6
Postoje a podvody manažerské
V .> (tgiäre 'italsky) — zacházel s něčím, zvlálté fídii nebo cvičil lone.
.er 'francouzsky/ — opalmeuiívoi. hospodařil. SetmiuíiVoí Tvrdolijný [diehard) — Jeho ne na otázku proé; zhrouceni z upjatého drtení. t':   _££  [dropout) — Jeho ale na otázku preč; průlom udrlovánlm
linku a morálka existují oddělené. Kazda' z "ich má s\é cíle a své vlastní prostředky. Jsou neslučitelné. Neexistuje tádnd stredová komprom e.                                                        (Niccotô Maehiavelli: Vladař)
'okroku nedávám iádný strop. (Alfred P. Sloan ml.)
Historie jsou kecy. (Henry Ford)
■    -raji mnoho lstivých chodeb, umných průchodu yy&stíni. naleptávají nám klamnou ctiíddosi,
'jimarnostmi.                   (T. S. Eliot ..Gcrotilion y
Historie není sbírkou faktů, ale pohledem do pohyblivého procesu t/vota (Stegfried Giedion: Prostor, éas a architektura)
Historie jako pozorovatelna změny
ufosaý kulturní historik může v minulých kulturách odhalit skryté faktor)' zrov-■:<, jako )íqu programy inovačních procesů schopny svými prostředky poznal
i ind UBpMUMi of Marugrti P*«", pfctihíno i knih) Minhalb McLuhana ■ Barring»-rekt Today   Tkt £ucuhvc m Dropout (VeanHt n doetck: vytofcý «eódk j*o odp*
.mna a jiné Mi*t. Prah». Odtoe 196". pitkUd lili Vilji
Í3
34
účinky každého drní dh've. než začne, lát o meiodu oMmiiid» testoví sů v řízených podmínkách. Kdyi svá paradigmata posuneme zpit. do, ..historii"; kdy! je posuneme dopředu, dostaneme ..vidu". Tutéž moc prastaré události má dnes například historik Eílc Havelock ve své Přec
k Platónovi. Historie nabízí k pozorování modelů zrniny tíženi laboratorní!
minky, »tejní jako primitivní společnosti žijíc! v prehistorii (pfedgramotné d
poskytují postgramoinému človč ku možnost pozorovat nejnovčjíí techpologiet| Takoví bezprostřední vyhledávání spojuje prehistorii s postbistoril v kom;
tií příioninosi vied) tradicí.
Bdilý a ostraUtý stál»'(" o v Jen zrnko Plutova zlata niujde mu. vidi a: na dna nezbadaných hlubin, čte myšlenky a nikdy jako bůh jejeStinimi tři v kolíbce mysh-
(William Shakespeare Troilusa AVwju&i. překlad Jiří Josek, I9S6]|
Americký výkonný úŕcdflik ph střelu práce s rolí nyní íakousí evropskou „e* tenciální" úzkost čím villi má odpovídnosi. tím meníí má moc, Čím více zain_ resovanooti. tím mení svobody.
Se zrychlováním zrnin dostává nyní management naprosto nové fuflkee. ■ límco navigace neznámými oblastmi se *tává normální íoll výkonného tiredn' nově se objevuje potreba nejen navigoval, ale i předvídat důsledky a jejich pff& ny. Je osudní, ehceme-li ve viku okamžitých rychlou! v nail rezonanci: Taň o/vrn „počkat a iivjdii". „Zpimá vazba" závislá na zkušenosti je dnes phlii p»* malá. O drní musíme vidit předem. Pro noví programování nad rámec ídeolofl je numá .dopředu půsoefcí vazba" znalos". založená na modclovím pozřili cesu. Co se vždy zdálo nevyhnutelné, dá #c obejň.

