Projekt disertační práce Pracovní název: "Ruští" imigranti v "českém" Brně a "slovenské" Bratislavě. Studie o etnických skupinách, kategoriích a identitách Vypracoval: Mgr. David Kostlán Školitel: PhDr. Csaba Szaló Ph.D. Teoretické vymezení předmětu výzkumu Předmětem mé disertační práce "Ruští" imigranti v "českém" Brně a "slovenské" Bratislavě. Studie o sociálních skupinách, kategoriích a identitách bude analýza procesu (re)konstrukce sociální identity Ruských imigrantů žijících v Brně a Bratislavě. Práce by měla jak tématicky tak svými teoreticko-metodologickými východisky navázat na intenzivní zájem řady sociologů z Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně o studium formování sociálních identit, které vychází ze sociálně konstruktivistické tradice, jež identitu chápe nikoliv jako inherentní vlastnost osob, nýbrž jako formu vědění o osobách. (Szaló, Nosál 2003: 9) Teoretická část výzkumu bude obsahovat především objasnění sociálněvědních konceptů identity, kategorie a skupiny, které souvisejí s vytvářením sociálních celků a kolektivit, jako jsou rod, třída, etnicita, rasa nebo národ. S využitím induktivního přístupu interpretativní a konstruktivistické sociologie nejprve vysvětlím, jaký je rozdíl mezi sociálním a sociologickým pojetím identity, tedy jaký je rozdíl mezi identitou jako kategorií praxe a identitou jako kategorií analýzy. Po tomto obecném úvodu se v další části již budu věnovat konceptu etnicity, který představuje konkrétní typ formování sociálních identit a který se objevil v sociologické teorii teprve v 70.letech minulého století jako reakce na nové kulturní aspekty globalizačního procesu. Neustále se zvyšující mobilita lidí, zboží a myšlenek nevede podle názorů některých sociálních vědců ke kulturní homogenitě, ale naopak k posílení kulturní diferenciace. Tento argument je zdůvodňován mimo jiné odkazem na velké kulturní rozdíly a sociální segregaci etnických menšin ve vztahu k majoritní populaci v zemích západní Evropy. Tento argument však považuji za typický příklad reifikace etnických skupin, která vychází z nedostatečného rozlišení etnicity jako kategorie praxe a kategorie analýzy. (Brubaker 2004). Za etnicitu jako kategorii analýzy nepovažuji vlastnost skupiny. Realita konceptu etnicity není závislá na realitě etnických skupin, nýbrž na kontextech vědění, jazyka a moci, ve kterých se s etnicitou jedná jako se sociální kategorií. Etnické skupiny tedy neexistují samy o sobě, ale jsou závislé na našich představách a interpretacích, které většinou zdůrazňují vnitřní jednotu a vnější odlišnost skupiny. Tím, že se aktéři dovolávají (invokují) skupinového členství, často vyvolávají (evokují) potřebu zařadit se mezi členy, na jednu nebo na druhou stranu. Sociální analýza by měla sloužit k pochopení vytváření takové reifikace etnických skupin, nemůže však sama z této reifikace vycházet. (Brubaker 2004) Velký zájem sociologů o studium etnicity a sociálních identit vůbec úzce souvisí s normativním obratem v sociologické teorii, který zaměřuje svou pozornost na otázky spojené se sociální inkluzí a exkluzí a kulturní diverzitou globalizujícího se světa. Navzdory paradigmatické roztříštěnosti můžeme pozorovat v sociologické teorii zásadní normativní obrat směrem k tématům, jež jsou blízké politické a morální filosofii jako jsou: spravedlnost, demokracie, rovnost nebo autenticita (Seidman, Alexander: 2001). Důvodů a příčin tohoto obratu je samozřejmě mnoho, my se však zaměříme pouze na ty, které souvisejí s proměnou národních států a multikulturní situace jako důsledků globalizačního procesu (Taylor, Gutmann 2001, Kymlicka 1995, Habermas 1999, Rex 1996). Vymezení základních výzkumných otázek a cílů Ve své disertační práce se pokusím zodpovědět tuto základní otázku: "Jaký vliv má migrace na konstrukci etnické identity ruských imigrantů žijících v Brně a Bratislavě?" S touto základní výzkumnou otázkou souvisí řada dílčích otázek, jak analytických, tak praktických. V oblasti kategorie praxe se budu zaměřovat především na tyto otázky: Je důležité pro ruské imigranty vědomí být "Rusem"? Cítí se být ruští imigranti vůbec "Rusy"? Může se ruský imigrant stát "Čechem"? Jestliže ano, co to znamená? Existuje