BIOGRAF Editor: Zdeněk Konopásek (Fakulta sociálních věd UK, Praha) Redakce: Lukáš Havlín (student sociologie, FSV UK Praha) Eva Stehlíková (Fakulta sociálních věd UK, Praha) Redakční kruh: Josef Alan FSV UK, Praha Jaroslav Kapr Vladimír Andrle University of York, York, UK Karel Kosina David Doubek PedF UK, Praha (PSŠE) Zuzana Kusá Hana Hlošková Ústav etnológie, SAV, Bratislava Jana Pánkova Aleš Kabátek FSV UK, Praha (student) Ida Peřinová Jiří Kabele FSV UK, Praha Olga Šmídová Petr Kamberský FSV UK, Praha (student) Jaromír Volek Slezská universita, Opava FF MU, Brno (student) Sociologický ústav SAV, Bratislava FSV UK, Praha (studentka) FSV UK, Praha (studentka) FSV UK, Praha Škola sociál, studií, FF MU, Brno ISSN 1211-5770 BIOGRAF je časopis stejnojmenného sdružení pro biografickou a reflexivní sociologii). Biograf bezprostředně navazuje na "BIOGRAF Bulletin" vydávaný v letech 1994-Ó, Publikuje příspěvky věnované kvalitativnímu či Interpretativnímu sociálnímu výzkumu, se zvláštním zřetelem k biografické a/nebo reflexivní sociologii. Ilustruje Tereza Vajdová. Časopis vychází čtyřikrát ročně a má následující pravidelné rubriky: tak I tak: tematicky relevantní diskuse, polemiky, názorové střety, kritické komentáře a repliky; kousky: články, výzkumné skici a studie, vybrané pasáže rozsáhlejších textů (chystaných knih, bakalářských či magisterských prací, výzkumných zpráv), překlady; recenze: nejen.klasické recenze vycházejících monografií, ale také více či méně uspořádané či komentované poznámky ze čtení další tematicky relevantní literatury (jednotlivých článků, speciálních čísel časopisů, starších knih); do oka: zprávy o proběhlých konferencích a seminářích, o studijních akcích a pobytech, o probíhajících či chystaných výzkumných projektech; avíza: základní Informace o chystaných odborných akcích, o zajímavých zdrojích výzkumných dat, o nových časopisech, knihách, internetovských zdrojích. Adresa editora a redakce: Zdeněk Konopásek Institut sociologických studií Fakulta sociálních věd UK Celetná 20, 116 3ó Praha 1, ČR tel: 02/24 49 14 89; fax: 02/24 22 19 50 E-mail: konopasOs.fsv.cuni.cz Vydavatel: Josef Alan Švábova 24 152 00 Praha 5 Vyrábí: ŠEMOS (Krasová 5, Praha 3) Biograf___________________________________ c, 8/1996, str. 1-7 Tři malí dinosauři aneb Sociologova noční můra Bruno Latour Centre de sociologie de /'Innovation Ecole des Mines, Paris Bajka věnovaná Neznámému relativistovi' Byli jednou tři malí dinosauři: první se Jmenoval Realosaurus, druhý Scientaurus a třetí Popsaurus.2 Jejich původ nebyl znám, a tak vědci najali sociologa, aby v jejich nepřehledných genetických vztazích udělal pořádek. Jeho snaha však od počátku narážela na metodologické problémy. Ne|prve se pokusil sestavit jejich genealogii. První z dinosaurů, Realosaurus, žil zhruba před 150 milióny let; druhý se narodil v Anglií okolo poloviny 19. století; a třetí se tvářil, jako by tu byl odjakživa, a jeho četné obrázky byly k vlděif v románech Julese Věrna I na tobogánech v Dlsneylandu. Kterýž dinosaurů byl stvořen kterým? + + + 'Tento text byl částečně Inspirován dlouhou diskusí s profesorem Rom Harré a s Dr. Karin Knorr ve Vídni. 