NENÍ Už TftEBA COUVAT DO PREVENTIVNÍ BUDOUCNOSTI S POZDNÍ UroSTl POKRYTOU PLÍSNI
1. Role se stává prací
PREZIDENT
Akademičtí historikové Fordovy doby se snaždi udfilat z historic vida yyužirj srovnávacího procesu. Henry Ford začal vytvářet historii tím. )e se zbavo-d «Rrtmmo svita. k(erý je, obklopoval. Byl jedním z nejvéiiích ,vůrc
«jsích společenských znaků a prosiředí slulcb. Zatímco minii vjechny modely ušního svita a jeho historie, rázni odvracel tvůj pohled od minulosti i od ^■nnosti. V lakovím duchu námísíčnč kompenzace vybudoval v oku průmys-o maektromu svou Greenfield Village.
nry Ford. jeden z nejstarobylejších a nejkmenovějších průmyslových mana-
:byl opravdovým ..prezidentem-. V hierarchii nebyli fádní dalíí členovi.
se zbavil konvenční organizační hierarchie, a tak se přirození uchýlil ke
oví formé vlády dle praktik mafie. Predbihl dobu. Mohl si dovolil hodil
li do starého železa, protože historie byl on.
Ja druhí stráni automobilového průmyslu stál Alfred P. Sloan ml. z Genem)
lon, jeho? velice konvenční hierarchickou organizaci zobrazil podrobní Peter
ker v Pojetí korporace. Sloan se svým archaickým snem o decentralizaci
firal Motors nechtí znovu nasiolil ve své ŕfii dvorský model manažerských
autonomních skupin. Takový model obratem umožnil, aby se jeho
'staviteli považovali za ..rytíře v blyJiivím brníní". Henry Ford se na tento
'působu ..dvora krále Artuše" díval brýlemi Marka Twaina jako na na-
■ nesmysl.
Zpětné zrcátko
Ford spolu s Thomasem Edisonem vybudoval Greenfield Village, nostal-u evokaci agrárního svita, o který svými inovacemi přísli. Aby mohl Daniel stin rekonstruovat stupni zabíjení, pohřbívání a monumentally, jimiž se blahobytu premenila v univerzální parkovišti, nemusel jíl ve své práci xava. aneb Co se stalo s americkým snem dál než do Greenfield Village. Exil! formy méstskcfto dccentralismu. vytvořeního autem, rychle vedly k ex-lím formám manažerskího centralismu. Tady se Ford se Sloanem rozchá-jjpFord lo vidil jako způsob posíleni ccntralisuckího řízení, zatímco Sloan si I strategii decentralismu v souladu s pohyblivostí vozu. fe už jsme vymezili rozdíl mezi orálními a psaným) modely sociálních i- nich procedur minulosti, můžeme se na tyto tradiční protichůdné formy řá-uptustřed dramat řízení naíeho současného svita podívat jestí jednou.
Minimafie
ZkaSdcno póru mu prýltilo kouzlo, když po podlaze se jeho tilo sklouzlo.
{My Fair Lady)
B
SmcHi> způsobily, ie « i planety sulo globální divadlo vyžadující vsi kole« programování, které daleko přesahuje víechno. na co kdy pomyslel ítarý dotfl Hollywood. Globální divadlo si žádá svetovou populaci nejen Jako divfkfl ale i jako herecký soubor.
Tom Alexander napsal v červenci 1969 do časopisu Fortune článek .Nec^fl né výsledky projektu Apollo". Na jedni straní popisoval extrémne roztrfitfnofl hierarchickou a specializovanou organi/ao. klerá se podílela na projektu. n ■■ druhé straní vJcrhny složky integrální „hudební" organizace, kieré se vyviwfl do neočekávaného drubu „NASA niafie".
