jsem v zaměstnání
2) věnuji se rodině
3) věnuji se domácím pracím
4) sleduji televizi
5) věnuji se koníčkům
6) dělám něco jiného
19 ­ 20
1) jsem v zaměstnání
2) věnuji se rodině
3) věnuji se domácím pracím
4) sleduji televizi
5) věnuji se koníčkům
6) dělám něco jiného
20 ­ 22
1) jsem v zaměstnání
2) věnuji se rodině
3) věnuji se domácím pracím
4) sleduji televizi
5) věnuji se koníčkům
6) dělám něco jiného
22 ­ 05
1) jsem v zaměstnání
2) věnuji se rodině
3) věnuji se domácím pracím
4) sleduji televizi
5) věnuji se koníčkům
6) dělám něco jiného
21

5. Zkuste prosím odhadnout, jak často sledujete televizi:
1) každý den
2) několikrát za týden
3) asi jednou týdně
4) méně než jednou týdně
5) téměř vůbec
0 nevím
-1 neodpověděl(a)
6. Jaké pořady sledujete nejčastěji?
1) publicistika
2) akční film
3) horor
4) thriller
5) zpravodajství
6) kriminální film (detektivka)
7) dokumentární film
7. Myslíte si, že výše poplatku za televizi by se měla odvíjet od počtu sledovaných hodin?
1) Určitě ano
2) Spíše ano
3) Ani souhlas ani nesouhlas
4) Spíše ne
5) Určitě ne
0 Nevím
8. Odhadněte počet hodin, po které jste sledovali televizi v jednotlivých dnech minulého
týdne (podle přiloženého televizního programu za minulý týden):
a) pondělí .....................
b) úterý .....................
c) středa .....................
d) čtvrtek .....................
e) pátek .....................
f) sobota .....................
g) neděle .....................

Pohlaví respondenta (vyplní tazatel):
Žena...............................................................
Muž................................................................
9. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
1) Neúplné základní
2) Základní
3) Středoškolské bez maturity
4) Středoškolské s maturitou
5) Vyšší odborné
6) Vysokoškolské (bakalářský diplom)
7) Vysokoškolské (magisterský diplom)
10. Uveďte prosím rok, ve kterém jste se narodil:
............
Vražda
Ospravedlnitelná Neospravedlnitelná
Správná Špatná
Odpuzující Přitažlivá
Zajímavá Nudná
Zbabělá Statečná
Ukvapená Rozvážná
Silná Slabá
Chytrá Hloupá
Častá Ojedinělá
Pasivní Aktivní
23

Kompromis
Ospravedlnitelný Neospravedlnitelný
Správný Špatný
Odpuzující Přitažlivý
Zajímavý Nudný
Zbabělý Statečný
Ukvapený Rozvážný
Silný Slabý
Chytrý Hloupý
Častý Ojedinělý
Pasivní Aktivní
24

Usáma bin Ládin
Ospravedlnitelný Neospravedlnitelný
Správný Špatný
Odpuzující Přitažlivý
Zajímavý Nudný
Zbabělý Statečný
Ukvapený Rozvážný
Silný Slabý
Chytrý Hloupý
Častý Ojedinělý
Pasivní Aktivní
25

Sebeobrana
Ospravedlnitelná Neospravedlnitelná
Správná Špatná
Odpuzující Přitažlivá
Zajímavá Nudná
Zbabělá Statečná
Ukvapená Rozvážná
Silná Slabá
Chytrá Hloupá
Častá Ojedinělá
Pasivní Aktivní
26

Trest smrti
Ospravedlnitelný Neospravedlnitelný
Správný Špatný
Odpuzující Přitažlivý
Zajímavý Nudný
Zbabělý Statečný
Ukvapený Rozvážný
Silný Slabý
Chytrý Hloupý
Častý Ojedinělý
Pasivní Aktivní
27

Rvačka
Ospravedlnitelná Neospravedlnitelná
Správná Špatná
Odpuzující Přitažlivá
Zajímavá Nudná
Zbabělá Statečná
Ukvapená Rozvážná
Silná Slabá
Chytrá Hloupá
Častá Ojedinělá
Pasivní Aktivní
28