'Poznámka editora: Tento text |e překladem anglického textu "Three Utfle Dinosaurs or a Sociologists Nightmare", publikovaného roku 1980 v časopise Fundamente Sclentlae (Vol. 1. 79-85). Děkujeme Bruno Latourovi za laskavé poskytnutí copyrightu pro otištění této české verze. Vřelý dík patří Lukáši Gjurlčovl za překladatelský čin. Sociologův plán byl logický: sežene Realosaura a zeptá se ho nfijjlho místo narození a kopulační zvykýi;:§izýi:;ý|ak: zjistil, že k sestupu do druhohor mf|:£Í|bľ výkonný stroj času. Rozhodl se proto seznámit se s mladším Scientaur:é!^l:S3Vl^|: se v knihovně Národního muzlsfÖ-diöuHä četl o tom, jak Buckland, Cuylěf, Mantell, Owens a Marsh s Copem3 běffm desítek let vzájemných diskusí postuph|;:|í|ieřít<3íJí ra sestavili. Různé jednotlivosti, krerýřrí':še dosud říkalo "kosti obra" neboj; "stopy: ptačích drápů" se postupne|zi|tBudö^5| valy do struktury, z níž se pi|rfralu zcjfal klubat dinosaurus (Marx, 197Í|:i: Sociolog přečetl spoustu'í|||l||;:|ia:?byi; spokojen, protože měl pocit, ževíítecl už dokáže o Realosaurovl leccosnci, Kesyés mu překvapení však zjistil, ^;!jvk3sjh#>:;g; Realosaurovi i Scientaurovi říká úpln&Ůo-též. Napsal tedy předběžnou výzkumhpu zprávu pro Nadaci, která podpořG§ala jeho výzkumné úsilí, v níž prohlásil;' že oba dinosauři Jsou jednovaječná dvojčata. + + + Tato zpráva se ale nijak hěpotéslld Scientaura. Namítal, že Realosaurus se narodil milióny let před ním, takže nemůže dost dobře být jeho bratr. Ve skutečnosti, jak pravil, je totiž Realosaurus jeho Vynikající podání v Colbert (1962). 2 Rruno Latour Tri mali dlnosaurl otec. Zmaten touto nesrovnalosti, požádal sociolog o názor nejmladšího Popsau-ra, který tomuto tvrzení skromně přitakal tím, že se sám prohlásil za Scientaurova sýnqq ReaJosaurova vnuka. Náš sociolog vrtqlikqždý:;názor a napsal tedy druhou předběžnou zprávu, ve které vysvětlil, že genetické vztahy v dinosauři rodině jsou následující: Realosaurus zplodil Scientaura a ten zplodil Popsaura. Jelikož četl Platóna, dqclál |eště, že druhý dinosaurus je stínem; prvního a třetí pak stínem tohoto stínu,4 Sociologovi se nicméně zdálo, že pro definitivní potvrzení svých závěrů přece jen potřebuje promluvit přímo s předpokládaným patriarchou rodu, Realosau-rem, A tak se s ním pokusil setkat - dříve než mu vyprší výzkumný grant - na paleontologické konferenci, která právě probíhala! Avšak dříve než tak vůbec mohl učinit, začala tam davem přítomných Vědců probíhat vlna vzrušení. Spousta lidí vstávala ze sedadel, promítala si navzájem diapozitivy a horečně diskutovala. Po třech dnech této aktivity, kterou prováželo velké dusno, se Scientaurus změnil k nepoznaní. Před konferencí byl studenokrevný, neohrabaný a líně se rochnll v bažinách. Na jejím konci už byl teplokrevný, měl velmi důmyslnou tělesnou stavbu a čile pobíhal po kraji, spásaje spoustu nových druhů potravy. Náš sociolog začínal být problémem upřímně zaujat a ptal se: "Co se to stalo, že došlo k takové změně? Zmeškal jsem snad Realosaurův příspěvek? Tolik jsem si přál ho tu slyšet!" Ale jeho přítel