■ " . Úvod O základních pojmech souvisejících s evropským právem V úvodu télo učebnice je potřeba vymezit některé základní pojmy, které budou následné používány. Je vhodné pozorné prostudovat a osvojit si význam jednotlivých pojmů pro snazší orientaci v dalším textu. Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). Evropská integrace probíhala v několika základních vývojových etapách. První v poradí vzniklo v roce 1951 ESUO. Prvotním smyslem tohoto uskupení bylo podpořit rozvoj dvou klíčových průmyslových odvětví - ocelářství a těžby a zpracování uhlí. ESUO vytvořilo společný trh uhlí a oceli. Mezi členskými a přidruženými státy byla zrušena cla a vývozní kvóty, byl uvolněn pohyb určité pracovní síly, sjednoceny ceny a dopravní tarify. Uhelný a hospodářský průmysl byl vyňat z pravomoci národních vlád a podřízen společenství. ESUO si kladlo za cíl zvýšení zaměstnanosti a životní úrovně v Členských státech. Evropské' hospodářské společenství (EHS). O několik let později vznikla další dvě společenství, a to na základě Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, která byla podepsána v Římě roce 1957 a účinnosti nabyla od 1. 1. 1958 (dále jen „Smlouva EHS"). EHS vzniklo dohodou původně šesti zakladatelských států -Belgie, Francie, Lucemburska, Německa, Nizozemí a Itálie.1 EHS vzniklo s cílem založit hospodářskou unii a s výhledem na vybudování velkého společného trhu s volným pohybem kapitálu, zboží, služeb a pracovních sil. Již v době svého vzniku si EHS vytklo za cíl vytvoření celní a měnové unie, režimu volného pohybu osob a zavedení společné daňové, finanční, obchodní a sociální politiky. Evropské hospodářské společenství bylo v roce 1992 v Maastrichtu v souvislosti s přijetím Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva EU") přejmenováno na Evropské společenští.1 EHS. později ES (viz dále) má pamáct členů: kromě 6 zakládajících států jcšič Dánsko. Finsko, Irsko. Portugalsko. Rakousko, Řecko, Španělsko. Švédsko a Velká Británie. K 1. 5. 2004 přistoupí dalších 10 členů: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko. Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. marg. č. 1-2 2 Úvod 3 Evropské společenství pro atomovou energii (ESAE, EURATOM). Vzniklo rovněž k 1.1.1958 za účelem integrace a vytváření společného trhu v oblasti mírového využití atomové energie. V rámci ESAE jsou rozvíjeny programy v oblasti výzkumu a vývoje mírového využili atomové energie, výstavby atomových elektráren, získávání energetických zdrojů, bezpečnosti a ochrany osob a životního prostředí. 4 Pojmem Evropská společenství pak souhrnně označujeme pravé tři výše zmíněná uskupení ESUO, EHS a ESAE, která jsou samostatnými subjekty mezinárodního práva nadanými vlastní právní subjektivitou. Právní samostatnost jednotlivých smluv o založení některého ze tří evropských společenství nebyla odstraněna ani Smlouvou o Evropské unii, která výrazné zasáhla do evropské integrace a vztahů mezi jednotlivými společenstvími navzájem, přičemž změnila i jejich zakládací smlouvy, nejvíce Smlouvu o založení Evropského společenství (dříve Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství) (1992). Všechna tři společenství od této doby jednají prostřednictvím hlavních orgánu, které byly sloučeny. Těmito orgány jsou Evropský parlament, Rada ES,5 Komise ES4, Soudní dvůr5 a Účetní dvůr6. Od této doby se také používá jednotné číslo (Evropské společenství) pro označení společných orgánů, i když jednotlivé základní dokumenty jednotlivých společenství jsou nadále samostatné i přesto, že struktura právního systému, který nové vytvořily, je společná. Vzdor tomu existuje relativně samostatná právní úprava platná pro jednotlivá společenství. Takové právní normy bývají nazývány komu-nitárním právem? Je tedy potřeba nezaměňovat pojmy „Evropská společenství" (množné číslo) a „Evropské společenství" (jednotné číslo). Zatímco 2 Viz Smlouva o založení Evropského společenství, ve znení z roku 1992 [dále jen „Smlouva ES (1992)"], která byla pozménčna v roce 1997 a 2000 [dále jen „Smlouva ES (1997)" a ..Smlouva ES (2000)"]. Rada ES je orgánem Evropského společenství; liší se od Rady Evropy, jakož i od Evropské rady (srov. kap. II a III). 4 Komise ES je výkonným orgánem Společenství a iniciátorem legislativy. 5 Soudní dvůr je nejvyšším justičním orgánem ES. O jeho činnosti srov. zejm. kapitola Vlil. Viz čási páiá Smlouvy o založení Evropského společenství. Dalšími orgány S ménč rozsáhlými pravomocemi jsou Hospodářsky a sociální výbor, Výbor regionů a Evropská investiční banka. Srov. Tichý, L„ Arnold, R., Svoboda, P, Zemánek, l, Král, R. a kol. Evropské právo. Praha: C H. Beck, 1999. O právu EU podrobněji viz kapitola 111. marg. č. 3-4 Úvod 3 v plurálu se mají vždy na mysli všechna tři společenství (EHS, ESUO a ESAE), singulár označuje pouze jedno z nich, a to Evropské společenství, jež vzniklo z Evropského hospodářského společenství. Evropská unie (EU). EU je integrační seskupení patnácti států západní Evropy, jenž vzniklo v roce 1993, kdy vstoupila v platnost Smlouva o Evropské unii uzavřená Členskými státy Evropských společenství v Maastrichtu v roce 1992. Signatářské země svůj záměr vyjádřily v Článku 1 Smlouvy EU takto: „Touto smlouvou mezi sebou vysoké smluvní strany zakládají Evropskou unii. Tato