Chomout a třmeny jako extent* Človeka Machiavelli je dnťs stejné zastaralý jako Gutenberg, t néhož vychází. _S»rý Nidp byl iiKzi prvními, kdo pozoroval psychická a sociální zlomy, které »yplyog z abecedy („vSebecedy")' zrychlení novým tiskem Zeptejme se, jakí pojednf mohl napsal stejné bystrý pozorovatel v dobé, kdy byly chomout a třmeny j-OOVé. Lynn White v práci Středověká technologie a společenská zrnina podro" rozebírá politické a mě*tské revoluce, které i léchio stredovekých no cházely. Třmeny vytvořily feudální systém, zrcvolucjonahxovaly vlastnictví; /emků a viechny struktury společenské moci. Z rytíře -c stal nepřemožitelný     ^
S koňským chomoutem pfiíla ..konská síla" a zcmédílská a dopravní ce. Nová mésla. npvé trhy, Gutenberg a střelný prach rozstřílely tyto struktury * kusy jen tím. Je je zrychlily a specializoval« Inirlektuilni hloubání líc u moci. se od nejstarších dob točilo kolem dokonalosti přirozené krásy. £bm ir*j zi chápáním přírody jako krásy a vyuiíváiiím přírody jako řdroje mocí a bohaP ství přiset náhle a v šestnáctém stoku' vedl ke »pojeni hybné sily s tiskem, co?! přetrvalo a2 do počátku devatenáctého století.
I alihrach': čínské vejce na Zidce obchodu
/..y průlom po dlouhém narůstáni napiti, jako kdyi rozvodnind Itka roZ-a-U hráze nebo jako průtrž mračen /../ V íivoit kaldiho čk'vika i" znamená dobu. kdy se podřadní lidi začínají postupní vytrdcd Jejich vliv je na . pa. Jako výsledek roíhodného činu se uskutečňuje zrn/na podmínek ne& průlom'-../.
■
»*wi -rteftewd*-. (pna ml)                     -------"—        ' *"™ra"
■
Ibíh pádu Valihracha nacházíme ve veškeré klasice šestnáctého violetí, od Mo-vy Utopie pfev Dono Quijoia až po Shakespeara. Celý Shakespearův svít se vá nciíaMným rozpadem osobní víry a loajality a vzestupem machiavclii-th Jagu. Edmundů a Maebeihů. Shakespearovi *c zdálo, že dobu harmonie udby vystřídali vypočítaví dobrodruzi, uchvaiiielé a oportunisir:
Vid;-, kdyi je otřesená autorito, pojtjicht stupních pouze Ijtjíi vzhůru, podniku hrotí krach čím byly by hodnosti na Školách, cechovní /údy. pravidla řídicí zámořský obchod, nároky prvorozených či výtady
patřící vtku, stavu, zásluhám
bez autority, jet k nim naletí.
Odstraňme kdzeň. povolme tu strunu
a bída! Jaká kakofonie.'
VSechno se thorií.
(William Shakespeare: Troilus a K'essida, překlad Jiří Josek. 1986)
tedguttnber$avský svit povaipvol rezonanci a hudbu za fyzickou základnu spo-■:ého řádu. Drama šestnáctého století, které w dnes hraje pozpátku, spoef-|D v posunu od plnení celospolečenské role k vlastnímu individuálnímu zájmu soukromým cílům. Návrat k resonanci jako k fyzické základné bytí prosazuje lil véd» a uskutečňuje jej okamžitou soustavou elektrických obvodů. iNadcasová přitažlivost pnnce Hamleta jako hlavy státu spoíivá v tom. íe se *tá mezi svou společenskou roli prince a novou politikou osobní moci silných . jako byl Foninbras. ^Viceroznvírnost" souvisela v novém tiskovém víku ové produkce s taktikou .joedél a panuj". Machiavellj vida. jak uniformní kovaielné výrobky tisku vytvořily univerzální tíh pro jednotné ceny. Vida. ie tento princip také rozšíří o cílevědomé lidi zapojené do specializovaných Čin-I vytvořených Gutcnbcrgovou technologií: „Kazdy élovék má svou cenu." Za podmínek nešlo o cynický postřeh.
Learovo dilema
ä Lear je jako Hamlet, snaží se to hrát na obé strany. Je patetickým příkladem vata, který se snaží „byt u toho", ale jemuž schází povedomí o machiavclisiic-ch důsledcích nových fotem delegované autority.
V
„Ľesprit de Quanlité
Padouch Edmund je Machiavcllim hry. Je prostoupen novou myšlenkou vie mírnost): jako mocenským cílem (ľesprtt de quantité). jeal se sialzákla
i.    -. rohovaného jtálu" Zatímco stredoveký monarcha si musel ji"
díl" své poddane" jako svou -Společenskou masku", renesanční panovník ov'_
své lidi v rámci vj/uilních » zemrpisnyVh hranic.
