Věda, Technologie, Politika                                             Lukáš Kouba (UČO
   76886), 1. 10. 2005

   

   Bruno Latour, "The `Pédofil` of Boa Vista: A Photo -- Philosophical Montage"

   

   Alternativní název: Jiný název než použitý by nepřitáhl tolik pozornosti. Latour chytře
   využívá známějšího významu slova pedofil, než je označení přístroje používaného pedology.
   Významem totožný název "The Pedocomparator of Boa Vista. : A Photo -- Philosophical Montage" by
   přitáhl k článku pravděpodobně mnohem menší zájem.

   

   

   Alternativní (provokativní) název: Pablo Picasso - olej. Realita podle exaktní vědy.

   

   Latour ve stati navazuje na pro frankofonní sociologii tradiční kritiku institucionální
   struktury moderní společnosti (Crozier, Bourdieu, Foucault..). Předmětem jeho zájmu je obecně
   uznávaná exaktní povaha přírodních věd. Odrážejí (resemble) precizně vystavěné vědecké pojmy
   materiální objektivitu věcí, ke kterým se vztahují? Podle Latoura je vědecká práce i při
   dodržení veškerých přísných nároků na exaktnost do značné míry arbitrární a při tvorbě pojmů
   subjektivně konstruktivistická. I když je nezpochybnitelná verifikovatelnost výstupů exaktních
   věd založených na práci s empirickými daty, její pravdy s realitou věcí (things)
   nekorespondují. Důvodem této nekorespondence je reduktivní povaha, diskontinuita a
   subjektivita při přechodu vědce od zkoumané věci k vytvoření operacionalizovaného znaku
   (sign), který vědecká komunita následně zavádí do svého diskurzu. Latour soudí, že plynule a
   objektivně odvodit vědecký pojem ze zkoumané věci není možné, protože by to vyžadovalo podržet
   plný kontext a partikulárnost věci. Takto široce ukotvené pojmy by však byly pro exaktní
   vědeckou práci založenou na abstrakci, kalkulovatelnosti světa a univerzalitě svých pravd
   nepoužitelné. Vědec si tedy arbitrárně vybírá pouze ty rysy reality, které považuje za
   významné a v takovém množství, které ještě dokáže efektivně zpracovat - ovládnout (funkcí vědy
   ve společnosti je mj. poskytování jistot; Giddens obdobně hovoří o expertních systémech a
   otázce důvěry v radikalizované modernitě). Vědec může mít proces odvození pojmu od reality
   pečlivě zdokumentovaný, pojem už přesto nadále neoznačuje věc jako celek, nepopisuje realitu,
   ale pouze vědcův konstrukt. Právě v místech diskontinuit vědeckého procesu vytváření pojmu
   (ruptures), kde dochází k operacionální redukci původního objektu (redukce je nezbytnou
   podmínkou uchopení komplexního světa), se podle subjektivního rozhodnutí vědců uskutečňují
   transformace zkoumaného fenoménu, jevu. Vědecký pojem tedy nevzniká jako odraz věci, ale věc
   je při převádění na pojem deformována a transformována (až transsubstanciace). Exaktní věda
   tak výběrově utváří pojmy věcí, které popisuje, při tom si činí nároky na exaktnost a
   univerzalitu poznatků. Latour píše v tomto kontextu o amplifikaci zkoumané věci (univerzalita,
   komparovatelnost, zobecnitelnost) vedoucí k poznání, cenou za níž je redukce pozorované
   reality. Uzavírá pro sociologii vědění důležitou myšlenkou, že ani exaktní věda není
   realistická malba kopírující svět.