smlouva je novou etapou utváření stále uzsího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanovi. Unie je založena na Evropských společenstvích, doplněných politikami a formami spolupráce zaváděnými touto smlouvou. Jejím úkolem je utvářet mezi Členskými státy a mezi jejich národy vztahy způsobem, ve kterém se projevuje soudržnost a solidarita." EU je sice uskupením svých členských států, právními subjekty však nadále zůstávají pouze Evropská společenství. Evropská unie jako taková právní subjektivitou zatím nedisponuje8; Tento stav však bude změněn v případě, že Ústava EU, kterou připravuje Konvent9, bude přijata všemi současnými Členskými státy EU. Vymezení EU v či. 1 Smlouvy EU a její vnitřní vztahy lze znázornit diagramem jako model tří pilířů: a) první je vlastní jádro EU - tři evropská společenství a jejich právní úprava - komunitami právo, b) druhý pilíř tvoří společná zahraniční a bezpečnostní politika, Tichý, L. a kol. k této problematice ve své učebnici Evropského práva uvádějí: .Jestliže výslovné udělení právní subjektivity v zakládacíSmlouvěES nenínezbytným předpokladem k jejímu vzniku, musí být právní subjektivita, jak to rozvinula i doktrína nepsaných pravomoci, založena faktickým udělením právní subjektivity ělenskými státy. Podle léto teorie musí zakládací smlouva obsaliovat úpravu práv a povinnosti, ze kterých vyplývá meúnárodněprávní odpovědnost. Protože takováto ustanovení ve Smlouvě nejsou, nelze podle v současné době převládajícího názont dovozovat ani pomocí této doktríny právní subjektivitu Evmpskéunie." Srov. 7íc/ty, L, Arnold, /?., Svoboda, P., Zemánek, J., Král, R. a kol. Evropské právo. Praha : C. H. Beck, 1999, s. 51-52. Konvent o budoucnosti EU je zvláštní institucí působící v rámci EU. Jeho vznik je jedním z výsledků celoevropské debaty o budoucnosti Evropské unie. Jeho úkolem je připravit návrh Ústavy EU, jejíž přijetí by pro současnost završilo proces evropské integrace a jejího prohlubování. Konvent má vlastní internetové stránky - http://www.european-convention.cu.int. marg. č. 5 4 Úvod c) třetí pilíř zahrnuje spolupráci členských států evropských společenství v oblastech justice a vnitra, resp. po Smlouvě ES (1997) v trestních věcech. Právní akty společných orgánů Evropských společenství v rámci prvního pilíře jsou právními akty unijního práva. Grafč. 1'° Vztahy a souvislosti pojmů souvisejících s Evropskou unií 1. PILÍŘ II. PILÍŘ III. PILÍŘ EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ = ESUO(1951) ESAE (1958) Evropské společenství (drive EHS} (1958) Od 1992- společné orgány a společné právní předpisy Společná zahranični a bezpečnostní politika Spolupráce v oblastech justice, vritra a trestních věcech O sociálním právu EU Evropská společenství byla původně zřízena jako ekonomická sdružení států na koordinaci výrob a na podporu volného pohybu zboží, kapitálu a lidí. Byla však založena na zásadách svobody, 10 Čásl grafu je převzala z již citované učebnice Tichý, L., Arnold, R„ S\/oboda. P, Zemánek, /. Král R. a kol Evropské právo. Praha : C. H. Beck, 1999. Úvod 5 demokracie, právního státu a respektování lidských práv a základních svobod. Podle či. 2 Smlouvy ES (1997) bylo nicméně úkolem Společenství rovněž podporovat „vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, rovné zacházení s muži a ženami... vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy". Tím v Evropě vznikl demokratický útvar, který nesl některé znaky konfederačního uspořádání států, založeného na respektování suverenity členského státu, občana a zákona (rule of law). Zpočátku Evropská společenství (1957-1986)" neměla vlastní sociální cíle. Respektovala však dokumenty Rady Evropy o lidských právech a zásadu subsidiarity, podle které Členské státy upravovaly (a upravují) lidská práva a základní svobody v souladu se svými tradicemi a při respektování všeobecných právních zásad formulovaných zejména Radou Evropy a Evropskými společenstvími samotnými. V tomto ohledu byla Evropská společenství založena na respektování lidských práv a základních svobod. Jejich všeobecně závazný katalog však dosud toto uskupení nevytvořilo. Během své historie nicméně Evropská společenství plně sledovala evropskou tradici lidských práv a svobod, která byla v polovině minulého století formalizo-vána v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (1950) a Evropské sociální chartě (1961). V 80. letech se Evropská společenství k oběma dokumentům Rady Evropy přihlásila12 a nadále na ně odkazovala i ve Smlouvě ES (1992) a Smlouvě ES (1997). Evropská společenství od svého počátku upravovala vlastními právními normami jen ty sociální otázky, které bezprostředně souvisely s volným pohybem pracovníků uvnitř Evropských společenství. Situace se podstatně změnila v roce 1992, kdy se díky přijetí Smlouvy EU stala jedním z cílů EU ochrana lidských práv a základních svobod spolu s vysokou úrovní zaměstnanosti a sociální ochranou.13 Pro Českou republiku z toho plyne, že vstupem do EU na sebe vezme závazek zaručit sociální práva tak, jak jsou a budou i v budoucnu Evropskou unií vymezena. Tato sociální práva pak budou působil přímo závazně a budou mít přednost před zákonem. V Článku 10 Úst je Srov. kapitolu II. Srov. preambuli Jednotného evropského aktu. Srov. preambuli a či. 2 Smlouvy EU.