I
KRÁL LEAR JE PJtACOvNtM MODELEM PROCESU
OBNAŽOVÁNI PRI NÉM2 LIDÉ PRÍCHAZflJ ZE SVETA ROLI DO SVĚTA PRACOVNÍCH LtKOLŮ
Král Lear je svého druhu podrobnou anamnézou Udí, kteří přtcháv svita roli do nového svila pracovních úkolů. Jde o proces oddélování a ob\ milováni, který s výjimkou umelecké vlit neni'stdvd okamlité. Shakespeare^ však pochopil, le v jeho dobijíl nastal. Nemluvil o budoucnosti. Starli fvftW roli vlak zůstával dále přítomen jako duch. stejné jako i pt> století eltr.hr.y Západ sídle pociťuje přítomnost starých hodnot gramotnosti. soukrcmt\
a samostatnosti.

(Marshall McLuhan: Gutenbergova galaxie)£
Stát jako umělecké dílo
Když se siarý itfcdortfcf ttä organickí soudržnosti rozevřel, spatřil Marhaielp a mnozí dali) moŕflosi ixbáíct se >tátcm jako * umeleckým dilem. Burckhjrdi napsal na toio Irma celý svazek, aniž Oy výdil, že se každá staff struktura «tává automaticky umeleckým dilem Zkrátka, machiavelisté « dívat zpét na stredovek renesančními brýlemi- Všechny utopie jsou představami bas prostredné pŕedcházťjícl společnosti, projektované do budoucnosti* Tak' Moreovj Utopie, stejné jako Orwellova aniíutopic I9&4. Samuel Butler vyjáj« toto dilema v nadpisŕ své price Čdkin. a to tím. že název hlasko'oi poZ; \ after*; moc se stala maikarádou padélkú a fikcí. Ztráta iradiéních forem identitjt a loojaliiý osvobodila víechny lak. Že « *tali izulovanymi osobami vehřcrékontl
jiného. Oblíbeným označením pro lýto flOvé dobrodruhy se stal*.
Shakespeare je ztypizoval v ..čestném lagon", ..čestném motoru" mocí a intrika
tvůrci .jasného důkazu"
' **% Jre-bon-. «ndo^i, toky jnjHg. u4f j^.. ^^ ^ f
2.Nove se /umu \raci ke starému
Manažer z doby kamenne'
■
i Guienbcrgova technologie odepsala stredoveký svet. rozißila lidské mol-chleným zpřístupňováním informací. Stredoveká pisárna nemela pro-ftředi. k tomu, aby se vyrovnala s celým siarovékem. ale Outenbergův tisk hodil -rovékou klasiku renesanci do klína. Uskutečnily se orgie pohansiví a zase napodoboval staroveké styly prózy, odévu a umíní Bjpe zaznamenává ve své satiře Hlupiada. it Guienbergův vynález vedl na-Bc k takové hojnosti knih. jež se podobá nabídce v supermarketu a jež siahla Hm inteligenci do bažin a zamlžila lidský rozum mraky inkoustu. ..Rovnová-mczi ..hardwarem" a „softwarem" sedmnáctého století rychle ustoupila fu ..hardwaru" osmnáctého století, jenž je znám každému Školákovi, který si ti Goldsmithovu báseň ..Opuíiéná vesnice". Jcité chmuméji, než  to vyji-v pastorálním žalozpévu geniální Ir. se vsak na luto ímínu díval William
USA jako minulá i současná laboratoř sociálních experimentů
téma Cetera Farba v jeho spise V-estup Človeka k etvilizaci na přikla-eroamtriekýeh Indiánů v období od praveku k nástupu průmyslového státu:
verní Amerika je timet nejideálnijiím místem na sviti pro pozorovaní ť lidské spolefnostt a zvyků, instituci a viry. neboť ty jsou zde odhole-s jasnosti vedeckého pokusu Přibéh Indiánů Severní Ameriky poskytuje 7véku iivoucl zkumavku, v nit jsou dobře známé smisi. z nicht se pokus iádá, okamfiti reakce, které probihly, i koneíné výsledky.
