^ Hana Mariková PROMĚNA ROLÍ MUŽE A ŽENY V RODINĚ ÚVOD Pojmy pohlaví (sex) a rod (gender) nejsou synonyma, í když spolu úzce souvisejí. Mluvíme-li o sexuálních, tedy biologických rozdílech, rozlišujeme mezi samčím a samicím. Pokud porovnáváme obsah vzdálenosti samči/samičí v různém čase, v různých kulturách, pak zjišťujeme, že je víceméně konstantní, univerzální. Zkoi-máme-li obsah genderových rozdílí, pak mluvíme o mužském a ženském a zjišťujeme, Že obsah vzdálenosti mužský/ženský je determinován kulturně a je vysoce variabilní, ísrv. Bilton - Bennett a d„ 1982) Zatímco pojem pohlaví je vymezen biologicky a jeho obsah se nemění v závislosti na čase či místě působení, pojem gender vyjadřuje skutečnost, že sociální role a atributy, jež slouží jako znak sociálních dimenzí rodové identity, jsou sociálními konstrukty. Pojem gender vyjadřuje mnohdy velmi rozdílné názory na přiměřené (očekávané a akceptovatelné) chování mužů a zen. diferencované jak z hlediska prostorového, tak časového. S odlišnými nároky, předpisy na roli muže 8 ženy se setkáváme nejen mezi odlišnými společnostmi a kulturami, ale i mezi odlišnými sociálními skupinami uvnitř společnosti - at již v témže Čase či v různých historických obdobích. V této souvislosti se vynořuje otázka, zda je role muže a ženy konstruována pouze biologicky či pouze sociálně, eventuálně do jaké míry je dána biologicky a do jaké míry sociálně? Stoupenci biologického determinismu, teoretici lidské přirozenosti dokazují. ?e rozdílné role mužů a zen jsou přirozené, a jsou tedy determinovány vrozenými biologickými vlastnostmi. Podle nich je tato přirozenost realitou nevyhnutelnou Či nezměnitelnou nebo dokonce žádoucí. Přirozenou úlohou zeny je rodit děti a pečovat o ně, starat se o rodinný „krb" (žena je chápana jen v roli manželky. matky, pečovatelky a vychovatelky), muá-otci je z tohoto zorného úhlu vymezena role ochránce a živitele. Ze základních biologických, tj. fyziologických a psychologických rozdílů se odvozuje přirozenost dělby práce, rozdělení práce na mužské a ženské. Podle tohoto přístupu existuje přirozená tendence, založená na biologické podstatě člověka, a to podřízení se žen mužům a vlády mužů nad ženami. Z tohoto zorného úhlu je role ženy spojována výlučně se sférou rodiny. Žena je zde nenahraditelná a nezastupitelná ve své rodičovské roli matky, má primární odpovědnost za intimní a nepřetržitou péci o dítě a domácnost. FPQ^NA ROD MIJ2E A 2ET-JY V HOI > I Kdyby však „biologické" determinovalo, striktně zapříčiňovalo „sociální*, pak by pravděpodobně neexistovala taková variabilita obsahů sociálních rolí a taková rozdílnost v pojímání obsahů ženské a mužské práce. Sara Delamontová ve své práci Í1980) tvrdí: „...většina rysů spojovaných s mužem a ženou je původu kulturního, i když většina lidí věří. že jde o rozdíly přirozené íto jest biologické)". Mužskost a žen-skost a role vážící se k nim jsou v prvé radě konstruovány sociálně. Kdyby byly odvozeny biologicky, pak by byl nadbytečný proces socializace i proces sociální kontroly Podle sociologického přístupu nika i pŕ'rcda, ale proces socializace určuje rozdíly v cnovéní obou pohlaví. Rozdíly mezi muži a ženami uvnitř kultury jsou závislé především na odlišném způsobu, jakým společnost zachází s chlapci a muži na jedné straně a dívkami a ženami na straně druhé. tj. na odlišné socializaci příslušníků obou pohlaví. Výzkumy kulturních antropologu jsou dokladem toho, Že s výjimkou válčení 8 výroby