paleontolog se jen zasmál: "Kdepak, nebuď hloupýl Realosaurus přece nemůže chodit na haše konference, je příliš veliký a těžký, A ostatně vůbec ve skutečnosti neexistuje - vždyf on sám |e jen interpretace..." Sociolog nevěřil svým uším. Vždyf toto teď říkal týž paleontolog, který mu před dvěma lety "nezvratně dokázal", že Scientaurus je dokonalým obrazem svého otce Realosaura. Zcela zmaten, sledoval sociolog v následujících měsících pozorně nově vycházející literaturu. A vida, pokaždé, když se změnil Scientaurus, došlo ke stejné proměně I u Realosaura. Když začal Scientaurus chodit po zadních, Realosaurus se také postavil na zadní. Když začal Scientaurus mít roh na rukou místo na nose, pak I Realosaurův roh se nenápadně přestěhoval z nosu na ruce.5 Otec se opičil po svém synovii Taková servllita byla pro našeho sociologa příliš velkým paradoxem, a proto sedl a napsal třetí předběžnou zprávu, ve které vítězoslavně prohlásil, že Scientaurus je Realosaurův otec a že chudák Platón si popletl genetické informace. Skutečný dinosaurus se ukázal být stínem vědeckého, + + + Tato zprava se ale nesetkala s takovým nadšením, jaké očekával. V jednom paleontologickom časopise vyšel jizlivý článek, v němž se psalo o "relativismu" a "natvrdlosti sociologů, kteří neustále vidí sociální faktory tam, kde žádné nejsou". Článek končil krásným popisem Realosaura, "jak jej v současné době známe". Zděšený sociolog běžel na universitu a žádal vysvětlení: "Co to má znamenat? Děláte si ze mě legraci? Jak vůbec můžete vůbec o Realo-saurovi nějak smysluplně mluvit?" Ukázalo se, že spor mezitím utichl a přesunul se na jakýsi podružný taxono-mlcký problém, týkající se odvození ptáků od dinosaurů, Všichni sociologovi vědečtí přátelé tvrdili, že nynější obraz Realosaura už žádný rozumný vědec nemůže zpochybňovat. ''Platón: Republika. ■'Butteault(1978). Biograf__________ č, 8/1996, str, 1-7 - "Počkejte, o kterém dinosaurovi to mluvíte?", ptal se sociolog, - "No přece o tom jediném, o tom skutečném, který žil před 100 milióny let a byl teplokrevný.,." - "Ale před třemi měsíci jste říkali, že není jisté, jestli.,," - "Ano, ale teď to profesor Peabody dokázali" - "Ale vždyf jste ml sám říkali, že Realosaurus je jen Interpretace!", téměř zavřeš-těl zvolal rozčílený sociolog, - "Takovou pitomost bych nikdy neřekl", odpověděl dotyčný paleontolog nakvašeně. V následujících měsících se zdálo, jako by vědci ztratili paměf. O Interpretaci již nikde nepadlo ani slovo. Scientourus se opět stal Realosaurovým stínem. Náš hrdina cítil stejnou bezmocnost jako Winston Smith, když upravoval jedinou existující kopii deníku 77mes: "Den za dnem a téměř po minutách byla minulost přizpůsobována současnosti... Historie byla jen palimpsestem, který bylo možné oškrábat a znovu popsat tak často, jak bylo třeba; přitom neexistoval způsob, jakjuto falsifikaci dokázat. Také knihy bylý znovu a znovu stahovány, přepisovány a opět vydávány, aniž by kdokoli přiznal, že ke změně došlo."6 + + + Tentokrát už sociolog žádnou předběžnou zprávu nepsal. Stejně jako Winston Smith si pro sebe mumlal: "Jediný důkaz leží v mé paměti a nemám