Micky vék, který způsobil, že vdk průmyslového „hardwaru" a organizační •; zastaraly, neočekávané zachránil nejprimitivnější a nejstarobylejší' kultu-iia dob a míst. Pohltilo nás nové prostredí pfedgramoiných forem. Tak se in V.'uh naií cesty pres
Zase DÁL — zase ZPĚT— zase STOP
luOFF-Agnn — ON'Aflun — FM*-AaaÍB"obulu;( nmiŕku u řiaOy nad Fwnt/aitm .red)
F'i-iují jenom dví základní extrémní podoby lidské organizace Mají Čet odchylky neboli ..různobarevné'* formy. Tylo extrémní podoby jsou Cit a kmenová (oko a ucho): cromwellovský specialista a účastný Kelt- Jenom d lizovaná forma je ve své činnosti fragmentárni, aŕ už v obchode nebo v poiiucp v zábave. Z lobo plyne anarchie současného sveta, kdc'víechny tyto fc koexistují.
Model .společenské' organizace a řízeni mi v lávislpstí na materiálech, a run na technologiích dostupných lidstvu, divoké výkyvy mezi důrazem na Individ ni podnikavosi a «nosu a důrazem na úze* propojenou a emocionálne" úíast skupinu. V mnohotvárném rozsahu modeffll obchodní struktury se ivto di l my mohou projevil na různých úrovních téže organizace. Ve stínu siarfho org« zachího stromu mohou růst kmenové zájmové ŕkupiny. Takové skupí;. :'' pejiovai telefon, zvláifé když *e ve velkém déje odposlouchávání telefonu ní substrukiurnf/>iidú ryťhle podkopává organizační ..strom".
[Podle ziíkona zményl vid nemohou být u konečné dokonalosti Mini., Alt i odpadáni doiáhnell vrcholu, přivodí zyroi
tl-fat
V témic kontextu čtyři usícc Id start příručky o řízení se vysvétlujc. ie inonS ..vskutku řiď vettere dční. ale nikdy nefunguje navenek jako vůdce. Tudfi opravdovásílaje ta-ježsc. pohybliví a skryti, soiistředuje na práci, vit by bypl viditelná navenek". V nových situacích je vff skutečnosti vidět duch starých MMp Cí. V televizi je vidí' film- Na teletextu Je \idii start psané slovo. Skryti ímrny je nová rychlost, která míní souřadnice sily. Nová rychlost v;
i pozadí, prcat némuž se starépořídíslíváodpadlof flff"'''. Fuŕfcdodr. Itka je odhalil nové skrytŕ pozadí nebo prost/edí Tento vývoj se můic uskuteč buď jako individuální, nebo jako spoleecntký. Úlohou typického „neitorflé nívJteVnfkaY* nebo konzultanta je podepřít padajíťf základy  fre pozdí na to. aby zachránil nukleární rodinu. Odhodila ho nukleárni en<
SKRYTI PREMLOUVAČI a FRUSTROVaM RADIKÁLOVÉ         J
Všechny manažerské teorie a politické ideologie kopírují bezdččný proces. Uea-j liflé sdílejí se zkuicriými praktiky své doby neduh nahrazováni vjemů mystika-) mi. Idealisté i praktici se zarnéřtijí na siřet mezi minulou zkušeností a bude:
,*^-&fc-™^F^Mi^|«Ä1.243.I«WOW£lilWL
H které zatemňují obvyklé, ale skryté procesy současnosti. Idealisté i praktici ^■Rijf fakt, it dialog jako proces vytvářeni nového přisel dřív a přesahuje zmi-^■fovaleniů", jci pouze odráicjf nebo opakují sure.
Minulost je doba minulá'
^Bfco odborníka smetla i se starým výkonným úředníkem záplava korné-é informační a podnikatelské prostředí odkrylo obrysy (échto slámou-typů současné s tím. jak satelity vytvořily náhlé a univerzální povedomí
eatěnr.
VYMtRAJlCl LIDE. SPOJTE Sa
UTVR20VÁ.SIMKATEGORdNLMtóETEZTIWTlT
NEŽ ZMENU.