nějaká změna ve vztahu k Rusku? Jaký je vztah k ostatním Rusům v Česku? Jakým způsobem změnila migrace život ruského imigranta? Zažil něco jako kulturní šok? Jak byla naplněna očekávání? Měl nějaká? V analytické rovině se zaměřím na zodpovězení těchto otázek: Vede migrace k posílení etnické identity nebo k oslabení? Jaké faktory vedou k posílení, případně jaké k oslabení? Jaké sociální procesy ovlivňují formování vědomí etnické příslušnosti? Jaký vliv má mínění majoritní veřejnosti a osobní zkušenosti imigranta na jeho interpretaci vztahu mezi ním a majoritní společností? Cílem této disertační práce je rozpracování konceptu etnicity ve vztahu k sociálnímu jevu migrace, přičemž se pokusím kriticky zhodnotit, do jaké míry poznatky relevantních sociologických teorií (etnicity, multikulturalismu, globalizace a identity) korespondují s osobními zkušenostmi imigrantů a s jejich sebeidentifikacemi a sebeprezentacemi. Strategie a metody řešení Jádro empirické části disertační práce bude postaveno na analýze hloubkových rozhovorů s imigranty, jež by měla být zasazena do širšího referenčního rámce a hlubších sociálních kontextů. To znamená, že výsledkem nebude přijetí nějaké substantivní teorie migrace nebo etnicity, nýbrž kritická reflexe adekvátnosti sociologických pojmů etnické skupiny a etnické identity pro pochopení sociální procesů, které souvisejí s migrací a vytváření kulturní diversity. Jako ruského imigranta žijícího v Brně a Bratislavě budu definovat cizince s povoleným trvalým nebo přechodným pobytem a pobytem na základě víza nad 90 dnů, který se hlásí k ruské národnosti a je k pobytu přihlášen v Brně nebo v Bratislavě. Kontakty s imigranty budu získávat za pomocí ruských organizací působících v Brně a Bratislavě. Při výzkumu budu dodržovat nutné etické zásady sociologického kvalitativního výzkumu, to znamená, že rozhovory budou nahrávány se souhlasem respondenta a přepis rozhovoru bude autorizován a jména budou změněna, aby byla zachována anonymita respondentů. Jako hlavní metoda pro analýzu rozhovorů s imigranty bude použita grounded theory. (Strauss, Corbinová 1999) Časový harmonogram 1. rok -- teoretické rozpracování práce, sbírání relevantní literatury 2. rok -- hloubkové rozhovory s imigranty, prezentace prvních výsledků v odborném časopise 3. rok - dokončení disertační práce Relevantní literatura Bauman, Z. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta, 2002. Beck, U., Giddens, A., Lash, S. Reflexive Modernization: politics, tradition and aesthetics in the modern social order. Stanford: Stanford University Press, 1994. Brubaker, R. Ethnicity without groups. Harvard University Press, 2004. Castles, S., Davidson, A. Citizenship and migration: globalization and the politics of belonging. Basingstoke : Macmillan Press, 2000. Foucault, M. Dohlížet a trestat. Praha: Dauphin, 2000. Foucault, M. Archeologie vědění. Praha: Herrmann a synové, 2002. Gellner, E. Národy a nacionalismus. Praha: Josef Hříbal, 1993. Guibernau, M., Rex, J. The Ethnicity Reader: nationalism, multiculturalism and migration. Cambridge: Polity Press, 1997. Habermas, J. The Inclusion of the Other: studies in political theory. Cambridge: MIT Press, 1999. Hobsbawm, E.J. Národy a nacionalismus od roku 1780: program, mýtus, realita. Brno: CDK, 2000. Christou, A. Geographies of place, culture and identity in the narratives of second-generation Greek-Americans returning "home". Sussex Centre for Migration Research, University of Sussex, 2002. Kymlicka, W. Multicultural Citizenship: a liberal theory of minority rights. Oxford: Clarendon Press, 1995. Rex, J. Ethnic Minorities in the Modern Nation State - Working Papers in the Theory of Multi-Culturalism and Political Integration in European Cities. Basingstoke: MacMillan, 1996. Seidman, S., Alexander, J. C. The new social theory reader: contemporary debates. London: Routledge, 2001. Strauss, A., Corbinová, J. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert, 1999. Szaló, C., Nosál, I. Mozaika v re-konstrukci. Formování sociálních identit v současné střední Evropě. Brno: IIPS, 2003. Taylor, Ch., Gutmann, A. Multikulturalismus: Zkoumání politiky uznání. Praha: Filosofia, 2001.