žádnou jistotu, že někdo jiný se mnou tuto vzpomínku sdíli."7 Oproti Smithovi byl však na tom přece jen lépe, nebof mezitím dosáhl prodloužení svého grantu a mohl se pustit dále po stopách dinosauřího tajemství. A tentokrát se bez jakéhokoli varování uchýlil k podstatně razantněpy/jtekumnéí;:: metodě. Opatřil si nahrávací magnetofon|q:so/í-. hal, až se rozhoří další vědecký sr|p|;i^ilys;: získal záznam o tom, který z diocisjaPrů vy- i: tváří toho druhého. Uběhlo je|;ípár měsíců, když profesor Krullck, jeden z předních odborníků, začal promítat diqppzlliýjpo: ;■ zpochybnil podstatnou část;t|oríe:äihá-:: sauřího ekologického systérríiii: Sociolog se tak přesvědčil, že aspoň po této stránce je Scientaurus původcem Rjlqlqsqurq v a nikoli naopak; Realosaurus sě; ppkprňě stáhl do ústraní, dokud spor, jehož byl předmětem, neutichl. V tu chyíli:^eTpij§g} vyskočil na pódium, chopil se;:;jsíkrófbhů a přinutil profesora Krulickq:::podepsat písemné prohlášení, že alespoň, y tomto případě je Realosaurus "Interpretací", Toto podivné chování mělo jisté oprávnění, nebot o pár minut později si již posluchači začínali být jisti a Realosaurusise znoýu objevil jako důvod, proč se pechalípře-svědčit. Historie měla být opět přepsaná. Teď se však zaskočený Krulick jen iftrzutě díval na papír, který před chvílí podepsal, zatímco sociolog se s ďábelským; úsměvem usadil do křesla a vyčkával í daiší spor. Tento brutální postup praktikoval ;pÓ; několik mésíců a zapisoval si data o tom, kdy vznikaly jednotlivé částlopóu dinosaurů a co o nich bylo řečeno. Potvrdilo se jeho dřívější pozorování, že o žádném z obou nelze tvrdit nic, co by neplqtlló ] pro toho druhého. Nakonec sestavil diagram s šipkami ukazujícími, kdo býl původcem koho. Diagram vypadal zhruba takto:8 "Orwell. 1984 (str. 35). 'Tamtéž, str. 127. "Veškeré vědecké údaje byly vypuštěny kvůli zachování anonymity. 4___________________ Realosaurus I <- Scientaurus I 1910 Realosaurus i — Scientaurus I 1910-1920 Realosaurus II *- Scientaurus II 1920 Realosaurus II — Scientaurus II 1920-1930 Realosaurus lil <- Scientaurus III 1930 Realosaurus lil -* Scientaurus III 1930-1940 Dospěl k zajímavému zjištění: kdykoli došlo ke kontroverzi (1910, 1920, 1930), směřovala Šipka od Scientaura k Realo-sauravi zatímco v dobách příměří, což bylo po většinu času, směřovala šipka opačným směrem, Nikdy se však nestalo, aby Realosaurus ve Scientaurovl vyvolal změnu. Podle období si tedy byli Realosaurus a Scientaurus střídavě otcem a synem. Sociolog si pomyslel: "Tak proto jsem mohl dojít k tolika různým závěrům I Mí vědečtí přátelé jsou v letech 1910, 1920 a 1930 mnohem větší relativisté než já sám, ale v mezidobích jsou to pozitivisté až běda, Mimo to se dinosauři skládají z mnoha částí, z nichž některé zůstávají pořád stejné a jiné se všelijak mění. Pokud vnímáme dinosaury jako celky, tak se ten problém vůbec řešit nedá." Celkově vzato, proměnlivé prvky dinosaurů vypadají jako důsledek Scientaura (to, co je vyvoláno Scientaurem), zatímco neměnné prvky vypadají jako důsledek Realo-saura. Náš pozorovatel si sedl a napsal definitivní zprávu, ve které