Ztracená styčná plocha
couzttí revolucionáři byli rozhodnuti zrui.it zastaralý reiim. který' se ui dáv-pícd rokem 1789 sul rokokovou maškarádou. Stará feudální hierarchie kostý-a roli musela být za každou cenu odvržena. Lt grand monarque byl se svou lou porcelánových pastýřek smeten, aby udélal mísio pro 1'empereur, jehoi ~mrá soustředéná moc nepocházela z feudálních penízků sedláků, ale z káno-..rdwaru" nové střední vrstvy továrníků. Titirnou a pomalu se pohybující acii Bourbonů nahradila rychlost výroby a silničního pohybu Napoleono-legií. Napoleon zavedl semaforový telegrafní syslém. který mu umožnil »hodinových intervalech komunikaci s Římem, fiídil armádu a zemi jako tralizovanou průmyslovou společnost. K získání rychlosti a pohodli nfl ~"ch vymyslel pravidlo používání pravé strany. Zavedl fragmentárni jednotu ckého" s>*tému a rychlý občanský zákoník.* Staré zvykové právo zmizelo monumentálním kaufalkem klasické obřadnosti a senátorské vážnosti. Ja-bfr.ské rovnostáfské sny byly vesele obetovaný kvůli la gloire er I 'honnew dt point. Idealisté bojovali za svobodu a rovnoprávnost a získali vojenský stát. i "ízel kariéru talentům. Napoleon předjímal pozdější organizační sysién) dii.iitistraüvou a smčrnicemi" a vyhlásil, že každý vojín má právo vide« vf staré torné maršálskou hůl.
I. ..Pjiiimti Aic Pni Timn". jixvkovi hheka. \-.rii if I míle »——. _iupiClrnl ie i\vp«v-Tpoín. red]
Xoita awl" (18041. »fatf Iŕí jako .Code Njpoleon". (jwa ied|
9!
sn1T0MľfL^ICln- t0'*klerŕ zvrí,il sny avamga^- D-w»»fi- . É
3. „Pozadí" přetváří „figuru"
Skrytá prostředí přetvářejí své tvůrce      J    _
Extrémní specializace piůmyslové výroby vedla v Ovropŕ i v Angin k impoíaH
nímu návratu siředovékr senzibility v umíní, femctlecb a v náboženství Ti
vzniklo nové skryté pozadí, klení vstoupilo do obfuiujícíbo roíhraní 5 výraj
figuro" novino dominantního industrialismy. Tato skryiá činnost konce
náctébo století má svou paralelu v současnosti, v elektrotechnickém pra*e|
návratu ke kmenovosti. Zatímco rozbíjeni kmenovosti je bez ohledu na zemi
nebo Ideolog" považováno ve viech zaostalých oblastech za nejvySSí pnonS
civilizačního pokroku, odehrává se také doplnkový a skrytý proces iiavraiu n
kmenovému řádu, který je nezávislý na osnovatelích i na plánovačích, na kW
logli nebo na zeměpise. Nejstarší společnosti dnes začínají « na£( nemovčffl
elektrikou technologií. O tisíce let míjejí civilizační fázi, na ni? se souufed£
energie Západu, a noň se jeslí hloubíji do svých vlastních kmenových if*;: .
Nečekaným důsledkem zničení feudálního systému byla renesance neboli z.i!ö-vuzrozřní pohanské staroPylosti, Návrat pohanských bohů a pohanského han* flismu nebyl ťílem Žádného z reformátorů. Lutherové a Kalvíni usilovali o ocul| tu církve od vrsicv politických nečistot. Na cesií k prvotní jcdnodiK*.      -c setkali * počernými «hismaty a dogmatickými zvláštnostmi jako s dominantnťn» figurami svýcli činů. Skrytým pozadím bylo ohromující nové hledáni pohanskí starobylosti prostrednictvíin technologií tisku. Vlastni tcchnologiekv náítro viduálniho ..vnitřního svitla" a osvobození je ponoril do nového prostfcď Ofjných utilitárních cílů.