zbraní (i když v moderní společnosti již i tyto Činností vykonávají ženy), práce vykonávané v některých kulturách jen muži či jen ženami jsou v jiných kulturách vykonávány příslušníky pohlaví opačného. Oělba práce se v různých částech světa značně liší, přestože lidská přirozenost je podle biologů a biosociologů neměnná. Klíčovým momentem .nerovnosti" v dělbě práce nejsou tedy v prvé řadě rozdílné Či odlišné schopnosti mužů a žen (chlapců a dívek), ale rozdílné „ohodnocen' práce vykonávané muži a ženami (chlapci a dívkami), rozdílný společenský status přiznaný „Ženské" a „mužské" práci. A tak podle sociálního konstruktivismu biologické rozdíly nejsou důležité v determinování sociálních rolí. Tyto role jsou podmíněny genderově, jsou tedy sociálně konstruovanou kategorií, (srv. Lorber - Farrell. 1991). Tento pohled odlišný od pohledu biologického je pohledem většiny kulturních antropologů a sociologů. Mezi oběma krajními póly se nacházejí umírněnější stoupenci obou skupin. Svébytnou skupinu tvoří vědci hledající „zlatou střední cestu" mezi vlivy přírody a kultury, mezi determinací biologickou a společenskou, kteří si rovněž kladou otázky: „do jaké míry mohou lidé sami sebe měnit", „do jaké míry je nerovnost mezi mužem a ženou výsledkem působení biologického faktoru a do jaké míry je společenským produktem", .do jaké míry je tato nerovnost změnitelná?". Tito teoretici sice připouštějí existenci biologické „nestejnosti", .jinakosti", ale zároveň poukazují na to, že ta ještě sama o sobě nemusí nutně implikovat společenskou nerovnost. Stoupenci .středu" smiřují na první pohled zdánlivě nesmiřitelné. Biologicky do jisté míry determinované společenské role muže a ženy jsou v jejich pojetí chápány jako komplementární. Z toho vyvozují závěr, Že není nutné měnit v prvé řadě sociální role, resp. jejich obsahy, ale hodnotový systém společnosti. Ocenění ženské role a Ženské práce by tedy podle nich mělo vycházet z nezaměnitelného a zvláštního významu, jež mají pro udržení existence Života nejen biologického, ale i sociálního. MWI--UVA Příkladem tohoto typu uvažování je ekofeminismus, kladoucí důraz na hodnotu života a s ní spojenou hodnotu mateřství. Zena ie vysoce hodnocena za to, ze je matkou, dárkyní života. Ekofeminismus respektuje přírodu, nebot příroda je nutnou podmínkou lidské existence a lidského života vůbec. Odmítá svět postavený na mužských hodnotách - na moci a násilí představovaných především válkami, odmítá rigidní, hierarcht-zovanou a autoritářskou strukturu společnosti. Proti tomuto světu staví svět ženských hodnot - hodnoty spolupráce, partnerství a odpovědnosti. Struktura tohoto světa je horizontálnější, nebot v partnerských modelech zde uplatňovaných existuje menší tendence k vysokému stupni hierarchizace a autority, které jsou příznačné právě pro mužsky konstruovaný svět (srv. např. Eislerová, 1990.1995). Bez ohledu na to, zda je příčina dominance viděna jako mající svůj původ v přírodě či ve společnosti, faktem zůstává, že ve většině společností mají muži. at již jejich rod-gender charakterizuje cokoli, víc* mocí a autority než ženy. V praxi to znamená, Že muži a ženy nejsou pouze jiní, odlišní, ale jsou ve vztahu subordínace a dominance. Tato struktura subordínace je nazývána patriarchát Pojem patriarchát v sobě tedy zahrnuje hierarchii sociálních vztahů a institucí, v nichž a prostřednictvím nichž mohou muži dominovat nad ženami. Dělba práce podle pohlavi ženy v období vzniku