Průbojný člověk
Ospravedlnitelný Neospravedlnitelný
Správný Špatný
Odpuzující Přitažlivý
Zajímavý Nudný
Zbabělý Statečný
Ukvapený Rozvážný
Silný Slabý
Chytrý Hloupý
Častý Ojedinělý
Pasivní Aktivní
29

Tělesný trest
Ospravedlnitelný Neospravedlnitelný
Správný Špatný
Odpuzující Přitažlivý
Zajímavý Nudný
Zbabělý Statečný
Ukvapený Rozvážný
Silný Slabý
Chytrý Hloupý
Častý Ojedinělý
Pasivní Aktivní
30

Příloha: Podpůrné materiály
Kontrolní skupina
Sledovanost podle pohlaví (v %)
Skupina ČT1 ČT2 Nova Prima Kabel. a sat.
Děti 4 - 14 23,57 6,08 42,37 17,96 10,02
Ženy 15+ 20,79 5,37 43,45 25,22 5,17
Muži 15+ 20,23 9,74 41,23 21,41 7,39
Dospělí 15+ 20,54 7,3 42,46 23,53 6,17
Jak se měří sledovanost TV a rozhlasu dotaz: Jak se zjišťuje sledovanost TV a rozhlasu?
tazatel: Franta Polášek odpověď M&M: Sledovanost televizí: Měří se buď elektronicky, tzv.
peoplemetry či TV metry (detaily na stránce společnosti Mediaresearch -
http://www.mediaresearch.cz - technická stránka věci, metodologie atd.), nebo vlastním
sociologickým výzkumem založeným na vyplňování programových deníčků (http://www.czech-
tv.cz/ct/sledovanost/coje-sledovanost.php).
Týden Rok ČT1 ČT2 TV Nova Prim
a TV
Ostatní
49. 2004 20.43 6.71 43.80 22.88 6.18
48. 2004 20.54 7.30 42.46 23.53 6.17
47. 2004 20.74 6.89 42.46 24.07 5.84
46. 2004 22.06 7.98 40.89 23.00 6.07
45. 2004 22.14 8.19 40.47 23.08 612
44. 2004 21.46 6.60 43.95 21.78 6.21
Jednotlivé měsíce letošního roku podle průměrného času stráveného u obrazovky ČT (počet
minut na diváka):
1. Leden - 233
2. Únor - 226
3. Březen - 216
4. Duben - 207
5. Září - 203
6. Květen - 180
7. Červen - 175
8. Červenec - 169
9. Srpen - 163
Zdroj: Taylor Nelson Sofres Media - ATO
Jan Potůček, 2001-11-02 00:10
Autor článku je redaktorem Reflexu
TVR
1 % diváků starších patnácti let = cca 84 500
1 % mužů = cca 40 500
1 % žen = cca 43 800
1 % dětí ve věku 4 až 14 let = cca 12 800
31

Sledovanost televize ­ hodin denně
Trend, že lidé, kteří deklarují menší sledovanost sledují ve skutečnosti více a lidé, kteří deklarují
vyšší sledovanost sledují ve skutečnosti méně.
Tento trend potvrzuje i následující tabulka:
Váženo velikostí domácnosti Průměr
skutečné
sledovanosti
Průměr
deklarované
sledovanosti v
panelu
Prům. dekl. Sled 0-2h. 2,47 1,58
Prům. dekl. Sled 2-3h. 2,91 2,58
Prům. dekl. Sled 3-4h. 3,29 3,53
Prům. dekl. Sled 4+h. 4,36 5,45
Total 3,32 3,4
32

Seznam literatury a pramenů
Chráska, M. (1995): Změny v sémantickém prostoru studentů pedagogické fakulty, Pedagogika
45, č.1.
Disman, M. (2002): Jak se vyrábí sociologická znalost, Praha, Karolinum.
Kerlinger, F. (1972): Základy výzkumu chování, Praha, Academia.
Surynek, A. (2001): Základy sociologického výzkumu, Praha, Management Press.
33