vysvětloval, že v závislosti na období, Intenzitě vědecké debaty a prvku, o kterém uvažujeme, jsou genetické vztahy mezi Realosaurem a Scientaurem obrácené. + + + Tím však jeho noční můra neskončila. Profesor Krulick, kterého předtím donutil k písemnému doznání, požádal jednoho filosofa, aby mu pomohl z této potupné situace. Jenže sociolog už měl v rukou zbraně, aby se filosofovu útoku ubránil. Kdykoli filosof začal mluvit o "skutečné _______________ Bruno Latour ffl mali dinosaurl skutečnosti", o "věci o sobě" nebo o "ne-transitlvním předmětu poznání"', sociolog se ho prostě otázal: "A kterépak prvky máte na mysli? Pevné nebo proměnlivé? A v které době o nich uvažujete? V roce 1910 nebo 1915? Odkud tento prvek pochází? Z učebnice, z konference, z laboratoře nebo z kresleného časopisu?" Filosof čelil těmto "triviálním" otázkám tím, že zavedl nového dinosaura, takzvaného Realorealosaura, který měl údajně být Popsaurovým pradědečkeml Když se ho profesor Krulick dotázal, co konkrétního může o tomto prapředkovi říci, odpověděl filosof, že je to dinosaurus, že žil před milióny let a je původcem všech ostatních dinosaurů. Sociolog zdvořile namíti, že název pro dinosaura byl vytvořen vědcem Owenem teprve v roce 1842'° a že pokud jde o jeho existenci před milióny let, i pouhá hypotéza o této existenci jasně vychází ze Scientaura tak, jak ten se během 19. století formoval v Británii. Vlastnosti, o kterých filosof mluví, tedy rozhodně nemohou pocházet od dinosaura, kterého má filosof "na mysli". V tu chvíli zazvonil zvonek a sociolog s profesorem Krulickem spěchali zpět do konferenčního sálu, aby se mohli účastnit dalších klání. Filosof osaměl v malé kanceláři, nataženou rukou tiše ukazuje na nepoznaný a neviditelný bod, který by snad nějakým způsobem mohl být prapočát-kem všech dinosauřích genealogií. Když si uvědomil, že je sám, poklekl a začal se modlit, fascinován prázdnotou tohoto Realorealorealosaura, kterého již nyní nazýval "Bohosaurem". V hlavním sále se mezitím právě odvíjela typická ukázka jevu, který sociolog dříve pozoroval. Ve Wyomingu se našly 9Bhaskar(1975). '"Colbert (1962). Biograf__________ č, 8/1996, str. 1-7 nové fosilní stopy. Na konferenci je představil profesor Bonemarrow, který promítl přes 200 diapozitivů. Prohlásil, že dinosauři chodili vzpřímeně s nohama pod tělem a ne podél těla jako ještěrky. "Stopy to nezvratně dokázaly", řekl doslova. Promítl tolik diapozitivů a mluvil tak přesvědčivě, že Jeko kolegové pomalu začali opouštět výhrady a podmíněnost, s jakou podobná prohlášení dosud přijímali. Dosud říkali: "víš, jeden člověk, jmenuje se snad Bonemarrow nebo tak nějak, tvrdí, že dinosauři chodí vzpřímeně, ale nemá žádné důkazy" . Po skončení zasedání již mluvili o tom, že Bonemarrow "dokázal", že dinosauři nechodili jako ještěrky. A děla se přitom zvláštní věc: jakmile je vyslovili, rozdělilo se toto tvrzení na dvě části. Jedna putovala do Bonemarrow-ových úst a stala se představou, myšlenkou "o" něčem; druhá druhá část mezitím splynula s Realosaurem, proměnila způsob jeho chůze, zpevnila tento nový obraz, a stala se "věcí mimo nás" (a