moderní společnosti znevýhodňuje, a to tím. že muži je určeno místo ve veřejné sféře - tj. ve sféře piacené práce, placeného zaměstnání či podnikání, ve sféře veřejné angažovanosti, zatímco ženě je vyhrazeno místo ve sféře soukromé - tedy v rodině, v domácnosti, ve sféře práce neplacené. Tím. že muž je jediným, kdo vydělává, prohlubuje se závislost ženy na muži. Kromě psychologické závislosti se vytváří nový druh závislosti ženy na muži, a to závislost ekonomická. (Srv. definici muže coby .hlavy rodiny" v zákoně z dob Rakouska-Uherska. který platil až do r. 1948, kdy byl institut „hlavy rodiny" novým zákonem o rodině odstraněn. Teprve tímto aktem byli oba manželé formálně zrovnoprávněni. Byla odstraněna formální překážka možného rovného postavení mezi manžety a vytvořen formální předpoklad pro skutečně partnerské soužití mezi mužem a ženou v rodině.) Česká rodina na počátku so. let a role mužů a žen v ní Moderní společnost je piné dynsmismu. A ta« se v průběhu jejího vývoje ženám postupně otevírá prostor pro seberealizaci i mimo rodinu. Muž je naopak stále více 8 Častěji „vtahován" do soukromé instituce rodiny, aby zde plnil, anebo se alespoň spolupodílel na plnění některých rolí, jež byly dříve vyhrazeny pouze ženám, Tradiční komplementarita rolí uvnitř rodiny je v moderní společnosti postupně narušována. V každodenním životě to znamená, že role muže a ženy jsou v zásadě stále více zastupitelné, zaměnitelné a neměl by existovat ostrý předěl mezi mužskou a ženskou prací v rámci domácnosti. PROMĚNA ROLI MU2E A ZSnY V \ Jaký dopad má fakt, že žena pracuje, na rodinu; jak je vnímána žena v roli pracující matky ženami samotnými 8 jak je naopsk vnímána jejich mužskými protějšky; jak dokáží ženy skloubit práci a rodinu? K jaké proměně role muže, dochází uvnitř rodiny? Odpovědi na tyto otázky nám mohou poskytnout výsledky některých výzkumů provedených v Sociologickém ústavu v rozmezí let 1994-1995. V následující analýze budeme vycházet z výzkumů. al „RODINA 1994 - sociologický výzkum sociálních podmínek české rodiny", který proběhl v rámci dlouhodobého výzkumného programu ISSP V České republice byl realizován v září 1994 na reprezentativním vzorku 1024 respondentů. b) „Pracující žena a rodina". Výzkum byl uskutečněn v České republice v rámci programu IREX v Červnu 1995 na vzorku 620 žen. c) „2eny a muži na trhu práce", který byl proveden v rámci projektu „Postavení ženské pracovní síly na trhu práce i mimo něj" (Grantová . agentura České republiky, Č. grantu 403/94/18911 na podzim roku 1995 na reprezentativním vzorku 987 respondentů. NÁZORY NA POSTAVENÍ A ROLI MUŽE A ŽENY V RODINĚ Ve výzkumu „Rodina 1994 - sociologický výzkum sociálních podmínek české rodiny" bylo zjišťováno, jak citiivě vnímají lidé změnu role ženy v rodině a dopady této změny. Příklon či odklon od výroků, které byly vyjádřením jednak tradičního, jednak moderního pojetí obsahu role ženy v ředině i mimo ni. znamenají příklon či odklon od dvou základních modelů. V prvním modelu je Žena pevně zakomponována do rodiny a její hierarchie hodnot začíná a končí rodinou a dětmi. Jde tedy o klasické tradiční chápání rodiny a rolí v ní. Pro zjednodušení nazveme tento model modelem T. Ve druhém modelu je žena reprezentována jako zaměstnaná, resp. pracující matka, kde výkon jejího povolání intervenuje výrazně do sociálního statutu nejen ženy samotné, ale rodiny jakožto celku. A tak tento model nazveme modelem M Podívejme se nyní blíže na jednotlivé