Lukáš Kouba, VTP, FSS MU
                                                                           
                                  23. 10. 05

   

   Trevor J. Pinch: Kuhn -- The Conservative and Radical Interpretations

   

   Alternativní název: Spolu myslet a činit za poznáním.

   

   R. K.Merton se ve své analýze vědy jako sociálního systému soustředil na institucionální
   podmínky jejího fungování (na action kooperujících vědců = na sociální dimenzi podmiňující
   proces poznání). Thomas Kuhn zapojuje do tohoto schématu vedle sociálního i samostatný
   kognitivní/rozumový aspekt (ideas) ovlivňující vědecké bádání. Obě roviny spojuje ve svém
   konceptu paradigmatu, který jednotlivé kognitivní (např. nové myšlenky) i sociální prvky
   (např. komunikace, institucionalizované praktiky) souhrnně spájí dohromady a označuje je jako
   determinující základ pro práci společenství spřízněných výzkumníků (spolupracujících osobně
   nebo "jenom" skrze paradigma).

                Přestože do svého pohledu na podmíněnost vědeckého poznání zavádí Kuhn jako
   druhou určující determinantu vedle sociálního i kognitivní aspekt vědecké práce, sám se ve své
   interpretaci pojmu paradigma drží mertonovské tradice. Sociální a kognitivní rovina poznání
   jsou podle něj ve svém působení od sebe oddělené a Kuhn (stejně jako Merton) přisuzuje
   sociálnímu uspořádání vědy ryze autonomní vliv na produkované výstupy vědecké práce. Analýze
   vědecké komunity věnuje primární pozornost (konzervativní přístup). Kognitivní aspekty
   podmiňující poznání stojí v pozadí, určují spíše jen partikulární background context analýzy
   procesu vědy.

   Autor článku, Trevor Pinch, označuje nepříliš jasně vymezenou Kuhnovu definici paradigmatu
   jako obecný rámec, který je otevřený jiným možným interpretacím. Vedle Kuhnova konzervativního
   výkladu ukazuje na další tradici, která se objevuje v sociologii vědy, na radikální
   interpretaci pojmu paradigma. Sociální a kognitivní/rozumové determinanty poznání jsou zde
   nerozlučně propojené v jeden celek, kde vliv jedné z nich bez druhé není možné vysvětlit,
   protože i poznaní samotné vzniká v jejich neustálé interakci. Kognitivní rovina procesu
   vědeckého poznávání ovlivňuje jeho sociální rovinu (objevy ovlivňují uspořádání vědecké
   komunity, přinášejí do ní nové sdílené termíny a výzkumné techniky...) a stejný vliv platí i
   naopak (...nové techniky vedoucí zpětně k jiným novým objevům, reorganizace institucí
   přinášející nové ideje, které budou základem pro nové obory). Učení je, ale nejen ve vědě,
   provázané se sociální aktivitou, ideas with action. Samotné uspořádání sociální skupiny je
   k vysvětlení tvorby vědeckých poznatků nedostatečné, podobně jako pokud spolu s tímto
   uspořádáním není rovnocenný aspekt vznikání nových myšlenek.