Nenávidení oble'miprotikladů-
(John Milton: Ztracený ráj)
Toiéž nenáviděné obležení protikladů a dramatických zvratů se v naietn v odehrálo ve východním střcdovékím divadle Romanovců. Rusové sr'fí' ní hegemonii Komanovců a chopili se nejnovíiíích prostředků západn.' ce průmyslové výroby. Heslem se stalo:
DOíWATAPftEDfHNAT*
92

Bu když se Západ vrhal na Východ a když si osvícené duse buď zamluvily ■fe oo Indie. nebo. jako Ycats. již byly na pouti k Byzanci, vydali se kulturní ■■pologové jako sir James George Fiazer znovu nalézt Velkou Matku a my-■jí postavy archaického vídomí. Antropologové si ale nevilmli. Že tyto formy ^Bmí pronikly do všeho jeslí před jazzovým víkem ve dvacátých letech dvacá-Bo století. Okamžitý telegraf zasedl takové způsoby společenského pořádku, jež HHl dovedly rozhlasové vysílání až k Hitlerovým pecím, r Tentýž krutý paradox se nyní dotýká amerického černocha, jehož jazzové ■» poprvé v dejinách sjednotily kultury celého svita. Od léhoŽ černocha « pní očekává, že poté. co vytvořil univerzální kulturu kmenového jazzu. ..sply-fte" s gramotnou subkulturou.
ft James Joyce to viechno vyjádřil ve velí o hrdince Plaček nad Flnneganem. Je ■Anna Livia Plurabclla. hudební matka všech forem, skryté pozadí byif
UiuIUíkomořská hudba zní rokem řeky odlivem a pfůivem.
I tč pozadí a síla antropologického počínání, stejní jako obchodní svít záka£--vyrobec. spočívají v moci okamžité elektrickí komunikace, která může hny veci navrátit do všezahrnující přítomnosti. Zahrnutím viech lidí do viech . elektrickým prodloužením jejich vlastního nervového systému, díla nová Bhnotogie z figury primitivní společnosti univerzální pozadí, jež pohřbívá Bliny předchozí figury. Naivit* antropologů v „bezpečí" civilizační gramotné ofciady znovu a znovu odpovídají rádoby inovátoři. kteří míří za špecifickými
m                                       ERLE STANLEY GAUDNER
NEJPRODÁVANĚJŠÍ SPISOVATEL SVETA MRTEV
{Star, Toronto 12. března 1970)
e Perry ho Masona cítil často ironii své situace Rozhodl se psát. aby mři
času na lov a rybařeni, a pak suávil celý život tím. že diktoval týmu sekretá-
Skrytým pozadím tohoto stavu byly právř lov a rybařeni. Jeho hrdina. Perry
n. je na plný úvazek lovcem a rybářem lidí i stopařem. Hlavní podobou lov*
na novém elektrickém pozadí telefonu a televize je detektiv, tajný agent.
Lovec a detektiv: postoje a podvody
jedr jm dobrodružství Sherlocka Holmese se jeho občf bráni, když Holmes ivr-Žc ji vidí: na určitém místí. Obít ironicky odpovídá: „Vidél jsem. Že za mnou
n
nikdo nejde." A Holmes k lomu dodává; _A to pravdepodobní uvidíte vždy« když vás budu sledoval."
Polovina svčia se dnes zabývá Um. fe druhou polov tnu svém dríí j>c>
dem-. To je ve skutečnosti problém víku „wftwanr a mformací. V předchort
veku  hardwaru" drželi -maJKelc- svita ..neir.aje.nc~ pod „dohledem". T c
r> rajón pro poldy se nyní přesunul do sveta populárni zábavy. Policejní,id:
!ádné um/leck/ dílo. ladný byrokratický baUt rorfniných 'xirén. Takto
pochop«, že Špionážní aklivity naíich přečetných ..zkoušených" agentur low
lidi jsou nejen zastaralé, ale i nadbytečné a nepřípadné.
gallupujIcI- Špionáž vytväw neosobu flovéka. který nikdy neexistoval
postoje a podvody jako způsob života nynl splývají ve světovém divadle.

94