výroky a odpovědi na ně. A Pracující matka může svému dítěti poskytovat stejnou lásku a jistotu jako matka, která není zaměstnaná. B Předškolní dítě pracující matky pravděpodobně strádá. G Je-li žena zaměstnána na celý úvazek, rodina tím v zásadě trpí. 0 Nic proti zaměstnání, ale většina žen stejně touží po domově a dětech. E Být ženou v domácnosti uspokojuje stejně jako pracovat v zaměstnání. F Zaměstnáni je pro Ženu nejlepší způsob, jak být nezávislou. G Většina žen dnes musí pracovat, aby mohly finančně zabezpečit svou rodinu. MAHIKOVA Odpovědi ano u výroků A, F a ne u výroků B, C, D, E, signalizují přikloň k modelu M Opak pak příklon k modelu T Výrok 6 je poněkud problematický nebet klatí-ná odpověď na něj sice povyšuje Ženu do role spoluzn/itele rodiny, na straně druhé však redukuje problém zaměstnanosti ženy pouze na finanční rovinu, odhlíží od skutečnosti, že do výkonu profese se promítá i potřeba seberealizace ženy. Výrok může navodit dojem, že práce je nutné zlo, nutné jen a pouze pro to. aby byl zajištěn určitý materiální standard rodiny. Z dalšího rozboru bude zřejmé, že kladná odpověd na tento výrok je projevem spíše pragmatického než liberálního způsobu myšlení, proto kladnou odpověď na něj budeme považovat za příklon k modeln T. model T model M A.........NE A..........ANO B.........ANO B..........NE C.........ANO C..........NE D.........ANO D..........NE I.........ANO E..........NE F.........NE F..........ANO 6.........ANO G..........NE Statistická závislost na znaku pohlaví byla prokázána u všech výroků kromě výroků B a C. Podle názoru nadpoloviční většiny žen může pracující matka poskytovat svému dítěti stejnou lásku a jistotu jako matka, která není zaměstnaná (A) a pro zhruba stejné velkou část žen je zaměstnání pro ženu nejlepší způsob, jak být nezávislou (F). Více než 50 % žen nesouhlasí s výrokem IE), že být ženou v domácnosti uspokojuje stejně jako pracovat v zaměstnání. Na základě analýzy výroků A, E a F se nám jeví, že nadpoloviční část žen a více než 40 % mužů akceptuje ve svých názorech model M. Avšak interpretace se začne komplikovat v okamžiku, kdy přejdeme k analýze dalších výroků Pokud by totiž názory této časti žen a mužů byly konzistentní, muser by v případě odpovědí na další' výroky volit tío dotázaní variantu ne. Že tomu tak není, bude zřejmé z dalšíio textu. V&ä procento žen (61,4 %) než mužů (57,9 %) souhlasilo dokonce s výrokem B - nic proti zaměstnaní, ateve^á^Ženste^tnuz/pooomověaoe^echasv^\fEmZ-- většina žen dnes musí pracovat, aby mohly finančně zabezpečit svou ŕ»*»/(93,2 % žen a 89,2 %mužů). Tento poslední výrok nejvíce oslabuje počet těch, kteří jsou nakloněni akceptovat model M, v němž má žena právo na svou seberealizaci prostřednictvím práce, kde výkon povolání není vnŕnán jen jako finanční nutnost. Z uvedených dat je zřejmé, že pnUaa k ebenu čistým modelům podle pohlaví není jednoznačný. V určitém směru jsou lidé schopní akceptovat atributy moderního typu rodiny, v jiném nikoli. Do odpovědi na jednotlivé výroky kromě znaku pohlaví silně intervenují i další sociální charakteristiky jako je věk, vzděláni a sociální postavení POOM&viA ROU N*u2S A 2SmV V Rl \ K tradičnímu modelu se častěji přikláněli lidé se základním a nižším středním vzděláním, vyučení, lidé starší (obvykle nad 60 let výše), Mé ovdovělí a nepatrně častěji muži než Ženy. Moderní model je více akceptovatelný pro ženy, lidi mladš^h věkových ročníků (obvykle do 30 let věku, v některých případech i do 45 let), Mi se všeobecným středním vzděláním a neukončeným a ukončeným vysokoškolským vzděláním, dále pro vdané a rozvedené. V témže výzkumu bylo testováno, jaké názory má populace ns změnu obsahu rolí v rodině v návaznosti na sféru práce a zaměstnání ,-A.'