thing out there). Náš sociolog čekal na další přeměnu - a skutečně: zanedlouho se tato "věc mimo nás" stalg příčinou Bonemarrowovy představy a itůvodem přesvědčivosti jeho výkladu. Přestože měl sociolog v ruce svůj důmyslný zápis z pozorování, jeho argumentace o "konstruktivistické" povaze dlnosau-rů11 nikoho jiného nepřesvědčila. Kdykoli znělo nějaké nové tvrzení přesvědčivě, bylo tak rychle přijato za samozřejmé, že si nikdo nestačil uvědomit, k čemu vlastně dochází. Aby se ještě jednou pokusil své kolegy přesvědčit, soustředil se sociolog na opačný jev. Na počátku jednoho zasedání Paleontologické společnosti měl Realosaurus malý mozek - a;:;pjávě|tdk:ai5| Scientaurus. Na jeho konci měi;§ll|oj|pt;: rus "právě tak velký mozek, jaký IzeSes. kávat u velkého ještěra"12. Co,sej|fltp::S::! jeho směšně malým mozkero|í::peherri přednášky profesora HarrisonpJernsona se malost Realosaurova mozku stalg,hpd-notícím tvrzením: přesunula seJ§|MaioK: saura na Scientaura. NebyJ^;|pŽ;::"věcT mimo nás", stala se pouhou Myšlenkou v mysli lidí, Všechny zřetelné;:rysy malíč-kého, plochého mozku, velké^p|dkppří-:: šek, se rozplynuly, Malost se zäčäjgiiBýt ■ pouhým "artefaktem", názorem, ničím,,,. Fikcí. Realosaurus byl tak inteligěfí|hj;r]ck, jen mohl být, a vědci nyní odsuzovali ty, kteří nechávali dinosaury "trpěl pod břemenem falešně přisuzovanérislabomysl-nosti"13, Nyní vystoupil náš hrdina a vítězoslavně prohlásil, že transformaci Realosaurova; mozku způsobilo Jerrisonovo jednání a nk koll změna v Realosaurovi samiém. Ng;zá-věr dokonce prohlásil, že Jerrlson sám Je vlastně Scientaurem, potlesku^evšák nedočkal. Dav zuřivých vědců, ktéřf se náhle převtělili v dinosaury, jej vyhnal:ze; zasedání a exkomunikoval ze Všéčhi pnš-:; tich konferencí. Zuřivé klapání jejiáh pařátů a čelistí mu znělo v uších ještě;po dlouhé měsíce. " Proč jsem je navzdory své nepopiratelné demonstraci nepřesvědčil?" ptal se sociolog sám sebe užasle. "Musel jsenn. něco důležitého přehlédnout." A ■$&■$ ■ vzpomněl na třetího dinosaura,; kterého dosud zcela opomíjel, protože se prohlašoval za benjamínka rodiny. Rozhodl se s Toto označení, vypů|čené z práce Karin Knorrové. poukazu|e na skutečnost, že vědecká práce není ani realistická, ani relativistická. "Gould (1978). l:,Tamtéž. Bruno Latour Tri malí dlnosauFl ním provést rozhovor. + + + Jak šfastný život vedl tento dinosaur oproti ostatními Zatímco Realosaurus se objevoval jen v dobách vědeckých příměří a v učebnicích a Scientaurus živořil v malých komůrkách universit a knihoven, kde prostřednictvím chatrných sítí několika tisícovek špatně placených paleontologů manipuloval (a byl manipulován) diapozitivy, sádrovými odlitky stop a kalkulacemi Popsaurus žil všude - na plakátech, v televizi, v románech i v myslích lidí. Mohl být z vosku, betonu, umělé hmoty i papíru a mohl nabývat libovolné velikosti a nejrůznějšího tvaru. Zatímco Realosaurus byl hluchoněmý a Scientaurus úzkostlivě opatrný, Popsaurus byl podivuhodně společenský a družil se s každým a se vším. Náš sociolog jej potkal ve společnosti pralidí, Ivů i kosmických raket; viděl, jak lidé popíjejí čaj