.ll-i_.'A pool známých a přátel. Práce má pro většinu českých žen vysokcu se h e realizační hodnotu. Na druhé straně silná orientace části Žen na rodinu p může ovlivňovat při volbě zaměstnání (ženy s malými dětmi obvykle preferuj' ta zaměstnání, která jsou .blízko", mnohdy i za cenu pňjetí méně kvalifikované práce). Pníš silná orientace na rodina tak vlastně část českých žen znevýhoawje na tra« práce Z důvodu rodiny pak tyto íeny usilují méně často o kariérový postup než muži, spokojuj! se s hůře placeným zaměstnáním apod. Na xabc^ skloubení pracovních a rodinných powanostiic v naší společnosti ±vy-le nahlíženo jako na osobní problém ženy Skloubení práce a rodiny je považováno za projev schopnosti Ď neschopnosti ženy tento problém zvládnout. České zeny jsou nakloněny vice než muži k záměně rolí v rodině. Muži jsou ve svých názorech na roli muže a ženy v rodině konzervatn/něfší. Dá se v dohledné budoucnosti očekávat v tomto směru nějaká změna? Protože změna rolí je akceptovatelná nejvíce pro lidi mladé a lidi vzdělanější, dá se předpokládat, že ke změnám chování v rámci rodiny bude docházet stále více stfm, jak se bude zvyšovat vzdelanostní úroveň populace a jak mladší věkové ročníky budou vstupovat do života a reálně naplňovat novými obsahy role ve své vlastní rodině. Pro ně by nemělo být „nenormální", resp. neobvyklé, že muž zůstane doma a bude se starat o dítě a bude to žena, kdo v té době bude pracovat, nebo že se budou v těchto rolích střídat. Od muže se bude očekávat větší zainteresovanost na chodu domácnosti a větší zájem o rodinu na úkor jeho seberealizace prostřednictvím výkonu povolání. LITERATURA: lilton, T., Bonnetf, K., Jones, P., Sheard, K., Slanwort, M., Webster, A. ..Sexuální nudity a společnost*, ki Stromupřetísdů zevropské s americké feminrstické soc/o&giff. Dň I Praha: Sociologický ústav AV Čfl (198311992. Clark, E. A., tawson, T. „Úvod dogendem". In Sbornápřekladů i evropské eamerické feministické sociologie. DJ t. Praha: Sociologický ústav AV ČR (1985) 1992. Curtis, R. F. .Household and Family in Theory on Inequality". In ASR. No. 2. April 1986. Vol. 51. Delamont, S. Se> Roles and the School. London: Methuen 1980. ■unity, F. „Mužstó a Ženské vlastnosti: Úvod k pročtenu vztahu poNavi ke vzdetám". In Oslzlý. P Podzemní univerzita. Brno: knižnice Proglas 1993. Edley, N., Wetherell, M. Men m Perspective: Prsctice. Power mlIdentity. London: Prentice Hall/ Harvester WheatžMaf 1995. Eislerová, R. Ůšeameč, egreše a láske: aneb lene e mulvprůběhu staletí. Prahe: NLN 11987 a 1990) 1995. Fausio-Sterling, A. Myths of Gender: ßvaeotcef Theories About Women and Men. New Vo* Base Books 1985. Friedman, S. (tint Maaers: Women M about TheŕJsbs and Ihär foes. New York: Vüng Penoj'n 1996. Lorber, J., Farrell S.U. The Soc^ Construction cl Gender. London. New Delhi: Sage PoNicatúre 1991. Muinj, I. Moder®rodine /mýty e skutečností. Brno: 1990. Milný, I. Roolna vysokoškolsky viděuných mm/atí. Brtu:Univ. J. E. Purkynö 1983. S^r\íp/&M)/e^tíJsiée3n&i^^^^^sx^^ Ol II. Praha: Soadogcky ústav Ä/ ČR 1993. Stein, E. FrsuenbMmg undFrsuenbeivte 1949. Wilson, E. 0. OŘdsképňroiencsti Praha: NLN (1978) 1993. PR3MÉMA ÓDU MU2E A 2ENV V RDM