v betonové rekonstrukci jeho břicha a viděl jeho obrázek nó hrudích žen. Byl to úžasný dobrák! V rozhovoru s ním zjistil sociolog jednu prazvláštní věc: Popsaurus tentokrát neodvazoval svůj původ ze Scientaura, ale přímo z Realosaura, Zaskočen touto novou odpovědí, zapátral sociolog trochu hlouběji a zjistil, že věc se má ještě daleko hůře. Kdykoli se nějakých lidí vyptával na Realosaura, poukazovali na rysy zřetelně náležející právě Popsaurovi. Když se jich zeptal na některý konkrétní rys, odpovídali, že jej viděli v zoologické zahradě, v dětských knížkách, ve slovnících, na pouti a podobně. Vše nasvědčovalo tomu, že Popsaurus je vlastně předchůdcem Realosaura, protože druhý z obou nevykazoval jedinou vlastnost, která by nepocházela od prvního. A to platilo nejen pro nevědomé řadové občany, ale i pro samotné paleontology, Jižv roce 1853 vznikl v Crystal Palace "Sál iguanodonů" - a tito Iguanodonl sice vzdáleně připomínali Iguanodony vědecké, ale většinu svých vlastností přejali právě od těch lidových.'4 Neštastný sociolog tak poznal, že všechny rysy stability, hmatatelnostl, trvanlivosti a vnějškovostl, které lidé přisuzovali Realosaurovl, ve skutečnosti pocházejí od Popsaura, přestože detaily, týkající se kostry, chovaní a ekologického systému, se mohly zakládat na Scientaurovi. Nepochopení ostatních lidí pro jeho konstruktivistickou myšlenku mělo dvě příčiny: jedna spočívala v "přirozené" inverzi vzájemného genetického vztahu mezi Sclentau-rem a Realosaurem vždy, když utichly vědecké spory15; druhá příčina spočívala ve skryté záměně Popsaura za Realosaura, která měla dodat "věci mimo nás" více skutečnosti. + + + Když sociolog definitivně rozsekl tento genetický uzel, napsal skutečně poslední verzi své výzkumné zprávy. Náhle však odkudsi zazněl temný hlas: "JENŽE CO DALO^ VZNIKNOUT VŠEM TĚM TŘEM DINOSAURŮM?!!" V tom okamžiku se sociolog probudil, zahnal noční můru a po snídani pokračoval v počítání citací. Poděkování autora: Tato práce byla finančně podpořena NSF grantem č. 18Ó76; grantem Relativist Constructive Workers of the Proof Union č. 234567 a speciální dotací ze Save the Dinosaurs ME. H. Colbert (op. cit.) zmlňu|e několik biologických druhú dinosaura, které existují pouze Jako muzejní rekonstrukce. l!,Očlvldně vážněji byla tato argumentace zpracována v B. Latour / S. Woolgar (1979, kap. IV.). Biograf__________ č. 8/1996, str. 1-7 Movement (S.D.M.). Rád bych poděkoval Johnu Stewartovi a Patricii Coupard za jejich pomoc při revidování této bajky. (z angličtiny přeložil Lukáš Gjurič) Literatura BHASKAR, R, (1975): For a Realist Theory of Science. New Jersey: Humanities Press BUTTEAULT, E. (1978): Le centenaire des Iguanodons de Bernlssart. La Recherche, 88 COLBERT, E. H. (1962): Dinosaurs: Their Discovery and Their World, London: Hutchinson GOULD, S, J. (1978): Nature Seen. New Scientist, 266 LATOUR, B. / WOOLGAR, S. (1979): Laboratory Life, The Social Construction of Scientific Facts. New York: Sage MARX, J. (1978): Warmbloodedidteasaurs;: evidence pro and con, Sdi§jM0M0^M ORWELL, G,: 1984. Harmondsgjfh: Penguin PLATO: The Republic, Liber Vtlllp- &